Projev předsedy ÚV KSČM na sjezdu SEL

Vážené soudružky a soudruzi, vážení přátelé!

Dovolte, abych Vás všechny srdečně pozdravil jménem celé delegace KSČM.

Jsme moc rádi, že se můžeme opět sejít a učinit alespoň drobný krok k˙tomu, aby došlo k˙větší míře koordinace levicových sil v˙Evropě, ale i na celém světě. V˙uplynulém období, od ustavujícího sjezdu, proběhlo mnoho až dramatických změn a je důležité, že máme možnost se podělit o své starosti a poradit se, jak je v˙jednotlivých zemích řešíme.

Asi se shodneme, že prožíváme dobu, kdy jednotlivé události a změny přijímáme s˙obavami, a že většinu těchto změn a procesů nelze hodnotit příliš pozitivně.

V˙naší zemi jsme svědky toho, že i v˙době, kdy vládne sociální demokracie, tak se zcela bez skrupulí pod nátlakem silných kapitálových skupin prosazuje neoliberální tendence, která je navíc zcela bezostyšně vydávána za jediný lék všech bolestí. Ideologická linie Ekonomického fóra v Davosu z˙roku 1994, směřující k likvidaci sociálního státu, je beze zbytku naplňována a odpověď, byť pouze v˙podobě organizování sociálních fór, je ostrakizována, zesměšňována a pod kontrolou speciálních služeb.

Pod záminkou liberalizace pracovních vztahů a trhu práce je snaha výrazně oslabit prostor pro kolektivní vyjednávání a dále oslabit pozici zaměstnanců. Liberalizace je záminkou pro tzv. daňovou rovnoprávnost, která není ničím jiným než snahou přesunout daňové zatížení z˙bohatých na chudé. Všechno, co alespoň trochu zajišťuje ochranu těm slabším a méně šťastným před tím agresivnějším a bezohlednějším, co alespoň trochu hájí kulturní a přírodní zdroje na úkor zisků, prý fatálně ohrožuje konkurenceschopnost našeho malého českého kapitalismu . Říkáme: To je lež.

Vím, že totéž, co se odehrává v˙naší zemi, probíhá samozřejmě v té či oné konkrétní podobě v dalších evropských zemích bez ohledu na to, zda je, či není ta která země členem EU, nebo více či méně nadějným čekatelem na ně, nebo se s˙ní pro tento klub nepočítá. Především se ale toto vše děje celosvětově a bez hranic. Přiznejme si, že jsme svědky toho, že zatímco síly globalizace, vyzbrojené pro ovlivňování veřejného mínění svou ideologií neoliberalismu, jsou sjednoceny, tak na druhé straně na levici jsme koncept společné akce ještě nenašli. Stejně tak samozřejmě přihlíží i struktury EU, pokud nemají dokonce v˙programu takové přihlížení.

Situace je vážná, čelíme informační manipulaci. Uvedu příklad: zatímco proti pandemii ptačí chřipky se síly a zdroje, a dokonce i sdělovací prostředky spojují, skoro nikdo jako by neviděl, nebo správně vidět nechtěl a nesměl vidět, že již pandemii čelíme, pandemii globalizace. Přitom tato pandemie nehrozí, ale již probíhá a její budoucí oběti se neodhadují, ale své zničené lidské životy a osudy už má na svědomí.

Jsme přesvědčeni, že nebezpečí, kterému před více než 70 lety čelil svět v podobě fašismu v různých jeho podobách, který nakonec vyústil v II. světovou válku, je přinejmenším srovnatelné s˙hrozbou, kterou pro lidstvo a jeho další vývoj představuje proces globalizace, vyzbrojený svou ideologií neoliberalismu.

Samozřejmě, že i my usilovně hledáme cesty, jak tomuto procesu čelit. Samozřejmě, že i my usilujeme o renesanci myšlenek, diskusí, úvah přístupů, které nakonec ve 30. letech vedly k˙překonání schizmatu v levici a vzniku politické linie Lidové fronty. Přemýšlíme, zda tehdejší obavy, diskuse a jejich výsledky nemají náhodou co říci nám, tváří v tvář naší dnešní situaci, které, ať chceme nebo nechceme, musíme čelit a která je pro nás bezesporu reálně existující vyzvou.

Také proto jsme hluboce přesvědčeni, že Strana Evropské levice a její činnost se v˙žádném případě nemůže omezovat jen na teritorium, problémy a priority Evropské unie - v˙tom jsme předpokládám všichni v˙tomto sále zajedno. Ale to samozřejmě znamená také to, jak hledat cesty a dělat kroky, které napomohou v˙kontaktech s˙těmi, kteří jsou z různých, ať už věcných, názorových, teritoriálních nebo jiných důvodů, mimo tento sál a nemají zájem o spolupráci žádnou přepokládanou formou, zejména pokud jde o ve svých podmínkách významné síly, nebo pokud dokonce sdílejí vládní odpovědnost. Mohu zmínit AKEL, KS Moldávie nebo KKE. Neměla by nám v˙tom bránit ani některá formální omezení vyplývající z˙určité vazby na struktury EU. Cesta, pokud je zájem, se vždycky najde. Jejich pozitivní i negativní zkušenosti jsou podle našeho názoru mimořádně cenné.

Nic pro nás není podle našeho názoru nebezpečnější než různé náznaky výjimečnosti nebo naopak ukřivděnosti i neschopnosti oprostit se od náznaků sektářství, uzavřenosti do sebe a nepružnosti (neříkám oportunismu), kterým, pokud budeme sami k˙sobě upřímní, každá z našich stran či struktur musí v té či oné míře čelit. Při výměně názorů, komunikaci mezi námi a posuzování váhy různých názorů je pro nás samozřejmě důležité, do jaké míry jsou tyto názory konfrontovány s praxí a jak jsou úspěšné v˙politické praxi - zkrátka zda a jaká je k dispozici zpětná vazba.

Nemůžeme se utápět v˙jednotlivostech a detailech, doba je nanejvýš vážná, absurdně řečeno přece proto, že máme jen z˙malé části odlišné stanovisko např. na feminismus či používání jaderné energie, tak pro svou vlastní výjimečnost nebudeme blokovat sjednocování levice. Daleko více přece můžeme používat institut souhlasu s˙výhradou, - uvědomujeme si, že není přece možné vždy a všude dosáhnout konsenzu ve 100 % apod. Je před námi mnoho úkolů. Uvedu ty nejdůležitější: pomoci těm politickým stranám, které dosud nejsou parlamentní, do zastupitelských orgánů v˙jednotlivých zemích, a pokud státy jsou již členy EU, tak i do EP. Konkrétní spoluprací překonávat dosud existující rozpory, vytvářet vyšší míru jednoty proti projevům globalizace, neomezovat se ve struktuře EU, ale působit nejméně po celé Evropě, podporovat komunistické, dělnické a levicové strany a hnutí ve světě, společně bojovat za mírové řešení konfliktů.