Dokument přijatý Výkonným výborem ÚV KSČM v srpnu 1998 k 30. výročí byl
publikován
se čtyřletým zpožděním v Haló novinách 21. 8. 2002 pod názvem "K 21. srpnu
1968". Červeně vyznačená pasáž
nebyla v HaNo zveřejněna.Datum 21. 8. 1968 je součástí československé, ale i evropské historie, kterou nelze vytrhnout z celkových souvislostí. Neblahé události srpna 1968 v Československu byly spojeny s působením řady sil.
Byly poznamenány předevąím tehdejąím blokovým rozdělením Evropy i světa. Výrazná část členů a představitelů KSČ s podporou větąiny společnosti usilovala v předchozím období o překonání společenských nedostatků a chyb minulosti, o nastartování nového ekonomického rozvoje a ąirokou demokratizaci společnosti. Větąina společnosti si přála lepąí, efektivnějąí socialismus. Komunistická strana měla tehdy v ČSSR důvěru větąiny občanů, danou předevąím relativně nejstabilnějąí sociální i ekonomickou úrovní země ve srovnání s ostatními státy Varąavské smlouvy. Některá uskupení v ČSSR sice i tehdy skutečně usilovala o převrat a změnu společenského systému, nikoli o demokratizaci socialismu, ale neměla ąirokou podporu občanů ČSSR.
V kontextu blokového rozdělení Evropy měl násilný zásah vojsk Varąavské smlouvy, provedený ostatně za tichého souhlasu USA, jeho realizátorům zaručit setrvání naąeho státu v rámci tzv. sovětského bloku. Na úspěchu výraznějąí demokratizace socialismu v tehdejąí ČSSR nemělo zájem ani vedení SSSR, ani západní mocenská uskupení. Tento nedemokratický krok doslova ąokoval větąinu občanů ČR, včetně mnoha tehdejąích členů KSČ. Násilný vstup vojsk posloužľil spíąe ku prospěchu zemí kapitalistické orientace. Zablokoval perspektivu daląího postupu k sociálně spravedlivějąí, demokratičtějąí socialistické společnosti. Přispěl ke ztrátě důvěry v komunistickou stranu a spolu s prověrkami v období tzv. normalizace postavil proti KSČ i mnohé její členy, kteří se jinak zejména s jejím sociálním programem plně ztotožľňovali (řada z nich vstoupila do komunistické strany znovu po roce 1989).
Přes dočasné udrľžení poměru sil a rovnováhy v mezinárodním měřítku, které respektovaly i velmoci NATO, srpnový vstup vojsk česká společnost nepřijala a jako celek se s ním neztotoľžnila. Stín mocenského zásahu pak hluboce ovlivnil moľžnosti rozvoje socialismu u nás a negativně ovlivnil i postavení levice v celé Evropě.