

Ve dnech 29. a 30. října 2005 se v Athénách sešel 1. sjezd Strany evropské levice (SEL). Cílem tohoto článku je umožnit Vám dostat se rychleji k informacím o něm, které byste jinak na našich stránkách museli hledat.
Základní informace o 1. sjezdu Strany evropské levice (EL), které byly známy před jeho zahájením, naleznete ZDE. Pokud víte málo i o SEL, která byla založena na zakládajícím sjezdu v Římě (8.-9. 5. 2004), přečtěte si tento přehledný článeček, popř. můžete informace o procesu zakládání SEL získáte TADY.
Všech 16 členských stran včetně SDS se připravovalo na 1. řádný sjezd více než rok. Z materiálů chystaných na sjezd jste na našich stránkách mohli najít např.:
Těsně před konáním sjezdu odpovídal na aktuální otázky předseda SDS Milan Neubert - záznam rozhovoru naleznete ZDE. SDS vyslala na sjezd podobně jako ostatní strany 12 delegátů, z toho 6 žen.

Řecká pořádající strana Synaspismos si dala na přípravě záležet a podařilo se jí vytvořit velmi přátelské a soudružské ovzduší, a to nejen na Stadionu míru a přátelství. Musíme povědět, že péče o naši delegaci byla příkladná. Čeština se stala díky SDS jednou z jednacích řečí sjezdu - úspěšně tomu také napomohla skutečnost, že velké množství Řeků strávilo v Československu dlouhé roky v exilu za vojenské diktatury a ještě nějakou dobu po ní.
V průběhu sjezdu zaznělo velké množství diskusních příspěvků, z nichž si můžete přečíst přepisy vystoupení následujících řečníků (v časovém pořadí):
Sjezd SEL přijal řadu dokumentů a rezolucí, které vám budeme postupně nabízet. Zatím si můžete přečíst:
Sjezd SEL zvolil nový Výkonný výbor, jehož členy se za SDS stali Miroslava Hornychová a Jiří Hudeček. Posledně jmenovaný poskytl v průběhu jednání rozhovor magazínu Lavka.info, jehož text je k dispozici ZDE.
V Čechách bylo o sjezdu SEL ticho po pěšině. Psalo by se o něm snad jedině tehdy, kdyby tam vznikl nějaký politický incident nebo společenský trapas. Nic takového se nestalo. ČTK sice vydala krátkou zprávu, ale nikdo ji doma nepřevzal. Jedině Haló noviny pak napsaly zprávu vlastní. Tiskovou zprávu SDS po prvním dni jednání si můžete přečíst TADY.
Čtenář bude patrně vědět, že vztah KSČM k SEL je nejednoznačný od samého počátku. KSČM sice podepsala Berlínskou výzvu, ale Ransdorfa za podpis doma pokárali a na zakládajícím sjezdu SEL v Římě se pak KSČM stala pouhým pozorovatelem. Těsně před athénským sjezdem se vztah KSČM ke Straně evropské levice mírně modifikoval. Problematikou SEL se zabýval Výkonný výbor ÚV KSČM, jehož přístup byl zachycen v článku Čeští komunisté podávají ruku SEL.
KSČM se zúčastnila sjezdu s 12 delegáty - sice nesplnila podmínku alespoň poloviční účasti žen, ale nikdo to od ní jako od pozorovatelské země nakonec nevyžadoval. Jednou z delegátek byla i šéfredaktorka Haló novin, takže ty mohly monitorovat sjezd přímo z jeho zasedání - pondělní článek těsně po sjezdovém víkendu si přečtěte ZDE. Po několikadenním vnitrostranickém vyhodnocování se na čtvrteční tiskové konferenci ukázalo, jaký smysl hledá KSČM v Straně evropské levice.