logo SDS
Dnešní datum: 22. 10. 2020   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 28
Prům. 24.5
21 denni
Max. 712
Prům. 463

Nyní si čte web : 60 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany

Vydáno dne 04. 12. 2013 (2553 přečtení)

Sedmá kapitola knihy Pavla Reimanna Dějiny KSČ z roku 1931

Jinak než u české levice se utvářel vývoj u německé. Historické předpoklady byly dány tím, že liberecká organisace byla již ve staré rakouské sociální demokracii levou oposici. Ale i tu trval vývojový proces několik let. Přes svou oposici proti válečné politice rakouské sociální demokracie nebyli vůdcové německé levice hned po převratu připraveni se rozejít se stranou i organisačně. Naopak.

Když německé měšťáctvo a sociální demokracie zdánlivě bojovaly za právo na národnostní sebeurčení »Deutschböhmen«, neprováděla liberecká levice vlastní revoluční třídní politiky proti politice sociální demokracie, která bojovala o právo sebeurčení ne ve spolku s českým proletariátem, ale s německým měšťáctvem. Taktická nevyjasněnost liberecké levice měla za následek, že teplický sjezd strany, na němž se ustavila německá sociální demokracie v Československu, nebyl ještě ve znamení otevřeného boje obou směrů, a že se levice omezila na požadavek spolupráce s českými soudruhy.

Až po teplickém sjezdu začal »Vorwärts«, jako orgán levice, pozvolna ostřeji kritisovat sociální demokracii. Po ustavení české levice, která si v prosinci r. 1919 dala samostatný program, uvedeny byly do pohybu věci i v německé sociální demokracii. Tam byly poměry zhola jiné. Němečtí sociální demokraté nebyli přímo odpovědni za vládní politiku, byli — ovšem jen z národních důvodů — v oposici proti vládě, a proto mohli snáze, než čeští ministerští socialisté, provádět manévry s proletariátem. Mohli svou demagogii vystupňovat až do kritiky vládní činnosti a vládních socialistů, ač v zásadních otázkách byli zajedno s českými pravými sociálními demokraty. Tyto zvláštní podmínky německého hnutí měly za následek jednak, že dělnictvo opouštělo německou pravici pomaleji (poněvadž němečtí sociální demokraté se nemusili tak zjevně kompromitovat před lidem jako čeští), takže v roztržce měli ve straně značnou většinu, jednak, že diskuse v německé straně byly zásadově ujasněnější. Kdežto česká levice vedla hlavní útok na pravici pro její účast ve vládě, musila německá levice hned od počátku vystoupit se zásadní otázkou proletářské diktatury. A tu se teprve ukázalo, že »oposiční« německá sociální demokracie stojí na půdě československé republiky, zrovna jako česká.

Po uzavření mírových smluv zanechala německá sociální demokracie skutečně boje za právo sebeurčení a postavila se za uznání mírových smluv. A když se konaly r. 1920 první volby do parlamentu, vyjádřila svůj přechod na stanovisko československé »demokracie« tímto prohlášením ve volebním provolání:

Ale jedno můžeme a musíme udělat: vybojovat našemu lidu svobodu a samostatnost na půdě československé republiky. Budeme bojovat o to, aby našemu lidu bylo dáno v tomto státu úplné právo národní samosprávy.

Toto stanovisko bylo odůvodňováno tím, že vtělení Němců do českého státu je výsledek mezinárodních mocenských poměrů a proto musí býti uznáno. Jinak kopírovala německá sociální demokracie českou.

Aby revolučně naladěné dělnictvo oklamala, požadovala socialisování velkozávodů a velkostatků, což se provede demokratickým dosažením většiny na půdě demokracie. V podstatě se chování německé pravice lišilo od české jen tím, že nemusila uznání českého státu dotvrzovat přímou účastí ve vládě.

Proto bylo zřejmé, že se i v německé sociální demokracii musí oddělit levá oposice od pravice, jakmile se začne jednat o soustavě rad a o proletářské diktatuře: Již roku 1919 se postavila podmokelská organisace na stanovisko proletářské diktatury a začala vydávat vlastní časopis proti pravici, nejprve pod názvem »Arbeiterzeitung«, a když byl úředně zastaven, časopis pod názvem »Rote Fahne«. Teprve však roku 1920, kdy vůdcové liberecké levice přestali už kolísat, a když se už pevně vytvořila levice v české sociální demokracii, ustavila se německá levice také formálně. Stalo se to 9. května 1920 v Liberci, kde se sešli zástupci oposice z celého státu a usnesli se na známém libereckém »Zásadním prohlášení«. V tomto prohlášení bylo konstatováno, že socialismus možno uskutečňovat jedině v proletářském státu, který musí být postaven na diktatuře proletariátu a opírat se o soustavu rad. Konečně se v libereckém prohlášení žádá připojení k III. internacionále.

Vystoupení s těmito zásadními otázkami znamenalo zahájení boje v německé sociální demokracii. Již po těchto prvních krocích šli tři poslanci, zvolení za německou levici do parlamentu, nějakou dobu s českou levicí, jejíž zásadní prohlášení při zahájení parlamentu podepsali. Liberecká organisace, stojící pevně na stanovisku levice, stala se hlavní oporou boje ve straně. Její list, liberecký »Vorwärts«, se stal mluvčím německé levice, která po vzoru české levice usilovala dobýt většiny ve straně.

Rozhodnutí mezi pravicí a levicí se mělo stát na sjezdu, svolaném do Karlových Varů. Tři neděle před sjezdem strany se konala krajská konference libereckého kraje, na níž přijat hotový akční program jako návrh pro sjezd strany. Tento akční program byl rozšířeným libereckým zásadním prohlášením a vrcholil požadavkem, aby se strana přidala k III. internacionále. Liberecký akční program, souhlasící v podstatných částech s akčním programem české levice, opakoval i její chyby v otázce práva národnostního sebeurčení.

Proti tomuto programu vystoupilo vedení strany s návrhem, kterým se strana stavěla zásadně na stanovisko měšťácké demokracie. Proti požadavku tvoření dělnických rad vystoupila s požadavkem, aby se svolal »sjezd proletářů«, složený hlavně ze zástupců politických stran, z členů odborových komisí a pod., a kromě toho z nepatrné menšiny zástupců dělnictva, kteří měli být zvoleni odborově a politicky organisovanými dělníky, podle poměrného hlasování. Již tento návrh ukázal, že korporace, která měla nahradit dělnické rady, byla myšlena jako docela byrokratická, v níž by političtí i odboroví tajemníci přehlasovali volené zástupce dělnictva. Programem »sjezdu proletářů« mělo být řízení zásobování, odstranění bytové nouze, všechno různými vládními opatřeními, socialisování velkopodniků a velkostatků a různé jiné požadavky téhož druhu, jež měly býti prováděny v rámci měšťácké demokracie.

Pravice se těmito návrhy nespokojila. Řídíc se příkladem českých soudruhů, přišla na sjezdu strany, ještě před vlastním pořadem jednání, s návrhem, v němž konstatováno, že levice už vystupuje jako samostatná strana, a že se neřídí usneseními strany. Stanovisko levice je prý v takovém rozporu se sociálnědemokratickým programem, že je nemůže zastávat žádný člen strany, který ještě uznává starý program strany. Tento návrh, označující liberecký akční program za neslučitelný s programem sociálnědemokratické strany, požadoval, aby se uznaly tyto zásady: že strana musí samostatně rozhodovat o metodách třídního boje podle poměrů v zemi, že je jejím úkolem, dosíci demokratickým způsobem většiny a tím dobýt politické moci, že diktatura ve smyslu Komunistického manifestu musí být diktaturou většiny nad menšinou, že ve straně nesmí být diktátorské moci, a že žádná mezinárodní instance nesmí mít diktátorské právo nad stranou. Tento návrh, podepsaný všemi členy pravého křídla představenstva strany, směřoval zjevně k vyvolání roztržky strany. A ta se zdála vskutku nevyhnutelnou, když se sešel karlovarský sjezd.

Tento sjezd, zahájený 3. října, byl ovládán diskusí o programu strany a o taktice, o čemž referoval Seliger jako mluvčí většiny, a soudr. Kreibich jako mluvčí menšiny. Po rozsáhlé diskusi se hlasovalo o návrhu většiny představenstva a byl přijat 295 hlasy proti 144. Za těchto okolností oposice, jíž se chvíle pro roztržku nezdála vhodnou, ač v českém hnutí k roztržce už došlo, se rozhodla ustoupit. Konečným výsledkem sjezdu bylo sjednání společného stanoviska, tak zvané »karlovarské deklarace«, která byla úplně v duchu většiny, levici uděláno jen několik zdánlivých ústupků. V karlovarské deklaraci se zejména prohlašovalo, že se demokracie stane nástrojem vlády proletariátu, jakmile ten dosáhne většiny. Tím zvítězilo zásadní stanovisko pravice, která — chtějíc levici uspokojit — »uznávala«, že za určitých podmínek se může užít násilné diktatury. Diktatura je dovolena, když by vládnoucí chtěli zlomit moc dělnické třídy, nabytou demokraticky, nebo kdyby došlo k politické krisi, a šlo by o volbu mezi diktaturou proletariátu a diktaturou měšťáctva.

Karlovarská deklarace vlastně předjímá pověstný linecký program rakouské sociální demokracie, v němž se připouští, že by se mohla zavést diktatura na »obranu demokracie«, kdyby došlo k fašistickému převratu. Ukázala velmi názorně, jak umějí manévrovat českoslovenští austromarxisté, kteří velmi chytře dovedli — aniž se vzdali protirevolučního stanoviska — vzbudit zdání, jako by za určitých podmínek byli pro revoluční řešení kapitalistické krise. Ač ony »ústupky« nebyly ústupky hledisku levice, přece jen měla karlovarská deklarace pro levici význam, poněvadž dala jednotlivým organisacím právo, hledati dohodu s českými soudruhy »ve všem, co souvisí s proletářskými zájmy«, a uznala právo členů, »projednávat všechny problémy socialismu podle svého přesvědčení«. Ač ideologicky zvítězila karlovarským prohlášením pravice, bylo jím levici aspoň umožněno, hájit svobodně své zásady ve straně jakož i udržovat v rámci strany spojení s českou levicí. Ale karlovarský pokus, udržet za těchto podmínek jednotu strany, bylo řešení jen dočasné, což věděly obě strany. Pravice ani levice nepokládaly chvíli za vhodnou k rozštěpení a ve skutečnosti se nedržela deklarace jedna ani druhá strana. 


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní pouľité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
KSČ v boji o většinu dělnické třídy (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
©meralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír ©meral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pavel Reiman | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
528 (528 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
467 (467 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
415 (415 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
387 (387 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
574 (574 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
430 (430 hl.)
Prohnilý humanismus !!
380 (380 hl.)

Celkem hlasovalo: 3181


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.