
Deník KS Řecka Rizospastis otiskl v lednu letošního roku pod titulkem Strana evropské levice - Strana Evropské komise článek, který vyjadřuje stanovisko KS Řecka k otázce založení SEL. Text je následující:
Dohody, které byly doposud uzavřeny na poradách o tzv. Straně evropské levice, souvisejí s pokyny Evropské unie ve věci evropských stran a s diskusemi kolem tzv. Evropské ústavy.
KS Řecka vyjádřila k této věci veřejně a vyčerpávajícím způsobem své stanovisko s uvedením důvodů, proč nesouhlasí s evropskými stranami, ani se Stranou evropské levice, stejně jako ke škodám, které již způsobily vzniklé rozpory, které snížily možnosti spolupráce mezi stranami z evropských zemí. Celá řada dalších důležitých komunistických stran ze zemí EU, a nejen z nich, již své připomínky vyjádřila.
Tento článek se zabývá pouze základními závazky, které vyplývají z příslušných předpisů Evropské komise. Připomeňme si, že v jurisdikci EU jsou tyto předpisy závazné.
Návrh předpisů vztahujících se k Evropským stranám (COM /2003/77) počítá s celou řadou podmínek, nezbytných pro založení a činnost těchto stran, které jsou nepřijatelné pro radikální síly a strany z obavy, že podvazují jejich nezávislost na EU. Představují jednoznačně strukturu, která se obrátí proti komunistickým stranám a radikální levici, proti hnutím a silám, které se staví proti politice EU a Evropě kapitálu a válek. Následovně objasníme některé aspekty příslušných předpisů a uvedeme výňatky z nich:
1. Evropské strany nevznikají ze svobodné volby a z iniciativy svých potenciálních členů, nýbrž ze závazného rozhodnutí EU.
Článek 11 předpisu: Tento předpis je závazný ve všech svých částech a přímo použitelný ve všech členských zemích.
2. Tyto strany budou zakládány na bázi Maastrichtské smlouvy a smluv z Nice s cílem zlepšit funkčnost EU, která se rovněž opírá o tyto smlouvy.
Objasnění: Článek 191 uznává důležitou roli, kterou evropské politické strany mohou hrát při rozvoji politického dialogu v evropské škále a tím zlepšit kvalitu demokracie a fungování institucí Unie.
3. Generální rámec jejich činnosti je diktován Komisí.
Objasnění důvodu: Komise (...) považuje za podstatné stanovit těmto stranám některé minimální normy pro jejich demokratické chování.
4. Tyto strany jsou povinny přijmout cíle EU za své.
Objasnění důvodu: Článek 2 (definice strany) a článek 3 (registrace) předpokládají, že proto, aby byla zaregistrována Evropským parlamentem, musí strana (...) jednat tak, aby ve svých stanovách a ve své činnosti respektovala základní cíle Unie, vztahující se ke svobodě, demokracii, lidským právům, základním svobodám a právnímu státu.
5. Kromě toho, od stran je požadováno, aby pojmy, základní práva a demokratické principy přestaly chápat podle své orientace, ale v souladu se Smlouvou (Maastrichtskou - která, jak všichni víme, uznává pouze čtyři svobody kapitálu.)
Preambule: Je nezbytné počítat se stanovami pro evropské politické strany a postupovat tak, aby respektovaly základní práva, demokratické principy a právní stát, opírající se o Smlouvu a o Chartu základních práv, přijatou EU, a aby měly své vlastní vedení.
6. Existence stran nezávisí na rozhodnutí jejich členů, nýbrž na rozhodnutí EP a na tom, zda plní dříve zmíněné podmínky. Dokonce se počítá s inovací, zajímavou pro historii buržoazně- demokratického parlamentarismu, dát právo parlamentu rozhodnout o (...) rozpuštění politické strany, která je jeho součástí!
Článek 2.3: Ve smyslu tohoto předpisu se považuje za 'evropskou politickou stranu' politická strana nebo sdružení politických stran, které mají u EP registrovány stanovy, odpovídající podmínkám a postupům, definovaným v tomto předpisu.
Článek 3.3: Evropský parlament pravidelně prověřuje, zda registrované strany dodržují podmínky, definované v paragrafech 1 a 2 tohoto článku.
Článek 4.1: Jestliže většina členů EP dojde k závěru, že tato podmínka se neplní, jsou stanovy prověřované strany vyškrtnuty z registru.
7. Politické strany nemají dokonce právo bez schválení EP pozměnit své vlastní stanovy, ani své vnitřní předpisy.
Článek 3.3: Jakákoliv změna již registrovaných stanov vyžaduje podání žádosti o registraci u EP.
8. Dokonce i způsoby jejich financování (a v souvislosti s tím i činnost) budou podrobeny vnější kontrole.
Článek 8.3: Kontrola se dále bude provádět na základě každoroční certifikace, vystavené vnějším a nezávislým auditorem. Tento doklad musí být zaslán EP a Účetnímu dvoru EU nejpozději do šesti měsíců od konce příslušného období.
9. Tyto strany nebudou mít ani právo používat své osobitnosti , které přijaly ze své vlastní vůle a z vlastního rozhodnutí, mimo rámec priorit vnucených a schválených EU.
Článek 6: Financování evropských politických stran spojené s centrálním rozpočtem Evropského společenství nebo pocházející z jakéhokoliv jiného zdroje nesmí být využito pro přímé či nepřímé financování národních politických stran.
Článek 7: Fondy pocházející z centrálního rozpočtu Evropských společenství v souladu s tímto předpisem mohou být použity pouze na výdaje přímo spojené s cíli, definovanými ve stanovách.
Tedy v souhrnu, tyto tzv. evropské strany a celá jejich činnost jsou zcela napojeny a jsou zcela závislé na orgánech EU, což se analogicky odrazí v jejich stanovách a programech.
Jedná se o neuvěřitelnou definici toho, co to je strana, a to dokonce i v buržoazní demokracii, strany, které existují, protože byly ochotny to schválit jiné strany EP a které zcela podléhají schválení a kontrole výkonné moci. Představte si například, že v Řecku by to byla Nová demokracie a Panhelenické socialistické hnutí, které by hlasovaly o legalitě stanov Komunistické strany Řecka a že by to byla vláda, která by kontrolovala, schvalovala, ratifikovala a povolovala rok co rok svým rozhodnutím činnost stran.
Jde tedy o strany Komise a ne o strany lidu jednotlivých zemí. V důsledku toho nás absolutně nepřekvapuje skutečnost, že tento předpis nevyvolal v EP zvláštní reakce pravicových politických stran ani sociální demokracie, ani to, že některé síly, jako Koalice, podporují jeho vstoupení v platnost.
Krátký komentář:
Předpis Evropské komise týkající se politických stran bez přehánění představuje flagrantní porušení ústavy, jelikož otevřeně ruší základní princip demokracie, rozdělení mocí, a co je ještě horší, podřizuje legislativní moc moci výkonné. Stejně tak prakticky ruší právní moc tím, že ji zbavuje základních kompetencí jako garanta ústavy, zákonů a jejího poslání prosazovat principy spravedlnosti, legality a nestrannosti v celé oblasti fungování společnosti.
Haló noviny, 18. března 2004, JUDr. Stanislav SVOBODA
Poznámka redakce www.sds.cz: Postoj SDS k argumentům proti založení Strany evropské levice naleznete zde.