logo SDS
Dnešní datum: 22. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 774x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 714x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 689x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 617x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 616x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 606x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 585x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 477x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 25
Prům. 12.1
21 denni
Max. 350
Prům. 294.6

Nyní si čte web : 73 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Akční program KSČ (2)

Vydáno dne 09. 04. 2008 (6267 přečtení)

Druhá část Akčního programu KSČ z roku 1968. Začátek materiálu je ZDE

ZA ROZVOJ SOCIALISTICKÉ DEMOKRACIE,
ZA NOVÝ SYSTÉM POLITICKÉHO ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI

V uplynulém desetiletí kladla strana mnohokrát do popředí požadavek rozvoje socialistické demokracie. Opatření strany směřovala ke zvýšení úlohy volených zastupitelských orgánů ve státě, zdůrazňovala význam dobrovolných společenských organizací a všech forem aktivity lidu. Politika strany dala podnět k přijetí řady zákonů, které zvýšily ochranu práv každého občana. Již v tezích ÚV KSČ ke XIII. sjezdu strany bylo jasně řečeno, že »stát diktatury dělnické třídy splnil u nás své hlavní dějinné poslání«, a byl tu jasně vyjádřen i základní směr, jak dále rozvíjet naši demokracii: »Soustava socialistické demokracie - stát, společenské organizace a strana jako vedoucí síla - cílevědomě usiluje o to, aby se rozdílné zájmy i přístupy pracujících ke společenským problémům demokraticky projevily a aby se uvnitř organizací socialistické společnosti správně, z hlediska celospolečenských potřeb a cílů, řešily. Rozvoj demokracie musí přitom postupovat ruku v ruce s posilováním vědeckosti a odbornosti společenského řízení.«

Přesto se však do dnešní doby udržují v celém našem politickém systému škodlivé rysy centralistického direktivního rozhodování a řízení. Ve vztazích mezi stranou, státem a společenskými organizacemi, ve vnitřních vztazích a metodách uvnitř těchto složek, ve vztazích státních a jiných institucí k občanům, v chápání významu veřejného mínění a informovanosti lidí, v praxi kádrové politiky - všude tam se projevuje příliš mnoho věcí, které ztrpčují život lidí a zároveň brání odborně kvalifikovanému, vědeckému rozhodování a podporují libovůli. Je tomu tak především proto, že všechny tyto vztahy v naší politické soustavě byly po léta vytvářeny jako nástroj plnění centrálních direktiv a málokdy vůbec umožňovaly, aby sama tvorba rozhodnutí byla výsledkem demokratického jednání.

Různé zájmy a potřeby lidí, direktivním rozhodováním nepředvídané, byly chápány jako nežádoucí překážka, a ne jako nové potřeby života lidu, které politika musí respektovat. Proto nemohla pomoci ani často dobře míněná hesla o »zvýšení účasti lidu na řízení«, neboť i tato »účast lidu« po léta znamenala hlavně účast na plnění direktiv, a ne účast ve sporu o správnost samých rozhodnutí. Proto se stále prosazovaly názory, opatření a zásahy, které byly libovolné a neodpovídaly ani vědeckému poznání, ani zájmům různých vrstev lidu a jednotlivých občanů. Takto uplatňované centrální rozhodování pak nemohlo být ani účinné a vedlo naopak k tomu, že se řada usnesení nemohla plnit a uvědomělé řízení společenského vývoje se oslabovalo. To pochopitelně zase udržovalo často ve funkcích lidi, kteří jinak »řídit« nedovedou a stále znovu oživují staré metody a návyky, obklopují se lidmi, kteří jim vyhovují, a nikoli lidmi, jejichž schopnost a charakterové vlastnosti dávají záruky pro plnění funkcí. Přes stálé důrazné odsuzování »doby kultu osobnosti« nejsme proto stále s to vymýtit ze života naší společnosti některé rysy vlastní právě této době. To oslabuje důvěru lidí ve schopnost strany důsledně takové poměry změnit, často se vyvolávají a oživují stará napětí a politická nervozita.

Ústřední výbor je pevně rozhodnut překonat takový stav. Pro XIV. sjezd je nutno zpracovat - jak už bylo řečeno - základní otázky vývoje politického systému v koncepci, která odpovídá potřebám života, stejně jako jsme zpracovali zásadní koncepci nové ekonomické soustavy.

Jde o to přetvořit celý politický systém tak, aby umožňoval dynamický rozvoj socialistických společenských vztahů, slučoval širokou demokracii s vědeckým, odborně kvalifikovaným řízením, upevňoval společenský řád, stabilizoval socialistické vztahy, napomáhal kázni a společenské disciplíně. Základní vazby politického systému musí přitom poskytovat pevné záruky proti návratu ke starým metodám subjektivismu a mocenské libovůli. K tomu zatím nebyla cílevědomě práce strany zaměřována a naopak se pro takovou práci vytvářely často překážky. Všechny tyto změny nutně vyžadují zahájit práce na přípravě nové ústavy ČSSR tak, aby návrh nové ústavy byl důkladně odborně i veřejně ve všech důležitých otázkách prodiskutován a aby brzy po sjezdu strany mohl být projednán Národním shromážděním.

Avšak již nyní, ještě před XIV. sjezdem, považujeme za nezbytné prakticky změnit dosavadní stav tak, aby rozvoj socialismu a jeho vnitřní dynamika nebyly brzděny starými prvky v politickém systému. Naše demokracie musí otevřít větší prostor pro činorodost každého jedince, každého kolektivu, každého článku řízení, nižšího i vyššího, centrálního. Lidé musí mít větší možnost sami přemýšlet a vyjadřovat své názory, musíme radikálně změnit praktiky, které mění lidovou iniciativu a kritické připomínky a náměty zdola v příslovečné házení hrachu na zeď. Musíme zajistit, že neschopní, ale ke všemu přizpůsobiví lidé budou opravdu vyměněni za takové, kterým jde o socialismus, o jeho osudy a pokrok, o zájmy a potřeby ostatních a ne o jejich osobní moc nebo výhody. To se dotkne lidí jak »nahoře«, tak »dole«, bude to složitý proces, který potrvá jistou dobu. Je třeba, abychom všude - na všech stupních řízení, ve straně, ve státních a hospodářských orgánech i ve společenských organizacích - ukázali, který orgán a který funkcionář či odpovědný pracovník za co opravdu odpovídá, kde je záruka nápravy a kde je nutno změnit instituce, kde metody práce a kde vyměnit konkrétní lidi. Postoj jednotlivých funkcionářů k novým úkolům a metodám, jejich schopnost uskutečňovat novou politiku musí být základním politickým měřítkem.

Bez práva není odpovědnosti

Základní předpoklad pro správný vývoj vidíme v tom, aby v celém našem systému řízení bylo do budoucna jasné, kdo, který orgán a který pracovník za co odpovídá, jakou má pravomoc a jaké povinnosti. K tomu je nezbytné, aby všechny složky měly své samostatné postavení. Nahrazování a zaměňování státních orgánů, orgánů hospodářského řízení a společenských organizací stranickými orgány je nadále nutno zcela odstranit. Stranická usnesení zavazují komunisty v těchto orgánech, ale politika, řídící činnost i odpovědnost státních, hospodářských i společenských orgánů a organizací je samostatná. Komunisté ve všech těchto orgánech a organizacích musí iniciativně zabezpečit, aby státní a hospodářské orgány a rovněž společenské organizace (zejména takové, jako je ROH, ČSM aj.) ještě v tomto roce samy iniciativně řešily konkrétní otázky své samostatné činnosti a odpovědnosti.

Na tvorbě státní politiky se podlí celá Národní fronta, politické strany, které ji tvoří, i společenské organizace. Politické strany Národní fronty jsou sobě navzájem partnery, jejich politické působení vychází ze společného politického programu Národní fronty a je samozřejmě vázáno Ústavou ČSSR, plně vychází ze socialistického charakteru společenských vztahů v naší zemi. KSČ chápe Národní frontu jako politickou platformu, která nedělí politické strany na vládní a opoziční v tom smyslu, že by se vytvářela opozice proti linii státní politiky jako linii celé Národní fronty a vedl se politický boj o moc ve státě. Případná rozdílná a rozporná stanoviska složek Národní fronty, případné spory o politiku státu - to vše je řešeno na bázi společné socialistické koncepce politiky Národní fronty cestou politické dohody a sjednocení všech složek Národní fronty. Formování politických sil usilujících o popření celé této koncepce Národní fronty, o odstranění Národní fronty od politické moci vcelku, bylo vyloučeno už v roce 1945 po tragických zkušenostech obou našich národů s předválečným politickým vývojem tehdejší ČSR; je samozřejmě i dnes pro naši republiku nepřijatelné.

KSČ považuje politické vedení marxisticko-leninské koncepce vývoje socialismu za podmínku správného vývoje naší socialistické společnosti. Bude uplatňovat v Národní frontě a v celém našem politickém systému marxisticko-leninskou koncepci jako koncepci politiky vedoucí tak, že pro ni bude získávat prostředky politické práce - ve všech složkách našeho systému i přímo v masách dělníků a všech pracujících - takovou podporu, která její vedoucí postavení demokratickými politickými prostředky zabezpečí.

Dobrovolné zájmové společenské organizace pracujících nemohou zaměnit politické strany, ale ani naopak - politické strany nemohou u nás snad vyřadit zájmové organizace dělníků a ostatních pracujících z přímého vlivu na státní politiku, na její tvorbu i vykonávání. Monopolizovat socialistickou státní moc nemůže ani jediná strana, ani koalice politických stran, musí k ní mít přímý přístup všechny politické organizace lidu. KSČ bude všemi prostředky rozvíjet takové formy politického života, které zajistí projev přímého hlasu a vůle dělnické třídy a všech pracujících na politické rozhodování v naší zemi.

Celou současnou organizaci, formy činnosti i začlenění různých organizací do Národní fronty je třeba zásadně v nových podmínkách revidovat a vybudovat tak, aby Národní fronta mohla plnit kvalitativně nové úkoly. Národní fronta vcelku i všechny její složky musí dostat jak samostatná práva, tak svou vlastní odpovědnost za řízení našeho státu a společnosti.

Dobrovolné společenské organizace musí být založeny na skutečně dobrovolném členství a aktivitě. Lidé do nich vstupují proto, aby vyjadřovaly jejich zájmy, a sami si také mají právo vybírat své funkcionáře a představitele, které nelze společenským organizacím dosazovat zvenčí. Z těchto zásad mají důsledně vycházet naše jednotné masové organizace, jejichž funkce je i nadále potřebná, které však mají odpovídat svou strukturou, svými metodami práce i spojením s členstvem novým společenským podmínkám.

Zároveň je ještě letos potřebí zajistit uplatnění ústavních shromažďovacích a spolčovacích svobod tak, aby byla zákonem zaručena možnost vzniku dobrovolných organizací, zájmových sdružení, spolků apod. podle současných zájmů a potřeb různých vrstev a skupin našich občanů, bez byrokratických omezování a bez monopolních práv jakékoli organizace. Jakákoli omezení v tomto směru mohou být dána jen zákonem a jen zákon může stanovit, co je protispolečenské, zakázané a trestné. Zákonem zaručené svobody musí v tomto smyslu plně platit v souladu s ústavou i pro občany různé náboženské víry a vyznání.

Nelze zajistit účinný vliv mínění a názorů pracujících na celou naši politiku, nelze čelit snahám o potlačení kritiky a iniciativy lidu, jestliže pro všechny občany nezajistíme důsledně právními prostředky ústavně zaručenou svobodu projevu a vůbec všechna politická a osobní práva občanů. Socialismus nemůže znamenat jenom osvobození pracujících lidí z nadvlády vykořisťovatelských třídních vztahů, ale musí přinést pro plné uplatnění osobnosti více, než dává kterákoli buržoazní demokracie. Pracujícím lidem, kterým už nediktuje třída vykořisťovatelů, nelze libovolným výkladem mocensky předpisovat, o čem smějí a o čem nesmějí být informováni, které své názory mohou a které nemohou veřejně vyslovit, kde se veřejné mínění může uplatnit a kde ne. Musí být soustavně využíván výzkum veřejného mínění při přípravě závažných rozhodnutí a hlavní výsledky výzkumu mají být zveřejňovány. Jen na základě zákona, který stanoví, co je protispolečenské - což u nás stanoví hlavně trestní zákon -, lze podobné omezení uplatnit. ÚV KSČ považuje za nutné v nejbližší době přesněji než dosud vymezit tiskovým zákonem, kdy může státní orgán zakázat šířit určitou informaci (v tisku, rozhlasu, televizi apod.-, a vyloučit možnost faktické předběžné cenzury. Je nutno překonat opožďování, zkreslování a neúplnost informací, odstranit neodůvodněné utajování politických a hospodářských skutečností, zveřejňovat roční výsledky hospodaření podniků, zveřejňovat i alternativní návrhy různých opatření a řešení, rozšiřovat dovoz a prodej zahraničního tisku. Vedoucí představitelé státních, společenských a kulturních organizací jsou povinni pořádat pravidelně tiskové konference a vystupovat k aktuálním otázkám v televizi, rozhlasu a tisku. V tisku je nutno umožnit odlišení oficiálních stanovisek státu, orgánů strany a publicistiky; zejména stranický tisk má vyjadřovat vlastní život strany, vývoj i kritické střetávání různých názorů mezi komunisty apod. a nemůže být ztotožňován plně s oficiálními stanovisky státu.

Strana si uvědomuje, že demokratizační proces se mohou pokusit zneužít ideologičtí odpůrci socialismu. V současné etapě vývoje v podmínkách naší země však platí zásada, že buržoazní ideologii lze čelit jen otevřeným ideovým bojem před tváří všeho lidu. Získávat lidi pro ideje a politiku strany lze jen bojem opřeným o praktickou činnost komunistů ve prospěch lidu, o pravdivou a úplnou informaci, o vědecký rozbor. Věříme, že v takovém boji všechny složky naší společnosti přispějí aktivně k vítězství pravdy, která je na straně socialismu.

V současném období musí vzrůst aktivnost a zodpovědnost vydavatelství, šéfredaktorů, všech členů strany a pokrokových pracovníků v masových komunikačních prostředcích za probojovávání socialistických idejí a realizování politiky strany, Národní fronty a státu.

Právními normami je třeba přesněji zaručit svobodu projevu i menšinových zájmů a názorů (opět v rámci socialistických zákonů a v souladu se zásadou, že rozhodnutí se řídí vůlí většiny). Právně přesně zaručit ústavní svobodu pohybu, zejména výjezd našich občanů do zahraničí; jde hlavně o to, aby občan měl právní nárok i na dlouhodobější nebo trvalý pobyt v cizině a aby lidé nebyli bezdůvodně stavěni do postavení emigrantů; zároveň je nutno zákonem chránit i zájmy státu, např. pokud jde o odliv některých kategorií specialistů apod.

Postupně musíme vyřešit v celém právním řádu úkol, jak lépe a důsledněji chránit osobní práva i vlastnictví občanů, zejména vyloučit ustanovení, která prakticky znevýhodňují občany proti státním i jiným institucím. Zamezit nadále tomu, aby k osobnímu vlastnictví rodinných domků, zahrádek apod. přistupovaly různé instituce s přezíráním osobních práv a zájmů občanů. V nejbližší době je potřeba přijmout již delší dobu připravovaný zákon o náhradě škody způsobené občanovi nebo organizaci nezákonným rozhodnutím státního orgánu.

Vážnou skutečností je i to, že doposud nebyla do všech politických a občanských důsledků provedena vždy ani rehabilitace lidí - komunistů i nekomunistů -, kteří byli obětí nezákonnosti v minulých letech. Z iniciativy orgánů ÚV KSČ se přezkoumává, proč stranická usnesení v tomto směru nebyla důsledně splněna, a zajišťuje se, aby tam, kde ještě k nápravě křivd nedošlo, byla náprava zjednána. Ani v politických orgánech, které mají minulé nezákonnosti napravovat, ani v celém bezpečnostním, prokurátorském a soudním aparátu nesmí sedět nikdo, kdo může mít ze své vlastní minulé činnosti sebemenší osobní zájem nápravu brzdit.

Strana si je vědoma, že nevinně odsouzeným a pronásledovaným lidem nikdo nevrátí ztracená léta jejich života; bude však prosazovat, aby zmizely jakékoli stíny nedůvěry a ponižování, důsledky, které nezákonné zásahy měly často pro rodinu a příbuzné postižených, a bude důsledně dbát na to, aby všichni takto pronásledovaní lidé měli plnou možnost uplatnit se v práci, ve veřejném životě i v politické činnosti. Je samozřejmé, že ani při plné rehabilitaci osob nemůžeme měnit důsledky revolučních opatření, jež byla v minulých letech provedena v souladu se smyslem třídního zákonodárství, které směřovalo proti buržoazii, jejím majetkovým, ekonomickým a společenským oporám. Celý problém nápravy nezákonných represí v minulých letech je nutno řešit s plnou odpovědností příslušných státních orgánů, na základě právní úpravy; ÚV KSČ podporuje návrh, aby postup v těchto otázkách i problémy právních důsledků byly upraveny zvláštním zákonem.

Široké demokratické pojetí politických a osobních práv občanů, jejich právní a politické záruky považuje strana za nezbytný předpoklad nutného upevňování společenské kázně a řádu, stabilizace socialistických společenských vztahů. Sobecké chápání občanských práv, vztahy ke společenskému vlastnictví podle zásady, že »z cizího krev neteče«, nadřazování dílčích hledisek celospolečenským potřebám - to vše jsou jevy, proti kterým komunisté budou důsledně bojovat.

Vlastním smyslem rozvoje demokracie musí být lepší výsledky praktické práce, opřené o širší možnosti pro činorodou aktivitu, pro zajištění zájmů a potřeb lidu. Demokracii nelze ztotožňovat se všeobecným řečněním a stavět ji proti požadavkům kázně, odbornosti a efektivnosti řízení. Avšak libovůle a nejasné stanovení práv i povinností takový vývoj znemožňuje, vede k neodpovědnosti, k pocitu nejistoty, a tím i ke lhostejnosti vůči veřejným zájmům a potřebám. Zároveň právě hlubší demokracií a mírou občanských svobod musí socialismus prokázat, že překonává omezenou demokracii buržoazní, a může se tak stát přitažlivým příkladem pro pokrokové hnutí i v průmyslově vyspělých zemích s demokratickými tradicemi.

Rovnoprávnost Čechů a Slováků je základem síly republiky

Naše republika jako společný stát dvou rovnoprávných národů - Čechů a Slováků - musí důsledně dbát o to, aby státoprávní úprava vztahů mezi našimi bratrskými národy a postavení všech ostatních národností ČSSR se vyvíjely tak, jak to vyžaduje upevňování jednoty státu, vlastní rozvoj národů a národností a jak to odpovídá potřebám socialismu. Nelze zastírat, že i v socialistickém Československu se přes výrazný pokrok v řešení národnostní otázky vyskytují závažné chyby a zásadní deformace státoprávního řešení vztahů Čechů a Slováků.

Je třeba zdůraznit, že samo asymetrické uspořádání nebylo už principiálně způsobilé vyjádřit a zabezpečit státoprávní vztahy dvou rovnoprávných národů, protože postavení jednoho i druhého národa nutně vyjadřovalo rozdílným způsobem. Rozdílný způsob se projevil především v tom, že funkci českých národních orgánů plnily centrální orgány, které jako celostátní byly nadřízeny slovenským národním orgánům, a tím se slovenskému národu prakticky překáželo v rovnoprávné účasti na tvorbě a realizaci celostátní politiky. Objektivní nedostatky takového řešení navíc prohlubovala dosavadní politická atmosféra a praxe, nepříznivě ovlivňující postavení a činnost slovenských národních orgánů. V takovýchto podmínkách se funkce slovenských národních orgánů oslabovaly, a to jak v padesátých letech, tak i v koncepci Ústavy ČSSR z roku 1960. Tak se dostaly slovenské národní orgány do postavení, kdy jejich vliv na chod státního mechanismu se stal okrajovým. Tyto nedostatky nemohl - i se zřetelem na nezdravé prvky politické atmoséry nedávné minulosti - překonat ani společný dokument ÚV KSČ a ÚV KSS o posílení úlohy SNR z roku 1964.

Tento vývoj nutně vyvolával nedorozumění mezi našimi národy. V českých krajích při neexistenci vlastních národních orgánů vzbuzoval dojem nadbytečnosti slovenských národních orgánů. Na Slovensku zase vyvolával přesvědčení, že Slováci si doma nevládnou a že se o všem rozhoduje výlučně v Praze.

V zájmu rozvoje naší socialistické společnosti, upevnění jednoty československého lidu a jeho důvěry v politiku KSČ je proto nevyhnutelné dosáhnout zásadního obratu i ve státoprávním uspořádání vztahů Čechů a Slováků a provést i příslušné ústavní změny. Nastává proto se vší vážností potřeba, aby byla respektována výhoda socialistického federativního uspořádání jako uznávané a osvědčené státoprávní formy soužití rovnoprávných národů ve společném socialistickém státě.

Konečnému federativnímu uspořádání musí - z organizačních důvodů - jako organická součást a vývojový stupeň předcházet odstranění nejpalčivějších nedostatků současného neuspokojivého stavu úpravy státoprávních vztahů českého a slovenského národa. Proto je třeba vypracovat a přijmout ústavní zákon, který zakotví princip symetrického uspořádání jako cíl, k němuž má náš vývoj po XIV. sjezdu v nové ústavě vyústit a který bude novým způsobem, podle zásady plné rovnoprávnosti, řešit postavení slovenských národních orgánů v našem ústavním systému v nejbližší době - ještě před volbami do Národního shromáždění a Slovenské národní rady. V něm je třeba:

  • konstituovat Slovenskou národní radu jako zákonodárný orgán a radu ministrů Slovenska jako kolegiální výkonný orgán a ministerstva jako resortní výkonné orgány Slovenské národní rady s rozšířením reálné kompetence všech těchto orgánů tak, aby dělba zákonodárné a výkonné kompetence mezi celostátními a slovenskými orgány v podstatě odpovídala zásadám Košického vládního programu;
  • svěřit řízení národních výborů na Slovensku slovenským národním orgánům a v souvislosti s účelným uspořádáním správy mezi celostátním centrem a slovenskými národními orgány zřídit slovenský resortní orgán na úseku vnitra a Bezpečnosti v plném rozsahu;
  • upravit kompetenci slovenských národních orgánů tak, aby vypracovávaly a schvalovaly národohospodářský plán a rozpočet za Slovensko ve všech jeho částech a k nim patřící ekonomické nástroje. Účelně upravit strukturu resortních hospodářských výkonných orgánů SNR a přiměřeně tomu upravit organizační strukturu materiálně výrobní základny na Slovensku;
  • obnovit instituci státních tajemníků v centrálních resortech, zejména na ministerstvech zahraničních věcí, zahraničního obchodu a národní obrany, v postavení členů vlády;
  • politicky a ústavně vyloučit možnost majorizace slovenského národa ve státoprávních otázkách vztahů Čechů a Slováků a ústavního postavení Slovenska;
  • kromě toho, mimo rámec ústavního zákona, v konkrétní politické praxi uskutečnit princip rovnoprávnosti obou národů při kádrovém a personálním obsazování míst v centrálních orgánech, v zahraniční službě atd.

V souvislosti s přípravou XIV. sjezdu strany a s přípravou nové ústavy je nutno na základě všestranné odborné a politické přípravy předložit návrh státoprávního uspořádání vztahů našich národů, které v každém ohledu plně vyjádří a zaručí jejich rovnoprávnost a právo na sebeurčení. Podle stejných zásad pak bude třeba řešit i otázky výstavby strany a společenských organizací.

V zájmu posilování jednoty, semknutosti i národní svébytnosti všech národností v ČSSR - Maďarů, Poláků, Ukrajinců i Němců - je nezbytné vypracovat statut upravující postavení a práva jednotlivých národností, zaručující možnosti jejich národního života a rozvoje jejich národní osobitosti. ÚV KSČ si uvědomuje, že při řešení problémů národností přes nesporně dosažené úspěchy byly a jsou vážné nedostatky. Považujeme za nutné vyzdvihnout, že zásady našeho programu se plně vztahují stejně jako na naše oba národy i na ostatní národnosti. V zájmu toho je třeba zakotvit ústavní i zákonné záruky pro úplnou a skutečnou politickou, hospodářskou i kulturní rovnoprávnost. Zájmy národností bude třeba zabezpečit i z hlediska výstavby celostátních, krajských, okresních, městských a místních orgánů státní moci a správy. Je třeba, aby národnosti, přiměřeně ke svému celkovému počtu, byly reprezentovány v našem politickém, hospodářském, kulturním a veřejném životě, ve volených i výkonných orgánech. Je třeba zabezpečit aktivní účast národností na veřejném životě v duchu rovnoprávnosti a v duchu zásady, že národnosti mají právo samostatně a samosprávně rozhodovat o věcech, které se jich týkají.

Voleným orgánům dávají moc voliči

Nastávající volby se mají stát nástupem k uskutečnění zásad tohoto akčního programu v práci zastupitelských orgánů státu.

Ačkoliv se v posledním období rozvinula snaha zlepšit přípravu voleb, ukázalo se, že v původním termínu nelze uskutečnit volby tak, aby odpovídaly zásadám rozvinuté socialistické demokracie. Je proto třeba vypracovat takový volební systém, který bude v souladu se změnami v našem politickém životě. Volebním zákonem je nutno přesně a jasně upravit demokratické zásady přípravy voleb, navrhování kandidátů i způsob jejich volby. Úprava volebního systému musí zejména vycházet z nového politického postavení Národní fronty i samotných volených státních orgánů.

Základem celé sítě zastupitelských sborů jako demokratických orgánů státní moci jsou u nás národní výbory. Národní výbory se musí stávat místem, kde je demokraticky vytvářena linie státní politiky v místech, zejména v okresech a krajích. V jejich práci je nutno plně uplatňovat zásadu socialistické demokracie: aby se projevily různé zájmy a potřeby občanů a sjednotily se v obecný, veřejný zájem obcí, měst, okresů i krajů.

Národní výbory chápe strana jako orgány, které musí pokračovat v pokrokových tradicích místní samosprávy a lidové správy. Nelze je považovat za místní byrokratické úřady, řídící komunální podniky. Chránit práva a potřeby občanů, zjednodušit vyřizování všech záležitostí, s nimiž se občané k národnímu výboru obracejí, prosazovat veřejné zájmy a čelit i snahám různých institucí šidit občany a nedbat jejich potřeb - v tom je základní politické poslání národních výborů.

Národní shromáždění chápe strana jako socialistický parlament se všemi funkcemi, které parlament v demokratické republice musí mít. Ještě do nového volebního období komunisté-poslanci musí zajistit, aby NS vypracovalo řadu konkrétních opatření, jež reálně naplní ústavní postavení NS jako nejvyššího orgánu státní moci v ČSSR. Formalismus v jednání, snahu o nepřesvědčivou jednomyslnost vylučující nutné rozdíly v názorech a postojích poslanců - to vše je nutno překonat. Z tohoto hlediska je nutno v nejbližší době vyřešit především vztahy NS a stranických orgánů a také řadu problémů vnitřní činnosti NS včetně otázek organizačních a technických. Výsledkem musí být Národní shromáždění, které skutečně rozhoduje o zákonech i důležitých politických otázkách a nejenom schvaluje předložené návrhy. Strana podporuje posílení kontrolní funkce NS v celém našem veřejném životě a konkrétně ve vztahu k vládě; z tohoto hlediska je potřebné podřídit aparát kontroly plně NS, vytvářet ho jako jeho orgán. Spolu s užším sepětím NS s veřejným míněním občanů může to všechno v krátké době zvýšit úlohu i prestiž NS v naší společnosti.

Dělba a kontrola moci - záruka proti libovůli

Také komunisté ve vládě musí v nejbližší době zajistit, aby byl konkrétně rozpracován princip odpovědnosti vlády Národnímu shromáždění v celé její činnosti. I v rámci dosavadní praxe politického řízení nebyl dostatečně využíván prostor pro samostatnou činnost vlády a jednotlivých ministrů, projevovala se i snaha přesouvat odpovědnost na stranické orgány a zbavovat se samostatnosti v rozhodování. Vláda není jen orgánem hospodářské politiky. Jako nejvyšší orgán výkonu státní moci se musí jako celek soustavně zabývat celým okruhem politických a správních otázek ve státě. Vládě přísluší též úkol účinně dbát o racionální vývoj celého státního aparátu. Aparát státní správy byl v minulosti často podceňován; jde o to, aby tento aparát byl kvalifikovaný, odborně zdatný a racionální ve své činnosti, aby byl důsledně kontrolován demokratickými prostředky, aby byl efektivní. Zjednodušené představy, že těchto cílů lze dosáhnout podceňováním a snižováním administrativního aparátu vůbec, napáchaly v minulosti více škody než užitku.

V celém státním a politickém systému je nutno promyšleně vytvářet vztahy a pravidla umožňující dát na jedné straně potřebnou jistotu odpovědným odborným kádrům v jejich funkčním postavení a na druhé straně umožňující potřebnou směnu kádrů tak, aby byl běžně možný nástup politicky a odborně schopnějších lidí na místo těch, kteří na svou práci již nestačí. To vyžaduje právně přesně upravit podmínky odvolatelnosti odpovědných kádrů a vytvořit právní záruky důstojné úpravy postavení těch, kdo odcházejí normální směnou ze svých funkcí, aby odchod neznamenal »pád« v materiálním i morálně politickém postavení lidí.

Politika strany vychází z požadavku, aby v celém státním mechanismu nedocházelo k přílišnému soustřeďování moci v jednom článku, v jednom aparátu nebo u jednotlivce. Je nutno zajistit takové rozdělení pravomoci a systému vzájemné kontroly mezi jednotlivými články, aby případné chyby a přehmaty jednoho článku byly včas napraveny činností druhého. Tomu musí odpovídat nejenom vztahy mezi volenými a výkonnými orgány, ale i vztahy uvnitř mechanismu výkonu státní moci a správy a rovněž postavení a funkce soudů.

Těmto zásadám neodpovídá především přílišná koncentrace funkcí v dosavadním ministerstvu vnitra. Strana považuje za nutné budovat je jako resort státní vnitřní správy, jejíž součástí je i správa Bezpečnosti. Agendy, které v našem státě tradičně patřily jiným orgánům a jsou dnes vykonávány ministerstvem vnitra, je nutno z jeho působnosti vyjmout. Je potřeba v nejbližší době vypracovat návrhy zajišťující ve vyšetřování základní kompetenci soudů, oddělení správy věznic od bezpečnostního aparátu, předání agendy plynoucí z tiskového zákona, archivu apod. jiným státním orgánům.

Za politicky velmi závažnou otázku pokládá strana správné začlenění bezpečnostního aparátu ve státě. Bezpečnosti našeho života jen prospěje, bude-li odstraněno vše, co ve veřejnosti napomáhá udržovat pohled na bezpečnostní aparát, podmíněný minulou dobou porušování zákonnosti a výsadním postavením Bezpečnosti v politickém systému. Tato doba rozrušila pokrokové tradice naší Bezpečnosti jako síly, která jde s lidem. Na tyto tradice je nutno navázat. ÚV KSČ považuje za potřebné změnit organizaci Bezpečnosti a jednotný SNB rozdělit na dvě rozdílné, na sobě nezávislé složky - Státní bezpečnost a Veřejnou bezpečnost. Státní bezpečnost musí mít takové postavení, organizační strukturu, početní stav, vybavení, metody činnosti i kvalifikaci, které odpovídají jejímu zaměření na ochranu státu proti činnosti nepřátelských center ze zahraničí. Každý občan, který se neprovinil v tomto směru, musí s jistotou vědět, že jeho politické přesvědčení a názory, jeho osobní vyznání a činnost nemohou být předmětem pozornosti orgánů Státní bezpečnosti. Strana jasně prohlašuje, že tento aparát nesmí být zaměřován a používán k řešení vnitropolitických otázek a rozporů socialistické společnosti. Veřejná bezpečnost plní úkoly boje proti trestné činnosti a úkoly ochrany veřejného pořádku; tomu se přizpůsobuje její organizace, počty i metody práce. Proti dnešnímu stavu je nutno aparát VB lépe vybavit, posílit; vymezit právně přesně určité funkce v ochraně veřejného pořádku, při jejichž plnění bude VB podřízena národním výborům. Právními normami je nutno vytvořit jasnější vztahy kontroly nad Bezpečností vládou jako celkem i Národním shromážděním.

Je nutno věnovat náležitou péči provádění branné politiky v našem státě. V této souvislosti je třeba usilovat o náš aktivní podíl na koncepci vojenské doktríny států Varšavské smlouvy, o upevňování obranné schopnosti našeho státu v souladu s jeho potřebami a možnostmi, o jednotné komplexní chápání otázek obrany se všemi problémy výstavby socialismu v celé naší politice včetně branné výchovy.

Právní politika strany vychází ze zásady, že při sporu o právo (včetně správních rozhodnutí státních orgánů) je základní zárukou zákonnosti řízení před soudem, který je nezávislý na policejních činitelích a je vázán jen zákonem. Uplatnění této zásady vyžaduje posílit celkovou společenskou i politickou úlohu a váhu soudů v naší společnosti. ÚV KSČ bude dbát, aby komplex potřebných návrhů a opatření byl zpracováván tak, aby do příštích voleb soudců byly potřebné otázky vyřešeny. V souladu s tím je nutno souběžně řešit i postavení a úkoly prokuratury tak, aby prokuratura nebyla nadřazována soudům, a rovněž zajistit plnou nezávislost advokacie na státních orgánech.

Mládež a její organizace

V mládeži vidíme pokračovatele v díle socialistické přeměny společnosti. Současná politická aktivita a účast mládeže v obrodném společenském procesu dokazuje neoprávněnost paušálních výtek, které často padaly nesprávně na její adresu. Rozhodující část pracující a studující mládeže je svou energií, kritičností, smyslem pro věcnost a novátorské činy přirozeným spojencem a významným činitelem při tvorbě a realizaci programových cílů strany. Proto také je nezbytné zeširoka a s důvěrou otevřít mladým lidem dveře do naší strany.

Zároveň je zapotřebí dát mládeži všech sociálních kategorií úměrně věku a schopnostem plnou možnost spolurozhodovat o všech jejích i veřejných záležitostech v zastupitelských orgánech; její organizace uznávat jako partnery stranických a společenských organizací, hospodářských orgánů, národních výborů a vedení škol při řešení sociálních, pracovních, studijních a jiných naléhavých problémů mládeže a dětí; dát mladým lidem příležitost včas uplatnit znalosti, kvalifikaci a talent na odpovídajících místech včetně míst vedoucích; za jejich účasti budovat kulturní, tělovýchovná a rekreační zařízení, aby mohli zdravě a efektivně trávit volný čas; práci dobrovolných i profesionálních cvičitelů, trenérů, instruktorů a ostatních pracovníků, kteří svůj čas a znalosti obětavě věnují dětem a mládeži, oceňovat jako vysoce společensky prospěšnou a záslužnou činnost.

V této souvislosti musíme říci několik sebekritických slov i ke vztahu strany k ČSM. Donedávna jsme od něho, resp. od jeho představitelů, chtěli, aby mezi mládež přenášeli víceméně hotové směrnice, které byly často výsledkem subjektivních názorů a necitlivě zasahovaly do vnitřních záležitostí organizace mládeže. Nedostatečně jsme i mladé komunisty vedli k tomu, aby se podíleli na tvorbě politiky strany tím, že by důsledně obhajovali, rozvíjeli a vyjadřovali zájmy, potřeby, požadavky a stanoviska mládeže jako celku i jejích jednotlivých skupin. Oslabovala se tím iniciativa mládeže i role její organizace ve veřejném a politickém životě. K tomu napomáhala i nesprávná zásada tzv. přímého řízení ČSM stranou.

Samostatnost mládežnického a dětského hnutí však nevylučuje, ale předpokládá jasné ideové vedení, soustavný zájem celé strany o problémy mládeže a výchovy dětí, praktickou pomoc komunistů dětským a mládežnickým kolektivům a pozorný vztah k mladým lidem v každodenním životě.

Mnohotvárnost potřeb, zájmů a často se měnících zálib mládeže, která sama je věkově, sociálně, kvalifikačně a jinak vnitřně diferencována, vyžaduje též členité a diferencované organizace dětí a mládeže. Kromě momentálních dílčích zájmů a zálib různých skupin mládeže existují však naléhavé současné i perspektivní potřeby a zájmy týkající se celé mladé generace, jejichž vyjádření a prosazení vyžaduje společný postup všech významných oddílů mládeže a tomu odpovídající formu organizace a společenské reprezentace mládeže. Domníváme se, aniž mladým lidem chceme předepisovat strukturu mládežnické organizace, že současným potřebám a stavu mládežnického a dětského hnutí nejlépe odpovídá forma federace.

Bude do značné míry záležet i na dosavadních orgánech ČSM i jiných společenských organizacích, jak tomuto procesu pomohou, aby se zdravá iniciativa mládeže nepotlačila ani zbytečně netříštila, aby bylo účelně využito všech zkušeností a možností při hledání optimálního rozvoje našeho socialistického mládežnického a dětského hnutí.

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ

XIII. sjezd schválil závěry konstatující, že ozdravení naší ekonomiky a přechod k intenzivnímu hospodářství nemůže být uskutečněn tradičními přístupy či dílčími zdokonaleními direktivního systému řízení a plánování, ale zásadní změnou mechanismu socialistické ekonomiky. Zvítězila myšlenka ekonomické reformy, jejíž podstatou je nová ekonomická soustava, znovuoživení pozitivních funkcí socialistického trhu, nezbytné strukturální změny ekonomiky a hluboká změna úlohy hospodářského plánu z nástroje, který přikazuje, v nástroj, kterým společnost vědeckým způsobem nalézá nejvýhodnější dlouhodobé zaměření svého vývoje; změna z nástroje prosazování subjektivisticky určených hmotných proporcí v program ekonomické politiky, zajišťující efektivní rozvoj hospodářství a růst životní úrovně. Uskutečnění prvních závažných kroků hospodářské reformy se setkalo s aktivní podporou pracujících, odborníků i široké veřejnosti.

Určité rysy hospodářského vývoje v minulých dvou letech, lepší využívání výrobních činitelů, pokles podílu materiálových nákladů na společenském produktu, rostoucí náročnost odběratelů na technickou úroveň a kvalitu výrobků atp. plně potvrzují správnost závěrů přijatých XIII. sjezdem. Tyto kladné rysy hospodářského vývoje se zatím neprojevily v lepším uspokojování potřeb společnosti a ve snížení napětí na vnitřním trhu. To má věcné příčiny v tom, že ještě silně doznívají dřívější tendence, přežívá stará skladba výroby a zahraničního obchodu a výroba se jen pomalu přizpůsobuje změnám a rostoucí náročnosti poptávky. To souvisí s řadou nedůsledností a mezer při uplatňování programu ekonomické reformy.

Místo soustavného úsilí o objektivizaci tržních kritérií, která by odhalila ekonomickou zaostalost i staré deformace hospodářské struktury a postupně vylučovala jejich existenci, působí dosud ve značné míře snahy deformovat tato kritéria, přizpůsobovat je daným podmínkám a vytvořit tak pohodlnou situaci, ve které zaostalost a deformace zůstanou skryty, mohou přežívat a dále se přiživovat na účet nás všech.

V hospodářské politice nadále panuje systém ochranářství ekonomické zaostalosti, spojený s cenovou, subvenční, dotační politikou a hlavně se systémem přirážek v zahraničním obchodě. Nepřehledná spleť ochranářství vytváří podmínky, v nichž mohou existovat a v řadě případů jsou preferovány podniky neefektivní, nekvalifikovaně řízené, zaostalé. Natrvalo není možné otupovat hospodářskou politiku tím, že se bere těm, kdo dobře pracují, a dává těm, kdo hospodaří špatně. Proto je nutno objektivizovat hodnotové vztahy tak, aby rozdíly v důchodové situaci mezi podniky vyjadřovaly skutečné rozdíly v úrovni jejich hospodaření. Natrvalo není ani politicky správné, aby na neefektivnost doplácel spotřebitel prostřednictvím cen, daní i nepřímo přes různé formy odčerpávání prostředků z efektivních podniků.

Podnikům postaveným proti náročnému trhu je nutno poskytnout volnost rozhodování ve všech otázkách týkajících se bezprostředně vedení podniku a jeho hospodaření a umožnit jim tvůrčí reakci na potřeby trhu. Náročný trh spolu s hospodářskou politikou vyvinou tak tlak na zhospodárnění výroby a zdravé strukturální změny. Základním podnětem ke zdokonalování výroby a snižování nákladů musí být ekonomická soutěž, zejména s vyspělými zahraničními konkurenty. Tuto soutěž nelze nahradit subjektivními úpravami ekonomických podmínek a direktivními příkazy nadřízených orgánů.

Bez podnikání se socialismus neobejde

Program demokratizace v hospodářství spojuje ekonomickou reformu těsněji s procesy, které jsou před námi v oblasti politiky a celkového řízení společnosti, a podněcuje ke stanovení a uplatnění nových prvků, které by ekonomickou reformu dále rozvíjely. Program demokratizace hospodářství zahrnuje zejména uskutečnění samostatnosti podniků a podnikových seskupení a jejich relativní nezávislost na orgánech státu, plné a reálné uplatnění práva spotřebitele určovat svou spotřebu a svůj životní styl, právo svobodné volby pracovní činnosti, právo a reálnou možnost různých skupin pracujících a různých sociálních skupin formulovat a obhajovat své ekonomické zájmy při vytváření hospodářské politiky.

V rozvíjení demokratických vztahů v hospodářství považujeme v současné době za nejdůležitější dořešit ekonomické postavení podniků, jejich pravomoc a odpovědnost.

Ekonomická reforma bude stále více stavět celé pracovní kolektivy socialistických podniků do situace, kdy přímo pocítí důsledky jak dobrého, tak špatného řízení podniků. Strana považuje proto za nezbytné, aby celý pracovní kolektiv, který nese důsledky, měl na řízení podniku také vliv. Vzniká potřeba demokratických orgánů v podnicích, jež by měly vymezenou pravomoc vůči vedení podniku. Těmto orgánům by za celkové výsledky své práce byli odpovědni ředitelé a vedoucí pracovníci podniků, kteří by také byli těmito orgány ustavováni do svých funkcí. Tyto orgány musí být přímou součástí řídícího mechanismu podniků, a nikoli společenskou organizací (nemohou být proto ztotožněny s odbory). Tyto orgány by se vytvářely jednak volbou zástupců pracovního kolektivu, jednak zastoupením některých mimopodnikových složek zajišťujících vliv celospolečenských zájmů a odbornou, kvalifikovanou úroveň rozhodování; zastoupení těchto složek je nutné podřídit rovněž demokratickým formám kontroly. Současně musí být upraveny vztahy odpovědnosti těchto orgánů za výsledky hospodaření se socialistickým vlastnictvím. V duchu těchto zásad čeká na vyřešení celá řada konkrétních otázek; současně bude nutné navrhnout statut těchto orgánů a využít některých tradic našich závodních rad z let 1945-1948 a zkušeností z moderního podnikání.

To ovšem nemění nic na nedílné autoritě a pravomoci vedoucích pracovníků při řízení podniku, která současně s jejich kvalifikací a řídícími schopnostmi je základní podmínkou úspěšného podnikání.

V souvislosti s tím je nutno přezkoumat i dosavadní roli odborů. V centralistickém systému u nich splývala funkce podpory direktivního řízení a zároveň obhajoby zájmů pracujících. Navíc vykonávaly i některé státní funkce (pracovní zákonodárství aj.). Dostávaly se tak do situace, že na jedné straně nedostatečně pečovaly o zájmy pracujících, na druhé straně se jim vytýkalo »ochranářství«. I socialistická ekonomika vytváří postavení pracujících, v němž existuje potřeba organizovaně hájit své lidské, sociální a jiné zájmy. Centrální funkcí odborů by se mělo stávat stále výrazněji poslání hájit zaměstnanecké, pracovní zájmy dělníků a pracujících, vystupovat z tohoto hlediska jako významný partner při řešení všech otázek hospodářského řízení; na této základně by pak odbory rozvíjely účinněji i svou funkci organizovat dělníky a zaměstnance k pozitivnímu řešení problémů socialistické výstavby a s tím spjatou výchovnou funkci. Komunisté v odborech budou vycházet z těchto zásad a iniciativně zabezpečí, aby samy odbory provedly na základě celého akčního programu strany rozbor svého dosavadního postavení, funkcí i činnosti ústředních a svazových orgánů, zhodnotily vnitřní život odborů jako samostatné demokratické organizace a vypracovaly vlastní politickou linii při řešení těchto otázek.

Podnik musí mít právo volby svého organizačního začlenění. Nadpodnikové orgány (typu dnešních generálních a oborových ředitelství) nemohou být nadány státní administrativní mocí. Je nutno s přihlédnutím k podmínkám jednotlivých oborů jim umožnit, aby se na základě ekonomického zájmu a potřeb podniků v budoucnosti přetvářely v dobrovolná sdružení. Podniky musí mít právo rozhodovat o obsahu činnosti těchto sdružení, právo vystoupit z nich a osamostatnit se a vstupovat do takových sdružení, která lépe zabezpečí funkce vyplývající z koncentrace a specializace výroby a integračních procesů.

Vystoupení podniků z dosavadních nadpodnikových svazků a jejich volné sdružování nelze začít uskutečňovat dříve, než budou vládou vytvořena pravidla pro tento proces; přitom v přechodné době bude nutné zajistit, aby podniky i po osamostatnění plnily již dříve jim časově přesně určené finanční a kooperační závazky vyplývající z jejich minulého členství v nadpodnikovém orgánu.

Je nutno skoncovat s dřívějším zjednodušeným schematickým přístupem k utváření organizační struktury výroby a obchodu. Struktura podniků musí být pestrá, jako jsou pestré požadavky na našem trhu. Je proto nutno také počítat s rozvojem malých a středních socialistických podniků, jejichž význam spočívá především v kompletizaci výroby, v rychlém obohacování trhu novinkami a v pružném reagování na různé požadavky zákazníků. Ve vývoji organizační struktury výroby a obchodu je nutno otevírat prostor pro ekonomické soutěžení mezi podniky všech druhů a forem podnikání, v prvé řadě ve sféře výroby a prodeje spotřebního a potravinářského zboží.

Významnou měrou přispívá ke konsolidaci našeho národního hospodářství zemědělská výroba. Poslední období a zvláště příští potřeby ekonomiky jasně vyzdvihují tuto kladnou konsolidační úlohu zemědělství, jehož skladba by se měla vyvíjet tak, aby postupně zabezpečovalo racionální strukturu výživy obyvatelstva. Proto strana považuje za nutné zvýšit a soustředit pomoc státu a všech odvětví, zvláště chemického a strojírenského průmyslu, při zabezpečování vzestupu rostlinné a živočišné produkce. To je a nadále zůstává prvořadým úkolem naší hospodářské politiky.

Mimořádný význam pro rozvoj naší ekonomiky má družstevní podnikání v zemědělské výrobě. Strana podporuje závěry VII. sjezdu JZD, zejména vytvoření celostátní organizace zemědělských družstevníků, právo JZD podnikat i v dalších oborech, možnost přímého prodeje části zemědělských produktů obyvatelstvu a maloobchodní síti. Státní orgány budou pomáhat řešit celoroční zaměstnanost zemědělského obyvatelstva. Strana považuje rozvoj zemědělské výroby v družstvech a na státních statcích za rozhodující směr zemědělské velkovýroby. Bylo by účelné, aby komunisté připravili návrhy, které budou rozvíjet nové formy užšího spojení zemědělských výrobců s organizacemi jejich zásobování a odbytu zemědělských výrobků tak, aby tyto nové formy zabezpečovaly přímé spojení zemědělské výroby se zásobováním a odbytem a vyjadřovaly určitou obdobu dřívějších hospodářských družstev.

Budeme podporovat rozvoj rozmanitých forem úvěrů pro zemědělské podnikání a doporučujeme prozkoumat celý úvěrový systém v zemědělské ekonomice. Současně ústřední výbor doporučuje, aby zemědělské a ostatní státní řídící orgány hledaly a podporovaly i další formy podnikání při využívání půdy v horských, podhorských a pohraničních oblastech. V pohraničí je nutno usilovat o vytváření dalších vhodných podmínek pro zvyšování hospodářské činnosti, tj. lépe využívat dnešních malých provozoven, rozšiřovat rekreační možnosti a uskutečňovat další investiční výstavbu. Tak stabilizovat osídlení pohraničí a normalizovat jeho život. I když výroba jednotlivě hospodařících rolníků tvoří poměrně malý díl z celkové produkce, je důležité usnadňovat jejich práci, zlepšovat jejich podmínky hospodaření a umožňovat jim kooperaci s družstevními a státními podniky.

V souladu s náměty XIII. sjezdu KSČ je nezbytné také otevírat možnosti pro družstevní podnikání všude tam, kde si družstva na svou činnost vydělají. Jednotlivá družstva bude účelné osamostatňovat jako nezávislé a plnoprávné hospodářské a společenské organizace, rušit neúčelnou administrativní centralizaci družstev a nad družstevními podniky budovat jen takové orgány, které vykonávají pro ně ekonomicky prospěšnou činnost. V souvislosti s rozvojem družstevního podnikání se jeví účelným propracovat hlouběji spoluvlastnické vztahy družstevníků k družstevnímu majetku.

Vážným a dlouhodobě existujícím nedostatkem v ekonomickém životě je nízká úroveň a nedostatek služeb všeho druhu, což snižuje životní úroveň a vyvolává oprávněnou nespokojenost občanů. U komunálních služeb (voda, plyn, kanalizace, městská doprava, čištění města atp.) si zlepšení vyžádá značných investičních prostředků a může být řešeno jen postupně při zabezpečení jejich rentability. U ostatních služeb je příčina nevyhovujícího stavu v jejich uspořádání a administrativně náročném způsobu řízení, v malé zainteresovanosti pracovníků na hospodářských výsledcích, v nerentabilitě některých služeb, ve špatném zásobování materiálem a v nízkých a špatných investicích.

Ani úroveň výrobních sil, ani charakter práce ve službách, opravárenství a řemeslné výrobě neodpovídají dnešní vysoké centralizaci v jejich řízení a organizaci, která vyvolává zcela zbytečnou administrativu a zatěžuje tak služby neúčelnými náklady. Proto je nutné přijmout neodkladná opatření ke zdokonalení a rozšiřování všech již existujících forem služeb (družstva, komunální podniky), zjednodušit v duchu zásad nové soustavy jejich řízení a organizaci. Právě ve sféře služeb má především své oprávnění, jestliže se jednotlivé provozovny budou osamostatňovat a jestliže zmizí nepotřebné administrativní řídící články. Své oprávnění ve sféře služeb má i drobné osobní podnikání. V tomto směru je nutné rozpracovat zákonná ustanovení o drobném podnikání, která by umožnila zaplnit dnes existující mezeru na našem trhu.

Úloha státu v ekonomice

Rozmnožování společenského bohatství je záležitostí celé naší společnosti. Vlastní úkoly a odpovědnost tu připadá jak podnikům, tak řídícím orgánům, především vládě. Je tedy jejich společným zájmem a úkolem využít vzestupu politické aktivity pracujících, k němuž dochází po prosincovém a lednovém plénu ústředního výboru, a získat je pro cestu, která znamená konsolidaci národního hospodářství.

K tomu je nezbytná úprava celého organismu provádění hospodářské politiky státu. Vyřešit příslušné organizační otázky tu musí státní a hospodářské orgány. Strana přitom považuje za žádoucí, aby konečný stav uspořádání odpovídal následujícím zásadám:

Rozhodování o plánu a hospodářské politice státu musí být jednak procesem vzájemné konfrontace a slaďování různorodých zájmů - podnikatelských, spotřebitelských, zaměstnaneckých, různých společenských skupin obyvatelstva, národů apod. -, jednak procesem vhodné kombinace pohledu na dlouhodobý rozvoj ekonomiky a na její bezprostřední prosperitu. Za nezbytnou součást hospodářské činnosti státu je třeba považovat účinná opatření, která by chránila spotřebitele proti zneužívání monopolního postavení a hospodářské moci výrobních i obchodních podniků.

Tvorba národohospodářského plánu a národohospodářské politiky musí být podrobena demokratické kontrole Národního shromáždění a odborné kontrole vědeckých institucí. Vrcholným orgánem provádění hospodářské politiky státu je vláda. To předpokládá takové institucionální uspořádání centrálního řízení, jež by umožňovalo v rozhodovacím procesu vyjadřovat a sjednocovat zvláštní zájmy a pohledy a při výkonu hospodářské politiky harmonizovat působnost jednotlivých ekonomických nástrojů a opatření státu. Institucionální uspořádání orgánů hospodářského řízení nesmí současně poskytovat půdu pro uplatnění resortních a monopolistických zájmů a musí zajistit výraznou převahu zájmů občanů jakožto spotřebitelů a svrchovaných nositelů hospodářského pohybu. Ve všech ústředních ekonomických orgánech je zcela nezbytné zabezpečit vysokou odbornost, racionalizaci a modernizaci řídící práce a tomu podřídit i nutné kádrové změny. To vše musí zajišťovat skupina vládních orgánů, které se zabývají rozborem národního hospodářství, zpracovávají varianty tohoto rozvoje a národohospodářský plán, srovnávají plánovaný rozvoj se skutečným vývojem na trhu a na základě toho přijímají účinná ekonomická opatření apod., a tak soustavně a cílevědomě ovlivňují skutečný pohyb v ekonomické sféře (tj. činnost podniků a jejich sdružení) ve směru, který stanoví hospodářská politika státu. Státní orgány vystupují vůči podnikům i jejich sdružením a integračním seskupením jako vůči jiným samostatným právním subjektům. Prostředky, s kterými stát hospodaří, jsou výsledkem práce všeho lidu a musí sloužit takovému uspokojení celospolečenských potřeb, které je společností respektováno jako rozumné a účelné.

Důležitou součástí ekonomického řízení se musí stát promyšlená technická politika, opírající se o analýzu technického pokroku v celém světě, i vlastní koncepce hospodářského rozvoje. Jejím cílem bude usměrňovat technickou úroveň výrobní základny a vytvářet ekonomické podmínky, jež by vyvolaly silný zájem na hledání a uplatňování nejmodernější techniky.

V této souvislosti by bylo účelné, aby příslušné státní orgány prozkoumaly všechny druhy veřejných výdajů a aby vláda vypracovala program úsporných státních a veřejných opatření. Státní rozpočet se musí stát nástrojem obnovy rovnováhy a nikoliv jejího oslabování. Ústřední výbor považuje za nezbytné a možné odhalit a rozumně využít mimořádné vnitřní a vnější zdroje pro urychlené obnovení ekonomické rovnováhy.

Současně vyzývá ústřední výbor všechny podniky, jejich sdružení, závody a dílny, aby v souvislosti se zvýšenou ekonomickou pravomocí vypracovaly a realizovaly program racionalizace všech řídících, výrobních a obchodních činností s cílem sladěné harmonizace práce a snížení nákladů na výrobu. Racionalizační program je předpokladem ekonomického zhodnocení vybudovaných kapacit i technické modernizace výroby.

Vkládáme hodně nadějí do obnovení pozitivních funkcí trhu jako nutného mechanismu fungování socialistické ekonomiky a prověrky toho, zda práce v podnicích byla vynaložena společensky účelně. Máme však na mysli nikoliv kapitalistický, ale socialistický trh, a nikoliv jeho živelné, ale regulované využití. Plán a celostátní ekonomická politika musí vystoupit jako pozitivní síla ve směru normalizace trhu, proti tendencím ekonomické nerovnováhy i proti monopolismu ovládání trhu. Společnost musí plánovat s potřebným rozhledem, perspektivou, vědecky objevovat možnosti svého budoucího rozvoje a volit jeho nejrozumnější směry. Toho však nelze dosahovat potlačováním samostatnosti ostatních tržních subjektů (podniků a obyvatelstva), protože takto by z jedné strany byl podlomen zájem zajišťující hospodářskou racionalitu, z druhé strany by byly deformovány informační a rozhodovací procesy, které jsou pro fungování ekonomiky nezbytné.

Hospodářskou strukturu Československa, její technickou úroveň, koncentraci i specializaci je třeba rozvíjet tak, aby byla schopna rychleji reagovat na hospodářské změny doma i ve světě.

Úroveň přizpůsobivosti a pružnosti národního hospodářství je také výsledkem kvalifikační a technicko-kulturní úrovně pracujících, jejich schopnosti rychle se přizpůsobit měnícím se technickým a ekonomickým podmínkám výroby. Z hlediska zdrojů hospodářského růstu v Československu mají právě pracovní síly, jejich schopnosti a kvalita, technicko-kulturní úroveň, jejich přizpůsobivost a mobilita zcela mimořádnou důležitost. Dokonce z hlediska budoucího hospodářského růstu nemá československé hospodářství nadějnější zdroje, než jsou právě jeho velké lidské zdroje. Český a slovenský dělník a rolník byl vždy proslulý svým fortelem, dovedností, tvůrčím přístupem k práci. Direktivní způsob řízení ovšem způsobil, že nová generace jen zčásti tyto vlastnosti převzala od generací starších. Místo pocitu uspokojení z dobře vedeného a dobře se dařícího díla se rozmohla častá lhostejnost, mechanické plnění úkolů, rezignace nad situacemi způsobovanými nekvalifikovaným, neiniciativním řízením. Za výchozí podmínku pro odstraňování těchto ztrát pokládá strana to, aby na vedoucí místa se dostávali lidé skutečně schopní, kteří si dokáží vytvořit přirozenou autoritu pracovních kolektivů svou odbornou a lidskou úrovní.

Účinnější zapojení do mezinárodní dělby práce

Zkušenost dlouholeté izolace hospodářských jednotek od konkurenčního tlaku světového trhu ukazuje zcela jednoznačně, že se tím vytvářejí pro činnost hospodářských jednotek výjimečné podmínky, jejichž důsledkem je zejména relativní zaostávání v tempu technického pokroku a jemu podmíněných strukturálních změn v hospodářství, ztráta konkurenční schopnosti našich výrobků na světových trzích a vytváření neúměrného napětí ve vnějších obchodních a platebních vztazích. Vzhledem k omezené surovinové základně našeho hospodářství a vzhledem k omezenému rozsahu vnitřního trhu je bez širokého zapojení našeho hospodářství do rozvíjející se mezinárodní dělby práce nemyslitelná realizace změn v materiální základně výroby, které s sebou přináší vědeckotechnická revoluce.

Základem rozvíjení mezinárodních hospodářských vztahů bude i nadále hospodářská spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy, zejména státy sdruženými v RVHP. Přitom je ovšem třeba vidět, že v budoucnu bude úspěch této spolupráce ve stále větší míře záviset na konkurenční schopnosti našich výrobků. Místo naší země v rozvíjení mezinárodní dělby práce bude tím pevnější, čím všeobecnější směnitelnosti našich výrobků dosáhneme. Ve vztazích mezi zeměmi RVHP budeme usilovat o to, aby se plněji prosazovala hlediska ekonomické kalkulace a vzájemné výhodnosti směny.

Budeme také aktivně podporovat rozvíjení hospodářských vztahů se všemi ostatními zeměmi světa, které o ně mají zájem, na základě rovnoprávnosti, vzájemných výhod a bez diskriminace. Jsme pro rozvoj progresivních forem mezinárodní spolupráce, zejména výrobní a předvýrobní kooperaci, výměnu vědeckotechnických poznatků, obchod licencemi a vhodné formy úvěrové a kapitálové spolupráce se zainteresovanými zeměmi.

Otevírání našeho hospodářství tlaku světového trhu vyžaduje zásadně důsledně zbavovat monopol zahraničního obchodu administrativního pojetí a metod a odstraňovat direktivní řízení zahraničněobchodních transakcí. V této oblasti považuje ústřední výbor za potřebné provádět účinnou státní obchodní a devizovou politiku, založenou zejména na ekonomických pravidlech a nástrojích nepřímého řízení.

Ústřední výbor považuje za nezbytné zvýšit pravomoc a odpovědnost podniků za konkrétní provádění mezinárodních hospodářských vztahů. Výrobní a obchodní podniky musí mít právo volit si vývozní a dovozní organizaci. Současně je nutno zformulovat podmínky, při jejichž splnění by měly podniky právo samostatně vystupovat na zahraničních trzích.

Dlouhodobá izolace našeho hospodářství od světových trhů odtrhla relace cen vnitřního trhu od relací cen světového trhu. V této situaci považujeme za nezbytné prosazovat linii postupného sbližování cen vnitřního a světového trhu. Prakticky to znamená energičtěji postupovat v odstraňování různých přirážek a dotací k cenám zahraničního trhu. Podniky si musí být vědomy, že je to pouze dočasná ochrana, kterou jim poskytuje stát a s kterou nemohou natrvalo počítat, a proto musí vypracovat program takových změn ve výrobě, jež jim umožní v nejbližších letech se bez dotací a přirážek obejít. Druhou stránkou této politiky odbourávání cenových přirážek a dotací musí být velkorysejší přístup k těm odvětvím a podnikům v národním hospodářství, které jsou s to efektivně z hlediska národního hospodářství prodávat své výrobky na zahraničních trzích. Strana považuje za účelné urychlit potřebné změny v dnešním systému cenových vztahů a uvést je do pořádku postupně jak tlakem tržních sil, tak i záměrnou hospodářskou politikou státu vytvářet vlastní racionální cenovou soustavu. Tato politika musí být doprovázena energickými opatřeními pro zajištění vnitřní pevnosti měny. To předpokládá rozvoj výroby efektivních a kvalitních fondů zboží prodejných na světových trzích, dosažení rovnováhy na vnitřním trhu zboží, peněz a práce, účinnou restriktivní investiční politiku, zabezpečení rovnováhy v platební bilanci a tvorbu nezbytných devizových rezerv.

Postupné otevírání našeho hospodářství vůči světovému trhu, jehož konečným cílem je vytvoření podmínek pro směnitelnost naší měny, musí být prováděno v míře, která by nenakupila příliš sociálních problémů a neohrozila růst životní úrovně. Je však nutno si uvědomit, že žijeme v podmínkách tvrdé konkurence a že každá úleva dnes zhorší předpoklady efektivního vývoje hospodářství a růstu životní úrovně v budoucnu.

Pokračování ZDE.


Související články:
(ČR - rok 1968)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“ (12.09.2018)
Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia (10.09.2018)
Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa (10.09.2018)
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS (26.08.2018)
Rezignace presidenta republiky (19.04.2018)
Desatero pro okupovaného intelektuála (01.03.2018)
Čím začít? (Po lednu 1968) (28.02.2018)
Začátek byl nenápadný (30.12.2017)
Srpen 1968 (27.08.2017)
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu (21.08.2017)
Stanovisko Výkonného výboru KSČS k 21. srpnu 1968 (21.08.2017)
Projev Oldřicha Černíka po návratu z Moskvy (21.08.2013)
Rok 1968 - v Čechách vľdy s humorem ... (20.08.2013)
"Velké tajemství" 60. let? (06.05.2009)
Od odsouzení k "hořké nutnosti". KS Rakouska, "Pražské jaro" a vojenská intervence v Praze (25.09.2008)
Za Praľským jarem 1968 (25.09.2008)
Několik poznámek (22.09.2008)
Die DDR, der Prager Frühling und das Ende des sowjetischen Sozialismusmodells (22.09.2008)
Three brief remarks to the topic of this Seminar (22.09.2008)
Praľské jaro, sovětská invaze a ąpanělská komunistická strana po 40 letech (22.09.2008)
The Spring of Prague and its influence on the Greek Left wing movement (29.08.2008)
Seminář EL v Praze: 21. srpen 1968 a levice v Evropě (29.08.2008)
Co levice osmašedesátníkům dluží … (29.08.2008)
The GDR, the Prague Spring and the End of the Soviet Socialism-Model (29.08.2008)
Prague Spring, the Soviet invasion and the Spanish Communist Party 40 years later (29.08.2008)
August 68: Dienstbier neverí, žľe august 68 bol kvôli vojnovým plánom Moskvy (21.08.2008)
Kronika místodržľení v Čechách (výňatek) (05.08.2008)
Šilhán: Invaze v roce 1968 byla přípravou na válku (05.08.2008)
Čierná: Poslední ąance pro Dubčeka (03.08.2008)
Poselství občanů předsednictvu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (03.08.2008)
Závěr jednání v Čierne nad Tisou (01.08.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (2) (29.07.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k dopisu pěti komunistických a dělnických stran (19.07.2008)
Varąavský dopis (19.07.2008)
Domácí úkol z pilnosti (08.07.2008)
Jak budu oběąen (06.07.2008)
Předsednictvo ÚV KSČ k manifestu 2000 slov (29.06.2008)
Základní stanoviska Československé sociální demokracie (1968) (24.06.2008)
Odpovědnost a vina A. Novotného (17.06.2008)
Hodina pravdy (16.06.2008)
Rezoluce o současné situaci a dalším postupu KSČ (16.06.2008)
Československo: Dubčekova přestávka (11.06.2008)
Tak váľně: Co konkrétně? (09.06.2008)
Demokracie a socialismus se podmiňují (06.06.2008)
Co je to socialismus? (06.06.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (4) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (3) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (2) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (13.05.2008)
Čím byla a co znamenala ekonomická reforma šedesátých let? (13.05.2008)
Projev J. Smrkovského 29. srpna 1968 (12.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (2) (06.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (06.05.2008)
Výzva dějinám (30.04.2008)
O provázku (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (2) (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (28.04.2008)
Vaše nynější krize (24.04.2008)
Všechno, co konáme, je pro člověka (22.04.2008)
Náboľenství a socialismus (17.04.2008)
Národní fronta nebo parlament? (16.04.2008)
Češi se k roku 1968 nehlásí? (15.04.2008)
Jiří Pelikán o Jaru (14.04.2008)
Jiří Dolejš: Pražské jaro 1968 z pohledu KSČM (13.04.2008)
Obrana socialismu, nejvyšší internacionální povinnost (10.04.2008)
Akční program KSČ (3) (09.04.2008)
Akční program KSČ (09.04.2008)
Žádná nostalgie (08.04.2008)
Nástup československé reformy a její potlačení (1962—1986) (08.04.2008)
Sektářství není program (31.03.2008)
Neříkám nic jiného (31.03.2008)
KSČM k výročí 21. srpna 1968 (23.02.2008)
K úspěchu potřebujeme odpovědné občany a vůdčí osobnosti (14.01.2008)
Kosygin - hlavní inženýr SSSR (02.09.2007)
Co je společné pro ekonomické reformy v roce 1968 a dnes (27.08.2007)
Projev dr. Gustáva Husáka 28. srpna 1968 (23.08.2007)
Emigrace v podstatě nejsou k ničemu (14.07.2007)
Všechno bylo a je jinak (12.07.2007)
„Osmašedesátý“ - legendy a skutečnost (12.07.2007)
Vsjo budět blagopolučno (18.04.2007)
V roli „zachránce“ socialismu (03.11.2006)
Zákon 109/1968 Sb. - Usnesení Národního shromáždění ze dne 10. července 1968 (11.05.2006)
Ústavní zákon č. 77/1968 Sb. ze dne 24. června 1968 (11.05.2006)
Projev před volbou České národní rady (11.05.2006)
Reformně komunistická koncepce překonání krize sovětského systému a pokus o její uskutečnění v Československu 1968 (08.04.2006)
Antonín Novotný ke svému odchodu z vrcholné politiky (04.01.2006)
Zpráva o zasedání ÚV KSČ (04.01.2006)
Hodnocení roku 1968 (20.11.2005)
Štrougal, nebo Husák? váhali Rusové po okupaci (20.11.2005)
Okupanti nás obsadili! (21.08.2005)
Minulost a budoucnost (31.07.2005)
Deset bodů (23.07.2005)
37 let od pražského jara (15.07.2005)
12. července 1968 (15.07.2005)
Nová levice v Československu: rozhovor s Jiřinou Šiklovou (01.06.2005)
Stát odškodní oběti okupace z roku 1968 (03.05.2005)
Dva tisíce slov (02.04.2005)
Většina Slováků stále za Dubčekem (27.01.2005)
Československé jaro 1968 (12.01.2005)
Lidská tvář - A. Dubček (1921-1992) (08.01.2005)
K socialismu s lidskou tváří (20.05.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
205 (205 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
191 (191 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
143 (143 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
152 (152 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1080


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.