
ATÉNY - Výzvy k tomu, aby Strana Evropské levice jako základ činnosti iniciovala společné
politické kampaně, zaznívaly v rozsáhlé rozpravě na prvním sjezdu SEL, který se uskutečnil tento víkend v Aténách.
Nepotřebujeme pasivní levici, potřebujeme politické kampaně, prohlásila například Martina Michels, místopředsedkyně berlínského zemského senátu z Die Linke.PDS. Jak ovšem podotklo několik delegátů, třeba Leo Gabriel z Rakouského sociálního fóra, otevřít nové horizonty znamená zároveň usilovat o podporu všech levicových sil. SEL se však dosud orientuje především na EU a na sjezdu i v roli hostů chyběla řada komunistických stran jak ze západní Evropy, tak zejména ze zemí bývalého SSSR a Balkánu. Komunistický směr je méně zastoupen, než odpovídá jeho postavení v Evropě, uvedl pro Haló noviny místopředseda ÚV KSČM Václav Exner.
Vedoucí delegace KSČM a předseda jejího ústředního výboru Vojtěch Filip by považoval za chybu, kdyby se SEL uzavřela do sebe. Je to jen jedna z forem sjednocování levice. Samotné založeni SEL neznamená sjednocení. Je to platforma komunikace a účinnějšího odporu proti neoliberalismu, řekl.
Rovněž místopředseda ÚV KSČM Karel Klimša hodnotí sjezd jako příležitost setkat se s řadou proudů levicového a sociálního hnutí v Evropě a vyslechnout si názory na otázky, které hýbou Evropou. Počínaje vpádem liberalismu do zaměstnaneckých vztahů, a konče tím, jak zachovat suverenitu levicových pohledů a jak přistupovat k americké politice ve světě. Škoda jen, že tento hlas není komplexní, upozornil také na to, že na sjezdu chyběla řada silných komunistických stran. Poznamenal, ze mnoho delegátů hovořilo spíše o tom, jak měnit kapitalismus, než jak ho překonat socialistickou perspektivou. Někteří delegáti, např. z Francouzské komunistické strany, navrhovali konkrétní kroky, jak společně postupovat v národních parlamentech, pokud tam má strana zastoupení. Třeba by všichni mohli navrhnout snížení rozpočtu na zbrojení na příští rok o 10 procent. Ukázalo se, že zatím se v rámci SEL těžko domlouvají takové konkrétní kroky, spíše je shoda na obecnějších politických postupech. Představitelé KSČM ovšem upřednostňují hledání akční shody před organizačním sjednocováním. Čeští komunisté zůstávají nadále pozorovatelskou stranou.
Na sjezdu SEL, která má nyní 16 členských stran (z ČR je členem malá levicová Strana demokratického socialismu) byla včera odpoledne přijata aténská deklarace. Shrnuje základní témata především v obraně pracovního práva. I v diskusi zaznělo ostré odsouzení návrhu Bolkesteinovy direktivy, která má v rámci EU umožnit širokou privatizaci služeb a veřejného sektoru, snížení sociálních dávek a omezení pracovní ochrany zaměstnanců.
Strana Evropské levice konstatovala, že krize nezná hranice, ale zodpovědní jsou za ni politici prosazující neoliberální koncept. V odporu k němu apeluje SEL na spolupráci hnutí, odborů a stran s levicovým zaměřením. SEL zdůraznila negativní dopad prosazování neoliberalismu především na ženy. Požaduje stejné mzdy za stejnou práci pro všechny a odmítá vylučování žen z profesionálního života. Významnou součástí deklarace je snaha o to, aby se Evropa stala kontinentem beze zbraní hromadného ničení, a aby o jejím osudu nerozhodovalo výlučně NATO.
Podle SEL je evropská ústava politicky mrtvá. Potleskem delegáti přivítali návrh, aby byla zpracována Charta politických a sociálních práv. Sjezd rovněž přijal uprchlíky, feministický manifest či zvláštní rezoluci vyzývající k zamítnutí Bolkesteinovy směrnice a vyjadřující odpor proti úplnému uvolnění trhu v Evropě.
Na sjezdu pracovalo šest pracovních skupin, které se zabývaly otázkami zaměstnanosti, zemědělství, lidskými právy, sociálním rozvojem, spoluprací s odbory, feministickými a ekologickými hnutími a mezinárodními otázkami. Tyto skupiny by se měly stát základem pro zpracování důležitých politických dokumentů v příštím období, například společné sociální agendy. Ve zprávě pracovní skupiny pro lidská práva se mimo jiné uvádí: Musíme říci ne těm politikám, jež odmítáme co by omezování politické svobody, jako jsou snahy zakazovat strany například v České republice. O senátorském návrhu informoval při osobním setkání s předsedou SEL Faustem Bertinottim, který byl sjezdem znovu zvolen, předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Při srdečné diskusi Bertinotti vyjádřil mimořádný zájem o spolupráci s KSČM a poděkoval za rozhodnutí výkonného výboru, který doporučil poslancům EP zvoleným za KSČM podepsat dokument potřebný k získání finanční podpory pro SEL.
Vojtěch Filip v průběhu sjezdu jednal s řadou představitelů zúčastněných stran, například se zástupcem Moldavské komunistické strany.
Delegace ÚV KSČM se ještě před zahájením sjezdu sešla s vedením Komunistické strany Řecka, kde diskutovala o aktuálních otázkách boje proti válce, ochraně lidských práv i práci na modelu socialismu.
Haló noviny, 31. 10. 2005, (mč)