logo SDS
Dnešní datum: 19. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 12.3
21 denni
Max. 988
Prům. 234.9

Nyní si čte web : 158 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Několik předpovědí budoucnosti

Vydáno dne 02. 05. 2005 (21116 přečtení)

Svět chce znát předpovědi budoucnosti. Bylo jich řečeno mnoho. Od mystických Nostradamů a Celestýnských proroctví až po zprávy Římského klubu. Liší se v délce doby, kterou předpovídají, liší se v míře optimizmu či pesimizmu. Liší se v míře vědeckých ambicí.

Liší se i v tom, zda chtějí odhalit pravdu, varovat před světem, který hrozí přijít nebo naopak narýsovat takový svět, jaký si vysnily. V následujícím eseji ukazuji několik scénářů blízké budoucnosti (dalších 50 let), tak jak existují v soudobé společenskovědní literatuře.

První scénář je scénářem Francise Fukujamy v knize Konec historie a poslední člověk (The end of the history and the last man) a scénářem autorů českého díla Prognóza vývoje ČR do 2015 (kolektiv M. Potůčka). Tyto dvě knihy vycházejí z představy, že v zásadě bude bližší či vzdálenější budoucnost pouze reprodukcí současného světa, pokračováním politické liberální demokracie a kapitalistické ekonomiky za stálého rozvoje výrobních sil. Lidstvu se bude dařit snižovat míru válečných konfliktů, mírně snižovat globální nerovnost díky volnému trhu a řešit ekologické problémy. Připustit katastrofu, kterou by tento svět mohl skončit, by pro autory znamenalo připustit nedokonalosti dnešního systému, jehož jsou obránci. Tento scénář má pro blízká desetiletí i podporu mezi řadou kritických autorů. I mnozí z nich vidí současnou společnost jako natolik stabilní, že nepředpokládají zásadní změny v následujících patnácti či dvaceti letech. Zásadní námitkou proti tomuto scénáři je lidové „žádné stromy nerostou do nebe“. Nový světový řád není rájem na zemi, možná se mu podaří vyhnout osudné krizi jednou, dvakrát, možná i tisíckrát, ale jednou ta krize přijde. „Jestliže dáte suverénním státům do rukou prostředky jak několikanásobně zničit svět, dříve nebo později den posledního soudu přijde.“ (Wagar, 120) Jestliže na světě existuje ekonomické uspořádání, tvořící každodenně malé krize, dříve nebo později se malé krize nakupí a celou strukturu zničí.

Sociologie světového systému má své vlastní předpovědi budoucnosti světa. Věrna své marxistické tradici vidí budoucí svět daleko méně růžověji než liberální proroci. Stephen Sanderson cituje dva autory, kteří se zabývali touto otázkou: I. Wallersteina a W. Goldfranka. „Wallerstein tvrdí, že ačkoli se Marxovy specifické předpovědi nevyplnily, Marx stále může mít v dlouhodobé perspektivě pravdu. Kapitalizmus má v sobě více života, nežli Marx předpokládal a ukazuje se být neuvěřitelně resistentním a adaptabilním. Na druhou stranu tvrdí Wallerstein, obsahuje kapitalistický systém fatální rozpory, které jej zničí. Přibližně v horizontu 100 - 150 let (psáno v roce 1984, pozn. SH) dojde k celosvětové změně k jinému výrobnímu způsobu, pravděpodobně světovému socialistickému systému se světovou vládou. Wallerstein uvádí: „Detaily je nemožné předpovídat, ale základní vývojový vzorec je jasný: Žijeme v období historického světového přechodu od kapitalizmu k socializmu. Než bude tento přechod dokončen, bude to nepochybně trvat dobrých 100 - 150 let a výsledek není samozřejmě zaručený. Současný systém bude zažívat několik fází znovuobnovení. Možná opět přijdou časy, kdy se bude zdát, že kapitalizmus vzkvétá. Ale při srovnání s životním cyklem sociálních systémů je jisté, že se moderní světový systém nachází ve své pozdní fázi.“ (Wallerstein 1984)

A jaký má být podle Wallersteina nový socialistický systém? Základní myšlenkou je, že na základně pokročilé technologie, schopné zajistit míru globální produkce odpovídající obecným potřebám světové populace, bude míra a formy výroby výsledkem kolektivního rozhodování činěných v zájmu těchto potřeb. Navíc se domnívá, že v budoucnosti rozsah pracovního času nutného k udržení takového stupně produktivity bude podstatně nižší, aby bylo každému jedinci umožněno mít čas a prostředky k vykonávání aktivit zaměřených na naplnění jeho lidského potenciálu… Krátce řečeno, socialistický výrobní způsob usiluje naplnit ideál racionální a svobodné společnosti, ježto pojem byl až dosud pouhou maskou kapitalistické světové ekonomiky. Za takové situace nebude mít represivní státní mašinérie již své opodstatnění a bude se průběžně transformovat do rutinní administrativy.

Stejně jako Wallerstein, vidí Walter Goldfrank v kapitalizmu fatální rozpory, které jej patrně zničí. Přestože shledává pravděpodobnost nástupu socializmu ve střednědobé budoucnosti, vidí i jiné alternativy vývoje. Jako možné uvádí čtyři scénáře celosvětové budoucnosti: Barbarismus 1, barbarismus 2, socialismus 1 a socialismus 2. Barbarismus 1 je nukleárním holocaustem a jeho největší nebezpečí vidí v období 2015 - 2050. Barbarismus 2 je globálním fašismem, který by byl variantou světového pořádku vybudovaného podle vzoru Hitlerova Německa nebo Stalinova Ruska. Socialismus 1 je celosvětovým státem blahobytu, vystavěný podle vzoru dnešního Švédska. Tento systém by byl dosud v převládajících rysech kapitalistickým, ale silně levicově zabarveným vedeným jakousi světovou sociální stranou. Socialismus 2 je světovým státem demokratického socialismu. Moc kapitalistů by byla eliminována kontrolou pracujících nad podnikáním. Ekonomická rozhodnutí by nebyla motivována snahou o profit, ale racionálním hodnocením potřeb člověka. Goldfrank jde dokonce tak daleko, že se pokouší určit, jak pravděpodobný je každý z těchto scénářů. Podle jeho názoru mají jak barbarismus 1, tak barbarismus 2 šanci realizace 15%. Socialismus 1 má šanci 50% a socialismus 2 20%.

Ve scénáři světového demokraticko-socialistického státu, vidí Warren Wagar mnohé problémy. Především je to velká byrokracie, homogenizace a růst moci státu. Vlastní váha a neefektivnost superstátu vedla podle Wagara v jeho poloprognostické-polofantasktní Krátké historii budoucnosti (Short history of the future) k jeho sebezničení a vystřídání globální societou tvořenou mnoha tisíci obcí s různými varianty uspořádání především s formami přímé demokracie. Ideologicky by se takový svět přesunul od globální racionality a realizmu spíše k formám ekomystiky a new age. Jestliže Sanderson nazývá tento Wagarův scénář společností new age, podle mého názoru je spíše Marxovým komunizmem. Podle Wagara byl totiž globální socialistický stát se svým vytvořením nového člověka se změněnými hodnotami nutným předpokladem k tomuto kroku. Navíc nedošlo k obnovování kapitalistických státečků, ale spíše k vytváření netržních duchovně zaměřených lokálních ekonomik. Jestliže byl demokratický socializmus mužsky racionální, věk new age je spíše ženským, pocitovým a citovým, ovšem bez opuštění racionality a vědy.

Clive Ponting ve své Zelené historii světa (Green history of the world) nabízí scénář, který může být variantou Wallersteinova fašizmu 2. Tento scénář obsahuje také šest ze sedmi modelů Mezí růstu, tak jak byly prezentovány Medowsem v modifikované podobě v roce 2004. Předobrazem tohoto scénáře je osud Velikonočního ostrova. Tento ostrov ležel tak daleko od nejbližší pevniny (2 tis. mil), že jeho obyvatelé zapomněli odkud přišli a mysleli si, že jsou jediní na světě i v celém vesmíru. Přesto nebo možná právě proto, vybudovali pozoruhodnou civilizaci soch, vlastního písma a bohaté mythologie. Jak tato civilizace rostla, zvyšovala se ekologická zátěž ostrova. Jednoho dne byl poražen poslední strom, došlo k dramatickému poklesu potravin, k válce mezi jednotlivými kmeny, k poklesu populace, k opuštění civilizace, k zapomenutí technologie výroby soch a k zapomenutí písma a mýtů. Po mnoha stovkách let byla takto zmenšená a zprimitivněná populace objevena Evropany a nedokázala jim ani říci, kdo postavil sochy na ostrově. Ponting se obává, že podobný osud nemůže potkat také lidstvo. Jestli spotřebování zdrojů nevyprodukuje války a ti, co je přižijí zvolí zcela stagnační a rozdrobenou formu existence, v níž bude většina moderní civilizace zapomenuta. Takové lidstvo by žilo v zájmeně soupeřících státečcích, ovládaných různými náboženskými kulty či formami fašizmu technologicky možná tak na úrovni Evropské civilizace 18. století.

A co kontakt s někým jiným?

Tato část eseje si neklade pražádné vědecké ambice. Následující myšlenky se však honí mnohému z nás v hlavě, a tak myslím, že stojí zato, je zaznamenat. Ty myšlenky se vztahují o otázkám existence mimozemské inteligence a případným kontaktům s ní. Kontakt s mimozemskou civilizací v může zcela změnit naše dějiny a proto má své místo v našem přemítání o budoucnosti.

První nezodpovězená otázka zní: Existuje vůbec nějaká inteligence ve vesmíru kromě lidí? Je totiž možné, že jsme ve vesmíru sami. Tomu ovšem odporují dvě věci: Velikost vesmíru a povaha života, který se dere na světlo přes všechny překážky, jak jsme viděli na zemi na příkladě evoluce. Tvrzení, že není života ve vesmíru kromě země, trochu připomíná geocentrické či solarocentrické teorie vesmíru, podle nichž jsme středem všeho. Dnes víme, že nejsme středem vesmíru, že ležíme pouze v jednom z okrajů naší galaxie mléčné dráhy, která leží pravděpodobně v jednom z okrajů vesmíru. Jistě musí pro vznik života existovat velice specifické podmínky a patrně šťastná souhra náhod. Argument o sestavení automobilu pouhým přetřásáním součástek v popelnici, což je prý evoluční vysvětlení vzniku života, ovšem neobstojí, máme-li neomezené množství času a popelnic. Je také možné předpokládat, že pokud inteligentní život vznikl, bude se jednat o velice podobnou formu jako je ta naše, neboť máme společné chemické prvky, matematické a fyzikální zákony. Evoluce vyzkoušela mnohé tvary živočichů, než dospěla k lidem. Je pravděpodobné, že i každá jiná inteligentní forma bude osově souměrná, s dolními a horními končetinami, hlavou se senzorickými orgány a centrem myšlení. Zkrátka je pravděpodobné, že evoluce má zakódováno, že inteligentní forma života musí být humanoid přibližně velikosti člověka planety země. Při jiných rozměrech planety by se pravděpodobně nedokázaly chemické prvky zřetězit tak efektivně, aby vznikali inteligentní trpaslíci nebo obři.

Podle mého názoru lze předpokládat, že dějiny takovýchto inteligentních humanoidů budou velice podobné dějinám našim. Nezávislý vznik civilizací na zemi, které objevily nezávisle na sobě stejné vynálezy, vystavěly podobné stavby a vytvořily podobné náboženské a sociální struktury dokazuje, že dějiny mají jistá pravidla. Tím základním, je že kdekoli na zemi, tak pravděpodobně i jinde představují historický vývoj tři základní transformace: Přechod k zemědělství, přechod k civilizaci a přechod k modernímu industriálnímu světu. Na naší planetě jsme viděli v historii první dva přechody, které se odehrály na mnoha místech a nezávisle na sobě. Asi největším důkazem dějinných zákonitostí jsou civilizace střední a latinské Ameriky, které vznikly prokazatelně nezávisle na okolním světě a přesto vykazují překvapivé podobnosti s asijskými orientálním civilizacemi. Pokud by Evropa neprovedla modernizaci a podmanění světa, jistě by to provedl někdo jiný. Podle Sandersona např. Japonsko vykazovalo náběhy na vytvoření vlastního kapitalizmu, zcela nezávisle na vlivu Evropy. Čtvrtou možnou transformací bude přechod civilizace k socialistickému systému. Tyto důkazy nás opravňují k tvrzení, že i případná mimozemská civilizace se bude svými dějinami podobat naší, jistě v mnohém v technice, pravděpodobně v těchto transformacích, ve vytvoření sociálních a náboženských struktur společnosti apod.

Druhá otázka zní: V případě, že vznikl život i jinde a také jinde nabyl inteligentních forem, jaká je naše pravděpodobnost, že jsme nejvyspělejší civilizací vesmíru. Někdo samozřejmě musí být nejvyspělejší, ale naděje, že je to zrovna člověk je velmi malá. Vesmír vznikl před 13 miliardami let. Země před 4,5 mld, život před 4 mld., člověk před 100 000 lety, civilizace před 4000 lety, moderní svět před 200 lety. Jediné datum, které máme s případnou mimozemskou civilizací společné je okamžik velkého třesku před 13 miliardami let. Od té doby se naše cesty liší. Nemusí se lišit příliš mnoho, ostatní planety vznikly v podobný čas, i život mohl vzniknout v podobný čas, třeba jen s rozdílem miliardy, či několika stovek miliónů let. Podobně inteligentní tvor, civilizace a její moderní forma mohly vzniknout všude v relativně podobný čas. Rozdíl, mezi vznikem moderního světa tady a onde mohl být třeba zase jen pár miliónů či stovek tisíc let. Jenže podívejme se na rozdílnosti mezi člověkem doby kamenné a člověkem dnešního světa. A doba mezi nimi je pouze 10 000 let. Jaký rozdíl bude mezi bytostí o milión let pokročilejší a člověkem dnešního světa? Obávám, se, že by šel přirovnat k rozdílu mezi dnešním člověkem a kobylkou nebo chcete-li mezi dnešním člověkem a bohem, tak jak si ho člověk dnes představuje.

Je ještě třetí možné vysvětlení: Možná že má život s sobě zakódováno automatické sebezničení v okamžiku, kdy se stane natolik rozvinutým, že začne ohrožovat stabilitu okolního univerza. Tj. že každá inteligentní forma života nutně skončí sebezničením např. atomovou válkou či nějakou ekologickou katastrofou. Je možné, že tomu tak je, že v dějinách vesmíru byly i jiné civilizace a ty se samy zničily, tak jak se jednou zničí země. Tento argument má podle mě jednu slabinu: Není pak jasné, proč vznikla taková díla jako je Ilias a Odysea, nebo Bethowenova hudba, nebo Michelangelovy obrazy. Pokud by toto měla být charakteristika života, jistě by byl snazší nějaký věčný boj ohně s ledem v pustém vesmíru, než vytváření a zase ničení života, který je skutečným klenotem zářícím z planety v temnotě vesmíru.

Podle mého názoru je nejpravděpodobnější vysvětlení: Nejsme ve vesmíru sami a jsou zde nepoměrně vyspělejší civilizace s nepoměrně většími silami (možná dokonce jakási globální vesmírná civilizace). Argument proti jejich existenci, který vznesl fyzik Enrico Fermi 1950 a shrnul jej jednou větou „A kde teda jsou?“, mi nepřipadá přesvědčivý. Podle Fermiho pokud by byl vesmír plný inteligentních tvorů, jistě by byl i plný jejich radiových vln a my bychom o nich se za poslední století dozvěděli. Ferni ale nepočítá s možností jejich takové technické vyspělosti, že např. kompletní odstínění země či blízkého vesmíru prostředky, o jakých se nám nikdy nesnilo, by nebyl žádný problém. Zeptáte se, proč by to dělali? Jsem stále přesvědčen, že pokud chce být nesmírně vyspělá civilizace udržitelná, musí být i humanistická. Humanistická znamená, že by nepřipustila jakýkoli scénář ve vztahu k zaostalejším podobný Cortézovu dobytí říše Aztéků. Dokonce ani jakýkoli scénář podobný mírové kolonizaci a směně zrcátek za zlato. Ostatně v ideálním případě by tak mělo postupovat i lidstvo: Pokud bychom dnes objevili v Amazonii kmen úrovně doby kamenné, měli bychom jej zcela odstínit od civilizace, neboť kontakt s ní by nutně znamenal jeho zničení. Pokud bych měl jako vysoce vyspělý mimozemšťan co do činění se zaostalou zemí, počkal bych s kontakty do doby, až se lidstvo humanizuje natolik, že nebude nebezpečím pro ostatní. Počkal bych také, až samo dosáhne takových znalostí a dovedností, že bude vůbec možné s ním na úrovni komunikovat. Je možné, že naše znalosti a dovednosti získané modernizací tomu stále neodpovídají. Počkal bych také, zda lidstvo prokáže, že je schopné inteligentní, dlouhodobé a technicky vyspělé existence, tedy že dokáže vytvořit takové uspořádání světa, které bude mírovější, spravedlivější a humanističtější. Otevřít dnešnímu lidstvu, které se dodnes vraždí, zásobu neomezeného vědění a svěřit mu tak do rukou příliš mocné technologie, by nebylo odpovědné.

Uznávám, že představa lidstva jako myší v akváriu sledovaných nepoměrně vyspělejšími sousedy je značně děsivá, jistě ještě děsivější představa by byla, pokud by bylo lidstvo je vytvořeno dokonce jako nějaký pokus takovýchto bytostí. Ale na druhou stranu lidstvo vždy žilo s představou, že je nějaká vyšší moc nad ním, že je někým sledováno, pokud by byla existence podobného boha vysvětlena takto racionálně jistě by to nebyl důvod propadat ve smutek.

Myslím si, že v zásadě každá inteligentní civilizace má zájem komunikovat, neboť touha po poznání je jednou ze základních charakteristik života. Pokud se ovšem dosud takové komunikace zříká, je to možná výraz odpovědnosti, neboť příliš slabší partner by takovou komunikaci nemusel vůbec přežít. Jaké podmínky by kromě své humanizace musela lidstvo splnit, aby bylo shledáno schopným komunikace? Např. Warren Wagar hovoří do blízké budoucnosti o třech základních technologických výzvách pro lidstvo: Zvládnutí technologie opravdu rychlého přesunování v prostoru, zvládnutí technologie kopírování lidské mysli ze starého mozku do mladého a tím i dosažení nesmrtelnosti. A konečně vytvoření nového druhu lidí jakéhosi homo seapiens alterior, který bude nejen inteligentnější ale také humanističtější. Je možné, že teprve takové civilizaci by bylo dopřáno kontaktu s vnějším světem. Možná, až lidstvo této úrovně dosáhne, bude mít zajímavou návštěvu, která už ale bude před tím léta čekat. Jak napsal A. C. Clark, možná právě takový kontakt bude představovat zahájení dospělosti lidstva.

Je otázkou, jak by se vyvíjel kontakt s případnou mimozemskou vyspělejší civilizací, pokud by země pokračovala v civilizace liberálního a sobeckého kapitalizmu, hledající a ničící zdroje ve spojení s vysokou technologií, který by měl ambici přetvořit také vesmír na trh (tj. Fukujamův scénář). To že takovýto scénář dosud nepřevládl u těch, kteří dosáhli vyspělosti před námi, dokládá fakt, že jsme se dosud nestali kolonií někoho jiného (další vysvětlení je, že jsme ve vesmíru sami, či že jsme nejvyspělejší). Je otázkou, jestli se objevení a ovládání vysokých technologií budoucnosti vůbec shoduje s takovým uspořádáním. V případě že by svět takové uspořádání objevil a hrozil by proměnit univerzum na své kolonie, bylo by pochopitelné, že by takovou nemoc ti vyspělejší a odpovědnější vyřízli nějakým způsobem z těla vesmíru. Možná že by se ovšem tato nemoc zničila sama, dřív než by opustila planetu zemi. Možná se právě dnes odehrává zkouška, zda se dokáže naše planeta sama vyléčit.

Skončím tak, jak skončil svou knihu W. Wagar - verši Walta Whitmana:

Má krásná duše!
Ó putuj putuj stále dál!
však bezpečně neb boží všechna moře jsou!
Ó putuj putuj stále dál!


Související články:
(Směry - socialismus)

Socialismus, nový pohled a strategie (06.09.2018)
Kritika gothajského programu (01.12.2012)
Proč socialismus? (16.04.2009)
Perspektivy socialismu v Evropě (22.12.2008)
Bojíte se socialismu? (17.12.2007)
Bojíte se socialismu? - Slovo autorů (17.12.2007)
Zemřela vize do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(2) (05.12.2007)
Reálný socialismus nemohl být vyšší společenskoekonomickou formací (05.09.2007)
Deset tezí o socialismu (05.09.2007)
Socialismus pro 21. století (výtah verze 2007) (03.09.2007)
Socialismus pro 21. století (verze 2007) (03.09.2007)
Model socialismu potřebuje dopracovat (25.07.2007)
Znovu nad modelem socialismu (18.07.2007)
Kapitalismus nemá záruční lhůtu (16.07.2007)
Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému (15.07.2007)
Vytváření podmínek pro systémovou změnu směrem k socialismu nebude otázkou příštích let (20.06.2006)
Instituce (16.04.2006)
Úvaha o prohrách a vítězstvích (15.04.2006)
Na úvod diskuse na závěr Bulletinu (15.04.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (3) (09.04.2006)
Bratr Herold jako marxistický ekonom (27.03.2006)
Socialismus už nemá budoucnost (26.03.2006)
Čo je to vlastne „TOVAR“? (21.03.2006)
Pochodovat odděleně? (16.03.2006)
Hypotéza o jednotnom základe živej prírody a spoločnosti (16.03.2006)
Neutrónová socialistická revolúcia a neutrónový socializmus (11.03.2006)
Bude nový řád sociálnější? (03.03.2006)
Zopakuje veřejný sektor 400 let starou zkušenost? (28.02.2006)
Spoločný protokol o doterajšej diskusii (26.02.2006)
Na cestě k modelu socialismu (13.02.2006)
Marxizmus, socializmus, komunizmus a politické rozprávky o týchto pojmoch, alebo ako prebiehala kastrácia marxizmu (05.02.2006)
Nebojme se utopií (03.02.2006)
K nástinu hypotézy modelu socialismu (27.01.2006)
K výročí Leninovy smrti (21.01.2006)
Sovětský systém, nebo diktatura proletariátu? (19.01.2006)
Zemřela vize, do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(1) (19.01.2006)
Model socialismu pro 21. století z dílny TAPu (05.01.2006)
Cesty k socialismu ve světě a v ČR (05.01.2006)
Taktika a strategie (26.12.2005)
Základní problémy politického řízení společnosti (26.12.2005)
O co jde aneb Zastírací manévr pravice (23.12.2005)
Skála: Občanská společnost se mění v potěmkinovské kulisy (14.11.2005)
K predikci možností globálního kapitalismu (27.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (2) (23.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (23.10.2005)
»Přirozeným vývojem« zpátky k barbarství? (22.10.2005)
Jánošík s rudou hvězdou (26.09.2005)
Čtyři poznámky o socialismu (26.09.2005)
Jak to (ne)vidíme (29.06.2005)
Revoluce, reformy a transformace (24.06.2005)
K modelu socializmu IV. (písané pre SDS) (03.06.2005)
K diskusii o modelu socializmu III (písané pre SDS) (30.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu II. (písané pre SDS) (08.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu (pro SDS) (24.04.2005)
K socialistické budoucnosti z pohledu SDS (23.04.2005)
Vystoupení na mezinárodní konferenci k 60. výročí osvobození (23.04.2005)
Jak k socialistické budoucnosti (22.04.2005)
Z časopisu ABC - rok 1960 (19.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (2) (18.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (1) (15.04.2005)
Karel Marx - svoboda a socialismus (14.04.2005)
Revoluce není záležitostí strany (11.04.2005)
Co nazýváme socialismus zdola? (12.02.2005)
Představa společnosti řízené zcela na bázi samosprávy vyvolává pousmání (09.02.2005)
Jak se lze v budoucnu vyhnout chybám protosocialismu (07.02.2005)
Marxista? (07.07.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0,17 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Stanislav Holubec | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Lavka.info

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1930 (1930 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1480 (1480 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1577 (1577 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
997 (997 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1626 (1626 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1527 (1527 hl.)
Prohnilý humanismus !!
1006 (1006 hl.)

Celkem hlasovalo: 10143


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.