TTIP: nebezpečí pro pracovní místa, bezpečnost potravin, ochranu přírody a demokracii

Vyjádření Strany evropské levice (EL) k připravované smlouvě o "transatlantickém partnerství" TTIP

Zkratka TTIP znamená (v agličtině) Transatlantické obchodní a investiční partnerství. Jde o smlouvu o volném obchodu, o níž se od července 2013 vyjednává mezi Evropskou komisí a USA. V současnosti probíhá mezi nejméně 110 zeměmi jednání o 22 regionálních smouvách o volném obchodu. Volný obchod je základním nástrojem globalizovaného kapitalistického hospodářství.

Co je tedy na zmiňované smlouvě o volném obchodu mezi EU a USA tak výjimečného?

• Společně pokrývají EU a USA na 44% výkonu světového hospodářství a 60% zahraničních investic. Smlouva mezi nimi nastaví světově platné standardy, kterým se budou muset podřídit i další země.

• Dohody o volném obchodu se zaměřují, jak říká jejich název, na oživení obchodu odstraněním překážek. Ale mezi Evropou a USA je už dnes velmi živý obchod: denně se vyměňuje zboží v hodnotě 1,8 miliard euro, a cla jsou již dnes velmi nízká. Na tom TTIP mnoho nezmění.

•  TTIP proto není obchodní dohodou v klasickém smyslu, zaměřuje se v prvé řadě na odstranění nebo snížení "netarifních" (tj. mimocelních) překážek obchodu, tedy předpisů o potravinách, standardů ochrany prostředí, a předpisů a ochraně dat.

• TTIP se zaměřuje nadto na zahrnutí veřejných služeb a veřejných investic do sféry volného obchodu a na jejich otevření nadnárodním společnostem.

TTIP tak není smlouvou mezi dvěma obchodními partnery, kteří nastavují pravidla světové konkurence, ale úmluvou v zájmu velkých podniků na obou stranách Atlantiku, která má odstranit zákonné překážky stojící v cestě maximalizaci jejich zisků.
V jednom interním dokumentu Komise se připouští, že se TTIP dotýká jak komunitního práva (platného pro EU), tak práva členských států.
TTIP představuje útok na evropskou a americkou společnost a jejich právní řád.

Iluze celosvětového volného obchodu

Obhájci TTIP zakládají svou reklamu na přičísnutých číslech. Podle jedné studie placené Komisí EU má díky TTIP narůst evropské hospodářství o 0,5 procenta. Toto očekávání označují jiné studie za přehnané. Ale i kdyby bylo pravdivé, má být tohoto růstového efektu dosaženo až za 12 let, což znamená, že by hospodářství rostlo ročně díky TTIP o 0,036 procenta.
Tento pochybný výsledek není překvapující, protože více obchodu neznamená automaticky větší výrobu a větší zaměstnanost. Nejedná se automaticky o situaci, v níž všichni získávají (hra „win-win“), ale mnohem spíše jde o hru s nulovým součtem, při níž ovšem budou zisky a ztráty rozloženy nerovnoměrně. Bohatí účastníci trhu shrábnou výhody, zatímco chudým zůstanou ztráty. To platí jak mezi státy, tak uvnitř společnosti.
Kdyby šlo o to, postavit světový obchod na trvalý a spravedlivý základ, musela by se především omezit mezinárodní spekulace.V letech 2010 až 2012 kolísal v důsledku celosvětových spekulací poměr hodnoty dolaru k euru zhruba o 25 procent. Tím vznikající kolísání cen skutečně omezovalo transatlantický obchod.

TTIP - Útok na platy, pracovní právo a pracovní místa

Hlavním cílem TTIP není odstranění cel a tarifů. Cílem není ani podvázání mezinárodní spekulace, protože svoboda devizových a finančních trhů je součástí konceptu volného trhu.
Cílem TTIP je zvýšení kapitálových zisků pomocí snížení nákladů, zejména ceny pracovní síly.

• Komise EU připustila, že TTIP povede ke ztrátám pracovních míst v Evropě, a to jednak otevřením veřejných služeb pro soukromé podnikání, na druhou stranu ale také tím, že evropské firmy budou stěhovat pracovní místa do USA, kde jsou nižší platy a kde jsou nižší práva odborů.

• V roce 1994 vstoupila v platnost NAFTA, severoamerická smlouva o volném obchodu mezi Mexikem, USA a Kanadou. O 12 let později vidíme, že v USA se snížil počet pracovních míst o jeden milion.

• Tato zkušenost má význam i pro evropské dělníky a dělnice, zaměstnance a zastupování jejich zájmů. Díky kombinaci TTIP a smlouvy NAFTA budou totiž evropské sociální a platové standardy v konkurenci nejen s USA a Kanadou, ale také s Mexikem.

• USA nepodepsaly šest z osmi klíčových pracovních norem Mezinárodní organizace práce. Mimo jiné jde o právo na odborovou organizaci, na kolektivní smlouvy a na stejnou mzdu za stejnou práci pro muže i ženy. Je tu nebezpečí, že tato práva budou napadena na základě TTIP jako „překážky obchodu“, nebo jako ohrožení ochrany investic. Tím může TTIP způsobit, že v Evropě platné pracovní zákonodárství bude zpochybněno.

TTIP proti bezpečnosti potravin a životního prostředí

Od července 2013 se jedná mezi evropskou komisí a vysoce postavenými úředníky z USA s vyloučením veřejnosti. Úsilí o deregulaci se zaměřuje zejména na:

• Princip předběžné opatrnosti, platný v EU, podle kterého není výrobek považován za bezpečný, dokud není jeho bezpečnost prokázána; důkazní břemeno přitom je na straně toho, kdo s ním přichází na trh. Vláda USA považuje tento princip za protekcionistický a za překážku obchodu.

• Pokud by měl být princip předběžné opatrnosti opuštěn nebo změkčen, postihlo by to především: geneticky modifikované potraviny, kontrolu používání pesticidů v zemědělství, využívání růstových hormonů a zákaz některých způsobů chemického zpracování určených zemědělských výrobků.

• Otevřená je otázka direktivy EU o obnovitelných zdrojích energie a předpisů EU, které omezují dovoz ropy získané z živičných písků. TTIP by se kromě toho mohla stát bránou pro rozsáhlý export amerického břidlicového plynu a umožnit americkým podnikům právně napadnout zákaz frakování v evropských státech.

S demokracií se zachází jako s rušivým prvkem

TTIP se vyjednává mezi Komisí EU a vládou USA s vyloučením veřejnosti. Přitom byli vyslechnuti pouze zástupci průmyslu. Jednotlivosti, které se přesto dostaly na veřejnost, vedly ke kritice a protestům. Rozvinula se veřejná debata. Komise se sice stále zdráhá vést jednání transparentně, přesto ji okolnosti donutily k ústupkům. Je dost dobře možné, že - aby neohrozila TTIP jako celek - zabrání některým obzvlášť provokujícím zhoršením ("hormonové maso" a "chlorové kuře").
Ovšem základní body TTIP mají být zachovány. Jsou to:

• Podepsané strany se zavazují před schvalováním zákonů prověřovat jejich slučitelnost s pravidly volného obchodu. To výrazně rozšíří možnosti lobbysmu z jedné na druhou stranu Atlantiku a oficiálně jej zahrne do procesu tvorby zákonů.

• Klauzule o ochraně investic a o rozhodčích soudech ("investor-state dispute settlement"). Tím získají zahraniční firmy právo žalovat státy, budou-li se cítit poškozeny ve svých ziscích přijatými zákony, sociálními, ekologickými nebo dokonce odborovými akcemi. Tyto žaloby nebudou veřejně posuzovat obyčejné soudy, ale pro jednotlivé případy zvlášť zřízené rozhodčí soudy, které pracují s vyloučením veřejnosti a proti jejichž rozhodnutí nejsou žádné opravné prostředky.

Odpor je potřebný a je možný

Vláda USA prosadila do téměř všech obchodních smluv klauzuli o ochraně investic a rozhodčí soudy a dá se předpokládat, že na těchto věcech jsou zainteresovány i velké evropské koncerny.
Ovšem proti tomuto jednolitému tlaku ekonomických zájmů a politické moci stojí narůstající občanský odpor, sociální hnutí a odbory, a to jak v Evropě, tak v USA.
Jak ukazuje odmítnutí "protipirátské" smlouvy ACTA Evropským parlamentem a neúspěch jednání o mnohostranné smlouvě o investicích (MAI), může být odpor úspěšný.
Také TTIP lze zastavit a nahradit alternativním systémem světového obchodu, který by stavěl lidi nad zisky a jehož parametry by určovala solidarita, sociální spravedlnost a ekologická udržitelnost.

EL, srpen 2014 (překlad jh)