logo SDS
Dnešní datum: 18. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 765x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 744x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 663x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 659x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 656x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 621x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 514x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 411x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 12
Prům. 11
21 denni
Max. 314
Prům. 262

Nyní si čte web : 47 uživ.

04. Kolektivní práce

* Československo: Dubčekova přestávka

Vydáno dne 11. 06. 2008 (5940 přečtení)

Na stránkách CIA se může veřejnost seznámit s některými dokumenty - produkty této tajné služby -, které byly po letech odtajněny. Jedním z nich je zvláštní memorandum s názvem "Czechoslovakia: The Dubcek Pause" z 13. června 1968, které připravil Výbor pro národní odhady CIA. Je nepochybně zajímavé podívat se na sebe očima tehdejšího protivníka a porovnat jeho závěry s následnou skutečností i se zápisy z otevřených sovětských archivů. Čtenáře může překvapit i způsob analytické práce v minulosti tak "obávané" CIA. (mn)

1. Propojené krize vnitřní československé politiky a sovětsko-československých vztahů se zklidnily  - doma do citlivé a patrně dočasné domácí rovnováhy a v zahraničí do neklidného příměří s Moskvou. Režim stranického lídra Dubčeka a premiéra Černíka skutečně slíbil, že zvládne tempo domácí reformy; Moskva získala zdání české povolnosti; současně se však zdá, že je Praha schopna uchovat podstatnou část svého demokratického experimentu.

2. Zdá se, že kompromisu následně došlo výsledkem silných sovětských tlaků, rostoucího českého zájmu, mírně ústupných českých reakcí a konečně vlastním zájmem Sovětů nalézt nějakou cestu, jak se vyhnout přímé vojenské intervenci. Je nicméně pravda, že i když se vztahy zklidnily, není to zajištěno natrvalo. Neurčený počet Sovětů se v současnosti účastní cvičení Varšavské smlouvy na českém území; jejich přítomnost minimálně Dubčekovu režimu neblaze připomíná sovětskou moc a pokračující zájem SSSR na českém vývoji. Nedávno skončené plénum československého Ústředního výboru v některých ohledech uklidnilo Sověty, ale ne ve všech. Dubček fakticky pracuje na obou stranách ulice. Snaží se podplatit Moskvu sliby o pokračování komunistické moci v Československu a neochvějné české loajality vůči Varšavské smlouvě. Současně se snaží posílit si svou domácí pozici zaručováním alespoň postupného nárůstu demokracie doma a nezávislosti v zahraničí.

Ústupky Prahy, doma a v zahraničí

3. Praha ustoupila Moskvě ve dvou důležitých zahraničně politických záležitostech a v několika domácích záležitostech, na nichž měl SSSR velký zájem. Zaprvé, pokud jde o politiku vůči Německu, Češi zjevně zavrhli možnost brzkého posunu směrem k diplomatickému uznání Západního Německa. Navíc odstoupili od nedávné veřejné opozice vůči východoněmeckým požadavkům v otázce přístupu k Berlínu a začali tlumit rozhořčenou otevřenou hádku s Ulbrichtovým režimem.

4. Nedávný východoněmecký posun ve věci západoněmeckého přístupu k Západnímu Berlínu může Čechům způsobit značné obavy. Krize kolem Berlína by mohla dát Sovětům záminku, aby trvali na ponechání jednotek v Československu minimálně po dobu trvání této krize. Někteří sovětští vojenští činitelé nadhodili minulý měsíc otázku umístění jiných sil Varšavské smlouvy v Československu; Češi to samozřejmě odmítli. Ale v případě obnovení potíží s Berlínem - doprovázených pronikavou sovětskou propagandou proti západoněmeckým "fašistům a revanšistům" - by mohlo být pro Prahu obtížné požadovat odstranění jednotek Varšavské smlouvy, již přítomných na českém území.

5. V každém případě již Češi jako druhý ústupek Moskvě znovu potvrdili svou vojenskou příslušnost k Varšavské smlouvě. Učinili tak slovem i skutkem, když nyní povolili cvičení Smlouvy. To mělo pro Moskvu zásadní význam. Politický význam členství ve Smlouvě je zřejmý. V případě Československa je však ze sovětského pohledu i význam vojenský. Kromě zeměpisné polohy totiž Československo přispívá k silám Varšavské smlouvy větším lidským potenciálem vztaženým na obyvatele než jakýkoliv jiný členský stát Varšavské smlouvy, dokonce včetně SSSR, a navíc je československý voják lépe vyzbrojen a vycvičen než ostatní s výjimkou sovětské strany. Bylo několik náznaků, že by se tento stav mohl změnit: Češi by se mohli méně účastnit cvičení, snížit svou účast na společných cvičeních Smlouvy, zkrátit brannou povinnost, snížit celkové stavy jednotek a ostře snížit svůj vojenský rozpočet.

6. Jako třetí ústupek Moskvě potvrdil nedávný Ústřední výbor vedoucí úlohu KSČ a znamenal, že český politický život neprojde náhlou a dramatickou změnou. (Dokonce ještě před jednáním pléna prohlásil ministr vnitra, že v současnosti nebude povoleno vytváření dalších politických stran.) V souladu s tím, povolilo plénum  - i když uvolnilo Novotného -, aby si ve Výboru podržela alespoň dočasně členství většina z cca 40 relativně ortodoxních a prosovětských členů. Plénum se dokonce vrátilo ke dřívějším stranickým prohlášením a - dobře si vědomo sovětské citlivosti na toto téma - popřelo, že by se měl nový československý kurz brát jako model pro jiné komunistické země a strany.

7. Dubček na jednání pléna dominoval a to muselo Moskvu uspokojit. Ať mají vůči němu Sověti jakékoliv podezření, jistě dávají přednost jemu před dalšími možnými alternativami: strana bez pevného vedení a směru hrozí kolapsem; strana v rukou ultraliberála by podléhala vlivu nekomunistů či dokonce antikomunistů. Sověti jsou každopádně připraveni - byť stále v obavách z pokračujícího vlivu těchto ultraliberálů současného režimu - přijmout skutečnost, že se Novotného síly patrně nevrátí zpět.

8. Na závěr - různí čeští představitelé slíbili zastrašit v tisku antisovětská prohlášení. Ta dosáhla v posledních týdnech překvapivých rozměrů, např. když připouštěla podíl sovětských poradců na smrti Jana Masaryka, likvidaci Slánského či vzniku současných československých hospodářských problémů. Některé články zpochybňovaly, zda SSSR opravdu chtěl pomoci bránit Československo v roce 1938 - jinak řečeno, zpochybňovaly, zda spojenectví s SSSR bylo vůbec pro Čechy dobré. Co však dosud Češi nepublikovali, co někteří členové režimu stále ještě požadují, je chronologie pohybu sovětských činitelů během loňské zimy, zejména velvyslance a představitelů Varšavské smlouvy, kteří intervenovali, aby zachránili Novotného. Že Sověti stále nejsou spokojeni se stupněm omezení, které Češi vykázali a že chtějí v tlaku pokračovat, o tom svědčí neobvykl rozhodnutí Moskvy před několika dny vydat protestní nótu proti antisovětským náznakům v článku o generálu Šejnovi v českých novinách.

Zisky Prahy

9. Hlavní nástroj, který použila Moskva vůči Praze v posledních několika týdnech je zjevně hrozba vojenskou intervencí. Sověti mají stále dobré východisko k použití vojenské síly a je pravděpodobné, že by Sověti dali přednost intervenovat pod pláštěm cvičení. Většina signálů však svědčí o tom, že se Moskva rozhodla sílu nepoužít, alespoň nyní ne. Pokles napětí v posledních týdnech a věrohodné zprávy o novém "politickém porozumění" (privátně popisované diplomaty obou zemí) jsou toho obecným důkazem. Další zvláštní signály zahrnují náhle srdečnější přístup vůči Praze ze strany dříve nepřátelského polského režimu a snížení polemických náznaků v sovětském tisku.

10. První a přímý "ústupek", který Dubčekův a Černíkův režim vydoloval ze Sovětů je patrně okolnost, že cvičení Varšavské smlouvy bude pouze cvičením. Druhý přímý zisk spojený s prvním by mohl být, že Sověti souhlasí s tím, že není třeba natrvalo umístit síly Varšavské smlouvy v Československu (dohoda, která by se mohla ze sovětského pohledu změnit v případě vzplanutí v Berlíně). Dalším ústupkem je patrně omezení sovětských zástupců Varšavské smlouvy v Praze v jejich aktivitách a přístupu k československým představitelům.

11. Dubček měl pravděpodobně nepřímý prospěch z toho, jak SSSR řešil krizi. Většina Čechů a Slováků se spíše postaví Sovětům než vedení KSČ, odpovědné za přijetí ústupků. Sovětský tlak byl vtíravý a sovětské tiskové tirády proti staršímu Masarykovi hodně vyvolaly ve velkém antisovětské pocity mezi lidmi. Dubček a Černík získali kredit možnou sovětskou intervencí a odmítnutím nejhorších sovětských požadavků. Proto jsou české stranické špičky symbolem národní nezávislosti, obraz, který si s dobrým účinkem pěstuje jejich protějšek v Rumunsku. Sovětský vojenský tlak patrně polekal ultraliberály jako i jiné, a to je mohlo vést ke snížení jejich tlaku na Dubčeka a Černíka k dalším okamžitým krokům směrem k demokratické reformě.

12. Český režim si asi získal další sympatii ve Východní Evropě díky své nezávislé pozici částečně jako důsledek sovětské pevné ruky. Počátkem května se objevily věrohodné zprávy, že Jánoš Kádár varoval Sověty před masivním tlakem na pražskou vládu. Urychlená cesta ministra zahraničí Hájka do Budapešti 22-24. května zjevně přinesla další podporu od Kádára; Hájek vyjádřil poděkování za "maďarské pochopení pro naše zahraniční a domácí cíle" a za "morální podporu". Praha zjevně doufá, že zájem Moskvy o takové přístupy - jak ve Východní Evropě, tak s komunistickými stranami Západní Evropy - pomůže odstrašit ukvapené pohyby Moskvy.

Sovětští vůdci

13. Praha (podobně jako Bělehrad) je patrně přesvědčena, že jsou sovětští vůdci rozděleni v otázce postupu vůči Československu - zda být tolerantní či zásadoví, zda posečkat v naději na zlepšení nebo zasáhnout silou, aby se předešlo nejhoršímu. Ještě před nárůstem napětí v květnu pociťovali někteří vysocí českoslovenští představitelé, že pražský režim s takovým rozdělením počítá a využívá ho ve svůj prospěch. A koncem května řekl Pudlák veřejně:

Mám dojem, že oficiální sovětští představitelé ... podporují (československé) stranické vedení a vládu ... Avšak (v SSSR) existuje určitý rozdíl v názorech ... Myslím, že je naším úkolem pravdivě vysvětlovat základy politického vývoje a změny v Československu a současně se postavit nepodloženému kriticismu a pochybám.

Je-li sovětské vedení skutečně rozděleno, má Praha ještě nějaký manévrovací prostor. Dubček a Černík snad věří (či doufají), že gesta ústupků z Prahy pomohou posílit pozice umírněných v Moskvě.

14. Ve skutečnosti však o současné náladě a pohybech uvnitř sovětského vedení existuje jen málo spolehlivých informací. Existují však tři obecné teorie týkající se dopadu československé krize na sovětskou domácí politiku:

  1. Sovětští vůdci reagovali bez většího nesouhlasu či napětí na kolektivní systém a společně se domluvili na vytvoření pevné fronty jak směrem k Čechům, tak k vlastní straně. (Svědectví pro tuto konstrukci je rozsáhle negativní, t.j. ve veřejných záznamech není nic, co by to vyvracelo.)
  2. Ačkoliv se čtyři vrcholní sovětští vůdci na české záležitosti sjednotili, existovala v rámci elity určitá nespokojenost. Vznikly tlaky na vedoucí představitele od těch, kdo se obávali následků politiky "nicnedělání" a kteří by navíc v této záležitosti mohli vidět příležitost osobního politického zisku. (Svědectví pro tuto interpretaci je chabé, spočívající na několika zprávách nejisté důvěryhodnosti.)
  3. Existují neshody uvnitř samotného kvadrumvirátu. Kosygin se postavil proti unáhlené akci a doufal v uspokojivé řešení v čase.Brežněv, snad tlačený Suslovem, podporoval silové řešení, možná proto, že jeho dřívější snahy zachránit situaci (např. jeho zastávání se Novotného) zjevně selhaly. Případně byl vypracován kompromis; Brežněv směl učinit silový pohyb (jednotky), Kosygin jet do Československa a pokusit se nalézt politické řešení. (Svědectví pro takový druh scénáře spočívá výhradně na zprávách od Jugoslávců, kteří tvrdí - ve shodě s Čechy -, že Kosygin a Brežněv byli skutečně rozděleni v uvedeném smyslu.)

15. Vybrat si mezi těmito různými hypotézami není jisté. Možné jsou různé stupně a jejich kombinace; jsme skutečně nakloněni myslet si, že existoval jak tlak zdola udělat vůči Československu něco hmatatelného - snad zejména ze strany zainteresovaných vojáků -, tak možná i rozdíly uvnitř vrcholného vedení. Všichni sovětští vůdci byli samozřejmě zneklidněni, ale jen někteří pociťovali potřebu náhlé a dramatické akce, zatímco ostatní ne nebo se obávali, že by ukvapené pohyby mohly jen akcelerovat české hnutí ven z tábora a donutit tak Sověty, aby intervenovali vojensky. Snad došlo nakonec k něčemu na způsob kompromisu popsanému výše. A zatím se zdá, i díky Dubčekově pomoci, že kompromis zatím funguje.

Zářijový sjezd a poté

16. Dubček naznačil, že hlavním bodem na programu sjezdu strany, plánovaného na září, bude formální vypuzení jeho opozice z Ústředního výboru. Poté by Dubček podle sovětských nadějí a snad očekávání mohl začít jednat jako Gomulka po roce 1956 postupným opětovným pevným stranickým řízením veřejných činností. Sověti budou mimo jiné hledat signály, že strany znovu zavádí vzorce cenzury, která existovala do ledna 1968, že vrátí socialistickou a lidovou (katolickou) stranu a Národní shromáždění do stavu politické irelevance a že zdůrazní demokratický centralismus vůči vnitrostranické demokracii.

17. Sověti však mohou být značně zklamáni. Ačkoliv jsou jeho osobnost a jeho myšlenky zatím v určitém ohledu nejasné, Dubček se nezdá být Gomulkou ani temperamentem, ani politickými dispozicemi. Již se ukázal být tolerantnější vůči domácí kritice, než Gomulka vůbec kdy předstíral, a řada jeho politických preferencí je z komunistického pohledu značně neortodoxní. Věří, že marxistické pojetí třídního konfliktu nemá v jeho zemi význam a to je zjevně jeden z hlavních důvodů, proč na Novotného minulý říjen zaútočil. Dubček a další liberálové ve straně, jak o tom svědčí právě skončené plénum, zjevně chtějí udělat z Národní fronty mnohem smysluplnější organizaci než pouhou výkladní skříň komunistické strany.

18. Dubčekovy názory jsou do jisté míry odrazem jeho okolní společnosti. Dubček byl patrně na plénu odpovědný za postup Zdeňka Mlynáře na post plnohodnotného tajemníka strany a předsedy stranické legislativní komise. Na těchto postech by Mlynář mohl pokračovat v obhajobě jeho vlastních, dalekosáhlých myšlenek: např. jeho vlastními slovy ve vytvoření "vícekomorového representativního tělesa", funkčně podobného "Sněmovně lordů a Dolní sněmovně v Británii či Kongresu Spojených států."

19. Černík má navíc podle plánu přednést na zářijovém sjezdu návrhy nové ústavy, z nichž patrně mnohé Sověty neuspokojí. Černík rázně volá po "demokratizaci společnosti" a patrně věří, že československá vláda bude fungovat lépe, bude-li pojištěna proti "systému osobní moci" a bude-li mnohem vnímavější vůči veřejnosti, včetně takových prostředků jako jsou tiskové konference a průzkumy veřejného mínění. Černíkovy ekonomické návrhy budou asi navíc směřovat ke snížení československé ekonomické závislosti na SSSR a patrně - což je důležitější - ke snížení československého možného vojenského příspěvku Varšavské smlouvě. Evidentně dospěl před několika lety k závěru, že musí opravit československý nepřiměřený důraz na těžký průmysl, včetně průmyslu obranného. Černík a další ekonomičtí reformátoři nějakou dobu vedli neúspěšnou kampaň proti Novotného inflačnímu obrannému rozpočtu; nyní bude moci jistě nastavit nižší čísla. Černík a další ministři také chtějí vážně navrhnou rozsáhlou právní rehabilitaci obětí stalinského období v Československu. Taková rozhodnutí učiní s rostoucí pravděpodobností Češi a ne Sověti.

20. V určité fázi hry, jak se tu předpokládá, si Sověti samozřejmě uvědomí, že jejich předchozí naděje na návrat čehokoliv připomínajícího status quo ante v Československu neměly žádné reálné základy. Je českou nadějí, že toto uvědomění přijde příliš pozdě a že reakce Sovětů budou minimální - omezeny na pouhá slova. Částečně kvůli této naději, částečně kvůli zajištění vlastního přežití se bude český režim jistě snažit ovládnout jak tvář, tak rozsah procesu demokratizace. Tím by se mohlo předejít náhlému znepokojení v Moskvě a možná se tak vyhnout nesouhlasu sovětského vedení a zámince k sovětské intervenci - to by bylo dobré k překonání pochybností a obav uvnitř Kremlu, uvnitř socialistických zemí i uvnitř komunistických stran. Konečně, pokud se Dubčekovi a Černíkovi podaří odrazit Sověty i své potenciální kritiky doma, tak zjevně věří, že jedinečně reformované a významně svobodnější Československo bude schopno dosáhnout reálné nezávislosti v rámci bloku a rovněž obnovit své historické vazby se Západem.

21. Tato cesta však nebude jistě jednoduchá. Velmi záleží na nejisté schopnosti Dubčekova režimu udržet pohromadě sebe a český lid. Zatím se zdá být česká strana - zbavivší se patrně hrozby konzervativní, pronovotnovské obnovy - významně jednotná. Strana však zahrnuje více či méně obezřelé (a často nevyhraněné) liberály Dubčekova střihu - kteří předpokládají pokračující, byť nově benevolentní komunistickou dominanci nad společenským životem - ale i extrémní radikály - kteří obhajují návrat k některé z forem ryzí parlamentní demokracie. Střet těchto skupin bude asi nevyhnutelný. A navíc, při mimořádné otevřenosti tisku a při rostoucím pocitu politického zaujetí mezi všemi typy nekomunistických prvků se veřejná účast v takovém střetu stává zřetelnou (a komplikující) možností.

22. Je tudíž velká šance, že se vztahy mezi Prahou a Moskvou znovu velmi zhorší. Sovětští vůdci či alespoň většina z nich si přejí vyhnout se drastické a nákladné vojenské akci. Nicméně pokud by hrozilo, že Dubčekova kontrola zkolabuje nebo pokud by se politika českého režimu stala z moskevského hlediska "kontrarevoluční", Sověti by mohli znovu použít své jednotky, aby českou hranici ohrozili.

Za Výbor pro národní odhady, Abbot Smith, předseda, 13. 6. 1968

Originál můžete nalézt ZDE, pracovní překlad pro SDS - Milan Neubert.


Související články:
(ČR - rok 1968)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“ (12.09.2018)
Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia (10.09.2018)
Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa (10.09.2018)
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS (26.08.2018)
Rezignace presidenta republiky (19.04.2018)
Desatero pro okupovaného intelektuála (01.03.2018)
Čím začít? (Po lednu 1968) (28.02.2018)
Začátek byl nenápadný (30.12.2017)
Srpen 1968 (27.08.2017)
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu (21.08.2017)
Stanovisko Výkonného výboru KSČS k 21. srpnu 1968 (21.08.2017)
Projev Oldřicha Černíka po návratu z Moskvy (21.08.2013)
Rok 1968 - v Čechách vľdy s humorem ... (20.08.2013)
"Velké tajemství" 60. let? (06.05.2009)
Od odsouzení k "hořké nutnosti". KS Rakouska, "Pražské jaro" a vojenská intervence v Praze (25.09.2008)
Za Praľským jarem 1968 (25.09.2008)
Několik poznámek (22.09.2008)
Die DDR, der Prager Frühling und das Ende des sowjetischen Sozialismusmodells (22.09.2008)
Three brief remarks to the topic of this Seminar (22.09.2008)
Praľské jaro, sovětská invaze a ąpanělská komunistická strana po 40 letech (22.09.2008)
The Spring of Prague and its influence on the Greek Left wing movement (29.08.2008)
Seminář EL v Praze: 21. srpen 1968 a levice v Evropě (29.08.2008)
Co levice osmašedesátníkům dluží … (29.08.2008)
The GDR, the Prague Spring and the End of the Soviet Socialism-Model (29.08.2008)
Prague Spring, the Soviet invasion and the Spanish Communist Party 40 years later (29.08.2008)
August 68: Dienstbier neverí, žľe august 68 bol kvôli vojnovým plánom Moskvy (21.08.2008)
Kronika místodržľení v Čechách (výňatek) (05.08.2008)
Šilhán: Invaze v roce 1968 byla přípravou na válku (05.08.2008)
Čierná: Poslední ąance pro Dubčeka (03.08.2008)
Poselství občanů předsednictvu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (03.08.2008)
Závěr jednání v Čierne nad Tisou (01.08.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (2) (29.07.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k dopisu pěti komunistických a dělnických stran (19.07.2008)
Varąavský dopis (19.07.2008)
Domácí úkol z pilnosti (08.07.2008)
Jak budu oběąen (06.07.2008)
Předsednictvo ÚV KSČ k manifestu 2000 slov (29.06.2008)
Základní stanoviska Československé sociální demokracie (1968) (24.06.2008)
Odpovědnost a vina A. Novotného (17.06.2008)
Hodina pravdy (16.06.2008)
Rezoluce o současné situaci a dalším postupu KSČ (16.06.2008)
Tak váľně: Co konkrétně? (09.06.2008)
Demokracie a socialismus se podmiňují (06.06.2008)
Co je to socialismus? (06.06.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (4) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (3) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (2) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (13.05.2008)
Čím byla a co znamenala ekonomická reforma šedesátých let? (13.05.2008)
Projev J. Smrkovského 29. srpna 1968 (12.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (2) (06.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (06.05.2008)
Výzva dějinám (30.04.2008)
O provázku (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (2) (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (28.04.2008)
Vaše nynější krize (24.04.2008)
Všechno, co konáme, je pro člověka (22.04.2008)
Náboľenství a socialismus (17.04.2008)
Národní fronta nebo parlament? (16.04.2008)
Češi se k roku 1968 nehlásí? (15.04.2008)
Jiří Pelikán o Jaru (14.04.2008)
Jiří Dolejš: Pražské jaro 1968 z pohledu KSČM (13.04.2008)
Obrana socialismu, nejvyšší internacionální povinnost (10.04.2008)
Akční program KSČ (3) (09.04.2008)
Akční program KSČ (2) (09.04.2008)
Akční program KSČ (09.04.2008)
Žádná nostalgie (08.04.2008)
Nástup československé reformy a její potlačení (1962—1986) (08.04.2008)
Sektářství není program (31.03.2008)
Neříkám nic jiného (31.03.2008)
KSČM k výročí 21. srpna 1968 (23.02.2008)
K úspěchu potřebujeme odpovědné občany a vůdčí osobnosti (14.01.2008)
Kosygin - hlavní inženýr SSSR (02.09.2007)
Co je společné pro ekonomické reformy v roce 1968 a dnes (27.08.2007)
Projev dr. Gustáva Husáka 28. srpna 1968 (23.08.2007)
Emigrace v podstatě nejsou k ničemu (14.07.2007)
Všechno bylo a je jinak (12.07.2007)
„Osmašedesátý“ - legendy a skutečnost (12.07.2007)
Vsjo budět blagopolučno (18.04.2007)
V roli „zachránce“ socialismu (03.11.2006)
Zákon 109/1968 Sb. - Usnesení Národního shromáždění ze dne 10. července 1968 (11.05.2006)
Ústavní zákon č. 77/1968 Sb. ze dne 24. června 1968 (11.05.2006)
Projev před volbou České národní rady (11.05.2006)
Reformně komunistická koncepce překonání krize sovětského systému a pokus o její uskutečnění v Československu 1968 (08.04.2006)
Antonín Novotný ke svému odchodu z vrcholné politiky (04.01.2006)
Zpráva o zasedání ÚV KSČ (04.01.2006)
Hodnocení roku 1968 (20.11.2005)
Štrougal, nebo Husák? váhali Rusové po okupaci (20.11.2005)
Okupanti nás obsadili! (21.08.2005)
Minulost a budoucnost (31.07.2005)
Deset bodů (23.07.2005)
37 let od pražského jara (15.07.2005)
12. července 1968 (15.07.2005)
Nová levice v Československu: rozhovor s Jiřinou Šiklovou (01.06.2005)
Stát odškodní oběti okupace z roku 1968 (03.05.2005)
Dva tisíce slov (02.04.2005)
Většina Slováků stále za Dubčekem (27.01.2005)
Československé jaro 1968 (12.01.2005)
Lidská tvář - A. Dubček (1921-1992) (08.01.2005)
K socialismu s lidskou tváří (20.05.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: CIA

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
219 (219 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
220 (220 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
160 (160 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
162 (162 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
142 (142 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
169 (169 hl.)
Prohnilý humanismus !!
131 (131 hl.)

Celkem hlasovalo: 1203


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.