logo SDS
Dnešní datum: 20. 06. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 678x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 642x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 594x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 540x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 527x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 521x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 501x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 399x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 13
Prům. 13
21 denni
Max. 934
Prům. 453.7

Nyní si čte web : 89 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Vytváření podmínek pro systémovou změnu směrem k socialismu nebude otázkou příštích let

Vydáno dne 20. 06. 2006 (5513 přečtení)

Rozhovor s místopředsedou ÚV KSČM Jiřím Dolejšem

Sjezd uložil teoretické základně ÚV KSČM dešifrovat, řekl bych, slovo socialismus. Proč vlastně? To nestačí, jak svého času charakterizovali socialismus klasikové mezinárodního dělnického hnutí?

V díle klasiků nelze dost dobře hovořit o nějaké vyčerpávající a trvalé definici. Samozřejmě jejich dílo obsahuje významné a podstatné metodologické podněty. Dnes už ale samo o sobě nestačí, a to nejen proto, že je třeba zbavit ho dogmatického nánosu. Přes nedocenitelný a bohužel v mnohém pozapomenutý přínos klasiků je v současnosti nutné zohlednit jak zkušenosti z prvního historického pokusu vybudovat socialismus před rokem 1989, tak novou historickou realitu 21. století, především ekologická ohrožení, vědeckotechnickou a informační revoluci i postup nadnárodní integrace a vznik globální společnosti. Mění se materiální základna společnosti a s ní vzniká i nová dělba práce.

Je také třeba znát vývoj poznání v myšlenkové linii tzv. demokratického socialismu či v linii socialismu ekologického, jsou i socialisté libertariánští. Důležitý je také dialog socialistů s náboženstvím, který by navázal na někdejší dialog marxistů s křesťany v 60. letech. Mnohý věřící hledá styčné body socialismu s hodnotami evangelia obsaženého v Novém zákoně. Jde nám samozřejmě o socialismus na vědeckém základě, moderní, poučený socialismus, ale nemůže být postaven na opakování přístupů z doby industrializace. Marxistické myšlení prostě musí být otevřené a hledačské.

Analyzovali jste již z tohoto hlediska situaci před rokem 1989? K čemu jste došli?

Budoucnost samozřejmě vyrůstá z minulosti, její pochopení je tedy důležité. Utváření názoru na tuto otázku je ale velmi obtížné. Je to proto, že jde o věc neobyčejně politicky i emocionálně citlivou. Existují velmi rozdílné názory - pokud by byly necitlivě politicky konfrontovány, mohly by nás vést k neplodným rozepřím. Vědecký aspekt formulování jednotlivých hypotéz přitom nemůže být podřízen aspektu politickému. Pokud bychom však chtěli zformulovat politické stanovisko, je otázkou, co přispěje k efektivnímu fungování strany a k posílení spolupráce na levici.

Nezbytné je trpělivě překonávat krajní postoje a subjektivní nálady vyplývající někdy i z psychologie těch, kteří podstatnou část svého života strávili před rokem 1989. Takové postoje a nálady jsou možná pochopitelné, ale podřizovat se jim by znamenalo odřezávat se od reálného a vědecky podloženého pohledu na minulost. A nejde jen o vědu, objektivně dešifrovat zkostnatělou ideologii minulého režimu je potřebné pro obnovu historického vědomí nás všech.

Kterých chyb se budovatelé minulé varianty socialismu dopustili?

Nejde jen o subjektivní chyby. Jde také o objektivní limity, na které první historický pokus o socialismus narážel. Tyto limity se projevovaly ve fungování mocenských mechanismů, v byrokratizaci státního vlastnictví, v deficitu demokracie apod. Přes určité emancipační přínosy režim nedokázal zajistit přijatelný stupeň občanské svobody, prostor pro iniciativu a inovace, ani trvalý vzestup ekonomického výkonu.

Zvláštní kapitolou zůstává vliv kapitalistického obklíčení zemí zaměřených na socialismus. Tento aspekt je významný, přesto nelze příčiny pádu bývalého režimu redukovat ani na tzv. vnější vlivy. V souhrnu se všechny tyto vlivy promítly do toho, že podvázaly rozvoj zemí v tzv. sovětském bloku a nakonec, ve specifické atmosféře konce 80. let, vyústily až v závěrečnou porážku. Ke konci už přes různé pokusy o korekce nebyl režim významnější změny schopen. Klíčový je myslím názor, že šlo o systémové selhání. Prostě tento systém neobstál v ostré konkurenci s vyspělým kapitalismem pro vlastní nehybnost a degenerativní změny.

Jaké z toho plyne největší poučení?

Největší poučení je nejspíš to, že se pokrokové politické hnutí nesmí odtrhnout od lidí, nesmí se stát závislé na nekontrolovatelných elitách. V takovémto případě oprávněně slábne důvěra a podpora občanů. Násilné potlačování každého odlišného názoru jen násobí řady kritiků a oponentů režimu. Nízká motivace se pak nutně promítá i do oblasti sociální i ekonomické. Místo sociálních jistot nastupuje sociální pohodlí a zhoršují se i parametry ekonomické.

Projevy mocenského zakonzervování sytému, který spíše než rozvinutým socialismem byl přechodnou formou vztahu základny a nadstavby na cestě od kapitalismu, nám dnes v úsilí o obrodu socialistických myšlenek působí nemalé potíže. Jsou totiž zneužívány v tažení antikomunistů proti myšlence socialismu a komunismu vůbec. Proto je tolik důležité zdůraznit odmítnutí takové praxe, která by připouštěla nebo ospravedlňovala omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory, které naposledy provedl VI. sjezd KSČM. Ne pro plané polemiky s antikomunisty, ani pro rozdírání starých ran, ale pro účinnější a důvěryhodnější oslovení všech, které chceme a můžeme pro věc socialismu opět získat. Ztroskotání režimu před rokem 1989 významně přitlumilo subjektivní předpoklady socializačních změn. Přesto ve vědomí až jedné třetiny občanů ČR dominuje blíže neurčená představa socialismu. Takový potenciál prohospodařit naší nepoučitelností by bylo chybou.

Co vlastně podle vašeho názoru charakterizuje slovo socialismus?

KSČM určitou definici vtělila do tzv. kladenského programu z roku 1992, který byl dále potvrzen na prostějovském sjezdu KSČM v r.1993. Tato definice byla v dalších letech doplňována a po VI. sjezdu KSČM se stala součástí programu Naděje pro ČR. Tento text zatím nejkoncentrovaněji vyjadřuje shodu v KSČM na vymezení socialismu. Neškodí si jej připomenout:

Základním programovým cílem politiky KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní. Je postavena na maximální občanské samosprávě, je prosperující a sociálně spravedlivá. Pečuje o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečuje lidem důstojnou životní úroveň a prosazuje bezpečnost a mír. V její ekonomice se prosazují přednosti a klíčová úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců podniků, družstev, obcí, regionů i dalších sdružení občanů.

Když si komunisté ve svém dlouhodobém programu dávají za cíl systémovou změnu, myslí tím vybudování skutečného socialismu?

Myslíme tím komplexní progresivní změnu celé společensko-ekonomické formace, výrobně-technickou základnou počínaje, přes výrobní vztahy a charakter vlastnictví, přes změny v oblasti třídně sociální struktury, politiky, kultury až k oblasti ideologie. Jde v podstatě o revoluční změnu kvality celého sociálního systému. Ti, kteří straší hrůzami násilného komunistického převratu, záměrně přehlíží, že jsme takovou cestu jednoznačně odmítli, protože by přinesla lidstvu nezměrné utrpení.

Revoluce počátku 20. století se musely opírat o nerozvinutou politickou strukturu, pojetí diktatury proletariátu mělo vzory v jakobínské předburžoazní mocenské tradici, tlak pracujících mas často směřoval jinam a nakonec byla demokracie zdola opuštěna. Systémovou změnu nelze redukovat na otázku moci. Podstatou změn je efektivní zajišťování celospolečenské regulace a integrující úloha společenského přivlastňování. Nový přechod k socialismu se neobejde bez podpory informační demokracie, bez rozvinuté občanské společnosti, bez postupného překonávání kapitalistických prvků.

Odpůrci onoho systému, tedy i slova varují před znárodňováním a ztrátou demokracie a svobody. Jak to vlastně je?

KSČM a komunistické hnutí jako celek nechtějí rozhodně odbourávat ty demokratické vymoženosti, které dnes existují. Demokracie, byť nedokonalá, nesmí být nahrazena nějakou totalitní diktaturou. Perspektivně jde o rozvinutější demokracii se samosprávou pro široké vrstvy, ve které by svoboda byla založena na respektování zájmů ostatních lidí a nebyla svobodou pro úzkou menšinu vykořisťující ostatní. Komunisté také předpokládají, že podmínkou a nedílnou součástí procesu budování socialismu bude svobodná ekonomická soutěž různých forem vlastnictví. Zespolečenšťující tendence mohou mít různou formu utváření sektoru vlastnické samosprávy a neziskových společností.

Strategické podíly státu slouží ke striktně definovanému veřejnému zájmu. Těžiště úlohy státu se posouvá od příliš autoritářské a paternalistické polohy ke garanci univerzálních práv, organizaci samosprávy a podpoře motivace. Cílem není zrušení soukromého vlastnictví, ale pozitivní překonání jeho kapitalistické formy. Koordinační, nebyrokratické plánování je spojeno s trhem a konkurenčním prostředím (netržní koncepce socialismu hrají dnes okrajovou úlohu).

A co ono dnes velmi frekventované slovo 'komunismus'? Myslím, že to byl právě pan prezident, kdo svého času prohlásil, že právě ten je neuskutečnitelný, protože je proti přirozenosti člověka...

Jde o značně metafyzickou představu o 'přirozenosti'. Člověk je výslednicí konkrétních historických podmínek a sám se podle nich postupně vyvíjí. Před rokem 1989 se člověk nezbavil určitých měšťáckých rysů ne proto, že by kapitalismus tak dobře odrážel jakousi věčnou přirozenost člověka, ale proto, že tehdejší společnost byla v mnohém pouze zpětnou vazbou historického kapitalismu průmyslové éry, měl s s ním i řadu prvků společných. Chybou bylo, že jsme si to tehdy odmítali připustit, i když empirických důkazů o nezakotvenosti poněkud umělého budovatelského étosu bylo dost. Představy o tzv. kulturní revoluci byly velmi povrchní a měly utopické rysy. Člověk se opravdu vyvíjí, pouze je třeba zdůraznit, že jde o vývoj mnohem pomalejší a nelze být netrpělivý.

Postindustriální společnost přináší z tohoto pohledu podmínky pro daleko hlubší změny lidské 'přirozenosti', než jsme schopni dohlédnout. Ostatně konzervativní vlna valící se dnes světem je právě reakcí na tyto změny. Komunismus je nejen hnutí, ale i ideál. Hlavní problém není v tom, zda jsou ideály komunismu přijatelné - většina humanistů přitakává myšlence lidské rovnosti, odstranění vykořisťování. Otázkou je, jak tento požadavek konkrétně skloubit s historicky dostupným socioekonomickým řádem. Diskuse, zda je socialismus vývojovou fází komunismu, či zda je samostatnou formací překonávající kapitalismus, jsou proto v té nejobecnější, dalo by se říci akademické poloze.

Vraťme se ale k úkolu, který vám dal sjezd. Jak jste vlastně se svými pracemi daleko?

Práce pokračují přesně podle harmonogramu, který schválilo 5. plenární zasedání ÚV KSČM v březnu 2005. Po ustavení šesti řešitelských týmů, které se postupně představovaly na seminářích a konferencích pro širší odbornou veřejnost, nastoupila etapa formulování a vzájemného koordinování pracovních hypotéz.

Na podzim 2006 se připravuje mezinárodní konference na téma Obecné a zvláštní rysy socialismu v 21. století (zřejmě v říjnu 2006), na které bude předložena první kompletní verze relativně stručné politické expertizy k otázce modelu socialismu, která bude integrovat dílčí pracovní hypotézy. Na základě další vlny diskuse bude v listopadu předložena druhá verze politické expertizy, která bude v lednu 2007 předložena celorepublikové politicko-odborné konferenci. Po zapracování připomínek a projednání stranickými orgány bude v podstatě odstartována vnitrostranická diskuse, která vyvrcholí před VII. sjezdem KSČM v r.2008.

Z jakých odborníků jsou vlastně týmy, které expertizu k modelu socialismu připravují, složeny? Mají vůbec na to, aby připravily analýzu chyb minulé etapy socialismu?

Řešitelské týmy jsou zaměřeny na následující témata. Vedle již zmiňované analýzy období před rokem 1989 je to analýza teoretických východisek, zejména kam došel aktuálně vývoj marxistického myšlenkového proudu, dále analýza východisek pro přechod k socialismu vyplývajících ze současného globálního kapitalismu, určité zmapování přístupů komunistického a levicového hnutí k vytváření podmínek pro realizaci modelu socialismu a posléze o model socialismu samotný. Obsazení těchto týmů není jednoduché. Potýkáme se s potřebou systematičtějšího využití mladších odborníků v produktivním věku z různých společenskovědních oborů. Entuziasmus zájemců z řad politických aktivistů KSČM totiž nemůže nahradit odbornost.

Chtěl bych zdůraznit že neaspirujeme na žádné 'Poučení z krizového vývoje', ani na jakýsi 'katechismus socialismu'. A to nejen proto, že neexistuje jediný správný definitivní model socialismu. Otevřeně řečeno - také proto, že nemůžeme provádět základní vědecký výzkum jako takový. Na takovýto úkol nám síly v současné době nestačí. Nebylo by ani vhodné organizovat takovou práci na specifické politické půdě pod tlakem různých politických vlivů. Takovéto pokusy by byly předem odsouzeny k zániku. Týmy spíše shrnují jinde nashromážděné poznatky, utřiďují je a připravují jako expertní podklad pro konečnou diskusi v politických orgánech.

A vůbec, je lidstvo připraveno na změnu z kapitalismu na socialismus? Či spíše - kdy bude?

Vytváření podmínek pro systémovou změnu ve společnosti směrem k socialismu rozhodně nebude otázkou nejbližších let. Je to dlouhodobý proces, ve které kapitalismus ještě zdaleka neřekl své poslední slovo. Odpovědnost politického subjektu, který chce v tomto procesu aktivně působit, je nesmírná. Překonání rozporů kapitalismu totiž musí vyplynout z pochopení a zvládnutí jeho vnitřních rozporů, které se mezitím staly rozpory globálními. Existují také různé mezinárodní zkušenosti z cesty k socialismu. Každý pokus najít východisko s využitím socialistických poznatků a zkušeností se setkává s porozuměním a může přinést cenné poznatky.

Snaha o vybudování socialismu v izolaci a při omezených možnostech země a regionu v sobě obsahuje hrozbu degenerace. Na významu nabývá požadavek civilizační zralosti společnosti k socialistické změně. Méně rozvinuté země spíše nabízejí specifické kroky k přechodnému zřízení s důrazem na sociální programy a kontrolu přírodních zdrojů. Produkční síly společnosti nelze chápat odděleně od sociokulturní struktury (vzpomeňme třeba debaty o tzv. asijské formě vlastnictví). Dnešní Čína či Vietnam se např. snaží spojit vše hodnotné z kapitalistické éry se státním socialismem a vyhýbají se přitom rizikům destability spojených s pouhým převzetím liberální demokracie angloamerického typu. Názory na perspektivy socialismus jsou mezinárodně ve stavu jisté diference, někdy se reprodukují i některé překonané přístupy. To neznamená relativizaci pojmu moderního socialismu, spíše potřebu další kriticky otevřené a hlubší diskuse.

Haló noviny, 20. 6. 2006, Jaroslav Kojzar


Související články:
(Směry - socialismus)

Socialismus, nový pohled a strategie (06.09.2018)
Kritika gothajského programu (01.12.2012)
Proč socialismus? (16.04.2009)
Perspektivy socialismu v Evropě (22.12.2008)
Bojíte se socialismu? (17.12.2007)
Bojíte se socialismu? - Slovo autorů (17.12.2007)
Zemřela vize do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(2) (05.12.2007)
Reálný socialismus nemohl být vyšší společenskoekonomickou formací (05.09.2007)
Deset tezí o socialismu (05.09.2007)
Socialismus pro 21. století (výtah verze 2007) (03.09.2007)
Socialismus pro 21. století (verze 2007) (03.09.2007)
Model socialismu potřebuje dopracovat (25.07.2007)
Znovu nad modelem socialismu (18.07.2007)
Kapitalismus nemá záruční lhůtu (16.07.2007)
Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému (15.07.2007)
Instituce (16.04.2006)
Úvaha o prohrách a vítězstvích (15.04.2006)
Na úvod diskuse na závěr Bulletinu (15.04.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (3) (09.04.2006)
Bratr Herold jako marxistický ekonom (27.03.2006)
Socialismus už nemá budoucnost (26.03.2006)
Čo je to vlastne „TOVAR“? (21.03.2006)
Pochodovat odděleně? (16.03.2006)
Hypotéza o jednotnom základe živej prírody a spoločnosti (16.03.2006)
Neutrónová socialistická revolúcia a neutrónový socializmus (11.03.2006)
Bude nový řád sociálnější? (03.03.2006)
Zopakuje veřejný sektor 400 let starou zkušenost? (28.02.2006)
Spoločný protokol o doterajšej diskusii (26.02.2006)
Na cestě k modelu socialismu (13.02.2006)
Marxizmus, socializmus, komunizmus a politické rozprávky o týchto pojmoch, alebo ako prebiehala kastrácia marxizmu (05.02.2006)
Nebojme se utopií (03.02.2006)
K nástinu hypotézy modelu socialismu (27.01.2006)
K výročí Leninovy smrti (21.01.2006)
Sovětský systém, nebo diktatura proletariátu? (19.01.2006)
Zemřela vize, do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(1) (19.01.2006)
Model socialismu pro 21. století z dílny TAPu (05.01.2006)
Cesty k socialismu ve světě a v ČR (05.01.2006)
Taktika a strategie (26.12.2005)
Základní problémy politického řízení společnosti (26.12.2005)
O co jde aneb Zastírací manévr pravice (23.12.2005)
Skála: Občanská společnost se mění v potěmkinovské kulisy (14.11.2005)
K predikci možností globálního kapitalismu (27.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (2) (23.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (23.10.2005)
»Přirozeným vývojem« zpátky k barbarství? (22.10.2005)
Jánošík s rudou hvězdou (26.09.2005)
Čtyři poznámky o socialismu (26.09.2005)
Jak to (ne)vidíme (29.06.2005)
Revoluce, reformy a transformace (24.06.2005)
K modelu socializmu IV. (písané pre SDS) (03.06.2005)
K diskusii o modelu socializmu III (písané pre SDS) (30.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu II. (písané pre SDS) (08.05.2005)
Několik předpovědí budoucnosti (02.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu (pro SDS) (24.04.2005)
K socialistické budoucnosti z pohledu SDS (23.04.2005)
Vystoupení na mezinárodní konferenci k 60. výročí osvobození (23.04.2005)
Jak k socialistické budoucnosti (22.04.2005)
Z časopisu ABC - rok 1960 (19.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (2) (18.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (1) (15.04.2005)
Karel Marx - svoboda a socialismus (14.04.2005)
Revoluce není záležitostí strany (11.04.2005)
Co nazýváme socialismus zdola? (12.02.2005)
Představa společnosti řízené zcela na bázi samosprávy vyvolává pousmání (09.02.2005)
Jak se lze v budoucnu vyhnout chybám protosocialismu (07.02.2005)
Marxista? (07.07.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Doleją | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Haló noviny

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
184 (184 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
154 (154 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
125 (125 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
115 (115 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
105 (105 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
131 (131 hl.)
Prohnilý humanismus !!
104 (104 hl.)

Celkem hlasovalo: 918


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.