logo SDS
Dnešní datum: 07. 06. 2020   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 39
Prům. 26.4
21 denni
Max. 833
Prům. 703.2

Nyní si čte web : 47 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Dělnická strana

Vydáno dne 01. 02. 2006 (8336 přečtení)

Jak často už nás přátelé a sympatizující varovali: „Zdržujte se stranické politiky!“ A měli plnou pravdu, pokud jde o současnou anglickou stranickou politiku. Dělnický orgán nesmí být ani whigovský, ani toryovský, ani konzervativní, ani liberální, ba dokonce ani radikální ve vlastním stranickém smyslu slova.

Konzervativci, liberálové, radikálové, ti všichni zastupují pouze zájmy vládnoucích tříd a různé odstíny názorů převažujících mezi landlordy, kapitalisty a maloobchodníky. Zastupují-li dělnickou třídu, zastupují ji docela jistě špatně. Dělnická třída má své vlastní zájmy, a to jak politické, tak sociální. Jak hájila to, co považuje za své sociální zájmy, je zřejmé z historie tradeunionů a z hnutí za zkrácení pracovní doby. Své politické zájmy však ponechává takřka úplně v rukách toryů, whigů a radikálů, příslušníků vyšší třídy, a skoro čtvrtstoletí se anglická dělnická třída spokojovala tím, že takříkajíc tvořila přívěsek „velké liberální strany“.

Takové politické postavení je nedůstojné nejlépe organizované dělnické třídy v Evropě. V jiných zemích byli dělníci daleko aktivnější. V Německu existuje už přes deset let dělnická strana (sociální demokraté)‚ která má více než deset míst v parlamentu a jejíž růst vyděsil Bismarcka natolik, že sáhl k oněm pověstným represivním opatřením, o nichž budeme psát na jiném místě.[1] Navzdory Bismarckovi jde však dělnická strana neustále kupředu; právě minulý týden získala šestnáct mandátů mannheimské městské rady a jeden do saského parlamentu. V Belgii, v Holandsku a v Itálii si vzali z Němců příklad; v každé z těchto zemí existuje dělnická strana, i když volební census je tam příliš vysoký na to, aby mohli mít nějaké vyhlídky vyslat v současné době poslance do zákonodárných orgánů. Dělnická strana ve Francii se právě mohutně organizuje; v posledních volbách získala většinu v celé řadě městských rad a v říjnu příštího roku, kdy budou všeobecné volby, získá bezpochyby jistý počet míst ve sněmovně. Dokonce i v Americe, kde přechod z dělnické třídy do třídy farmářů, obchodníků či kapitalistů je stále poměrně snadný, považují dělníci za potřebné organizovat se v nezávislou stranu. Všude bojuje dělník za politickou moc, za přímé zastoupení své třídy v zákonodárných orgánech – všude kromě Velké Británie.

A přece nebylo v Anglii nikdy tolik jako dnes rozšířeno přesvědčení, že staré strany jsou odsouzeny k zániku, staré paroly pozbyly smyslu, stará hesla se přežila a staré všeléky už neúčinkují. Myslící lidé všech tříd už začínají nahlížet, že je třeba nastoupit novou cestu a že tato cesta může vést jedině ve směru demokracie. Ale v Anglii, kde průmyslová a zemědělská dělnická třída tvoří převážnou většinu národa, znamená demokracie panství dělnické třídy, nic víc a nic méně. Nechť se proto tato dělnická třída připravuje na úkol, který má před sebou, na vládu v tomto velkém impériu; nechť si uvědomí odpovědnost, která jí nevyhnutelně připadne. Nejlepší způsob, jak k tomu dospět, je využít moci, kterou už má ve svých rukách, totiž faktické většiny, kterou má v každém velkém městě království, a vyslat lidi ze svých řad do parlamentu. Za nynějšího volebního práva pro přednosty domácností[2] by bylo docela dobře možné poslat ke sv. Štěpánu[3] čtyřicet nebo padesát dělníků a taková infúze úplně nové krve je tam nadmíru potřebná. Už s takovým počtem dělníků v parlamentě by se irský pozemkový zákon[4] nedal stále víc přeměňovat, jako se to děje teď, v irský pozemkový bluf, totiž v zákon o odškodnění irských landlordů; nebylo by možné stavět se proti požadavkům na nové rozdělení míst v parlamentě, na skutečné trestání korupce, na hrazení volebních výloh ze státní pokladny, což je zavedeno všude kromě Anglie atd.

Nadto v Anglii nemůže být žádná skutečně demokratická strana vyjma stranu dělnickou. Osvícení lidé z jiných tříd (kde jich ostatně zdaleka není takový nadbytek, jak by nám rádi namluvili), by se mohli k této straně připojit, a až by prokázali svou upřímnost, třeba ji i zastupovat v parlamentě. Tak je to všude. V Německu například zdaleka nejsou všichni zástupci dělnictva ve všech případech skuteční dělníci. Žádná demokratická strana ani v Anglii, ani nikde jinde však nedosáhne opravdových úspěchů, nebude-li mít vyhraněně dělnický charakter. Upusťte od toho a nezbude vám nic než sekty a balamucení.

A pro Anglii to platí v ještě větší míře než pro jiné země. Radikálního balamucení je bohužel až dost od té doby, co se rozpadla první dělnická strana na světě, strana chartistů. Ovšem chartisté se přece rozpadli a ničeho nedosáhli. Je to opravdu tak? Ze šesti bodů Lidové charty[5] teď dva – tajné hlasování a zrušení majetkového censu – platí v zemi jako zákon. Třetí bod – všeobecné hlasovací právo byl zaveden alespoň přibližně ve formě volebního práva pro přednosty domácností; provedení čtvrtého bodu – stejně velké volební obvody – se zřetelně rýsuje jako reforma slibovaná nynější vládou. Porážka chartistického hnutí vyústila tedy v realizaci plné poloviny chartistického programu. A jestliže pouhá vzpomínka na dřívější politickou organizaci dělnické třídy mohla vést k uskutečnění těchto politických reforem a navíc ještě k celé řadě sociálních reforem, co teprve přinese skutečná existence dělnické politické strany podporované čtyřiceti nebo padesáti zástupci v parlamentě? Žijeme ve světě, kde se každý musí o sebe postarat sám. Anglická dělnická třída však dovoluje, aby se o její zájmy starali landlordi, kapitalisté a maloobchodníci s celým chvostem svých advokátů, žurnalistů apod. Není tedy divu, že se reformy v zájmu dělníků provádějí tak pomalu a po tak ubohých troškách. Anglické dělnictvo musí jen chtít a dokáže prosadit jakoukoli reformu, sociální i politickou, kterou vyžaduje jeho postavení. Proč tedy o to neusilovat?

Bedřich Engels, napsáno v polovině července 1881

Podle K. Marx, B. Engels, Spisy sv. 19, Praha 1966, str. 304–306


Poznámky:

[1] Viz K. Marx-B. Engels, Spisy, Sv. 19, Praha 1966, str. 307 až 309. (Pozn. red.)

[2] Pod tlakem lidových mas byla v Anglii roku 1867 provedena druhá volební reforma. Generální rada Mezinárodního dělnického sdružení se na tomto hnutí aktivně podílela. Podle nového zákona byl snížen majetkový census. Ve venkovských volebních obvodech bylo volební právo rozšířeno na pachtýře, kteří platili nejméně 12 liber šterlinků pachtovného ročně. Ve městech dostali volební právo všichni majitelé a nájemci domů, jakož i nájemníci, kteří bydleli v daném městě alespoň rok a platili nejméně 10 liber šterlinků nájemného. Reformou z roku 1867 se počet voličů v Anglii více než zdvojnásobil a volební právo obdržela také větší část kvalifikovaných dělníků.

[3] Míní se anglická Dolní sněmovna, která od roku 1547 až do požáru v roce 1834 zasedala v kapli sv. Štěpána. Na témž místě byla postavena nová parlamentní budova (Westminsterský palác, roku 1852) a zasedací síň v této budově se nazývá Svatoštěpánská.

[4] Je míněna nespokojenost landlordů, kteří vlastnili půdu v Irsku a jejichž svévolné jednání vůči pachtýřům se Gladstonova vláda pokoušela do jisté míry omezit, aby odvrátila irské rolníky od vzrůstajícího revolučního boje. Irský pozemkový zákon z roku 1881 omezoval právo landlordů vyhnat pachtýře z pozemku, když pachtovné bylo včas zaplaceno; výše pachtovného se stanovila na 15 let. Ačkoli zákon z roku 1881 dával landlordům možnost prodat půdu výhodně státu a stanovená výše pachtovného byla stále ještě mimořádně vysoká, stavěli se angličtí pozemkoví vlastníci proti jeho zavedení, aby mohli v Irsku dál neomezeně vládnout.

[5] Lidová charta (People‘s Charter) – listina obsahující požadavky chartistů; byla uveřejněna 8. května 1838 jako návrh zákona, který měl být předložen parlamentu; měla šest bodů: všeobecné volební právo (pro muže od 21 let), každoroční volby do parlamentu, tajné hlasování, stejné volební obvody, odstranění majetkového censu pro kandidáty na poslance do parlamentu, plat pro poslance. Petice chartistů požadující přijetí Lidové charty, byly parlamentem zamítnuty v letech 1838, 1842 a 1849.


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní pouľité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
©meralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír ©meral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Bedřich Engels | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
426 (426 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
379 (379 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
353 (353 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
332 (332 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
516 (516 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
363 (363 hl.)
Prohnilý humanismus !!
309 (309 hl.)

Celkem hlasovalo: 2678


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.