k Modelu socializmu pre 21. storočie z dielne ATP na stránke www.sds.cz medzi Josefom Hellerom (ďalej len JH) a Andrejom Sabličom (ďalej len AS).Diskusia prebehla k článkom:
Diskusia ukázala, zhodu len v minimálnom okruhu vznesených otázok a názorov. Obe strany sa zhodujú v názore, že základom projekcie budúcej spoločnosti má byť marxizmus.
Definícia zásadných názorových rozdielov:
1. Marxizmus z pohľadu jeho použitia pre projekciu novej spoločnosti:
JH: Jednota politické ekonomie, filozofie a vědeckého komunismu. Každá z těchto disciplín má odlišný předmět a zkoumá odlišné zákonitosti. Filozofie zkoumá nejobecnější, a proto všeobecně určující, zákonitosti, politická ekonomie zkoumá zákonitosti z oblasti, která má ve vztahu k ostatním společenským subsystémům konec konců určující vliv, vědecký komunismus byl v širším pojetí definován jako věda zkoumající zákonitosti vzniku a vývoje komunistické společensko-ekonomické formace, v užším pojetí jako politologie komunistické SEF.
AS: Vedúce postavenie politickej ekonómie v marxizme. Filozofia a vedecký komunizmus podporné vedné disciplíny.
2. Spoločensko ekonomická formácia:
JH: Společensko-ekonomická formace jako složitý, vzájemně provázaný, strukturovaný systém, ve kterém na sebe jednotlivé subsystémy dialekticky vzájemně působí. Určující roli má výrobní způsob – dialektika výrobních sil a výrobních vztahů, výrobní vztahy (ekonomická základna) jsou určující vůči politické, právní, ideologické apod. nadstavbě, Nadstavba odpovídá charakteru ekonomické základny, ovlivňuje její vývoj, nemůže být libovolně zaměněna nějakou jinou nadstavbou, při takovýchto změnách se otřásá i ekonomická základna.
AS: Spoločensko-ekonomická formácia je daná charakterom ekonomickej základne. Politická nadstavba nie je podstatná pri definícii spoločensko-ekonomickej formácia. (Ekonomická základňa môže mať ľubovoľný typ politickej nadstavby)
3. Názov a charakteristika v minulosti budovanej spoločnosti vo Východnej Európe:
JH: Protosocialismus – první pokus o překonání kapitalismu, který byl ovšem velmi nedokonalý, odbočil od hlavní linie historického pokroku a později zdegeneroval. Dá se považovat za samostatnou společensko-ekonomickou formaci. Skutečný socialismus jednou nebude samostatná formace, bude to pouze první vývojová fáze komunistické společensko ekonomické formace
AS: Socializmus – samostatná spoločensko-ekonomická formácia. Vyšší typ spoločensko-ekonomickej formácia, ako bol kapitalizmus.
Ďalej pre nezhodu v názve bude používaný termín „minulá spoločnosť“
4. Ukončenie budovania „minulej spoločnosti“ vo Východnej Európe:
JH: Protosocialismus zkrachoval především v důsledku svých vnitřních rozporů a systémových vad, z nichž největší byla nedokonalá společenskost vlastnictví.Ekonomicky nedokázal udržet krok s kapitalismem. Svou roli při jeho zániku sehrály pochopitelně i vnější příčiny – tlak kapitalismu.
AS: Socializmus bol odstránený komunistami bez náležitej vedeckej analýzy. (Bol odstránený skôr ako mohol vypovedať o tom čo nosí „pod srdcom“.)
5. Likvidácia „minulej spoločnosti“ v ČSSR:
JH: Na konci 80 let se opětovně vyhrotily dlouho neřešené systémové rozpory v lůně socialismu, ty se přenesly do třídní struktury, kde se vytvořila široká fronta proti protosocialismu zahrnující i významné složky dosavadní vládnoucí třídy řídícího aparátu. Toho vydatně využil pravicový disent podporovaný kapitalistickými státy, který zneužil nespokojenosti lidí ke kontrarevolučnímu procesu. Do vývoje v ČSSR se pochopitelně promítl krach SSSR, který v podstatě vydal protosocialistické země Západu.
AS: Socializmus bol v ČSFR likvidovaný priamo pod vedúcim postavením KSČ dňa 15. 6. 1988, kedy v rozpore s vtedy platnou Ústavou bol cestou Hospodárskeho zákonníka (Zákon č.98/1988) poštátnený národný majetok (likvidácia spoločenského vlastníctva)!
6. Základná bunka „minulej spoločnosti“:
JH: Vlastnictví, které se nazývalo státním, ale ve skutečnosti to bylo vlastnictví vládnoucí třídy řídícího aparátu. Nebylo to tedy de facto společenské vlastnictví, většina společnosti se nemohla podílet na jeho faktické správě a realizaci. Toto vlastnictví bylo jak kladnou buňkou protosocialistické společnosti (dávalo alespoň teoretickou možnost, aby bylo společenské), tak zápornou (ve skutečnosti to nebylo společenské vlastnictví, ale vlastnictví zvláštní třídy řídícího aparátu).
AS: Nesúhlasím, štátne vlastníctvo neexistovalo do 15. 6. 1988. Spoločenské vlastníctvo bolo kladnou, a nie zápornou bunkou socializmu! (K zápornej sa predbežne nevyjadrujem, chýba k tomu náležitá predpríprava).
7. Možnosti budovania „novej spoločnosti“:
JH: Je potřebné začít budovat socializmus na úplně nových základech, protože „minulá společnost“ – protosocialismus byl historický zmetek od svého prvopočátku, i když to bylo stadium, kterým společnost zákonitě musela projít a vyzkoušet si jeden z možných způsobů překonání kapitalismu (formální zestátnění a vládu řídícího aparátu). Nový socialismus musí být založen na rozvoji samosprávného vlastnického sektoru, který musí vyrůst již v lůně kapitalismu a postupně musí ve svobodné soutěži na základě tržní ekonomiky pohltit kapitalismus a malovýrobu. K tomu musí být odpovídající politická nadstavba založená na co největší demokracii a samosprávě, která bude podporovat rozvoj samosprávného sektoru. Základní buňkou této společnosti bude samosprávné vlastnictví, ve kterém se bude reálně na výkonu vlastnických funkcí podílet každý příslušník společnosti a přitom bude jejich podíl celospolečensky propojen a koordinován. Nebude vlastnictví řídícího aparátu.
AS: Nie je potrebné budovať na nových základoch, socializmus bol legitímnym následníkom kapitalizmu. Socializmus buď treba obnoviť s pluralitnou politickou nadstavbou, aby sa mohol plne prejaviť a tak odokryť svoju negatívnu základnú bunku, alebo treba na základe spomienok na tuto spoločnosť definovať jej základnú bunku problémov a navrhnúť cestu ako ju odstrániť.
8. Riadenie ekonomických procesov v spoločnosti:
JH: Respektovat tržní mechanizmus, ale použít ho v nových souvislostech, kdy dominantní úlohu ve společnosti bude hrát samosprávné vlastnictví koordinované celospolečensky. Toto vlastnictví umožní korigovat působení tržního mechanismu cílevědomými aktivitami demokraticky vytvořených celospolečenských orgánů (vytvořených na bázi samosprávy)
AS: Odstrániť TRH z medziľudských vzťahov a plne ho nahradiť cieľavedomou ľudskou činnosťou.
Andrej Sablič, Josef Heller, 21. 2. 2005
JH upozorňuje, že podrobnější rozvedení jeho modelu skutečného socialismu je na stránkách KSČM, rubrika Naše politika / Odborné zázemí / TAP / Diskuse / Josef Heller Nebojme se utopií.
Zároveň chcem poďakovať ostatným diskutujúcim za konštruktívny prístup k tejto diskusii.
Andrej Sablič