logo SDS
Dnešní datum: 09. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 16
Prům. 11.6
21 denni
Max. 620
Prům. 238.7

Nyní si čte web : 142 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR

Vydáno dne 05. 01. 2006 (11199 přečtení)

Tato stať je tématem č. 2 „Modelu socialismu pro 21. století“ (první náčrt - verze prosinec 2005), jehož kolektivním autorem je teoreticko-analytické pracoviště (TAP)

Zadání: Analyzovat politický a hospodářský vývoj ČSSR v letech 1945–1989 a identifikovat hlavní příčiny neúspěchu první historické formy socialismu v naší zemi.

První historický pokus o vybudování socialistické společnosti v ČSSR (a v ostatních evropských zemích) ztroskotal po více než čtyřiceti letech předchozího úspěšného rozvoje a bez násilné vnější intervence, za podpory domácího obyvatelstva.

Najít příčiny zhroucení této dobové podoby socialismu je obtížné z mnoha příčin. Jednou z nich je skutečnost, že jde o minulost poměrně nedávnou, s žijícími pamětníky, kteří hodnotí minulost z hlediska svých osobních zkušeností a tudíž i s nesnadno překonatelným emotivním nábojem. Na jedné straně barikády se přitom setkáváme s pocity nevyrovnaných účtů za křivdy, utrpěné tzv. komunistickým režimem, na druhé straně pak vzniká přetlak potřeby bránit se proti křivdám novým, proti zlomyslnému zkreslování socialistických poměrů profesionálními antikomunisty. Část naší členské základny se možná podvědomě brání každé analýze minulosti z obavy, že by se dozvěděli něco, co raději nechtějí vědět.

Existují však i objektivní poznávací obtíže. Příčin neúspěchu první historické formy socialismu v ČSSR bylo pochopitelně více. Některé z nich vyplynuly z daných historických okolností (nebyly chybami jednotlivců nebo hnutí), jiné byly skutečně způsobené omyly, chybami prase či vnitřními mocenskými boji. Některé byly příčinami bezprostředními, jiné dlouhodobě zrajícími. Posoudit správně jejich váhu je velmi obtížné. Není proto divu, že názorový rozptyl při hledání odpovědi na otázku příčin kolapsu komunistické vlády je velmi široký, od pochybností o socialistické povaze poměrů v ČSSR vůbec přes úvahy o zralosti doby, v níž se pokus o socialismus odehrál, o mocenské podřízenosti Československa Sovětskému svazu až po teorie spiknutí a zrady socialistických myšlenek.

Diskuse politiků a historiků na toto téma nejsou zdaleka ještě uzavřeny, v nejobecnější rovině však dospívají k závěru, že tzv. reálný socialismus v Československu ztroskotal proto, žer nesplnil očekávání převážné části obyvatelstva ve dvou základních směrech: nedokázal zajistit dostatečný, pro občany přijatelný stupeň občanské svobody a demokracie, a nedokázal zajistit trvalý vzestup životní úrovně obyvatelstva v míře, srovnatelné s evropskými kapitalistickými zeměmi.

Cesta k socialismu se pro Československo otevřela v souvislosti s výsledky druhé světové války. Světová porážka fašismu a významná úloha, kterou při ní sehrál Sovětský svaz, vedla k novému poválečnému uspořádání světa, ve kterém výrazně posílily demokratické tendence: ve Francii, Itálii a Belgii představitelé komunistických stran vstoupili do vlád svých zemí. Evropa jako celek se bezprostředně po válce výrazně posunula demokratickým směrem, doleva.

Tento posun byl přirozeně zřetelnější a koncepčněji založený v zemích, které se v důsledku jaltských dohod ocitly v zájmové sféře Sovětského svazu. Mezi ně patřilo i Československo. Pro socialistické směřování měla ČSR výhodnější předpoklady než jiné státy sovětské zóny vlivu: početnou a vyspělou dělnickou třídu, zkušenou komunistickou stranu, která si svou účastí v protifašistickém odboji získala vysoký společenský kredit, paměť obyvatelstva na neřešené sociální problémy první republiky a na mnichovské selhání dřívějších západních spojenců, vděčnost sovětské armádě za osvobození země. Souběh všech těchto příznivých okolností přispěl k tomu, že dohoda o politickém a hospodářském programu příští vlády v poválečném Československu měla charakter národní a demokratický. Nebyl ještě socialistický, ale k socialistickému vývoji otevřel dveře dokořán.

V KSČ tedy vládla představa o vlastní, československé cestě k socialismu. Jejím politickým obsahem byla především existence Národní fronty jako demokratického principu, prostupujícího všechny řídící úrovně vládní moci až po národní výbory, nepovažované za pouhé převodní páky centrální politické moci, ale organizace s velkou samostatností při rozhodování. Hospodářsky představovala smíšenou ekonomiku, ve které i státní (po konfiskačních a znárodňovacích dekretech vzniklé) podniky měly postavení samostatných právnických osob a byly vedeny podle zásad obchodního podnikání. Ve všech podnicích byly zřízeny závodní rady s rozsáhlou pravomocí. Plánování bylo pojímáno jako „působení na rozhodování jednotlivců pomocí hospodářských pák, tj. nástroji úvěrové, finanční, cenové aj. politiky.

Československá cesta k socialismu (ještě na VIII. sjezdu KSČ výrazně kladně hodnocená K. Gottwaldem) však neměla dlouhého trvání. Po ukončení druhé světové války se poměry na mezinárodní politické scéně výrazně zostřily. Mezi kapitalistickými zeměmi a rodícím se táborem socialismu byla spuštěna železná opona a započala studená válka, která trvala po celou příští dobu koexistence kapitalistického a socialistického systému. Studená válka se všemi jejími viditelnými i neviditelnými projevy a důsledky (od nákladného zbrojení přes embargo na obchod se strategickým zbožím, diverzní a špionážní akce až po vytrvalou protisocialistickou propagandu) provázela celé období budování socialismu u nás a měla na jeho průběh a formy výrazný vliv.

Komunistické strany reagovaly na nástup studené války zřízením Informbyra (1947). Již na jeho prvním zasedání kritizoval A. A. Ždanov francouzské a italské komunisty za účast ve vládě a nepřímo i KSČ za „iluze o parlamentní cestě k socialismu“. Politický tlak vedení SSSR na uspořádání poměrů v lidově demokratických zemích podle sovětského modelu sílil a vyústil až do politických procesů počátku 50. let (u nás i v jiných lidově demokratických zemích). Sovětské představy o socialismu a praxi jeho budování, které vycházely z jiných historických podmínek, než jaké existovaly ve střední Evropě poloviny 209. století, trvale narážely na odpor, často násilně potlačovaný (Berlín 1953, Maďarsko 1956, Československo 1968, Polsko 1956, 1988).

KSČ ovšem neměla na vybranou. Jestliže chtěla uskutečňovat svůj programový cíl – výstavbu socialismu –, potřebovala dostatečně silného partnera, který by zamýšlený socialistický program podpořil. Orientace na SSSR byla proto přirozená. Vyplývala z ideové spřízněnosti cílů vedoucích politických sil obou států; z předválečných tradic spolupráce KSČ a VKS (b), z potřeby využít praktické zkušenosti z výstavby socialismu. Muselo k ní dojít i bez ohledu na velmocenské dohody o poválečných sférách vlivu.

Od počátku 50. let se již naše politická a ekonomická praxe přizpůsobovala věcným a systémovým potřebám vznikajícího socialistické tábora podle modelu, určovaného jeho nejsilnějším členem. KSČ na tom nemohla a posléze nechtěla nic změnit. Korekce by ostatně nepomohly. Sovětský model socialismu kolaboval ve všech evropských zemích bez ohledu na jeho dílčí korekce; představitelé KSČ v posledních letech – i kdyby byli pochopili, co se ve světě odehrává – mohli pouze ovlivnit formu tohoto kolapsu.

Hledáme-li příčiny zhroucení socialismu v politické KSČ, lze je snad shrnout takto:

  1. Nesprávný výklad vedoucí úlohy KSČ. Vedoucí úloha komunistické strany při budování socialismu sama o sobě je přirozená a neodporuje demokratickým zásadám. V každém státě existuje v každém období určitá vedoucí politická síla, která usměrňuje společenský vývoj podle svých ideových představ. Všeobecné ideově politické vedení – které má být v demokratických volbách pravidelně ověřováno – musí však být odděleno od praktického výkonu státní moci, který má své vlastní poslání a pravidla. Původní smysl „vedoucí úlohy strany“, totiž politická kontrola činnosti státního aparátu (předtím sloužícího kapitalistickému, v závěrečné fázi protektorátnímu systému) byl nepochybně oprávněný. Avšak následné faktické převzetí nejvýznamnějších rozhodovacích pravomocí státu nutně muselo vést k postupné byrokratické degeneraci strany. KSČ bohužel vytvořila ve svém aparátu praktický duplikát státní moci, při tom táto státní moci nadřazený, avšak za svá rozhodnutí nenesoucí odpovídající právní zodpovědnost, navíc vystavený všem svodům výjimečného postavení.
  2. Monopol moci KSČ. Mocenský monopol KSČ, ústavně potvrzený, vyvolával přirozeně snahu udržet si toto postavení – v tom i za cenu omezování občanské a vnitrostranické demokracie. Přispíval k vytváření skupin různými způsoby privilegovaných stranických elit vedle masy řadových straníků, kteří však stále měli větší možnosti než ještě početnější masy dalších obyvatel. Vedl k myšlenkovému zpohodlnění a uzavření se do ideologických skleněných věží k odtržení od skutečných potřeb obyvatelstva a jejich vývoje.
  3. Přechod od politických k administrativním metodám řízení země. Získání (politické) moci umožňuje uskutečňovat nejrůznější opatření kratší a jednodušší cestou než je přesvědčování – totiž prostým příkazem. Účinnost příkazu, tj. jeho faktické provedení, pak vytváří iluzi politické všemoci, a to i v případě, že příkaz byl chybný, resp. – byl krátkodobě účinný, ale dlouhodobě zhoubný. To otevírá dveře subjektivismu, svévoli, nekvalifikovaným rozhodnutím, a současně potlačuje aktivitu zdola, bez které se žádná oblast socialistické společnosti neobejde. Vyvolává také problém osobní způsobilosti jednotlivých řídících pracovníků či funkcionářů k výkonu funkcí, které zastávali, včetně funkcí nejvyšších.
  4. Nízká úroveň marxistického myšlení. Po II. světová válce a po procesech padesátých let byl v Československu jen málo zkušenějších komunistů, hlouběji seznámených s marxismem. K mladší generaci se pak marxismus dostával především prostřednictvím Lenina, a zejména pak v deformované, dogmatické verzi stalinské doby. Hlubší vědomosti byly nahrazovány zjednodušenými tezemi, odlišné názory nebyly veřejně diskutovány, nýbrž odmítány, případně trestány. V tomto ohledu obvinění z totalitního myšlení nebyla daleko od pravdy. V pozdějších letech již společenskovědní zázemí postupně vzniklo, ale zpravidla nedokázalo překonat již zažité stereotypy rozhodování řídících stranických a státních struktur a jejich nedůvěru v novoty jakéhokoliv druhu.
  5. Pokles hospodářské výkonnosti země v osmdesátých letech, na kterém se podílely jednak vnější faktory, jednak neuspokojivý systém řízení a plánování národního hospodářství, který vzdoroval všem pokusům o ekonomickou reformu. Poslední z nich zůstal už nedokončen. Ve světovém měřítku zesílila pozice kapitalismu nástupem technologické a informační revoluce, kterou z různých důvodů socialistický svět nedokázal včas zachytit.
  6. Soustavné působení protisocialistické propagandy, hospodářského embarga a dalších nepřátelských akcí, které podlamovaly účinnost pozitivní politiky strany, zpomalovaly hospodářský rozvoj země a vyvolávaly vedle správných i neodůvodněné projevy nespokojenosti obyvatelstva.

Jestliže bychom hledali společného jmenovatele příčin, pro které KSČ nedovedla první historický pokus o vybudování socialismu v ČSSR k trvalému úspěchu, můžeme je snad shrnout nejobecněji slovy ztráta smyslu pro nové, ztráta schopnosti rozpoznat nové trendy politického a hospodářského vývoje a následně na ně včas a správně reagovat.

Příčiny této ztráty byly zmíněny shora. Samy se rozvětvují do vlastních příčin, a ty opět do dalších příčin. K úplnosti obrazu by tak bylo zapotřebí popsat mnoho dalších skutečností z různých oblastí společenského života minulosti – vnitropolitické a zahraničně politické, sociální kulturní, vzdělávací, vojenské a další – a vzít v úvahu i to, že význam a směr působení jednotlivých příčin se v průběhu doby měnil.

Z pověření výzkumného kolektivu: Zdeněk Hába

  1. Základní hypotéza: Rozhodujícím důvodem, proč se uzavřel zprvu slibně nabízený prostor pro dynamický rozvoj, byla stále více ochabující účast lidových vrstev, zvláště dělnické třídy, na společensky významné aktivitě („revoluce zdola“) a postupně plný přenos iniciativy i odpovědnosti na vyšší a nejvyšší činitele („revoluce shora“). Utužení vzniklé mocenské hierarchie se projevilo i ve vzájemných střetech a podřízenosti těchto vedoucích skupin v různých zemích. Pracovní vztahy neumožňovaly vytvářet socialistické vlastnické vztahy a vědomí hospodářů na svých pracovištích. Ve společenských vztazích se rychle obnovovala bariéra mezi „my“ a „oni“, vrátil se pocit odcizení mezi člověkem a jeho dílem.
  2. Navazující hypotéza: Ve zřetězení příčin měly koneckonců rozhodující váhu příčiny vnitřní: nedostatky, chyby, vážné omyly i (v určité vývojové fázi) neprominutelné narušení zákonnosti, kterého se dopustili (byť pod určitým vnějším tlakem) odpovědní činitelé strany a státu.
  3. Problémem je, zda byla dostatečně posouzena zralost podmínek pro socialistický kvalitativní zvrat, jakou roli hrála politická vůle, jaká byla reálná možnost přistoupit k akci jako k nezbytně celosvětovému procesu.
  4. Ve sporech o to, zda byl budován (a dokonce vybudován) socialismus, nemůže být opomíjen rozdíl mezi úspěšně završenou revolucí a rozporným postupem k socialismu na jeho vlastním základě.

Poznámky pod čarou (kurzívou) a technická redakční úprava: Miloslav Formánek


Další témata:


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Zdeněk Hába | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1922 (1922 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1472 (1472 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1560 (1560 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
990 (990 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1620 (1620 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1506 (1506 hl.)
Prohnilý humanismus !!
997 (997 hl.)

Celkem hlasovalo: 10067


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.