logo SDS
Dnešní datum: 25. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 783x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 766x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 683x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 678x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 672x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 642x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 531x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 424x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 27
Prům. 17.1
21 denni
Max. 475
Prům. 309.7

Nyní si čte web : 59 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Znovu nad modelem socialismu

Vydáno dne 18. 07. 2007 (5511 přečtení)

Patřím k těm, kteří se podíleli na zpracování prvních verzí modelu socialismu. Musím se přiznat, že poslední verze, která má zajistit široký vnitrostranický konsenzus, mne neuspokojuje. Za hlavní kámen úrazu a také hlavní názorové bitevní pole považuji otázku té formy vlastnictví, která bude jednou základem nové, a doufejme, že tentokrát již úspěšné formy socialismu.

Abych byl dobře pochopen - je mi jasné, že tato nová forma se na svém počátku určitě nebude vyznačovat monolitností vlastnických forem - ostatně o tom hovoří i velmi dobrá definice socialismu, obsažená v programu Naděje pro ČR schváleném VI. sjezdem KSČM v Českých Budějovicích. Lze očekávat, že v době, kdy bude dosaženo nutné systémové kvality socialismu jako nižší fáze komunistické společenské ekonomické formace, bude ještě vedle sebe existovat kapitalistické vlastnictví výrobních prostředků, státní vlastnictví, maloburžoazní vlastnictví a, teď pozor, samosprávné vlastnictví zaměstnanců podniků, obcí, regionů, organizací typu odborů či dalších společenských organizací.

Každý, kdo však ví něco o dějinách a je schopen k nim přistupovat z hlediska marxistické metodologie, však chápe, že při veškeré možné přechodnosti a počáteční pluralitě existuje jedna forma vlastnictví, která je pro každý systém prvotní a integrující. Toto vlastnictví je také vždy vlastnictvím realizovaným určitou konkrétní třídou, která je v daném systému třídou reálně vládnoucí. Jaké je vlastnictví, tak vypadá i politická moc. V kapitalismu šlo a zase jde o vlastnictví kapitalistické a třídu buržoazie (dnes globální), v první historické formě socialismu o vlastnictví státně byrokratické, jehož rozhodujícím subjektem byla třída řídícího aparátu - jak tomu bude s vlastnictvím a třídní dominancí v nové, tentokráte již definitivní formě socialismu?

Václav Jumr v článku (Haló noviny, 9. července) řeší tuto otázku jednoznačně - předpokládá jako vlastnický základ systému státní vlastnictví v tzv. silových sektorech národní ekonomiky. K otázce sociálních skupin, které budou toto vlastnictví realizovat, se sice nevyjadřuje - ale kdo by to mohl být jiný než profesionální řídící aparát státu, možná jako v minulém systému, formálně omezený nějakými právními limity vytvářejícími iluzí, že do toho mohou mluvit všichni občané státu.

V realitě by to samozřejmě nefungovalo. Státní vlastnictví nemůže být ničím jiným než vlastnictvím provozovaným řídícím aparátem, a to se všemi problémy dobře známými z minulosti - s nezájmem pracujících o práci a hospodaření, s rozporem mezi my a oni, se snahou řadových pracujících minimalizovat své povinnosti, nepřetrhnout se v práci, eventuálně si trochu přikrádat ze státního. A právě na to dojel minulý systém - o tom už historie jednoznačně rozhodla, to ostatně chápou i v Číně a Vietnamu, kde se ohlížejí spíše po soukromokapitalistickém vlastnictví.

Nový systém už nebude ani kapitalistickým vlastnickým systémem (znovu opakuji, že mluvím o určujícím vlastnickém sektoru), ani systémem státně byrokratického vlastnictví řídícího aparátu. Zbývá jenom jediná, ještě nevyzkoušená cesta - cesta samosprávného zaměstnaneckého vlastnictví, ve kterém je člověk nejen pracujícím, ale zároveň i velmi konkrétně fungujícím a také úměrně své vlastnické angažovanosti příjmy pobírajícím spoluvlastníkem - mluvím o tom, co znal minulý systém v družstevnictví, zejména v agrokomplexech typu Slušovic, co znaly a znají lidé v různých západních zemích, např. v severošpanělském Mondragonu, apod.

Tohle musí být základem socialismu a státní vlastnictví může být k tomu jen doplňkovým sektorem, ve kterém bude stále více zaváděna spoluúčast pracujících na řízení a zisku, tedy sektorem, který se se samosprávným sektorem bude stále více sbližovat. Chápu, že pochopit tuto skutečnost není lehké pro mnoho členů strany odchovaných minulým systémem, zejména pro příslušníky bývalého řídícího aparátu. Samospráva se jim jeví jako něco utopického, nereálného, a to se určitě projeví i ve vnitrostranické diskusi.

Na závěr bych proto chtěl připomenout jeden známý apokryf Karla Čapka, ve kterém pračlověk Janeček přesvědčivě dokazuje, že ta nová forma pazourkových nástrojů se nemůže ujmout, a dodat takových Janečků už v historii bylo .

Haló noviny, 14. 7. 2007, Josef Heller


Zmizela dělnická třída?

Můj přítel, známý sociolog obětavě se angažující v KSČM, mi s vědoucím nadhledem uznávaného odborníka referoval o negativním dojmu, který u účastníků semináře k třídně sociální struktuře pořádaného MV KSČM v Brně vyvolalo jeho konstatování, že dělnická třída mizí. Dalo mu prý dost práce, než jim vysvětlil, že se společnost od Marxových dob zásadně změnila a že od Marxe už dnes musíme brát spíše jeho metodu zkoumání. Byl dost překvapen, že jsem nad jeho slovy jen zoufale zaúpěl.

Již od 60 let minulého století totiž zuří neúprosný boj mezi těmi, kdo vyznávají metodologii, na níž je založena výchova a profesní činnost celých sociologických generací i metodika sociologických výzkumů, a těmi, kdo si na rozdíl od většiny sociologů dokázali přečíst a správně interpretovat významné pasáže Marxova (a po něm i Leninova) díla týkající se třídně sociální struktury. Tento boj přežil všechny společenské a politické změny a nadále probíhá i uvnitř teoretické fronty KSČM.

Jako účastník tohoto boje na marxologické straně nemohu než konstatovat, že tradiční, sociology zleva doprava spojující metodologie i dnes (bez ohledu na upřímnou levicovou angažovanost řady sociologů) významně nahrává působení různých variant soudobé buržoasní ideologie a snižuje schopnost levicové teoretické fronty postihnout podstatu nejen současných změn, ale i nevyhnutelného budoucího vývoje společnosti směrem k socialismu. Kdo nechce, nemusí pochopitelně tento můj názor akceptovat.

Jen velmi stručně k jeho vysvětlení a zdůvodnění. Podle té linie interpretace názorů klasiků, která se opírá zejména o Marxovo dílo Teorie o nadhodnotě, nelze směšovat sociálně profesní a třídně sociální diferenciaci. Sociologie charakterizuje společenské skupiny většinou podle formálního právního statusu, proporce prvků fyzické a duševní činnosti v pracovní činnosti, kvantitativně chápané výše příjmu a životní úrovně, výše vzdělání a kvalifikace, určité společenské prestiže profese nebo dokonce podle toho, kam se členové této skupiny sami řadí či podle dalších rysů jejich vědomí.

Uplatněním těchto znaků však popisuje pouze sociálněprofesní strukturu společnosti. Při absolutizaci takovéhoto pohledu dnes pochopitelně musíme konstatovat, že nám mizí významné kategorie pracovníků, které byly tradičně považovány za dělníky, že se nové skupiny vysoce kvalifikovaných, převážně duševně pracujících zaměstnanců za dělníky nepovažují a jsou doslova prolezlé buržoasní ideologií.

Takovéto uvažování však s Marxem a skutečnou třídně sociální strukturou nemá nic společného. Marx ve svých teoretických vymezeních nikdy nechápal jako kriterium příslušnosti k dělnické třídě spojení s fyzickou prací, případně ještě další doplňkové rysy tehdejšího industriálního proletariátu, jako je soustředění ve velkých kolektivech a z toho vyplývající organizovanost a pocit solidarity. Uvědomělost dělníků pak klasikové vyvozovali z úplně jiných faktorů, než je ekonomická příslušnost ke třídě, konkrétně zejména z účasti v politické aktivitě dělnického hnutí (Lenin - Co dělat?).

Velmi zjednodušeně, podle Marxe i Lenina, patří k dělnické třídě za prvé ti, kdo směňují svou práci za kapitál a nikoli za důchod kapitalisty (tedy nepatří tam služka, bodyguard, domácí učitel, sekretářka). Z těch, kdo splňují první podmínku, tam patří jedině ti, kteří jsou vykořisťováni v první instanci a skutečně produkují nadhodnotu (včetně námezdně zaměstnaných a vykořisťovaných pracovníků služeb - učitele, lékaře, holiče atd. - tady jsme opravdu museli Marxe poněkud poupravit).

Nepatří tam námezdně zaměstnaní a vykořisťovaní pracovníci ze sféry obchodu, marketingu, peněžnictví apod., i když mají k dělnické třídě hodně blízko a jsou jejím významným spojencem. A posléze - podle třetího zužujícího kriteria - do dělnické třídy nepatří ti, kdo jsou sice námezdně zaměstnáni a vykořisťováni (jako např. námezdně zaměstnaný nižší řídící pracovník), ale díky spojení s řídící prací jsou, ať chtějí či nikoli, určitými spoluvykonavateli vlastnické a vykořisťovatelské funkce kapitalisty.

Úhrnem - Marx určuje příslušnost k dělnické třídě a analyzuje třídně sociální strukturu společnosti (na rozdíl od pravicových, ale i levicových sociologů) podle různých odstínů při realizaci vlastnického postavení - jinak řečeno, podle toho, jakými cestami a jak důsledně jsou vykořisťováni, ať už si to uvědomují nebo ne. To je ta metoda, kterou bychom si od Marxe měli vzít - v tom měl můj přítel sociolog úplnou pravdu.

Pravdu však neměl v tom, že dělnická třída zmizela. Ano, nová dělnická třída dneška a zítřka nebude asi nikdy tvořit většinu vykořisťovaných zaměstnanců (na množství zde, podobně jako husité, nehleďme). Nebude spojena s tradičními profesemi fyzické obsluhy stroje vyžadujícími relativně nízkou kvalifikaci. Její práce bude výrazně individualizována. Bude představovat skupinu vysoce kvalifikovaných pracovníků typu inženýra obsluhujícího automatizovanou továrnu či námezdně zaměstnaného vědeckého pracovníka produkujícího vědecké objevy či tzv. počítačového proletariátu. Jako taková bude (až proběhnou určité procesy v jejím vědomí, o nichž se tady nemohu šířit) přirozeným vůdcem širokých spojeneckých vrstev fyzicky i duševně pracujících zaměstnanců i drobných a středních podnikatelů. O ní se bude opírat vznik samosprávného vlastnického sektoru a procesy demokratizace a rozšiřování účasti občanů na řízení výroby i veřejné správy. O ní se bude opírat široké demokratické politické hnutí směřující k socialismu. Pro tuto novou podobu dělnické třídy se v odborné literatuře stále více vžívá název kognitariát .

Soudruhy v Brně, kterým se nelíbilo tvrzení o zmizení dělnické třídy, mohu uklidnit - dělnická třída sice vypadá jinak, než jak jsme zvyklí, rozhodně však nezmizela a nezmizí, dokud nesplní svou Marxem předpovězenou historickou roli - osvobodit sama sebe i ostatní tím, že se zruší a současně zruší celou třídní společnost.

Haló noviny, 12. 7. 2007, Josef Heller


Související články:
(Směry - socialismus)

Socialismus, nový pohled a strategie (06.09.2018)
Kritika gothajského programu (01.12.2012)
Proč socialismus? (16.04.2009)
Perspektivy socialismu v Evropě (22.12.2008)
Bojíte se socialismu? (17.12.2007)
Bojíte se socialismu? - Slovo autorů (17.12.2007)
Zemřela vize do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(2) (05.12.2007)
Reálný socialismus nemohl být vyšší společenskoekonomickou formací (05.09.2007)
Deset tezí o socialismu (05.09.2007)
Socialismus pro 21. století (výtah verze 2007) (03.09.2007)
Socialismus pro 21. století (verze 2007) (03.09.2007)
Model socialismu potřebuje dopracovat (25.07.2007)
Kapitalismus nemá záruční lhůtu (16.07.2007)
Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému (15.07.2007)
Vytváření podmínek pro systémovou změnu směrem k socialismu nebude otázkou příštích let (20.06.2006)
Instituce (16.04.2006)
Úvaha o prohrách a vítězstvích (15.04.2006)
Na úvod diskuse na závěr Bulletinu (15.04.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (3) (09.04.2006)
Bratr Herold jako marxistický ekonom (27.03.2006)
Socialismus už nemá budoucnost (26.03.2006)
Čo je to vlastne „TOVAR“? (21.03.2006)
Pochodovat odděleně? (16.03.2006)
Hypotéza o jednotnom základe živej prírody a spoločnosti (16.03.2006)
Neutrónová socialistická revolúcia a neutrónový socializmus (11.03.2006)
Bude nový řád sociálnější? (03.03.2006)
Zopakuje veřejný sektor 400 let starou zkušenost? (28.02.2006)
Spoločný protokol o doterajšej diskusii (26.02.2006)
Na cestě k modelu socialismu (13.02.2006)
Marxizmus, socializmus, komunizmus a politické rozprávky o týchto pojmoch, alebo ako prebiehala kastrácia marxizmu (05.02.2006)
Nebojme se utopií (03.02.2006)
K nástinu hypotézy modelu socialismu (27.01.2006)
K výročí Leninovy smrti (21.01.2006)
Sovětský systém, nebo diktatura proletariátu? (19.01.2006)
Zemřela vize, do hrobu dána, metoda po ní zůstala…(1) (19.01.2006)
Model socialismu pro 21. století z dílny TAPu (05.01.2006)
Cesty k socialismu ve světě a v ČR (05.01.2006)
Taktika a strategie (26.12.2005)
Základní problémy politického řízení společnosti (26.12.2005)
O co jde aneb Zastírací manévr pravice (23.12.2005)
Skála: Občanská společnost se mění v potěmkinovské kulisy (14.11.2005)
K predikci možností globálního kapitalismu (27.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (2) (23.10.2005)
Současný kapitalismus, globální svět a informační společnost (23.10.2005)
»Přirozeným vývojem« zpátky k barbarství? (22.10.2005)
Jánošík s rudou hvězdou (26.09.2005)
Čtyři poznámky o socialismu (26.09.2005)
Jak to (ne)vidíme (29.06.2005)
Revoluce, reformy a transformace (24.06.2005)
K modelu socializmu IV. (písané pre SDS) (03.06.2005)
K diskusii o modelu socializmu III (písané pre SDS) (30.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu II. (písané pre SDS) (08.05.2005)
Několik předpovědí budoucnosti (02.05.2005)
K diskusii o modelu socializmu (pro SDS) (24.04.2005)
K socialistické budoucnosti z pohledu SDS (23.04.2005)
Vystoupení na mezinárodní konferenci k 60. výročí osvobození (23.04.2005)
Jak k socialistické budoucnosti (22.04.2005)
Z časopisu ABC - rok 1960 (19.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (2) (18.04.2005)
K diskusi o modelu socialismu (1) (15.04.2005)
Karel Marx - svoboda a socialismus (14.04.2005)
Revoluce není záležitostí strany (11.04.2005)
Co nazýváme socialismus zdola? (12.02.2005)
Představa společnosti řízené zcela na bázi samosprávy vyvolává pousmání (09.02.2005)
Jak se lze v budoucnu vyhnout chybám protosocialismu (07.02.2005)
Marxista? (07.07.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Josef Heller | Počet komentářů: 18 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Haló noviny

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
227 (227 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
226 (226 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
169 (169 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
165 (165 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
146 (146 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
173 (173 hl.)
Prohnilý humanismus !!
136 (136 hl.)

Celkem hlasovalo: 1242


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.