logo SDS
Dnešní datum: 19. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 12.3
21 denni
Max. 988
Prům. 234.9

Nyní si čte web : 159 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* KSČ v boji o většinu dělnické třídy

Vydáno dne 24. 01. 2015 (3506 přečtení)

Třicátá kapitola knihy Pavla Reimanna Dějiny KSČ z roku 1931

Vyloučení likvidátorů z revolučního dělnického hnutí bylo nezbytným předpokladem dalšího vývoje revolučního třídního boje. Rychlý vývoj likvidátorství v sociálfašismus potvrdil předpoklady pátého sjezdu KSČ a ukázal, že mezi sociální demokracií a táborem revolučního boje nemůže být v řadách proletariátu třetí síly. Boj s likvidátorstvím posílil KSČ a dal jí správnou směrnici k vedení boje československého proletariátu.

Když se likvidátoři rozešli s komunistickou stranou, počítali, že stabilisováním se kapitalismus postupně upevní. Ale již události roku 1928 jim zmátly počet. Československý kapitalismus se dostal do větších hospodářských obtíží, množily se známky krise, až po velikém bankovním krachu v Americe přišla hluboká hospodářská krise. Blíží se konec kapitalistické stabilisace. Ještě počátkem roku 1928 si likvidátoři představovali, že kapitalismus je na vzestupu, ale pravdu měla KSČ a ne oni.

Kapitalistické stabilisování bylo čím dále labilnější, což mělo za následek radikalisování dělnictva. Československé dělnictvo se radikalisovalo víc a více, a bylo čím dále více možností, aby KSČ i rudé odbory uplatňovaly novou taktiku boje. Vývojem po V. sjezdu KSČ byly nejen odhaleny hluboké třídní rozpory v Československu, ale také dokázáno, že KSČ je jediná strana, která dovede organisovat a vést dělnické boje na vyšší politické úrovni.

Hospodářské zápasy v r. 1929 byly provázeny nejen prudkým útokem měšťácké státní moci, ale také veřejným stávkokazectvím reformistických a likvidátorských organisací. A nejen veliké hospodářské zápasy, které toho roku vedl proletariát, také dílčí stávky v jednotlivých podnicích. Stávka lučebních dělníků ve Vratimově, keramického dělnictva v Karlových Varech, sklářů v Oloví a v Dolním Rychnově, textiláků v Terezíně, všechny tyto boje v jednotlivých podnicích měly týž průběh. Došlo k prudkým srážkám stávkujících se státní mocí, státní orgány útočí přímo na dělnické právo na stávku. V údobí fašisování se všechny hospodářské dílčí boje mění v politické, poněvadž fašistická reakce jich využívá, aby porobila dělnictvo také politicky a zbavila je posledních politických práv. Zatýkání stávkujících, rozpouštění stávkových výborů a schůzí stávkujících, ozbrojené srážky jsou na denním pořádku.

Zároveň se reformistický aparát dává do služeb stávkokazectví, dělá víc a více to, co před válkou dělaly žluté odborové organisace, založené zaměstnavateli. Reformisté se snažili omezit stávky jen na jednotlivé podniky a tam dělnictvu připravit porážku. Tak pracovali vědomě o rozbití posic komunistické strany i revolučních odborových organisací v jednotlivých podnicích. Kromě toho vymýšleli nové a nové způsoby, jak zdeptati bojující dělnictvo. Ve stávce keramického dělnictva v Karlových Varech dodávaly reformistické odbory stávkokaze podnikům, v nichž se stávkovalo. Sjednávaly otrocké mzdové smlouvy, jen aby dělnictvo nemohlo legálně bojovat. Tak se osvědčila i pro nejmenší hospodářské boje prognosa V. sjezdu strany o nové taktice reformistů v hospodářských bojích. Jediným vůdcem proletariátu i v drobných denních bojích byla KSČ. Byla postavena před úkol dobýti velikými hromadnými boji, především hospodářskými, většiny v dělnictvu a vytrhnout je z vlivu reformistů.

Rok 1929 dokázal, že KSČ, která bojuje za dobytí většiny dělnické třídy, může vyplnit svůj veliký dějinný úkol jen tím, že povede sama dělnictvo do boje. Splnit tento úkol napomáhalo KSČ i rudým odborům radikalisování dělnictva. V hospodářských bojích v r. 1929—30 stupňovaly se teror státního aparátu i stávkokazectví reformistů, ale také dělnictvo bojovalo horlivěji. Stávkové hnutí v údobí otřesení stabilisace kapitalismu se vyznačuje dlouhým trváním stávek, prudkým odporem bojujících proti stávkokazům a měšťácké státní moci.

Stávkové hnutí vyvrcholuje dvěma hromadnými stávkami roku 1929, slovenských zemědělských dělníků a horníků v mostecko-duchcovském uhelném revíru. Obě stávky byly vedeny výlučně komunistickou stranou a rudými odbory, v obou stávkách mělo dělnictvo proti sobě trojspolek zaměstnavatelů, reformistů a kapitalistické státní moci.

Již z boje zemědělského dělnictva v květnu 1929 nabylo československé dělnictvo cenné zkušenosti. Zemědělští dělníci, nejméně organisovaná část československého dělnictva, hrozně utlačovaní statkáři, se zase, po mnoha letech, pustili do otevřeného boje. Již to bylo důkazem, že radikalisování postupuje rychle a proniká i na venkov. Také na velkostatcích vznikají příznivé podmínky revolučního třídního boje vlivem kapitalistického racionalisování, jímž se jednak zrychluje pracovní tempo, jednak vzniká nezaměstnanost. KSČ, která se postavila v čelo tohoto boje, vedla do něho zakrátko na 25.000 zemědělských dělníků. Podařilo se jí proniknout do širokých vrstev zemědělského dělnictva, zmobilisovat na schůzích na 50.000 dělníků, kteří si zvolili vlastní stávkové vedení. Stávka slovenského zemědělského dělnictva byla prvním třídním zápasem československého proletariátu, vedeným ve znamení illegality. Reformisté uzavřeli se zaměstnavateli stávkokazecké kolektivní smlouvy a úřady je prohlásily za úřední dokument. Smlouva byla vyvěšena na úředních tabulích nebo vybubnována na vsích. Proto se stávka stala illegální. Ve stávkovém území bylo vyhlášeno výjimečné právo, vedení stávkové bylo zatčeno, ke stávkokazecké práci komandováno vojsko, které však v četných případech odmítlo konat tuto práci. Tak se tato stávka rozšířila tak, jako dosud žádná v Československu.

Komunistická strana a rudé odbory udělaly veliký pokrok tím, že se jim podařilo vést tuto stávku a změnit ji v politickou. Jejich slabinou bylo, že nedovedly dost hbitě manévrovat a správně odhadnout vývoj stávky. Tak se stalo, že v některých obvodech stávka už polevila, ještě než se rudé odbory usnesly stávku organisovaně skončit. Nebylo možno ujednat kolektivní smlouvu pro celé stávkové území, musilo se vyjednávat dvůr od dvoru. Podařilo se částečně dosíci značného zvýšení mezd, nicméně stávka nebyla skončena organisovaně. Přes tyto nedostatky měla stávka veliký politický význam. Když po stávce textiláků v únoru 1929 nastal zásadní obrat ve vedení hospodářských bojů, ukázalo se ve stávce zemědělských dělníků, že komunistická strana a rudé odbory jsou schopné vést samostatně rozsáhlé hospodářské boje za nejhoršího teroru.

Druhou velikou stávkou byla stávka horníků v říjnu 1929. KSČ se zase podařilo vést samostatně široké vrstvy proletariátu do hospodářského boje. Na 15.000 horníků, asi polovina osazenstva mosteckého uhelného revíru šlo za jejím vedením. V této stávce se ukázalo, jak je dělnictvo zradikalisováno. Osazenstva, která byla četnictvem zahnána na šachty, začala druhý den stávkovat znovu. Na šachtách, kde se sociálfašistickým stávkokazům podařilo přinutit horníky do práce, vzplanul boj po několika dnech znovu. Na vyhlášení výjimečného stavu v jednotlivých stávkových obvodech odpověděli stávkující ostřejším bojem proti státní moci a stávkokazům, čímž se hospodářský boj změnil v boj proti státní moci. Nejčinněji bojovalo dělnictvo neorganisované, zejména ženy a mládež.

Jenže tento boj byl nedostatečně organisován od počátku až do konce. Nedostatečné spojení KSČ a rudých odborů se závody bylo příčinou, že stávka vypukla spontánně následkem racionalisace na jednotlivých šachtách. Strana se postavila v čelo boje, až když vypukl. Během boje nestálo ani jednou ve stávce všechno dělnictvo jednotně. Na jedněch šachtách boj už skončil, na jiných začal, a mnohá osazenstva stávkovala několikrát za sebou. KSČ nedovedla pevně sorganisovat všechny stávkující, a tak stávka nebyla ani organisovaně skončena. Tím spíše, poněvadž vlivem »levých« tendencí ve straně se vytvořila teorie, že ve třetím údobí není možno vést boj organisovaně a že všechny stávky musí mít neorganisovaný ráz. A tak, když většina stávkujících se už vrátila do práce, usneslo se stávkové vedení, aby se stávkovalo dále. Oficielně stávka vůbec odvolána nebyla.

Když KSČ začala samostatně vést hospodářské boje, byla postavena před nové úkoly a problémy. Největší slabinou strany bylo, že přes porážku oportunismu ve špičkách strany se projevoval nadále v praksi oportunismus v nižším aparátu strany. Zejména v mostecké hornické stávce se ukázalo, že jednotliví vedoucí funkcionáři KSČ agitovali proti stávce, zatím co neorganisované dělnictvo mělo největší chuť bojovat. Část aparátu strany, který v boji s likvidátory formálně uznal linii strany, se v praksi ukázala neschopnou prosadit revoluční postup v denních bojích. Ukázalo se to v Mostě i jinde. V Poldině huti na Kladně byl mzdový boj, který rovněž tehdy vypukl, znemožněn dohodou rudého závodního výboru s podnikem, a podobná věc se stala na Škodových závodech v Mladé Boleslavi. Naproti tomu vypukly četné stávky bez přípravy KSČ a rudých odborů, dělnictvo samo hledalo východisko ze situace.

Straně se sice podařilo vést četné hospodářské boje, ale nebyla schopna zaujmout pro ně všechno československé dělnictvo a tak se podařilo zaměstnavatelům některé dílčí stávky rozbíti. To proto, že strana nedovedla zastávat denní požadavky dělnictva dosti energicky, že nedovedla zájmy jednotlivých podniků a výrobních odvětví povýšit na zájmy všeho proletariátu a využít dílčích bojů k mobilisování všeho dělnictva.

Tyto slabiny strany byly výsledkem vývoje předešlého údobí. Oportunismus Jílkova vedení se projevil nejen nesprávnou, neleninskou teorií, ale ovládl úplně praktickou politiku strany. Bylo poměrně snadné zničit ideologické posice jílkovství a názory Jílkova vedení nahradit bolševickým stanoviskem k československému dělnickému hnutí, zato druhá část úkolu, kterou mělo nové vedení rozřešit, byla nepoměrně těžší. Šlo o to, přetvořit všechno členstvo v ohni třídního boje, soustavnou výchovou překonat jeho pasivnost, nahradit zkažené a nepotřebné oportunistické části aktivu strany mladými revolučními silami, vykořenit staré sociálnědemokratické tradice československého dělnictva a udělat obrat k bolševickým způsobům práce v masách. Teprve zkušenosti, jichž strana nabyla r. 1929, ukázaly tento úkol v plném rozsahu. Strana měla před sebou boj proti oportunismu v praksi strany a šlo o to, jak jej vést. Šlo o to, nejprve si zásadně ujasnit politický úkol a potom vytvořit aparát, který by dovedl užívat bolševických způsobů práce v masách. Nové vedení strany, které zvítězilo v boji s teoretickým oportunismem, které s pomocí dělnictva porazilo likvidátory, dovedlo splniti druhou část úkolu teprve po četných bojích. Po porážce likvidátorů se strana sice zvedla, nicméně pokulhávala za rozmachem třídního boje a nedostála všem povinnostem boje. Ukázalo se to nejen v hospodářských bojích v r. 1929, ale i v politických hromadných akcích, které tehdy KSČ sorganisovala.

Nejyýznamnější byla akce 1. srpna 1929 a brzy potom, na podzim, volby do parlamentu. 1. srpen měl zvláštní význam, poněvadž strana rok před tím, na Rudý den, utrpěla těžkou porážku, ježto se jí nepodařilo mobilisovat dělnictvo do boje, výslovně politického. Před 1. srpnem 1929, prvním mezinárodním dnem boje proti imperialistické válce, začala pustá štvanice měšťáctva. Zmobilisován celý státní aparát, sociální demokracie začala v tisku štvát, nastalo hromadné zatýkání a strana se octla v poloviční illegálnosti, tím spíše, ježto byl zastaven téměř všechen její tisk. Přes to se straně podařilo sorganisovat hromadné demonstrace dělnictva a četné politické demonstrační stávky: 1. srpna 1929 demonstrovalo v jednotlivých městech asi 60.000 dělníků proti imperialistické válce a hromadných stávek se zúčastnilo na 17.000 dělníků. Ač akce nebyla provedena tak, jak mohla být, když politický zápas byl už v plném proudu, přece se ukázalo, že KSČ necouvla ani před krajním terorem a že dovede vést do boje význačnou část československého proletariátu. Největším nedostatkem bylo, že selhala právě nejdůležitější střediska: Praha, Moravská Ostrava, Brno a pod. Slabiny strany byly způsobeny jednak nedostatečností organisačního aparátu, jednak oportunismem v praksi. Ukázalo se to i ve vedoucích kádrech. Po zkušenostech Rudého dne z roku 1928 převládl názor, že nelze mobilisovat dělnictvo pro rozsáhlejší politické hromadné akce. Soudilo se, že nejprve se musí rozvinout hospodářské dílčí boje a teprve, když dospěly na vyšší stupeň, lze organisovat politickou hromadnou akci. Tento mechanický názor o spojení hospodářského boje s politickým měl za následek, že strana začala opožděně mobilisovat k akci prvního srpna a proto nemohla dost jasně vysvětlit dělnictvu hesla politického boje, zejména dělnictvu v průmyslových střediscích. Takovým podceňováním možností politického hromadného boje a nedostatečně aktivním vedením boje za denní požadavky proletariátu byla sice akce KSČ 1. srpna 1929 velmi oslabena, nicméně znamenala značný pokrok, poněvadž byla počátkem obratu strany k samostatnému vedení politického hromadného boje československého proletariátu. Pokrok, dosažený stranou v této první politické hromadné akci, byl ještě rozšířen 7. listopadu, kdy se straně podařilo prorazit i v důležitých českých průmyslových střediscích a vyvést dělnictvo na ulici.

Zatím počaly volby do parlamentu. Byly vyvolány změněnou hospodářskou a politickou situací Československa. Ukazovaly se první známky blížící se hospodářské krise. Textilní a cukrovarnický průmysl i jiná průmyslová odvětví se octly ve svízelném postavení. Na venkově zase vzrůstala agrární krise a ukázalo se, že ochranná cla agrárního měšťáctva nedovedou krise zažehnat. Stupňovaly se hospodářské obtíže československého imperialismu, dělnictvo i maloměšťáctvo se bouřilo proti dělnictvu nepřátelské vládě kapitalistického »měšťáckého bloku«, jak byl nazýván sociálními demokraty a oportunisty v KSČ, a následkem toho se dělnictvo hrnulo do tábora sociální demokracie. V tomto obratu do leva, v oživnutí nových ilusí, že účastí sociální demokracie ve vládě se zlepší postavení dělnictva, se obrazilo jednak radikalisování dělnictva, jednak vliv oportunistické politiky KSČ v předešlém údobí, kdy nedovedla dělnictvu vysvětlit, co vlastně dělá sociální demokracie. Toto oportunistické stanovisko k sociální demokracii, jež KSČ zaujímala až do V. sjezdu, se obrazilo i ve výsledku voleb. Soc. demokracii se podařilo nejen nabýt několik set tisíc hlasů na útraty měšťáckých stran, ale také strhnout část bývalých voličů komunistických, zejména v nejdůležitějších českých průmyslových střediscích. A tehdy se ukázalo, že postup strany je zásadně správný, neboť přes volební ztráty, celkem asi 20% úbytek hlasů proti předešlým volbám, získala v místech, kde mobilisovala dělnictvo k samostatnému boji. Celkem však byly volby pro KSČ citelnou ranou, nejen proto, že se místo ní stala nejsilnější stranou česká sociální demokracie, ale i proto, že přišla o značnou část svých posic v nejdůležitějších průmyslových střediscích. Rozborem volebních výsledků zjištěno, že postavení strany bylo otřeseno následkem oportunistické politiky Jílkova vedení. Změna politiky KSČ ještě nepronikla do širších vrstev, zůstalo jen při náběhu, a tak, přes to že se dělnictvo radikalisovalo, nemohla strana odčinit ztráty, které jí způsobila oportunistická politika Jílkova vedení. Hluboká stranická krise měla, pro nedostatečné uplatňování nové politické směrnice, dokonce za následek, že volební výsledek zůstal i za výsledkem ze zemských voleb r. 1928. Zejména těžkou porážku utrpěla KSČ na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině, poněvadž tam neprováděla správně nové směrnice v otázce agrární a národnostní.

Volební výsledky ukázaly velmi názorně slabost strany při provádění nové politické směrnice, ukázaly, jak pokulhává za radikalisovaným dělnictvem. Proto se musilo důkladně zjistit, proč je takový nepoměr mezi vývojem strany a vývojem třídních bojů.


Související články:
(Historie - dělnické hnutí v ČR)

Seznam hlavní pouľité literatury (25.01.2015)
Hospodářskou krisí k boji o diktaturu proletariátu (24.01.2015)
Vystoupení Friedovy skupiny a sektářské tendence v KSČ (24.01.2015)
Haisův puč (24.01.2015)
Pátý sjezd KSČ (19.01.2015)
Boj textilního dělnictva a poučení z něho (19.01.2015)
Otevřený list Komunistické internacionály a diskuse v KSČ roku 1928 (17.01.2015)
Poučení z Rudého dne (16.01.2015)
V době zostřených třídních bojů až k Rudému dni (15.01.2015)
Strana a odborová otázka (15.01.2015)
IV. sjezd KSČ (15.01.2015)
Trockismus v Československu (15.01.2015)
Období stabilisování kapitalismu a vývoj československého dělnictva vlevo (13.01.2015)
Pátá rozšířená exekutiva a československá otázka (13.01.2015)
Brněnské memorandum (13.01.2015)
Bubníkovská krise (13.01.2015)
Druhý sjezd KSČ (13.01.2015)
Od V. sjezdu Kominterny k II. sjezdu KSČ (11.01.2015)
©meralismus a poučení z roku 1923 (10.01.2015)
Boj s jílkovskou oposicí (08.01.2015)
Boj na odborové frontě (08.01.2015)
Obrat k masám (08.01.2015)
KSČ a živnostenská politika (26.12.2013)
Utvoření komunistické strany na Slovensku a v Podkarpatské Ukrajině (04.12.2013)
Cesta k jednotné Komunistické straně Československa (04.12.2013)
Prosincová stávka českého proletariátu (04.12.2013)
Vznik německé levice a karlovarský sjezd strany (04.12.2013)
Vznik československé republiky a vývoj dělnického hnutí až k prosincové stávce (04.12.2013)
Česká komunistická strana v Rusku (04.12.2013)
Zahraniční akce prof. Masaryka a založení československého státu (30.11.2013)
Rozpadnutí rakouského státu a vnitřní vývoj sociální demokracie (30.11.2013)
Dějiny Komunistické strany Československa (29.11.2013)
Krach rakouské sociální demokracie a jeho příčiny (27.11.2013)
Předmluva (27.11.2013)
MY A ONI: K základním rozdílům mezi komunistickou a sociálně demokratickou levicí (20.01.2008)
Bohumír ©meral - osobnost, která by neměla zapadnout do zapomnění (25.10.2007)
K 75. výročí mostecké stávky (25.03.2007)
Patřil mezi jednu z nejvýznamnějších postav dělnického a levicového hnutí (26.11.2006)
Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí (26.11.2006)
Dělnická strana (01.02.2006)
Sudetští Němci a předválečná KSČ (25.01.2005)
Jan Šverma (10.11.2004)
První máje 1968 a 2004 v Praze a historie (02.05.2004)
Novinář neprivilegovaných (05.02.2003)
Zur Lage und Geschichte der SDS (02.02.2000)
Poznámky k postavení a historii SDS (02.02.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pavel Reiman | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1930 (1930 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1480 (1480 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1577 (1577 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
997 (997 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1626 (1626 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1527 (1527 hl.)
Prohnilý humanismus !!
1006 (1006 hl.)

Celkem hlasovalo: 10143


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.