logo SDS
Dnešní datum: 20. 10. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 547x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 430x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 395x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 394x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 328x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 13
Prům. 10.7
21 denni
Max. 547
Prům. 372.4

Nyní si čte web : 84 uživ.

02. Články, statě, projevy

* K predikci možností globálního kapitalismu

Vydáno dne 27. 10. 2005 (6697 přečtení)

Příspěvek Jiřího Dolejše na konferenci „Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost“ dne 22. 10. 2005

Diskuse o perspektivách moderního kapitalismu je důležitá pro zpřesnění představ o možnostech přechodu k socialismu odpovídajícího podmínkám 21. století. Hypotézy o dalším vývoji kapitalismu mají jak obecnou sebeuvědomovací funkci (knowledge), tak přispívají řešení konkrétních kritických situací (performance). Obraz budoucnosti je možné vytvářet buď prodloužením historických tendencí nebo deduktivním vyvozováním předpokládaných kvalitativních změn. Rámec těchto úvah o budoucnosti se pokusím vymezit vytypováním podstatného rysu současného civilizačního vývoje (na bázi teorie epochy) a pojmenovat současnou fázi, stadium či etapu vývoje kapitalismu (na bázi teorie imperialismu).

V druhé polovině XX. století vymezovali představitelé komunistického hnutí současnou epochu jako všeobecnou krizi kapitalismu spojenou s nástupem socialismu ve světovém měřítku. Navazovali tak na tradici zvěstování konce kapitalismu, ale vývoj po roce 1989 spojený s rozpadem tzv. sovětského bloku a zánikem bipolarity otřásl tímto vymezením epochy. Současný kapitalismus ukázal, že je stále otevřený dalšímu rozvoji, má schopnost modernizace a že dnes nemá ani globální protiváhu (o Číně nelze hovořit jako o globálním socialistickém systému). Pokud je současný světový kapitalismus v určitém smyslu v mimořádném stavu, je to m.j. proto, že se v něm sváří geostrategické pohyby - ty, které sledují upevnění dominance kapitalismu atlantického typu s opačným přístupem, bránícím rizikům unilaterality a uniformity v podobě vyváženějšího kulturně polycentrického modelu.

Pro současnou epochu je podle mne podstatným rysem završení tendence k zesvětovění (mundializaci) civilizace. Tato tendence byla ovlivněna již průmyslovou revolucí a byla předjímána různými autory (Marx, Vernadskij, Teilhard de Chardin). Završení této tendence v procesu globalizace znamená komplexní propojení sílících mezinárodních toků zboží, služeb, informací do celoplanetárního systému. Vznik této globality v její ranné podobě je velmi turbulentní, obtížně ovladatelný a přináší různá globální ohrožení. Heslo „Zodpovědná globalizace“ proto zaznívá na fórech různých typů.

Vzniká vlastně specielní disciplina, globalistika, a nabízí se přitom otázka, zda a jak by se měla také konstituovat globalistika marxistická. To ale předpokládá, že zastánci tradic marxistického myšlení budou schopni určitého posunu v řádu svého vysvětlování světa, včetně toho, že tradiční internacionalismus dostane více transnacionální rozměr. Neznamená to nějakou snahu přepisovat klasiky, jako spíše potřebu jít za úroveň znalostí kumulovaných v jejich době. Pokud je globalizace podstatným rysem současné epochy, bez jejího teoretického zobecnění hrozí marxismu kulturní selhání. Z hesla „jít za Marxe“ může na někoho možná vykukovat bubák revizionismu. Vždyť ale heslo „návrat k Marxovi“ používané přesvědčenými marxisty s tím není v rozporu - opravdu jsme z dob minulých tomuto mysliteli mnohé dlužni. Střet s určitou nedostatečností současného marxistického myšlení lze vnímat jako krizi otevírající pro marxistickou tradici nové šance (opening crisis).

Globalizaci jako objektivní fenomén odráží ideologie globalismu. Ta má řadu variant podmíněných různými sociálními zájmy. Třídní kriterium pak naznačuje rodící se hyperburžoasii (globální buržoasii) a na fenomén globálního vykořisťování, kterému slouží nové formy odcizení kapitálu. (např. ždímání sociálních skupin i celých zemí prostřednictvím virtuální ekonomiky). Zcela iracionální reakci představují různé globální konfese, někdy dokonce i se spirituálními prvky (různé podoby New Age, kult živé planety Gaia atp.). Negativní postoj představuje antiglobalismus, který je spojen s konzervativismem na levici i na pravici. Extrémním případem je globální prorůstání organizovaného zločinu a možná i s tím do jisté míry související riziko globální ofenzívy totalitních ideologií (nový fašismus, ale i snahy o revitalizaci stalinismu). Za racionálnější reakci považuji alterglobalismus, který je sice kritický vůči panství globálního kapitálu, ale nehlásí zrušení globálního trhu, nýbrž požaduje jeho doplnění globalizací solidarity a globální demokratickou kontrolou.

Na rozdíl od poněkud chiliastických představ o vyčerpanosti substance kapitalismu je zřejmě reálnější hovořit o jeho funkční popř. strukturální krizi. Globalizace kapitalismu je provázena růstem násilných střetů (války, terorismus), problémy s trvale udržitelným rozvojem, nerovnoměrným růstem světového bohatství, které vede k začarovanému kruhu bídy v chudých zemích ale i ke vzniku tzv. nové bídy v souvislosti s relativním zbídačováním a sociálním vyloučením stále širších skupiny obyvatel. Modernizační potenciál kapitalismu je spojen s vědecko technickou revolucí. Od 80.let ale již došlo k opadnutí technokratických iluzí. Globální VTR nemůže být jen zvratem ve výrobních silách ale musí se promítnout do komplexu společenských vztahů. Bylo omylem R. Rychty (Civilizace na rozcestí, 1966), když poněkud metafyzicky líčil vědu jako bezprostřední výrobní sílu. Ani tehdejší režim se nedokázal s novými výzvami dostatečně vypořádat. O globální konvergenci IT pak nelze vůbec hovořit - např. podle generálního tajemníka OSN je na Zemi přes 2 mld lidí, kteří v životě nepoužili ani telefon. „New economic“ v této fázi Kondratěvova cyklu (jeho základem je dlouhá vlna šíření principiálních inovací) rozhodně nevykazuje lineární vzestup.

Pokud jde o vymezení současného vývojového stádia kapitalismu, tak se nelze vyhnout odkazu na Leninovu definici státně monopolního kapitalismu z počátku minulého století. Lze říci, že dochází k posunu obsahu jeho charakteristik. Kapitál vyrůstá z podoby, kterou mu vtiskla koncentrace průmyslu, finanční kapitál se vyvazuje ze závislosti na konkrétním teritoriu a měně. Dochází také k tomu, že určující silou přestává být kapitalistický stát a nahrazují ho megamulties propojené volně s globálně se utvářející sítí. S oslabením státu přichází m.j. i spor o účinnost keynesiánských receptů na národní úrovni. Dosavadní globální instituce přitom nejsou sto oslabení státu kompenzovat (viz zatím neúspěšná debata o reformě OSN a tzv. brettonwoodských institucí). Zřejmě se kapitalismus dostává do další své fáze, Leninem vymezený státně monopolní kapitalismus je nahrazován globálním kapitalismem.

Obranou před chaosem globalizace washingtonského konsensu mají být účinné globální regulativy. To minimálně znamená posun v práci komise pro globální řízení při OSN, ale také ujasnit si možnosti demokratické kontroly zdola. Myšlenka rozšíření občanské společnosti na planetární úroveň (Global Civil Society) je při aplikaci historického přístupu v obecné rovině logická. Rozlišování  měšťáckého občanství (citoyen-bourgeois) od dalších fází vývoje občanství. je m.j. i argumentem proti odporu konzervativní levice vůči občanské společnosti. Vznik občanství planetární dimenze je ovšem dosud poněkud chimérické, tím spíše, že je otázkou, kdo a jak kontroluje jeho nadnárodní mobilizační struktury (Transnacional Advocacy Networks). Měkké zdroje moci, zachycené v těchto sítích, jsou už dávno strategickou prioritou mocných tohoto světa (srv. např. N. Hertzová, Plíživý převrat, Praha 2003). Obecně také platí, že nezbytná formalizace a profesionalizace ve velkých samosprávných strukturách deradikalizuje a vede k byrokracii (také na velké NGO působí „železný zákon oligarchie“).

Konec iluzí s tzv. lidovým kapitalismem ještě neznamená konec ekonomické demokracie a samosprávy. Hybridizace kapitalismu do podoby nějaké meziformace (přechodné etapy) ale musí být strukturálně životaschopná. Ekonomická demokracie je sice školou participativní kultury, neznamená to však že sama podstatně změní strukturu globálního kapitalismu. Také globální vlastnictví médií jako klíčového ideologického aparátu zajištuje reprodukci globálního panství. Pokud nebudeme mít schopnost vyrovnat se s expanzí homogenizačního tlaku globálních médií, vznikne kulturní mezera s velmi negativními důsledky. Stěžejním problémem je kontrola meritokracie a utváření elit pro novou demokracii. A. Gramsci hovořil o organické inteligenci nahrazující tradiční inteligenci služebnou (srv. symboličtí analytici u R. Reicha). Bez toho má zelenou spíše autoritářská demokracie, protože lidé spjatí spíše se starou dělbou práce a frustrovaní ze změn si s ní spojují své jistoty - to platí i pro průmyslový proletariát. Jestli by šlo o mírnou podobu liberálního paternalismu či o režim s fašizujícími rysy pak záleží na tradici a konkrétní situaci.

Praha, 22. 10. 2005


Související články:
(Směry - socialismus)

Socialismus, nový pohled a strategie (06.09.2018)
Kritika gothajského programu (01.12.2012)
Proč socialismus? (16.04.2009)
Perspektivy socialismu v Evropě (22.12.2008)
Bojíte se socialismu? (17.12.2007)
Bojíte se socialismu? - Slovo autorů (17.12.2007)
Zemřela vize do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(2) (05.12.2007)
Reálný socialismus nemohl být vyšší společenskoekonomickou formací (05.09.2007)
Deset tezí o socialismu (05.09.2007)
Socialismus pro 21. století (výtah verze 2007) (03.09.2007)
Socialismus pro 21. století (verze 2007) (03.09.2007)
Model socialismu potřebuje dopracovat (25.07.2007)
Znovu nad modelem socialismu (18.07.2007)
Kapitalismus nemá záruční lhůtu (16.07.2007)
Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému (15.07.2007)
Vytváření podmínek pro systémovou změnu směrem k socialismu nebude otázkou příštích let (20.06.2006)
Instituce (16.04.2006)
Úvaha o prohrách a vítězstvích (15.04.2006)
Na úvod diskuse na závěr Bulletinu (15.04.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (3) (09.04.2006)
Bratr Herold jako marxistický ekonom (27.03.2006)
Socialismus už nemá budoucnost (26.03.2006)
Čo je to vlastne „TOVAR“? (21.03.2006)
Pochodovat odděleně? (16.03.2006)
Hypotéza o jednotnom základe živej prírody a spoločnosti (16.03.2006)
Neutrónová socialistická revolúcia a neutrónový socializmus (11.03.2006)
Bude nový řád sociálnější? (03.03.2006)
Zopakuje veřejný sektor 400 let starou zkušenost? (28.02.2006)
Spoločný protokol o doterajšej diskusii (26.02.2006)
Na cestě k modelu socialismu (13.02.2006)
Marxizmus, socializmus, komunizmus a politické rozprávky o týchto pojmoch, alebo ako prebiehala kastrácia marxizmu (05.02.2006)
Nebojme se utopií (03.02.2006)
K nástinu hypotézy modelu socialismu (27.01.2006)
K výročí Leninovy smrti (21.01.2006)
Sovětský systém, nebo diktatura proletariátu? (19.01.2006)
Zemřela vize, do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(1) (19.01.2006)
Model socialismu pro 21. století z dílny TAPu (05.01.2006)
Cesty k socialismu ve světě a v ČR (05.01.2006)
Taktika a strategie (26.12.2005)
Základní problémy politického řízení společnosti (26.12.2005)
O co jde aneb Zastírací manévr pravice (23.12.2005)
Skála: Občanská společnost se mění v potěmkinovské kulisy (14.11.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (2) (23.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (23.10.2005)
»Přirozeným vývojem« zpátky k barbarství? (22.10.2005)
Jánošík s rudou hvězdou (26.09.2005)
Čtyři poznámky o socialismu (26.09.2005)
Jak to (ne)vidíme (29.06.2005)
Revoluce, reformy a transformace (24.06.2005)
K modelu socializmu IV. (písané pre SDS) (03.06.2005)
K diskusii o modelu socializmu III (písané pre SDS) (30.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu II. (písané pre SDS) (08.05.2005)
Několik předpovědí budoucnosti (02.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu (pro SDS) (24.04.2005)
K socialistické budoucnosti z pohledu SDS (23.04.2005)
Vystoupení na mezinárodní konferenci k 60. výročí osvobození (23.04.2005)
Jak k socialistické budoucnosti (22.04.2005)
Z časopisu ABC - rok 1960 (19.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (2) (18.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (1) (15.04.2005)
Karel Marx - svoboda a socialismus (14.04.2005)
Revoluce není záležitostí strany (11.04.2005)
Co nazýváme socialismus zdola? (12.02.2005)
Představa společnosti řízené zcela na bázi samosprávy vyvolává pousmání (09.02.2005)
Jak se lze v budoucnu vyhnout chybám protosocialismu (07.02.2005)
Marxista? (07.07.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Doleją | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
256 (256 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
251 (251 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
218 (218 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
208 (208 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
382 (382 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
221 (221 hl.)
Prohnilý humanismus !!
164 (164 hl.)

Celkem hlasovalo: 1700


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.