logo SDS
Dnešní datum: 09. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 16
Prům. 11.6
21 denni
Max. 620
Prům. 238.7

Nyní si čte web : 136 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Co nazýváme socialismus zdola?

Vydáno dne 12. 02. 2005 (8155 přečtení)

Zajímá-li Vás pohled jedné české levicové mládežnické organizace (Socialistická solidarita) na socialismus, stalinismus, demokracii a globalizaci, určitě si přečtěte profilový článek Jana Májíčka, napsaný u příležitosti významného výročí alterglobalistického hnutí.

Od protestů v Seattlu uběhlo už téměř 5 let. Průmyslové město na východním pobřeží USA se stalo místem, kde spolu poprvé demonstrovali ekologové, odboráři, učitelé, socialisté a další. Společný jim byl odpor proti Světové obchodní organizaci (WTO), která, mimo jiné, hlídá patentová práva nadnárodních společností na různé druhy výrobků, čímž z nich dělá monopolní výrobce (tím je například omezena výroba léků, užívaných při léčbě AIDS. V Africe, kde počet lidí nakažených touto nemocí dosahuje katastrofální úrovně, je možno léky levně vyrobit na lokální úrovni, ale patentová práva vlastní západní společnosti, které výrobu nepovolují).

Za těch pět let ale hnutí, které samo sebe označuje jako alterglobalizační či antikapitalistické, prošlo prudkým vývojem. Od protestů v Praze proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance (největší antikapitalistické protesty po pádu Východního bloku), 300 000 demonstrace v Janově přes odpor proti válce a útoku na Irák, po protesty proti jeho okupaci až k Sociálním fórům hnutí rostlo a rozvíjelo se. Přežilo útoky médií (,,Proč tedy používáte mobilní telefony, když jste proti té globalizaci?“ - ptali se, aby z nás udělali blázny, kteří nevědí, co mluví) i hysterii rozpoutanou po 11. září. Nevadí nám globalizace jako taková. Jde o to, co se globalizuje. Není to solidarita a vzájemná spolupráce lidí, ale moc a hamižnost nadnárodních korporací. Na otázky proti čemu protestujeme, jsou tedy více méně jasné odpovědi: proti moci nadnárodních společností, proti ekologické devastaci planety, útokům na sociální zajištění a občanská práva, proti útokům na menšiny a jejich diskriminaci, proti válkám a bídě třetího světa atd. Dnes již toto hnutí hledá alternativy. V alterglobalizačním hnutí je jich řada. Síť Mezinárodních socialistů, ke které patří i Socialistická Solidarita, hrála v průběhu budování tohoto hnutí důležitou úlohu. Alternativou, kterou nabízí k současné podobě kapitalismu a o které s ostatními diskutuje, je vize socialismu zdola.

Může se zdát, že vlastníci nadnárodních společností mají nekonečné množství bohatství, aby ubránili svoji moc. V zasedacích sálech Shellu, McDonaldu nebo ČEZu a Českého Telecomu rozhodují, co a kdy a kolik a jak se bude vyrábět. Rozhodují o tom, kolik zaměstnanců bude pracovat, kolik se jim zaplatí, jak dlouhý a jak náročný bude jejich pracovní den.

Tito lidé nevlastní jen továrny, kanceláře, banky a přepravní společnosti. Vlastní také velké ,,továrny na názory“, tj. novinové a televizní společnosti, které se u hlavních témat pohybují v mezích, které jsou v zásadě vytyčeny názory jejich vlastníka. Kromě toho mají své známé či příbuzné v čele veřejnoprávních televizí, na místech nejvyšších soudců, šéfů policie nebo vysokých důstojníků armády.

Ti nejbohatší vlastní výrobní prostředky, prostředky k výrobě veškerého bohatství společnosti, což jim dává jak ekonomickou tak politickou moc. Sdílí tak společné hodnoty, které jsou v protikladu k hodnotám jiných skupin ve společnosti. Neuvěřitelné bohatství, moc a soukromé vlastnictví výrobních prostředků, to z nich dohromady vytváří vládnoucí třídu.

I přes veškerou jejich moc existuje ve společnosti ještě jedna skupina, jejíž moc je potencionálně větší; lidé, kteří pracují za mzdu, námezdně pracující. Pokud mluvíme o těchto lidech, máme na mysli drtivou většinu společnosti, které pro přežití nezbývá nic jiného než prodávat svoji pracovní sílu tj. svoji schopnost pracovat. Bez ní by se nehnulo nic. Ztichly by turbíny elektráren, výrobní linky by se zastavily, monitory u počítačů by zčernaly, police supermarketů by zůstaly prázdné, bankovní převody by krachly. Tady leží největší slabina vládnoucích. Mohou sice vlastnit obrovitánské továrny, stovky kanceláří, hypermarkety a nejvlivnější bankovní domy, ale bez lidí, kteří jim dávají život, je vše jen hromadou šrotu.

Občas se můžeme setkat s námitkou, že pracující třída jako taková mizí. Tvrdíme, že to není pravda. Například ve Spojených státech vzrostl počet pracujících v průmyslu od roku 1971 do roku 1998 z 26 milionů na 31 milionů. Chris Harman, vedoucí redaktor týdeníku naší sesterské organizace v Anglii, ve svém článku v International Socialism 96/2002 tvrdí: ,,Celková perspektiva nenaznačuje nějaký rozpad či úbytek pracující třídy. Ve světovém měřítku jsou pracující početnější něž kdy před tím, i když míra jejich růstu byla zpomalena za sebou jdoucími krizemi světové ekonomiky a tendencí ke ,kapitálově intenzivním‘ formám výroby (tzn. větší tlak na výkonnost každého jednotlivého zaměstnance), jež by nezaměstnávaly masy nových lidí.“ Marx však měl pod pojmem „námezdně pracující“ na mysli člověka, který žije z prodeje své pracovní síly - to znamená dnes například také zdravotní sestra, letecký dispečer nebo počítačový grafik.

Za jeden z nejdůležitějších principů revolucionáře Karla Marxe považuji, že emancipace pracujících musí být dílem pracujících samých. Právě proto není možno předložit nějaký hotový konstrukční „plán“ toho, jak by měla nová společnost vypadat.

Nicméně můžeme mluvit o některých základních principech nového uspořádání. Základní podmínkou skutečné socialistické společnosti je hluboká demokracie, která neomezuje práva lidí na pět minut demokratického rozhodování jednou za čtyři roky před volební urnou. Právo hlasovat a skutečně rozhodovat o nejrůznějších problémech musí mít všichni lidé. Socialismus zdola je forma organizace společnosti, kde veškerá výroba je řízena zdola, pomocí rad pracujících. Ti si ze svého středu volí zástupce, kteří jsou na rozdíl od stávajících zastupitelů kdykoliv odvolatelní. Jsou neustále v kontaktu a stálých diskusích s lidmi.

Jde jen o výrobu? Nikoliv. Podobné rady mohou existovat také na školách a ve čtvrtích, jako tomu bylo za revoluce ve Španělsku v retech 1936-39. Jakmile se bude vyrábět pro potřeby lidí a ne pro co největší zisk, bude možné postupně odstraňovat největší sociální nerovnosti a ekologickou devastaci v lokálním i globálním měřítku.

Byl minulý režim socialismus?

Socialismus zdola nemá se „socialismem“ Východního bloku nic společného. Srovnáme-li výše zmíněný nástin vize socialismu zdola s charakterem režimu, který zde byl před rokem 1989, zjistíme, že se jedná o vzájemný protiklad.

Zdůrazňoval jsem, že chceme společnost založenou na svobodě a co nejširší demokracii. V bývalém SSSR nemůžeme o ničem podobném hovořit. Po krachu Ruské revoluce získala postupně moc nová vládnoucí třída a již ve dvacátých letech minulého století nemůžeme o socialismu v Rusku vůbec hovořit. Režim se měnil ve společnost státně kapitalistického typu, kde byli stejně jako ve volnotržních kapitalistických zemích námezdně pracující podřízeni potřebám akumulace kapitálu. Úspěšná revoluce byla udušena občanskou válkou, vojenskou intervencí a mezinárodní blokádou. To vedlo postupně k výlučnému panství nové vládnoucí třídy. Autor teorie státního kapitalismu, Tony Cliff, k tomu dodává: „Marx v Kapitálu dokázal, že anarchie kapitalistické výroby je jen druhou stránkou útlaku v jednotlivých podnicích. Aby kapitalisté přežili, musí, protože si vzájemně konkurují, akumulovat (hromadit) kapitál. Aby nahromadili více kapitálu než jejich konkurenti musí víc a víc vykořisťovat svoje zaměstnance. Tak anarchie ve výrobě a útlak jednotlivých zaměstnavatelů tvoří dvě strany stejné mince. Co byla druhá strana tyranie Stalina? Před jakou anarchií stanul? Tou anarchií byl nátlak světového kapitálu. V té době měl tento nátlak vojenskou podobu. Došel jsem tedy k závěru, že ty samé zákony, o kterých mluvil Marx, pro jednotlivé kapitalistické podniky, se uplatňují na Rusko jako na kapitalistu, jako na jeden jednotný kapitalistický podnik. Pojem státní kapitalismus nejlépe vystihuje charakter tohoto režimu.“

Podobný režim byl nastolen i v satelitních zemích, jako bylo tehdejšího Československo.

Také zde od roku 1948 tvrdila Komunistická strana, že žijeme v socialismu. Po roce 1989 začali politikové i média tvrdit, že už jsme v něm žili. Ani jedno není pravda. Rétorika používaná představiteli minulého režimu je stále zneužívána k diskreditaci myšlenek skutečného socialismu.

Samotné vítězství KSČ v únoru 1948 nebyl ve skutečnosti ničím jiným než vládním převratem. Únorové události velice zřetelné ukázaly podřízení dělníků byrokratické a militaristické státní mašinérii řízené stalinisty, kteří zůstali u moci až do roku 1989.

Podnětem únorové politické krize byl pokus nekomunistických ministrů zabránit Noskovi v dalším zvyšování kontroly stalinistů nad policií. Otázka sporu byla, kolik rozhodujících postů v policii by bylo v rukou stalinistů. Krize byla řešena předvídatelným způsobem. Stalinisté měli, kromě většiny policie, téměř celou politickou policii, většinu tisku (prostřednictvím ministra propagandy), kontrolu nad rozhlasem a mnohem větší bohatství než tehdejší kapitalisté (neboť vedli znárodněný průmysl). V únorové „revoluci“ byly masy využity jako pomocná síla pro tajnou policii, která se nesetkala s žádným vážným odporem. Od té doby se konaly volby dobře známým stalinským systémem s jedinou kandidátní listinou. Zmasakrována byla veškerá opozice, včetně té autenticky levicové. Záviš Kalandra, který kritizoval moskevské procesy ve třicátých letech, byl popraven. Člen surrealistické avantgardy Karel Teige byl uštván k smrti.

Pokud se státně kapitalistické režimy vyznačovaly útlakem a snahou potlačit jakoukoliv aktivitu zdola, byla naopak revoluce v roce 1989 spontánní akcí většiny pracujících a studentů stejně, jako demonstrace proti okupaci v roce 1968 a 1969.

Po „sametové revoluci“ vznikly na mnoha místech organizace Občanského fóra a Verejnosti proti nasiliju. V závodních radách podniků debatovali zaměstnanci o tom, jak dál. V Polsku vedl boj radikální odborový svaz Solidarita, na jehož masových mítincích se zpívala Internacionála, jako výraz opravdové mezinárodní solidarity, která nebyla nastrojeným májovým průvodem. Proto jsme v těchto událostech naprosto na straně lidí, kteří protestovali proti minulému režimu.

Události polistopadové byly ve znamení až běsnícího „antikomunismu“. Levice byla naprosto zdiskreditovaná a její velice slabé nestalinistické části se nepodařilo vytvořit viditelný program, který by mohl oponovat Klausově politice „utahování opasků“ a privatizace. Chybělo zde autentické sociální a ekologické hnutí a organizace, která by sdružovala studenty i odboráře, učitele, lékaře i horníky a všechny ostatní pracující a prosazovala jejich požadavky.

Organizace

Právě takovou organizaci potřebujeme i dnes. Nejen k boji proti válce, ale i k boji proti nezaměstnanosti, propouštění, ničení životního prostředí, rasismu a všem ostatním podobám útlaku.

Spontaneistické teorie, včetně anarchistických, tvrdí, že není třeba žádná relevantní revoluční organizace. Podle nich naprostá většina pracujících spontánně skoncuje s kapitalismem.

Problém je v tom, že aby mohl systém fungovat, používají vládnoucí nejenom represivní složky, ale především ideologickou nadvládu. Jak jsem naznačil výše, mají v rukou média, systém školství, proces socializace probíhá v rodinách například na základě staletých generových stereotypů. Velké množství lidí zastává v současnosti názory, které zabraňují nebo ztěžují účinnou změnu. Například: každá revoluce vždy vedla a povede k tyranii, lidská povaha je neměnná, nezaměstnanost způsobují imigranti atd. Tyto názory se dokáží velice rychle měnit. Například v listopadu 1989 ze dne na den začaly desetitisíce lidí debatovat na ulicích, ve školách a v práci o tom, jak je možná další změna. V procesu této debaty však chyběla organizace, která by sdružovala revolucionáře, kteří se sešli již před revolucí.

Část lidí dospěje k revolučním názorům i v nerevoluční době. Jde o to, sjednotit tyto izolované antikapitalisty v organizaci, která se snaží studovat historii zdola, o těchto názorech navzájem diskutuje, diskutuje s lidmi na pracovištích a ve školách a na základě tohoto se snaží v případech revolt nabízet alternativu. Aby byla změna demokratická, musí být tato organizace početná. Revolucionáři, sdružení v organizaci, jsou podstatnou součástí pracující třídy a jsou její organickou součástí. Nejedná se o model malé elitní skupinky hlásající své názory velké většině zvnějšku, tedy o model „my“ a „oni“, kdy existuje strana mimo lidi. Členové organizace jsou dlouhodobě zakotveni mezi lidmi na pracovištích a ve školách, prožívají s ostatními jejich zápasy a dlouhodobě diskutují o možnostech změny.

V historii už mnohokrát lidé povstali proti systému a vytvořili zárodky alternativní moci. Pro úspěšnou změnu je však podle našeho názoru potřeba organizace, která dlouhodobě sdružuje antikapitalisty a na základě svých dlouhodobých zkušeností a studia historie zdola nabízí alternativu.


Související články:
(Směry - socialismus)

Socialismus, nový pohled a strategie (06.09.2018)
Kritika gothajského programu (01.12.2012)
Proč socialismus? (16.04.2009)
Perspektivy socialismu v Evropě (22.12.2008)
Bojíte se socialismu? (17.12.2007)
Bojíte se socialismu? - Slovo autorů (17.12.2007)
Zemřela vize do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(2) (05.12.2007)
Reálný socialismus nemohl být vyšší společenskoekonomickou formací (05.09.2007)
Deset tezí o socialismu (05.09.2007)
Socialismus pro 21. století (výtah verze 2007) (03.09.2007)
Socialismus pro 21. století (verze 2007) (03.09.2007)
Model socialismu potřebuje dopracovat (25.07.2007)
Znovu nad modelem socialismu (18.07.2007)
Kapitalismus nemá záruční lhůtu (16.07.2007)
Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému (15.07.2007)
Vytváření podmínek pro systémovou změnu směrem k socialismu nebude otázkou příštích let (20.06.2006)
Instituce (16.04.2006)
Úvaha o prohrách a vítězstvích (15.04.2006)
Na úvod diskuse na závěr Bulletinu (15.04.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (3) (09.04.2006)
Bratr Herold jako marxistický ekonom (27.03.2006)
Socialismus už nemá budoucnost (26.03.2006)
Čo je to vlastne „TOVAR“? (21.03.2006)
Pochodovat odděleně? (16.03.2006)
Hypotéza o jednotnom základe živej prírody a spoločnosti (16.03.2006)
Neutrónová socialistická revolúcia a neutrónový socializmus (11.03.2006)
Bude nový řád sociálnější? (03.03.2006)
Zopakuje veřejný sektor 400 let starou zkušenost? (28.02.2006)
Spoločný protokol o doterajšej diskusii (26.02.2006)
Na cestě k modelu socialismu (13.02.2006)
Marxizmus, socializmus, komunizmus a politické rozprávky o týchto pojmoch, alebo ako prebiehala kastrácia marxizmu (05.02.2006)
Nebojme se utopií (03.02.2006)
K nástinu hypotézy modelu socialismu (27.01.2006)
K výročí Leninovy smrti (21.01.2006)
Sovětský systém, nebo diktatura proletariátu? (19.01.2006)
Zemřela vize, do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(1) (19.01.2006)
Model socialismu pro 21. století z dílny TAPu (05.01.2006)
Cesty k socialismu ve světě a v ČR (05.01.2006)
Taktika a strategie (26.12.2005)
Základní problémy politického řízení společnosti (26.12.2005)
O co jde aneb Zastírací manévr pravice (23.12.2005)
Skála: Občanská společnost se mění v potěmkinovské kulisy (14.11.2005)
K predikci možností globálního kapitalismu (27.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (2) (23.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (23.10.2005)
»Přirozeným vývojem« zpátky k barbarství? (22.10.2005)
Jánošík s rudou hvězdou (26.09.2005)
Čtyři poznámky o socialismu (26.09.2005)
Jak to (ne)vidíme (29.06.2005)
Revoluce, reformy a transformace (24.06.2005)
K modelu socializmu IV. (písané pre SDS) (03.06.2005)
K diskusii o modelu socializmu III (písané pre SDS) (30.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu II. (písané pre SDS) (08.05.2005)
Několik předpovědí budoucnosti (02.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu (pro SDS) (24.04.2005)
K socialistické budoucnosti z pohledu SDS (23.04.2005)
Vystoupení na mezinárodní konferenci k 60. výročí osvobození (23.04.2005)
Jak k socialistické budoucnosti (22.04.2005)
Z časopisu ABC - rok 1960 (19.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (2) (18.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (1) (15.04.2005)
Karel Marx - svoboda a socialismus (14.04.2005)
Revoluce není záležitostí strany (11.04.2005)
Představa společnosti řízené zcela na bázi samosprávy vyvolává pousmání (09.02.2005)
Jak se lze v budoucnu vyhnout chybám protosocialismu (07.02.2005)
Marxista? (07.07.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0,05 / Počet hlasů: 19] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jan Májíček | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: SocSol

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1922 (1922 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1472 (1472 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1560 (1560 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
990 (990 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1620 (1620 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1506 (1506 hl.)
Prohnilý humanismus !!
997 (997 hl.)

Celkem hlasovalo: 10067


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.