
Včera se předseda KS Rakouska (KPÖ) Walter Baier sešel s místopředsedy ÚV KSČM Václavem Exnerem a Karlem Klimšou na pracovním obědě při příležitosti návštěvy delegace KPÖ v Praze.
Jednoho ze služebně nejstarších předsedů KS (v čele strany je od roku 1994) jsme se proto zeptali nejen na účel návštěvy, ale také na aktuální témata...
Český premiér Paroubek je právě dnes na pracovní návštěvě u vašeho spolkového kancléře. Na tom by nebylo nic mimořádného, kdyby se před svým odjezdem náš premiér nevyjádřil v tom smyslu, že je připraven omluvit se odsunutým sudetoněmeckým antifašistům, což spolu s kauzou Temelína vyvolává na straně rakouských radikálů nemalé emoce. Jaký je váš postoj k těmto otázkám?
I KPÖ je pro překonání získávání zdrojů energie cestou atomových elektráren, ale jsme proti tomu, aby zájmové a radikální skupiny vytvářely laciný nátlak proti ČR a Temelínu a fungování jiných atomových elektráren v okolních zemích, například na území SRN, jim nevadilo. Jsme proto pro to, aby se tohle téma řešilo pokud možno na celoevropské bázi v rámci EU tak, jak to předpokládá ve Francii a Nizozemí nedávno odmítnutá euroústava. Tristní je, že proti Temelínu jsou konzervativci a Zelení, kteří na druhou stranu jsou pro to, co navrhovaná euroústava deklaruje - to je v přímém rozporu!
Pokud jde o sudetoněmeckou problematiku, zastáváme podobný postoj. Hledat řešení všech sporných otázek na mezinárodní bázi bez šovinistických a nacionalistických doplňků.
Máte nějaký alternativní plán získávání energií v přetechnizovaném 21. století? Přece jenom jsme svědky nového boomu jaderné energetiky, v USA i jinde chystají výstavbu desítek nových elektráren...
My jsme proti jaderné energii z ekologických důvodů. Požadujeme postupné odstranění všech atomových elektráren s tím, že alternativu samozřejmě nabízíme. A to řešení hned na dvou úrovních. Jednak vytvářením tlaků na úspory energií a zvýšení efektivnosti výroby energie, no a jsme přesvědčeni, že při zapojení alternativních zdrojů získávání energie - solární, větrné atp. - by náhrada jaderné energie už byla dostačující.
Má KPÖ dost sil na to, aby prosadila něco ze svého programu?
Vývoj v Rakousku 50. a 60. let se vyznačoval nemalou mírou sociálních vymožeností a můžeme konstatovat, že od 60. do 80. let životní úroveň většiny lidí skutečně stoupala. To se ale v posledních letech začíná měnit, protože rakouský kapitalismus nabírá stále více neoliberálních prvků jako všude jinde v Evropě. Vyvstává tak rozpor, kdy dělnická třída, mládež a ženy jsou stále více ohroženy stoupající nezaměstnaností, což je přesně prostor pro působení KPÖ. Stojíme tam, kde se pracující sjednocují v útoku proti asociální podstatě neoliberalismu.
Tomu rozumím, daří se ale v dostatečné míře prezentovat vaše přístupy mezi lidmi, stoupají vám preference? Role vaší strany v rakouském politickém spektru byla doposud marginální...
Klíčovým způsobem naší prezentace je práce s lidmi. Nejde nám o propagandu nebo verbování, ale formulujeme nejčastěji mezi odboráři či studenty naše požadavky vůči státu a kapitalismu. U vás nyní probíhá proces, který už u nás dozrál. Lidé už nevěří politickým stranám, pochybují o existenci demokracie, a to nezávisle na tom, která strana je ve vládě, protože všechny hlavní síly provádějí ve skutečnosti prakticky stejnou politiku. A my říkáme, že je třeba prosadit nové formy politiky. Už nestačí zastupovat zájmy lidí, my lidi musíme vést k tomu, aby se sami zvedli a bojovali za své požadavky. A lidé na tento náš přístup postupně začínají slyšet.
Lze to nějak konkretizovat?
V uplynulých čtyřech, pěti letech se ztrojnásobila naše síla v politickém spektru. Rakušané pochopili, že neoliberalismus potírá jejich legitimní potřeby a začínají hledat skutečné alternativy. A tak i v odborovém hnutí KPÖ posílila. V železničních dopravních odborech jsme se stali druhou nejsilnější stranou. Naše pozice jsme dokázali rozšířit i ve volbách do studentských rad. Neděláme ale velká ramena, uvědomujeme si, že je to do značné míry důsledek toho, že po dosti dlouhém období stagnace sociálních a politických procesů je nyní v ofenzivě kapitál. Dělníci, studenti, ženy a nezaměstnaní se proto musí zase učit bojovat a právě tady hodláme hrát podstatný element.
O čem budete jednat s místopředsedy ÚV KSČM?
Jsou to dvě témata - jednak otázka Strany evropské levice (EL), kde jsme plnoprávným členem, zatímco vy jenom pozorovatelem - domníváme se, že neúspěch referend o euroústavě je zásluhou právě i úsilí EL, což před nás klade potřebu vytyčit si nové cíle v této nové kapitole evropské politiky. A to právě spolu chceme prodiskutovat. Pochopitelně se budeme zabývat i vzájemnými vztahy, bilaterálními otázkami v době, kdy na jaro 2006 se do Vídně chystá setkání na vysoké úrovni mezi státy EU a Latinské Ameriky, měl by se ho dokonce zúčastnit i George Bush ml. Věřím proto, že se v této souvislosti podaří vytvořit středoevropskou politickou iniciativu za mír a sociální spravedlnost a vstoupit s ní prostřednictvím velkých akcí do co nejširšího povědomí veřejnosti.
Haló noviny, 15. července 2005, Roman Janouch