PRAHA
- Oběti okupace Československa z roku 1968 a pozůstalí po nich by měli mít nárok na jednorázové finanční odškodnění v rozsahu od 30.000 do 150.000 korun. Výše odškodnění bude záviset na tom, jak
konkrétně byli při okupaci postiženi. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila Poslanecká sněmovna. Předlohu vypracovala ODS.
Pokud zákon podepíše prezident Václav Klaus, začne platit dnem vyhlášení. Nárok na odškodnění 150.000 korun by měli mít děti, manželé a manželky či rodiče lidí, které okupační vojáci usmrtili mezi 20. srpnem 1968 a 27. červnem 1991. Jde o data zahájení okupace a odchodu posledního sovětského vojáka z bývalého Československa.
Nárok na odškodnění 70.000 korun mají mít lidé, které okupační vojáci mezi 20. srpnem 1968 a 27. červnem 1991 zranili a znásilnili a toto zranění či znásilnění u nich zanechalo trvalé následky. Kdyby oběti zemřely, dostaly by odškodnění jejich děti, manželé a manželky, případně rodiče.
V ostatních případech by oběti okupace, případně pozůstalí po nich měli nárok na 30.000 korun.
Lidé by o odškodnění museli písemně požádat ministerstvo vnitra, jež by o poskytnutí finančního odškodnění rozhodovalo a vyplácelo ho. Podmínkou pro jeho uplatnění by bylo české občanství. O odškodnění by museli požádat nejpozději do konce příštího roku.
Nárok na odškodnění by mohli prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, svědeckou výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem, který ale zákon neupřesňuje.
Sněmovna dnes nepodpořila senátní úpravy. Horní komora především navrhla vyšší odškodnění. Podle senátorů měli mít oběti okupace a pozůstalí po nich nárok na 90.000 až 450.000 korun. Původní návrh ODS dokonce počítal s odškodněním v řádu statisíců korun, v některých případech i milion. Právě výše odškodnění patřila mezi nejspornější věci při projednávání návrhu ODS.
Senát proti sněmovně navrhl i další změny. Doporučil, aby oběti okupace byly při vymáhání nároků osvobozeny nejen od správních, ale i dalších poplatků, což ale poslanci nepodpořili. Senát také vyzval vládu, aby požádala o účast na odškodnění nástupnické státy pěti socialistických zemí, které v srpnu 1968 vyslaly do Československa okupační vojska. Současně senátoři požádali kabinet, aby k podílu na odškodnění vyzvala právní nástupce KSČ, která s okupanty spolupracovala.
Nový zákon ale obětem okupace nebrání v tom, aby se dalšího odškodnění domáhaly u jiných zemí. Odškodnění zaplatí Česko, podle některých propočtů ho přijde na několik set milionů korun.
Kolem počtu lidí, kteří by o odškodnění mohli žádat, totiž panují nejasnosti. Důvodem je přetrvávající utajování některých materiálů. Podle posudků ODS bylo v prvních 14 dnech okupace zabito 72 lidí. Dalších 266 bylo zraněno těžce a 436 lehce. Zabíjení, znásilňování a zraňování pokračovalo podle ODS až do konce roku 1968. V letech 1969 až 1991 počet případů klesal, ale údajně se stávaly pořád.
Někteří komunisté tvrdí, že lidé mohli být odškodněni již před rokem 1989. Proto měli právě komunisté vůči předloze dlouhodobě výhrady. Komunisté dnes byli ve sněmovně jediní, kteří návrh zákona o odškodnění za okupaci z roku 1968 nepodpořili.
ČTK, 3. 5. 2005
Stát odškodní oběti okupace z roku 1968
