logo SDS
Dnešní datum: 23. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 778x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 761x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 676x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 676x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 667x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 637x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 528x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 423x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 23
Prům. 14.9
21 denni
Max. 403
Prům. 295

Nyní si čte web : 45 uživ.

02. Články, statě, projevy

* K nástinu hypotézy modelu socialismu

Vydáno dne 27. 01. 2006 (6180 přečtení)

Nedávno jsme na našich stránkách publikovali pět tématických kapitol „Modelu socialismu pro 21. století“ z dílny Teoreticko-analytického pracoviště (TAP). Dnes můžeme čtenářům nabídnout prvou verzi kapitoly šesté - práci svodného týmu, vedeného Jiřím Dolejšem.

Úkolem svodného týmu je formulace hypotézy modelu socialismu na základě podkladů 5 řešitelských týmů TAP. Marxistická tradice je v tomto ohledu základním zdrojem a metodickým vodítkem, které je kriticky rozvíjeno (oddogmatizováno) a obohacováno o nové poznání a alternativy. Marxismus doby klasiků nestačí na úkoly moderního socialismu, jít za toto pojetí nelze shazovat nálepkou revizionismu. Nestačí ani praxe z doby 20. století, ať již v linii tzv. demokratického či tzv. reálného socialismu. Socialismus období VTR a globálního kapitalismu nemůže být opakováním socialismu období industrializace.

Klíčové je zejm. pochopení toho, že nemůže být dosažen nějakým jednorázovým násilným zvratem nastolující něčí diktaturu a uzurpováním moci. Systémovou změnu nelze redukovat na otázku moci. Musí být dosažena na základě dlouhodobého procesu prohlubování demokracie a samosprávy a vytváření a rozvíjení nových forem nekapitalistického vlastnictví, které by se prosazovaly ve svobodné soutěži na trhu vedle jiných forem vlastnictví a postupně prokazovaly svou převahu.

K tomu již bylo řečeno IV. sjezdem KSČM v Liberci (1995) : Socialismus je výsledkem dlouhodobého prosazování přednosti efektivních forem společenského vlastnictví, rozšiřování demokracie a samosprávy a lidských práv, společnost sociálně spravedlivá, prosperující, hospodářsky a politicky pluralitní. VI. sjezd KSČM v Českých Budějovicích (2005) k tomu zdůraznil zejména:

  1. aspekt svobodných občanů, uplatnění tvořivého individua, zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečení důstojného života a prosazení bezpečnosti a míru.
  2. aspekt odmítnutí praxe, která připouští nebo ospravedlňuje omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory a vytváří podmínky pro kult osobnosti.
  3. aspekt integrující úlohy společenského vlastnictví, který váže na otázku rozvoje všeobecného charakteru práce jako projevu růstu její společenskosti

A. Analýza nových trendů

  1. VT rozvoj spojený s technologickou a informační revolucí změnil materiální základnu společnosti. S tím souvisí decentralizace výroby, individualizace práce a úbytek práce manuální. Vzniká virtuální ekonomická i sociální realita, finanční sféra dosahuje ještě větší svébytnosti vůči produktivní sféře. Původně homogenní sociální skupiny se fragmentarizují, vzniká nová dělba práce překonávající tu tradičně industriální. O globální konvergenci nových technologií ale nelze hovořit, jsou alokovány a využívány obdobně nerovnoměrně jako světové bohatství.
  2. Civilizační vývoj dosáhl stupně, kdy dochází k propojování lidských aktivit (toky zboží, služeb, informací) ve světovém měřítku, byl zahájen proces globalizace (v ranné fázi velmi turbulentní) spojený s významnými geostrategickými změnami. Toto zesvětovění vyžaduje také posun v řádu vysvětlování světa – netvoří jej jen hierarchie imperií a periferií, ale že prochází decentralizací a vznikají sítě. Internacionalismus založený na spolupráci je doplňován vznikem transnacionálních institucí, ale také vyžaduje nehierarchické sítě. Otázkou je proces formování universálního lidství, globální etiky a globální občanské společnosti jako předpokladu globalizace solidarity. Protiváhou totiž je kritika hyperkorektnosti a levicově konzervativní tíhnutí k globální popř. národní autoritě odmítající tendenci k uniformitě.
  3. Limitní situace nastala v oblasti přijatelného užívání přírodních zdrojů a zachování životního prostředí. Ekologické problémy získávají charakter civilizačního ohrožení a trvale udržitelný rozvoj se stává imperativem jakéhokoliv společenského uspořádání, i když řešení souvisejí s komplexnějšími změnami systému. Bariérou se stává extenzivní pojetí materiálního blahobytu. Trvale udržitelný rozvoj úzce souvisí i s otázkou stabilní populace a regulace migračních trendů.
  4. Mění se i charakter násilných konfliktů – prosazuje se unipolarita světa s hegemonií USA, rozvoj vojenských technologií umožňuje distanční vedení války, reakcí je i teroristická taktika rozptýleného konfliktu a problém jejího rozlišení od lidově osvobozeneckého boje formou guerilly. Tento stav vede k profesionalizaci a větší specializaci ozbrojených sil. Snahy o obnovení rovnováhy strachu z použití zbraní hromadného ničení nejsou dostatečnou garancí. Otázkou je postižení bezpečnostních a humanitárních konfliktů mezinárodním právem a jeho vymahatelnost ve vztahu k zaručené suverenitě a nevměšování (problém appeasementu).

 Tyto trendy mění jak kapitalismus, tak podmínky pro přechod k socialismu. Kapitalismus a jeho civilizační přínos je historicky podmíněný a jeho podstata přes určitý vývoj trvá. Je překonatelný, pokud vzniknou objektivní podmínky pro lepší řešení problémů, než které nabízí on a pokud pro takové řešení bude získán většinový souhlas obyvatelstva. Předpoklady pro přechod k socialismu ve světovém měřítku jsou ale v současnosti značně utlumeny. Místo mesianismu představ o vyčerpanosti kapitalismu, je reálnější hovořit o jeho funkční, popř. strukturální krizi, ale také o jeho stále nemalém modernizačním potenciálu i přes zjevné některé degenerativní rysy (vedle přežívajících prvků barbarských existují i zárodečné prvky postkapitalistické). Státně monopolní fáze kapitalismu (Lenin) je již nahrazována fází nadnárodních sítí megamulties, které nelze oponovat pouze tradičními antikapitalistickými postupy z minulého století a regulovat na úrovni národních států (ultraimperialismus).

B. Možné cesty k socialismu

Vodítkem pro vznik moderního socialismu je utřídění historické zkušenosti se socialismem, zejména ztroskotání socialismu tzv. sovětského typu, též socialismu industriální éry (protosocialismu). Přes různost pohledů je rozhodující názor, že šlo o systémové selhání, protože režim přes určité emancipační přínosy nedokázal zajistit přijatelný stupeň občanské svobody, prostor pro iniciativu a inovace, ani trvalý vzestup ekonomického výkonu a tedy i životní úrovně obyvatelstva. Počátky jsou už ve sporu s trockisty či legálními marxisty např. o socialistickou akumulaci a možnosti vybudování socialismu v jediné zemi. Poválečná orientace na SSSR byla pochopitelná, ale imputace značně autoritářského modelu ze sovětského Ruska proběhla do jiných kulturních a historických podmínek. Nebyl efektivní především v podmínkách inzenzifikace rozvoje v podmínkách VTR. Zlom přišel v podstatě během 60. let. Nakonec byl udržován stále více represivně (funkce a míra represe ztrácela své objektivní opodstatnění) a ztrácel také postupně společenskou podporu. Konečnému selhání pak už nemohly zabránit ani dílčí korekce a významné změny v politickém systému či v hospodářském mechanismu už ke konci nebyl režim objektivně schopen.

Genealogii moderního socialismu utváří také různé specifické mezinárodní zkušenosti z cesty k socialismu. Aktuální mapa těchto přístupů, jak je formulují naši zahraniční partneři i otázka zkušeností z vývoje společnosti v zemích, které se stale hlásí k socialismu, především z tzv. čínského modelu socialismu je složitý úkol, který je teprve v počátcích. To neznamená relativizace pojmu socialismus, kdy všechny zkušenosti jsou cenné a všechny pravdy pravdivé. Zpochybněna je zejm. možnost socialismu v jediné zemi, která vede po určité době k degeneraci, místo aby se staly ostrovy pozitivní deviace (např. Severní Korea). Důsledněji se uplatňuje požadavek zralosti společnosti k socialistické přeměně. Tendence k ortodoxii a neschopnost rozpoznat zásadní chyby a deformace minulosti přitom přežívají nejen mezi jednotlivci, ale také v řadě komunistických a dělnických stran ve světě (zejm. v zemích bývalého sovětského bloku), některé připomínají spíše extrémní sekty a za komunistickou ideologii se jen schovávají (srv. např. peruánští senderisté).

Specifika mohou poskytovat obohacení, ale i rozpory. Např. méně rozvinuté země (Asie, Latinská Amerika) nabízí spíše přechodné (hybridní) zřízení – je otázka do jaké míry je současný posun „do leva“ krokem k socialismu a vyšší demokracii. Tyto režimy jsou ovlivněny bojem o přírodní zdroje (ropa, plyn, rudy) a jsou to spíše režimy autoritářsko populistické opírající se o antiamerikanismus a určitá procenta na sociální programy (např. Chavez, či Morales hlásící se ideově k bolívarovské tradici). V obtížných ekonomických podmínkách se vyvíjí kubánský model, který oficiálně hovoří o „boji s idejemi“, projde jistě určitými změnami a je s dalším vývojem v Latinské Americe úzce spjat.

V nejzaostalejších zemích (např. v Africe, Oceánii) navazují představy o socialismu na kmenové a občinové tradice a využívají i náboženské a etnické prvky. Otázkou je perspektiva originálního modelu v Číně a Vietnamu, který se pokouší spojit soukromou iniciativu, expanzi obchodu se světovým kapitalismem, sociální programy a svébytnou kulturu. Soukromý sektor vstupuje i do vládních KS a držitelé moci se snaží obejít riziko destability z převzetí pro ně příliš otevřené západní demokracie se soubojem koalice a opozice. Japonští komunisté se ve svém konceptu pokoušejí o syntézu toho vyvarovat se minulých chyb (patří mezi tradiční kritiky hegemonizace hnutí Moskvou) a posílit i vše hodnotné z kapitalistické éry.

K subjektivním předpokladům pro přechod k socialismu patří stav vědomí obyvatelstva a schopnosti rozhodujících sociálních a politických nositelů socializačních změn. Ztroskotání pokusu o budování socialismu v tzv. sovětském bloku tyto subjektivní předpoklady významně přitlumilo, přesto zájem na lepším společenském uspořádání trvá a může ještě v případě zralejší nabídky zbavené předchozích deformací zesílit. Pokud jde o ČR tak až třetina občanů uvažuje o sociálně spravedlivějším systému, dominuje blíže neurčená představa socialismu moderního typu. Pochopení asociálních důsledků změny nesocialistického typu, spojené se značnými majetkovou nerovností může dalším posunům jen napomoci. Nepůjde ale o pouhou destrukci současného řádu, která by vyvolala jen odpor a revanš. V situaci, kdy rozhodující sociální skupina (třída) je v menšině, může tato působit nepřímo, získáváním dalších sociálních skupin a vyjadřováním jejich zájmů, což klade důraz na schopnost utváření zájmových aliancí a konsensu a překračuje tradici typicky dělnických stran.

Čistá teorie socialismu se také rozvíjí nejen v konkrétních zemích, ale také na akademické půdě od západu po východ. Z hlediska určitého normativního pohledu na podstatu socialismu jako relativně stabilní etapy vývoje existují základní alternativy : a) jako formace striktněji oddělená od kapitalismu, extrémně též nižší vývojová fáze komunismu (krok k beztřídní společnosti), b) jako samostatná formace spojená s postupnějším překonáváním kapitalistických prvků, extrémně též hybridní meziformace (kvalitativně odlišná od pouhého sociálního státu, ale odlišná i od socialismu, tzv. lidově demokratický režim, nejde o konvergenci). K nerozlišení mezi sociálním státem a socialismem vedou koncepce socialismu nikoliv jako společenského systému, ale pouze jako hodnotového přístupu.

Socialismus má vlastní systémový základ a vymezení jeho modelu je nástrojem nezbytného teoretického zobecnění. Neexistuje ale definitivní, jediný správný model a vědecký socialismus nelze ani podřídit úzce stranickým přístupům. Samotný socialismus musí vyrůstat z praxe, jeho projekt musí být dynamický a otevřený a nesmí zastiňovat poznání různých cest a prostředků, jichž lze aktuálně využít.

C. Základní charakteristiky moderního socialismu

Podstatou socialistické změny je důraz na zajišťování celospolečenské regulace a společenského přivlastňování v pluralitních podmínkách. Cílem je vyšší stupeň osvobození a emancipace člověka, který nemůže být mocensky zaváděn z vnějšku a shora. Daleko větší důraz bude kladen na jednotlivce a jeho potřeby. Zespolečenšťující tendence mohou mít různou formu včetně utváření sektoru vlastnické samosprávy a neziskových společností s vyloučením diskriminace. Regulace vlastnictví nemůže jít na úkor rovnosti postavení jeho jednotlivých forem před zákonem. Cílem také není zrušení soukromého vlastnictví, ale jeho pozitivní překonání v soutěži vlastnických forem. Soukromé vlastnictví za socialismu je představitelné (viz např. čínský model), znamená to ale tuto nekapitalistickou formu soukromé iniciativy popsat v kategoriích politické ekonomie. Všeobecný charakter práce znamená další posun od zúženě chápané produktivnosti k sociální tvořivosti. Tradiční průmyslový dělník, proletář se transformuje až k individuálnímu vlastníkovi, popř. podílníkovi na společném vlastnictví, který překračuje hranice pouhé formálního, odcizeného přivlastnění.

Na rozdíl od minulosti bude daleko výrazněji působit prvotnost ekonomiky vůči politice a nová základna musí do jisté míry vyrůstat již v lůně předchozího společenského uspořádání. Dominantní na socialismu je spojení trhu a plánu s pomocí negociačního (nebyrokratického) plánování a zasazení samostatných ekonomických subjektů do tržního a konkurenčního prostředí (včetně trhu práce). Dokonce i podniky se strategickým podílem státu nemohou být přímo provázány se státním rozpočtem. Nejen společenské vědomí, ale způsob organizace patří mezi subjektivní předpoklady socialistické cesty. Racionální kalkulace ekonomiky ex ante je podkladem pro indikativní plány (na úrovni centra či krajů) a pro rozhodování o strategických výhledech (obdobně jako u velkých firem), nikoliv pro přímé administrativní řízení. Globalizace nastoluje určité omezení vývoje trhů a sním i nezbytnost racionalizovat spotřebu. Existence netržních koncepcí socialismu je v současnosti okrajová. Stejně tak ale platí, že plně rozvinutá celospolečenská samospráva je zatím velmi abstraktní koncept.

Trh je zpětnou informační vazbou socialismu o efektivnosti jeho fungování. Dynamická rovnováha společnosti se i zde prosazuje skrze dílčí nerovnováhy, kde je systémotvorným faktorem iniciativa lidí, podnikavost. Součástí kultivace vlastního života je využití volného času k sebevzdělávání včetně celoživotního vzdělávání jako podmínky překonání odcizení práce (všeobecná tvůrčí práce) a růstu kvality tzv. lidského kapitálu (rozvoj produktivních lidských schopností). Socialistická podnikavost musí zajistit prosperitu, ale technicko hospodářská racionalita musí být podřízena potřebě humanizace společenských vztahů, musí produkovat nejen materiální hodnoty, ale i životní styl. Osud socialismu souvisí i s jeho schopností řešit globální problémy včetně harmonie člověka s přírodou, řešení těchto úkolů nelze odkládat „na lepší časy“. S tím souvisí i rozměr moderního socialismu, který musí umožnit rovnocennou soutěž s globalizovaným kapitalismem.

Těžiště úlohy státu se posouvá od její příliš autoritářské a paternalistické podoby odpovídající pojetí zostřování třídního boje (méně přímého vměšování, represivních a apologetických funkcí) k více samosprávné organizaci a podpoře motivace, ke garanci universálních práv ve smyslu převahy občanství nad politikou a k artikulaci tzv. celospolečenského zájmu koordinací, tj. při soužití různosti a respektu k subsidiaritě ve veřejné správě (efektivnost výkonu kompetencí a její přiblížení k potřebám občanů). Princip rovnováhy moci zákonodárné, soudní a výkonné přitom platí i nadále. Kombinace přímé a zastupitelské demokracie je výslednicí konkrétních podmínek. Všeobecná dostupnost informací, vědeckých poznatků, vzdělání a kultury je přitom podmínkou. Stěžejní roli v tomto bude hrát veřejnoprávní sektor a etika v profesích s ním spojených. Otázkou je institucionální řešení vazby politického systému na občanskou společnosti (viz dřívější Národní fronta) a to bez přílišného formalismu a podřizování občanství politice nebo dokonce státní moci. Demokracie musí být povýšena nad její procedurální pojetí s vyšší mírou autonomie pro občany.

Politický systém za socialismu musí být otevřenou demokracií s rozšiřujícím se prostorem pro svobodu a možnost volby mezi alternativami. Na rozhodování se mohou podílet všichni – i za socialismu mohou existovat prokapitalistické síly (na rozdíl od diktatury proletariátu). Oslabení pozic pravice a politického středu mohou až sociálně ekonomické změny. Základem nebude panství jedné třídy, ale seřazování zájmů různých vrstev a respekt k menšinovým zájmům. Neexistuje právem privilegovaná skupina lidí, transformace ekonomická, sociální i kulturní probíhá demokratickou, ústavní cestou. Také teorie strany se vyvíjí, překonává se její tradiční leninské pojetí. Politické strany musí mít blíže k občanské společnosti, nesmí jít o centralisticky uzavřené mocenské kartely s volebně účelovým chováním ani stavovské uskupení s úzkou ideovou orientací a polovojenskou kázní. Posilování její funkce jako moderátora zájmů souvisí s možnostmi méně autoritářského řízení společnosti. Je zřejmé, že silné levicové strany budou muset více odpovídat rozložení populace a budou vnitřně více názorově strukturované.

Kriteriem sociální spravedlnosti není jen míra solidarity a omezování sociálních rozdílů, ale také podmínky pro aktivní zapojení jednotlivců a sociálních subjektů (nejsou jen pasivními příjemci veřejně garantovaných sociálních jistot). Nejde o demotivující sociální pohodlí ani o primitivní rovnostářství. Sociální spravedlivost za socialismu naplňuje jak lidskou důstojnost, tak rovnou šanci na společenskou užitečnost. Nepraktická utopie životního stylu na základě budovatelského heroismu bude nahrazena pochopením, že lidé budou preferovat i nadále své individuální potřeby. Postupně bude narůstat důraz na seberealizaci a to na ose egoismus-altruismus. Dílčí posuny lze podle dynamiky vývoje očekávat na ose libertarismus-autoritarismu a materiální a postmateriální potřeby. Perspektivně významné bude aktivní formování ekologického vědomí.

Ani socialistická společnost nebude bezrozporná a její sociální struktura bude procházet složitým vývojem. Pouze se základní rozpor mezi prací a kapitálem přemění do jiného rozporu (který při nedostatečném řízení změn může přerůst v antagonistický). Tyto rozpory budou mít svojí hierarchii. Od základního k odvozeným a podřízeným. Příkladem existence rozporu za socialismu je rozpor mezi nositeli staré a nové společenské dělby práce (např. tradiční proletariát vers. cognitariát). V souvislosti s tím lze očekávat i za socialismus možnost stávek a jiných forem politického zápasu. Moderní socialismus také bude muset vypořádat s méně tradiční rolí rodiny a věnovat péči jejímu sociálnímu okolí a zajištujícím službám, ale i ocenění práce v rodině toho s partnerů, který se pro ni po určité období rozhodne.

Pro duchovní rozměr socialistické společnosti je důležitý dialog socialistů s náboženstvím (viz dialog marxistů s křesťany v 60. letech). Jde o sdílení odpovědnosti za svět s pomocí duchovních hodnost. V ČR má společnost blíže k převážně ateistické společnosti. Je ale v tomto ohledu spíše výjimkou a komunikace socialistů a věřících má i pro perspektivu moderního socialismu velký význam. Religiozita také nemusí být naplňována tradiční konfesí (zde platí požadavek odluky církví od státu), ale různými náboženskými sektami a atraktivními náboženskými synkrezemi např. ve stylu New Age, které jsou reakcí na novou vlnu iracionality objektivně vyvolanou kumulací civilizačních problémů. Postoj k občanům hledající v nějaké víře oporu a smysl života bude důležitý, aby se nestali objetí nějakého fanatismu a současně se mohli společně podílet na rozvoji nejen v materiálním ale i duchovním, intelektuálním smyslu.

Prognózovat lze oslabení dosavadních urbanizačních tendencí založených na průmyslové revoluci – tj. vzroste význam mikroregionů a venkova. Dosud nejpočetnější skupina zaměstnaných občanů se bude transformovat do skupiny samosprávných vlastníků a se změnami v charakteru práce bude zanikat ostré dělení mezi zaměstnaneckým vztahem a individuální podnikatelskou aktivitou. Relativní autonomie inteligence jako specifické vrstvy a její úzká vazba na objektivně pokrokový cognitariát budou tvořit cenný základ inovativního potenciálu moderního socialismu. Inteligence nemůže být pouhým objektem působení, ale především aktivním subjektem.

To platí i pro další specifické skupiny (např. mládež či přibývající kategorie seniorů). Objektivní trend k stárnutí populace je přitom určitou komplikací a to v tom smyslu že větší podíl seniorů na obyvatelstvu oproti mládeži zvýší potenciální konzervativnost postojů populace. To si vyžádá i jinou kvalitu mezigenerační komunikace. Nové vlivy ale budou přicházet také v souvislosti s migračními pohyby, na které i za socialismu mohou znejistělé skupiny obyvatelstva reagovat xenofóbně. I minority v řádu statisíců mohou vyvolávat problémy. Proto získává na významu konkrétní politika multikulturního soužití včetně např. problémů otevřenosti trhu práce a nastavení azylového práva.

Jiří Dolejš, vedoucí svodného řešitelského týmu, 10. 1. 2006


Připojujeme možnost přímého přístupu k tématickým kapitolám:


Související články:
(Směry - socialismus)

Socialismus, nový pohled a strategie (06.09.2018)
Kritika gothajského programu (01.12.2012)
Proč socialismus? (16.04.2009)
Perspektivy socialismu v Evropě (22.12.2008)
Bojíte se socialismu? (17.12.2007)
Bojíte se socialismu? - Slovo autorů (17.12.2007)
Zemřela vize do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(2) (05.12.2007)
Reálný socialismus nemohl být vyšší společenskoekonomickou formací (05.09.2007)
Deset tezí o socialismu (05.09.2007)
Socialismus pro 21. století (výtah verze 2007) (03.09.2007)
Socialismus pro 21. století (verze 2007) (03.09.2007)
Model socialismu potřebuje dopracovat (25.07.2007)
Znovu nad modelem socialismu (18.07.2007)
Kapitalismus nemá záruční lhůtu (16.07.2007)
Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému (15.07.2007)
Vytváření podmínek pro systémovou změnu směrem k socialismu nebude otázkou příštích let (20.06.2006)
Instituce (16.04.2006)
Úvaha o prohrách a vítězstvích (15.04.2006)
Na úvod diskuse na závěr Bulletinu (15.04.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (3) (09.04.2006)
Bratr Herold jako marxistický ekonom (27.03.2006)
Socialismus už nemá budoucnost (26.03.2006)
Čo je to vlastne „TOVAR“? (21.03.2006)
Pochodovat odděleně? (16.03.2006)
Hypotéza o jednotnom základe živej prírody a spoločnosti (16.03.2006)
Neutrónová socialistická revolúcia a neutrónový socializmus (11.03.2006)
Bude nový řád sociálnější? (03.03.2006)
Zopakuje veřejný sektor 400 let starou zkušenost? (28.02.2006)
Spoločný protokol o doterajšej diskusii (26.02.2006)
Na cestě k modelu socialismu (13.02.2006)
Marxizmus, socializmus, komunizmus a politické rozprávky o týchto pojmoch, alebo ako prebiehala kastrácia marxizmu (05.02.2006)
Nebojme se utopií (03.02.2006)
K výročí Leninovy smrti (21.01.2006)
Sovětský systém, nebo diktatura proletariátu? (19.01.2006)
Zemřela vize, do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(1) (19.01.2006)
Model socialismu pro 21. století z dílny TAPu (05.01.2006)
Cesty k socialismu ve světě a v ČR (05.01.2006)
Taktika a strategie (26.12.2005)
Základní problémy politického řízení společnosti (26.12.2005)
O co jde aneb Zastírací manévr pravice (23.12.2005)
Skála: Občanská společnost se mění v potěmkinovské kulisy (14.11.2005)
K predikci možností globálního kapitalismu (27.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (2) (23.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (23.10.2005)
»Přirozeným vývojem« zpátky k barbarství? (22.10.2005)
Jánošík s rudou hvězdou (26.09.2005)
Čtyři poznámky o socialismu (26.09.2005)
Jak to (ne)vidíme (29.06.2005)
Revoluce, reformy a transformace (24.06.2005)
K modelu socializmu IV. (písané pre SDS) (03.06.2005)
K diskusii o modelu socializmu III (písané pre SDS) (30.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu II. (písané pre SDS) (08.05.2005)
Několik předpovědí budoucnosti (02.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu (pro SDS) (24.04.2005)
K socialistické budoucnosti z pohledu SDS (23.04.2005)
Vystoupení na mezinárodní konferenci k 60. výročí osvobození (23.04.2005)
Jak k socialistické budoucnosti (22.04.2005)
Z časopisu ABC - rok 1960 (19.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (2) (18.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (1) (15.04.2005)
Karel Marx - svoboda a socialismus (14.04.2005)
Revoluce není záležitostí strany (11.04.2005)
Co nazýváme socialismus zdola? (12.02.2005)
Představa společnosti řízené zcela na bázi samosprávy vyvolává pousmání (09.02.2005)
Jak se lze v budoucnu vyhnout chybám protosocialismu (07.02.2005)
Marxista? (07.07.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Doleją | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
225 (225 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
225 (225 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
168 (168 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
163 (163 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
143 (143 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
172 (172 hl.)
Prohnilý humanismus !!
136 (136 hl.)

Celkem hlasovalo: 1232


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.