
PRAHA - Snaha přispět k vymezení současné situace v komunistickém a levicovém hnutí ve světě a podílet se i na realizaci usnesení VI. sjezdu KSČM o přípravě modelu socialistické společnosti jako strategického cíle KSČM a cest k jejímu utváření - byly cílem XIX. Pražské teoreticko-politické konference s mezinárodní účastí na téma
Socialismus vědecký nebo surrealistický, která se uskutečnila v sobotu v budově ÚV KSČM.
Zúčastnili se jí rovněž i někteří zástupci komunistických či komunisticky orientovaných platforem levicových stran Evropy a představitelé ambasád Kuby, KLDR a Vietnamské socialistické republiky.
Michael Opperskalski z Německa v hlavním referátu uvedl, že evropské i světové komunistické hnutí má před sebou mnoho společných úkolů. Především je nutné diskutovat o současné úloze státu, o roli Evropské unie a o možnostech přechodu k socialismu. Připomněl, že se v posledních 16 letech setkáváme s tendencemi skrýt základní antagonismy, které se ve společnosti vyskytují. Je to především snaha nahradit zásady marxismu-leninismu neoliberalismem. Podle Opperskalského se v diskusích setkáváme se zpochybňováním základních principů komunistického hnutí a znevažováním budování socialistické společnosti v průběhu 20. století. Ocenil činnost řeckých komunistů, kteří se zabývali analýzou současné situace v komunistickém hnutí. V tomto kontextu uvedl, že neexistuje žádná třetí cesta, jak je nám neustále podsouvána. Zdůraznil, že je nutné pracovat na znovuzrození, na reorganizaci mezinárodního komunistického hnutí.
S koreferátem vystoupil Josef Skála, strategický poradce ÚV KSČM pro mezinárodní otázky. Ukázal, že neoliberální revanš dovádí na nevídaný stupeň oba póly základního rozporu kapitalismu. Roste jejich vzájemné rozpětí a napětí. V pouhé potěmkinovské kulisy se mění občanská společnost i práva, suverenita a kulturní identita, svoboda projevu a dokonce sama politika. Rostoucí hnutí protestu razí stále víc požadavky, které nehájí jen vlastní dílčí zájem. Názor, že lidé už nikdy nebudou chtít socialismus , vyvracejí i průzkumy veřejného mínění. Konstatoval, že to, co dnes lidem i podle nich chybí nejvíc, je třeba nově převyprávět příběh, o němž je socialismus . Ukázat, proč a nakolik je podmínkou skutečné svobody spravedlivá účast na vlastnictví všeho, co vzniká společenskou prací. Jen socialismus jako moderní věda - a ne směska zmatených a podbízejících se utopií - je unikátní devizou komunistů už v boji za dnešní, obecně demokratické cíle. O čem jsou demokracie a lidská práva doopravdy, přesahuje stále víc horizont kapitalismu. V tom je hlavní rezervoár růstu vlivu. Jak ho využít ještě důsledněji i s větší invencí, bylo osou vystoupení J. Skály.
V diskusi se čeští i zahraniční účastníci zaměřili především na svoje zkušenosti z činnosti komunistických a levicových stran. Ve všech vystoupeních zaznívala myšlenka o nutnosti renesance komunistického hnutí, o jeho očištění od nesprávných teorií a o aktivním podílu těchto stran na změně současného společenského klimatu. Zaujalo vystoupení chargé d'affaires Kubánské republiky Aymee Hernández Quesady, která zdůraznila, že na Kubě nekopírovali systém budování socialismu v SSSR, ale šli svojí cestou na základě svých vlastních podmínek. Herwig Le Rouge z Belgie připomněl význam mobilizace pracujících, což se projevilo v nedávných stávkách proti prodloužení odchodu do důchodu. Václav Vronský mj. uvedl, že si v roce 1989 lidé neuvědomovali, co ztratí, nyní si to již uvědomují. Milan Krajča, nový předseda KSM, vyzdvihl důležitost vytvoření modelu socialismu, jak jej vytyčil VI. sjezd KSČM. Závěr a shrnutí výsledků konference patřil Martě Semelové, předsedkyni Pražské rady KSČM.
Haló noviny, 14. listopadu 2005, (svo)