Soudružky a soudruzi, drazí přátelé, od letošního léta se 15letá PDS jmenuje Levicová strana.PDS. A přesto: právě tak je Strana evropské levice jsme uprostřed procesu vytváření strany. Jsme ne cestě k silné celoněmecké levici, nalevo od německé sociální demokracie. Impuls dal Oskar Lafontaine, někdejší předseda SPD, před volbami do spolkového sněmu v letošním květnu. Přichází čas, aby demokratická levice v Německu učinila své rozdíly produktivními.
Přes 4 miliony lidí, mezí tím také přes 400 000 bývalých nevoličů, nám dalo hlas. Volili budoucí společnou levicovou stranu, ačkoliv ještě vůbec neexistuje. Ale už existuje silná naděje. Očekávají od nás, že přeměníme zálibu levice ve sporech na účinnou politiku. Víme, že se to podaří jen tehdy, budeme-li pracovat evropsky. Těší mne, že Oskar Lafonatine, Christina Buchholzová, Klaus Ernst, Janine Wisslerová, Anny Heikeová - ze strany WASG - přijeli z Německa sem na náš 1. sjezd do Athén.
Soudružky a soudruzi, před rokem jsme založili EL a zvolili Fausta Bertinottiho za našeho předsedu. Po tak krátké době dnes žijeme v úplně jiné Evropě. Po NON ve Francii, NEE v Nizozemí přišly volební úspěchy Levicových socialistů v Norsku, přišly volební úspěchy Levicové strany v Německu, v jaké nikdo z nás nevěřil. Bolí nás politický vývoj v Polsku. Těší nás naopak, že v Itálii bojuje levicová aliance, že se FKP otevírá novým spojenectvím, že KPÖ byla úspěšná ve Štýrsku a ve Vídni.
Politické a hosopodářské elity v Evropě ani neplánují budoucnost, ani neřeší problémy. Jsou součástí a kořenem evropských problémů, a to chápe stále více lidí v Evropě. Zóna volného obchodu není budoucností Evropy. Naši existenci nezajistí větší zbrojení. O takových postupech sní mnoho šéfů koncernů a o nic méně neoliberálních politiků. Následky takové politiky jsou vidět: masová nezaměstnanost, omezování sociálního státu, vytlačování skupin obyvatel na okraj politiky a společnosti. S tím nechce a nemůže většina llidí v Evropě žít
Představa, že každý člověk je sám sobě podnikatelem, je hloupá a nebezpečná. Odsolidarizováním se naše společnost stává života neschopnou. Taková perspektiva společnosti likviduje schopnost spoluřešit, zostřuje celosvětovou chudobu, zvýhodňuje války a ekologicke zpustošování. Historickým úkolem pro levici se postupně stalo zavést podmínky pro účinnnou rozvojovou pomoc ze strany bohatého Severu. K tomu patří oddlužení těch nejchudších právě tak, jako lidské zacházení s uprchlíky..
Soudružky a soudruzi, drazí přátelé, levice potřebuje vlastní odpovědi na stát konkurence Toniho Blaira. Blairova Evropa není naší Evropou1.
Pokládáme zde základní kámen pro rozhodnutí, které ještě dnes vůbec není jasné. V roce 2009 jsou evropské volby. Tyto volby musí EL připravovat sebevědomě a spolu s dalšími politickými silami. Také proto musíme využít náš první sjezd k tomu, abychom vyjasnilli náš politický profil. Podporujeme tím také partnery ve spojenectví, sociální hnutí, kritické odbory a další. Až se na jaře sejde v Athénách evropské sociální fórum, můžeme na něj přinést výsledky našeho sjezdu.
Athény jsou dobrým místem pro náš sjezd. Už satirik a kritický duch své doby Aristofanes nás naučil, že za touhu po míru se musí bojovat. Současně nás naučil, že se mír oslavuje i tancem. Bojujme společně za jinou Evropu.
Myslím, že EL bude pevněji zakotvena ve všedním životě lidí díky živoucí politice, kulturní mnohostrannnosti a vyzařování, kampaním proti Bolkesteinové direktivě a za demokratický sociální stát, díky důsledné politice za Evropu usilujicí o mír. Pak bude více lidí jednat podle hesla „Ano, Evropu můžeme změnit.“
Na závěr bych chtěl využít příležitosti poděkovat za přátelské přijetí našim hostitelům, soudružkám a soudruhům z hnutí SYNASPISMOS.
1) Z časových důvodů byla v projevu vypuštěna následující pasáž (která bude součástí protokolu sjezdu a byla publikována na webových stránkách Levicové strany.PDS.)
Proti tomu navrhneme udržitelný model sociálního státu, protože v tom je stále rozhodující moment solidární společnosti. Právě nyní se bude odehrávat soupeření nejzuřivěji. Příjde čas ofenzívy. Přijde čas, abychom společně promýšleli sociální stát svéprávných občanek a občanů. K tomu potřebujeme skandinávské zkušenosti právě tak, jako německé a francouzské, jiho a východoevropské, a to jak zkušenosti včerejška, tak dneška.
Vedle Fóra nové evropské levice (NELF), vedle frakce GUE/NGL v Evropském parlamentu se začaly levicové síly v Evropě konečně rozvíjet jako strana. Levice usilující o změnu nyní získává svůj profil. V politických tezích našeho sjezdu jsme vyznažili náčrt alternativního hospodářského a sociálního modelu Evropy. Právě to je správná cesta. Musíme zastávat ofenzivní pozice, aby byly opět hlasitě vyřčeny sociální a ekologické otázky 21. století a aby byly řešeny, aby se stal demokratický protest účinnou politikou.
Německý originál URL: http://sozialisten.de/sozialisten/nachrichten/view_html?pp=1&n=0&bs=1&zid=30626