logo SDS
Dnešní datum: 22. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 773x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 714x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 689x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 617x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 616x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 606x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 585x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 477x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 25
Prům. 12.1
21 denni
Max. 350
Prům. 294.6

Nyní si čte web : 75 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Jiří Dolejš: Pražské jaro 1968 z pohledu KSČM

Vydáno dne 13. 04. 2008 (12523 přečtení)

referát na semináři SPED k 40. výročí Pražského jara 1968, 7.dubna 2008

Tématem mého vystoupení je, jak se utvářel přístup KSČM k událostem roku 1968, jaká je naše aktuální pozice k této významné historické události a v čem je možné rozvíjet odkaz Pražského jara v dalších společných diskusích i v budoucnosti.

Na začátku byl mimořádný sjezd KSČ z prosince 1989, který zrušil nechvalně známé Poučení z krizového vývoje jako nadiktovanou oficiální politickou normu hodnocení roku 1968 přijatou ÚV KSČ v prosinci 1970. Bylo zrušeno se všemi těmi rozvratníky, živly a sionisty, za které byli aktéři obrodného procesu označováni. (pozn. SDS: zpráva předsednictva ÚV KSČ pro mimořádný sjezd KSČ ZDE)

Tento sjezd z roku 1989 se také omluvil občanům i vyloučeným členům strany. To připomínám těm, kteří pozapomněli na tento krok a buď se jim nehodí do obrazu nepoučitelných komunistů, a nebo naopak tento krok vnímali jenom jako taktický ústupek. Také díky této distanci učiněné mimořádným sjezdem se mnozí po roce 1968 vyloučení členové KSČ do strany po roce 1989 vrátili.

Po mimořádném sjezdu KSČ byla ustanovena komise ÚV KSČ pro objektivní zhodnocení období kolem roku 1968. Pro práci této komise mělo zásadní význam úsilí bohužel už zesnulého prof. Václava Čady. Výsledky měly být předloženy řádnému XVIII. sjezdu KSČ připravovaném na rok 1990.

Události vzaly nakonec jiný směr, došlo k osamostatnění komunistů v ČR a na Slovensku a k významným diferenciačním pohybům. Na jaře roku 1990 představila komise prezentovala svůj výstup, ve kterém nahrazuje tzv. marx-leninské orthodoxní pojetí z roku 1970, líčící rok 1968 jako střet pevných sil s pravicový oportunismem a s kontrarevolucí jiným pojetím. jádrem tohoto pojetí bylo to, že šlo o pokus demokratických sil o obrodu socialismu

31. března 1990 vzniká KSČM, nejdříve jako územní organizace v KSČ a později jako samostatná organizace. KSČM tehdy přejímá kroky KSČ z období 1989-90 do svých programových dokumentů a stávají se základem její programové identity, který platí dodnes. Jiné, neortodoxní pojetí roku 1968 a kritický pohled na bývalý režim se stal základem i tzv. kladenského kompromisu.

Počátkem 90. let se rozhořel spor o další identitu KSČM. Postkomunistická orientace prosazovaná různými platformami nebyla přijata, ale stejně tak byla vyjádřena v programu z kladenského sjezdu KSČM v roce 1992 explicitní distance i od stalinismu. V dalším diferenciaci, kdy došlo ke vzniku subjektů jako LB, SDL a SČK byl kladenský kompromis znovu potvrzen v roce 1993 jako základ další identity KSČM. A tato základní politická platforma KSČM platí dodnes.

Určité vodítko pro pohled KSČM na rok 1968 dává stanovisko VV ÚV KSČM Stanovisko k 30. výročí 21.srpna 1968. Toto deset let staré stanovisko akcentovalo především objektivní potřeba překonání nedostatků a chyb režimu budovaného po roce 1948, a nastartování demokratizace společnosti a nového rozboje. Zásah vojsk pěti států Varšavské smlouvy, byl hodnocen jako neadekvátní, který zablokoval další perspektivu. Proto také nejen šokoval většinu občanů, ale veřejnost ho nikdy nepřijala.

Stanovisko samozřejmě připomíná i širší souvislosti (zejm. blokové rozdělení světa a obavy o geopolitickou stabilitu, ale i novou levicovou vlnu v celé Evropě). Stanovisko uznává, že příležitosti se tehdy chápali i ti, co si nepřáli socialismus, ale toto nebezpečí bylo přeceňováno (podle průzkumů cca 5% populace se tehdy vyjadřovalo antisocialisticky) a bylo později použito na ospravedlnění represí.

Rok 1968 je i po letech citlivým tématem, které jitří účastníky a které je i zneužíváno k různým kampaním. Ti co se narodili později (tzv. husákovy děti) mají zase velmi zkreslený obraz té doby. Nutné je tedy zajímat se o fakta i o hodnocení souvislostí. Důležité je usilovat o realistické hodnocení odkazu roku 1968. - ne přepisování či kádrování historie.

Pro nás politiky nyní není až tak důležité hodnocení různých subjektivních aspektů – jako např. zda ikona tehdejších událostí Alexandr Dubček byl dostatečně připraven na to, co přijde. Problému nekritické glorifikace roku 1968 se ostatně dotkla např. i polemika mezi V. Havlem a M. Kunderou. To ponechme historiografům a memoárové literatuře. Pro nás je důležitá kontinuita tehdy nastolených hodnot - demokracie a pluralita ve spojení se socialismem, tvůrčí nesektářský přístup k marxismu. Tyto hodnoty se bohužel v roce 1989 pro restauraci kapitalismu už neprosadily.

Z tohoto pohledu je významné hodnocení dubnového pléna ÚV KSČM, na kterém byl přijat Akční program, později normalizační mocí odmítaný. Tento dokument se pokusil o komplexní program obrody socialismu v mezích tehdejšího poznání. Pro spojení hodnoty plurality a socialismu bylo významné skutečně partnerské pojetí Národní fronty (v čele ÚV NF ČSSR stanul tehdy František Kriegel). Právě v tomto byl zřejmý nejzásadnější rozchod se stalinismem.

Rok 1968 bývá dnes nejčastěji spojován se srpnem 1968 a vojenskou intervencí. Jestliže dnes se ohrazujeme vůči nerespektování suverenity zejména ze strany USA, nemůžeme tehdejší události hodnotit jiným metrem. Těžko nazývat něco bratrskou internacionální pomocí, co bylo násilnou okupací. I když to sebevíce bylo za tichého souhlasu USA a v logice stability jaltského uspořádání Evropy. Byl to důsledek tehdejšího brežněvovského hegemonismu a odsuzuje to jako formu neostalinismu explicitně již zmiňovaný kladenský program KSČM z roku 1992.

Kritický názor na tuto věc se dlouhá léta nepřipouštěl. Kdo nesouhlasil se vstupem vojsk, byl obviněn z antisovětismu. Byl to i jeden z hlavních argumentů proti tzv. vysočanskému sjezdu ze srpna 1969. Byl to bolestný problém, který vážně narušil i dosud dobré vztahy naší veřejnosti k Rusku a k jeho občanům. Vzpomeňme např. událostí ze srpna 1969. Ale byl to problém i pro druhou stranu, pro představitele SSSR. Omluva od představitelů SSSR přišla, až když to prasklo, tj. v roce 1990, kdy už se realizoval odchod sovětské armády po více jak 20 letech z našeho území.

Rok 1968 bude předmětem dalších kol diskusí a sporů. Bude zajímat v budoucnosti nejen odborníky a širokou veřejnost, ale bude dál rozebíráno i uvnitř levice a přiznávám, že to není jednoduché ani uvnitř KSČM. Před rokem 1989 se normalizační kádry bály změn, cítily v nich ohrožení. A podstatná část členů KSČM byla formována v normalizačním období. Je tu ale zkušenost 19 let po roce 1989, reality kapitalismu, ale i svobodných diskusí. Zjednodušeně se dají pohledy na tehdejší události ve společnosti rozdělit do čtyřech proudů :

Jeden lze nazvat antikomunistický. Líčí rok 1968 jenom jako mocenský spor uvnitř totalitního režimu a mezi představiteli pro ně zločinecké strany, kde nakonec pouze vítězí promoskevské křídlo. Jemu zcela protichůdný je proud, který lze nazvat dogmatický. Hodnotí rok 1968 pouze jako pokus o kontrarevoluci, který oddálil rok 1989 o 20 let. Husákovská normalizace nebyla ztrátou času a zmrtvěním, nýbrž nezbytnou mocenskou konsolidací.

Vedle tohoto černobílého vidění jsou zde proudy pokoušející se o hlubší, systémovější vhled do tehdejších událostí. Jeden představují tzv. reformní komunisté, kteří chápou rok 1968 jako historický pokus o vytvoření efektivnějšího socialismu, s lidskou tváří. V tehdejší realitě pokus silně limitovaný, jak např. dokazuje kádárizace Maďarska, ale který upozornil i na limity čistě mocenského řešení problémů v tzv. sovětském bloku a otevřel cestu k helsinskému procesu, ale inspiroval i vznik eurokomunismu na Západě.

Jiný pohled nabízí nekomunistická levice. Ta viděla v roce 1968 šanci na transformaci systému, jakousi thermidorizaci únorové revoluce zpět k jejím lidově demokratickým kořenům a orientaci na sociální reformismus místo socialismu či alespoň přechodně jako demokracii socializující. Tento přístup je konkurenční vůči onomu reformně komunistickému, který trvá na systémové změně, ale lze ho chápat i jako doplňující.

S hodnocením roku 1968 úzce souvisí otázka systémové reformovatelnosti tehdejšího režimu i komunistické strany. Faktem je, že prohra Pražského jara zásadně snížila důvěru veřejnosti v socialistické řešení, což se potvrdilo v roce 1989. A to přes to, že 70. léta prodloužila extenzivní růst ekonomiky s jistým efektem pro životní úroveň. V soutěži při zavádění VT rozvoje však už tento systém prohrával a stagnační jevy opět sílily. Skutečné změny byly nemožné bez velmocenského rozměru (dnes můžeme srovnávat ruskou perestrojku či čínský tengismus). Jako romantické představy ale lze označit možnost vyvázání z Varšavské smlouvy, neutrality, nějaké jugoslávské cesty či finlandizaci střední Evropy.

Dnes žijeme v 21. století, máme k dispozici zkušenosti z prohry v roce 1989. Bylo by proto smutné zůstat za úrovní myšlení z roku 1968. Musím ale připomenout jednu věc, a to je respekt k vnitřním diskusím KSČM. Vztah k minulosti je někdy používán jako parametr hodnocení přijatelnosti KSČM. Toto téma znovu ožilo např. v prezidentské volbě, kdy prof. Švejnar zopakoval požadavek J. Paroubka na jasnější distanci (podle STEM má strach z příliš úzké spolupráce s KSČM 43% voličů ČSSD).

Jakýkoliv diktát či jemněji řečeno politické moderování zvenčí věci nepomáhá. Ani účelově přehlížení již učiněné distanci z počátků existence KSČM. Důležitější je upřímnost zažití této distance, než neustálé opakování nějakých omluvných rituálů. Od závěrů kladenského sjezdu KSČM se lze odrazit – nejsme nějak retardovaní, abychom si neuvědomili důsledky potlačení plurality a pražského jara 68. Diskutujme o minulosti s cílem pomoci lepší budoucnosti. Diskutujme společně, s tolerancí vůči názorů těch druhých, tak jako se to podařilo i na dnešním semináři.

Jiří Dolejš, 7. 4. 2008


Související články:
(ČR - rok 1968)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“ (12.09.2018)
Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia (10.09.2018)
Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa (10.09.2018)
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS (26.08.2018)
Rezignace presidenta republiky (19.04.2018)
Desatero pro okupovaného intelektuála (01.03.2018)
Čím začít? (Po lednu 1968) (28.02.2018)
Začátek byl nenápadný (30.12.2017)
Srpen 1968 (27.08.2017)
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu (21.08.2017)
Stanovisko Výkonného výboru KSČS k 21. srpnu 1968 (21.08.2017)
Projev Oldřicha Černíka po návratu z Moskvy (21.08.2013)
Rok 1968 - v Čechách vľdy s humorem ... (20.08.2013)
"Velké tajemství" 60. let? (06.05.2009)
Od odsouzení k "hořké nutnosti". KS Rakouska, "Pražské jaro" a vojenská intervence v Praze (25.09.2008)
Za Praľským jarem 1968 (25.09.2008)
Několik poznámek (22.09.2008)
Die DDR, der Prager Frühling und das Ende des sowjetischen Sozialismusmodells (22.09.2008)
Three brief remarks to the topic of this Seminar (22.09.2008)
Praľské jaro, sovětská invaze a ąpanělská komunistická strana po 40 letech (22.09.2008)
The Spring of Prague and its influence on the Greek Left wing movement (29.08.2008)
Seminář EL v Praze: 21. srpen 1968 a levice v Evropě (29.08.2008)
Co levice osmašedesátníkům dluží … (29.08.2008)
The GDR, the Prague Spring and the End of the Soviet Socialism-Model (29.08.2008)
Prague Spring, the Soviet invasion and the Spanish Communist Party 40 years later (29.08.2008)
August 68: Dienstbier neverí, žľe august 68 bol kvôli vojnovým plánom Moskvy (21.08.2008)
Kronika místodržľení v Čechách (výňatek) (05.08.2008)
Šilhán: Invaze v roce 1968 byla přípravou na válku (05.08.2008)
Čierná: Poslední ąance pro Dubčeka (03.08.2008)
Poselství občanů předsednictvu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (03.08.2008)
Závěr jednání v Čierne nad Tisou (01.08.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (2) (29.07.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k dopisu pěti komunistických a dělnických stran (19.07.2008)
Varąavský dopis (19.07.2008)
Domácí úkol z pilnosti (08.07.2008)
Jak budu oběąen (06.07.2008)
Předsednictvo ÚV KSČ k manifestu 2000 slov (29.06.2008)
Základní stanoviska Československé sociální demokracie (1968) (24.06.2008)
Odpovědnost a vina A. Novotného (17.06.2008)
Hodina pravdy (16.06.2008)
Rezoluce o současné situaci a dalším postupu KSČ (16.06.2008)
Československo: Dubčekova přestávka (11.06.2008)
Tak váľně: Co konkrétně? (09.06.2008)
Demokracie a socialismus se podmiňují (06.06.2008)
Co je to socialismus? (06.06.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (4) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (3) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (2) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (13.05.2008)
Čím byla a co znamenala ekonomická reforma šedesátých let? (13.05.2008)
Projev J. Smrkovského 29. srpna 1968 (12.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (2) (06.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (06.05.2008)
Výzva dějinám (30.04.2008)
O provázku (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (2) (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (28.04.2008)
Vaše nynější krize (24.04.2008)
Všechno, co konáme, je pro člověka (22.04.2008)
Náboľenství a socialismus (17.04.2008)
Národní fronta nebo parlament? (16.04.2008)
Češi se k roku 1968 nehlásí? (15.04.2008)
Jiří Pelikán o Jaru (14.04.2008)
Obrana socialismu, nejvyšší internacionální povinnost (10.04.2008)
Akční program KSČ (3) (09.04.2008)
Akční program KSČ (2) (09.04.2008)
Akční program KSČ (09.04.2008)
Žádná nostalgie (08.04.2008)
Nástup československé reformy a její potlačení (1962—1986) (08.04.2008)
Sektářství není program (31.03.2008)
Neříkám nic jiného (31.03.2008)
KSČM k výročí 21. srpna 1968 (23.02.2008)
K úspěchu potřebujeme odpovědné občany a vůdčí osobnosti (14.01.2008)
Kosygin - hlavní inženýr SSSR (02.09.2007)
Co je společné pro ekonomické reformy v roce 1968 a dnes (27.08.2007)
Projev dr. Gustáva Husáka 28. srpna 1968 (23.08.2007)
Emigrace v podstatě nejsou k ničemu (14.07.2007)
Všechno bylo a je jinak (12.07.2007)
„Osmašedesátý“ - legendy a skutečnost (12.07.2007)
Vsjo budět blagopolučno (18.04.2007)
V roli „zachránce“ socialismu (03.11.2006)
Zákon 109/1968 Sb. - Usnesení Národního shromáždění ze dne 10. července 1968 (11.05.2006)
Ústavní zákon č. 77/1968 Sb. ze dne 24. června 1968 (11.05.2006)
Projev před volbou České národní rady (11.05.2006)
Reformně komunistická koncepce překonání krize sovětského systému a pokus o její uskutečnění v Československu 1968 (08.04.2006)
Antonín Novotný ke svému odchodu z vrcholné politiky (04.01.2006)
Zpráva o zasedání ÚV KSČ (04.01.2006)
Hodnocení roku 1968 (20.11.2005)
Štrougal, nebo Husák? váhali Rusové po okupaci (20.11.2005)
Okupanti nás obsadili! (21.08.2005)
Minulost a budoucnost (31.07.2005)
Deset bodů (23.07.2005)
37 let od pražského jara (15.07.2005)
12. července 1968 (15.07.2005)
Nová levice v Československu: rozhovor s Jiřinou Šiklovou (01.06.2005)
Stát odškodní oběti okupace z roku 1968 (03.05.2005)
Dva tisíce slov (02.04.2005)
Většina Slováků stále za Dubčekem (27.01.2005)
Československé jaro 1968 (12.01.2005)
Lidská tvář - A. Dubček (1921-1992) (08.01.2005)
K socialismu s lidskou tváří (20.05.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Doleją | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
205 (205 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
191 (191 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
143 (143 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
152 (152 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1080


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.