logo SDS
Dnešní datum: 20. 03. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
®ádnou válku naąím jménem !
(15. 04. 2018, 1002x)

Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 994x)

Projev prezidenta Miloąe Zemana na X. sjezdu KSČM
(23. 04. 2018, 779x)

Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel?
(05. 05. 2018, 746x)

Rozhovor s Karlem Marxem
(05. 05. 2018, 661x)

Rezignace presidenta republiky
(19. 04. 2018, 635x)

Jednat, nebo nejednat, to» otázka?
(08. 04. 2018, 620x)

Zástupce SDS v pořadu ČT "politické spektrum"
(22. 03. 2018, 608x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 31
Prům. 20.4
21 denni
Max. 520
Prům. 420.5

Nyní si čte web : 85 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Akční program KSČ (3)

Vydáno dne 09. 04. 2008 (6841 přečtení)

Třetí část Akčního programu KSČ z roku 1968. Začátek materiálu je ZDE

Problémy životní úrovně - naléhavý úkol hospodářské politiky

V rozvíjení hospodářské politiky má strana na zřeteli jako základní cíl trvalý růst životní úrovně. Avšak vývoj hospodářství v minulosti byl jednostranně orientován na růst těžkého průmyslu s dlouhodobou návratností vložených prostředků, který do značné míry probíhal na úkor rozvoje zemědělství i spotřebního průmyslu, rozvoje výroby stavebního materiálu, obchodu, služeb a nevýrobních základních fondů, zvláště v bytové výstavbě. Tuto jednostrannost dřívějšího vývoje hospodářství nelze odstranit ze dne na den. Využijeme-li však velké rezervy v organizaci výroby i práce i technické a ekonomické úrovně výroby a výrobků, přihlédneme-li k možnostem dovedného využívání nové soustavy řízení, můžeme podstatně urychlit tvorbu zdrojů a na tomto základě zvýšit růst nominálních mezd a celkové životní úrovně.

Větší váhu v růstu životní úrovně je nutno klást na růst mezd a platů. Urychlení růstu průměrných mezd a platů nelze ovšem chápat tak, že se budou v podnicích zvyšovat mzdy bez ohledu na skutečné výsledky hospodaření. Bude třeba důsledně uplatňovat zásadu závislosti vývoje mezd na skutečné realizované produkci, která nalezne své společenské užití. A v tomto směru bude nutno propracovat metody usměrňování mzdového vývoje. Přitom je nutno zabezpečit, aby v souladu s růstem mezd ve výrobě rostly i mzdy ve školství, zdravotnictví a ostatních odvětvích nevýrobní sféry.

Dnešní soustava maloobchodních cen je výrazně odtržena od nákladů výroby, nesprávně orientuje strukturu osobní spotřeby obyvatelstva včetně výživy a ve svých důsledcích snižuje možný stupeň uspokojení jeho potřeb. V těchto podmínkách je nezbytné v zájmu zvýšení efektivnosti národního hospodářství a vytvoření předpokladů pro rychlejší růst životní úrovně energičtěji postupovat v odstraňování existujících cenových disproporcí. Řešení těchto otázek si vyžádá protichůdné pohyby cen jednotlivých výrobků a jejich skupin - zvyšování cen jedněch a snižování cen druhých. Racionální cenové relace nemohou být stanoveny a vyhlášeny státní autoritou, je nutno uvolnit vliv tržních sil na jejich vytváření. S tím je ovšem spojeno určité riziko, že změny cenových relací budou probíhat při určitém růstu cenové hladiny, které je vytvářeno tím, že jsme z direktivní soustavy řízení převzali situaci převahy celkové poptávky nad nabídkou. Centrální orgány řízení musí proto - při potřebném uvolnění vnitřního cenového pohybu - regulovat celkové ekonomické vztahy tak, aby nedocházelo k neúnosnému růstu cenové hladiny a aby byl zajištěn růst reálných mezd minimálně o 2,5-3 procenta ročně.

V nejbližší době nelze podstatně zvyšovat nároky na rozdělování ze společenských fondů, neboť to by se neobešlo bez podstatného oslabení odměny za práci. Je však možno ve smyslu usnesení prosincového pléna ÚV KSČ z roku 1967 řešit nejnaléhavější problémy sociální politiky, jako je zvýšení nízkých důchodů, prodloužení placené mateřské dovolené, pomoc rodinám s dětmi. Je rovněž možné zakotvit zásadu růstu sociálních důchodů v souladu s růstem životních nákladů. Ústřední výbor požaduje od státních orgánů, aby byly odstraněny překážky, které oslabují zájem občanů trvale pokračovat v pracovní činnosti po splnění nároků na starobní důchod. Chceme také přezkoumat oprávněnost některých opatření provedených v souvislosti s přestavbou sociálního zabezpečení v roce 1964 (např. zdanění důchodů a možnost jeho postupného zrušení, zvýšení základu pro poskytování studentských stipendií apod.). Považujeme za nutné zvýšit sociální zabezpečení účastníků národního boje za osvobození. Rovněž bude rozpracována koncepce a další postup zdokonalování daně ze mzdy tak, aby po roce 1970 bylo možno spravedlivěji řešit zdanění žen, matek a osob, které vychovaly děti, a dále posílit opatření k příznivějšímu populačnímu vývoji.

Důležitou složkou určující životní úroveň a styl života je péče o zdraví lidu. V naší společnosti jsme uplatnili řadu opatření ve zdravotní péči, která kapitalismus nebyl schopen řešit. Přesto však i v této oblasti je řada nevyužitých možností - jak v organizaci zdravotnictví a lázeňských služeb, tak i v podmínkách práce lékařů a zdravotního personálu. Ústřední výbor se obrací na komunisty ve zdravotnictví a ostatní zdravotníky, aby přišli s iniciativou pro řešení těch problémů, které zbytečně roztrpčují jak občany, tak i zdravotníky a které vyplývají z byrokratických metod léčebné péče.

Z hlediska preventivní péče o upevnění zdraví lidu, zejména dětí a mládeže, i efektivního využívání volného času pokládáme za nezbytné, aby byl plně doceněn společenský význam všech forem tělesné a branné výchovy i rekreace; očekáváme v tomto směru zásadní stanoviska vlády, školské správy a iniciativu společenských organizací.

Významnou kvalitativní stránkou životní úrovně bude zavedení všeobecného pětidenního pracovního týdne, pro něž je třeba vytvářet technologické, organizační, ekonomické i politické podmínky tak, aby je bylo možno provést již koncem roku 1968.

Vážným nedostatkem je, že nebyl v minulých letech plněn program bytové výstavby. V současné době pokládáme řešení bytové výstavby za rozhodující otázku životní úrovně vůbec. Považujeme za nutné soustředit síly na tomto úseku a dosáhnout také potřebné podpory vlády a státních orgánů pro podstatné zvýšení počtu ročně stavěných komplexních bytů stavebními organizacemi a pro využití iniciativy obyvatelstva při výstavbě rodinných domků. Zároveň je třeba rozpracovat koncepci dlouhodobé bytové politiky, odpovídající měnícím se společenským podmínkám, která by získala důvěru a podporu obyvatel, přispěla k zájmu občanů o výstavbu a modernizaci bytů a také usměrňovala rozvoj materiálové základny stavebnictví a jeho kapacit. Na přechodnou dobu bude účelné usilovat i o využití stavebních organizací a pracovních sil jiných zemí a výstavbu soustřeďovat do míst nejnaléhavější potřeby.

Je příznačné pro byrokraticko-centralistické tendence, které se v minulosti znovu a znovu uplatňovaly v našem životě, že jedním z míst nejvíce postižených necitelností vůči lidem je právě centrum naší republiky, Praha. Hlavní město, v němž pracují zkušené a vysoce kvalifikované kádry dělníků, techniků, vědců, umělců, organizátorů naší výstavby, v němž je shromážděno obrovské bohatství památek a kulturních hodnot, doplatilo těžce na sektářství v ekonomice i politice, na nízkou úroveň odpovědných pracovníků. Jeho materiální vybavení neodpovídá jeho společenským funkcím, rostoucímu turistickému ruchu ani potřebám života jeho obyvatel. Nesporným požadavkem je urychlit bytovou výstavbu v hlavním městě a kromě toho soustředit úsilí alespoň na další problémy, jež nejvíce ztrpčují lidem v Praze život: městskou a příměstskou dopravu a udržování čistoty města. Obdobně je třeba řešit problémy hlavního města Slovenska - Bratislavy. Postarat se o to, aby co nejvíce dětí z těchto měst mohlo trávit prázdniny mimo hlavní město vzhledem k nynějším nedostatečným možnostem rekreace v Praze.

Ústřední výbor je toho názoru, že přes rychlejší růst životní úrovně zdaleka neodpovídají dosavadní výsledky ani tato opatření současným potřebám. Neodpovídají ani skutečným možnostem naší ekonomiky, jejíž nízká efektivnost však vytváří přehrady, které je možno v dalším uspokojování osobních a společenských potřeb překonávat pouze úsilím o mobilizaci rezerv a rozvinutí zdrojů ve výrobě. Náprava v našem hospodářství si vyžádá času. Avšak jsme přesvědčeni, že na podkladě důsledného provedení ekonomické reformy a při aktivizaci všech komunistů i nestraníků je naše země s to vstoupit na cestu rychlého, moderního rozvoje ekonomiky.

Racionálním využíváním zdrojů Slovenska k prosperitě republiky

Ekonomika ČSSR je integrací dvou národních ekonomik, umožňující znásobit ekonomický potenciál celé naší společnosti. To je podmíněno racionálním využíváním zdrojů a rezerv růstu obou národně politických oblastí v zájmu efektivního rozvoje československého národního hospodářství, jakož i mezioblastním sociálně ekonomickým vyrovnáním. Nové státoprávní uspořádání se musí rozhodně opírat o integrační základ a další integrační tendence v celostátní ekonomice.

V dosavadním vývoji Slovenska v rámci jednotné čs. ekonomiky došlo k výrazným změnám v hospodářské a životní úrovni. Slovensko se stalo vyvinutou, průmyslově vyspělou zemědělskou částí republiky. Pro další vývoj integrované československé ekonomiky nejsou rozhodující dílčí jednotlivé úpravy, ale zásadní propracování racionálního začlenění národně politických oblastí do celostátního hospodářského komplexu.

Při prokazatelných úspěších vznikly však i vážné problémy. I když podíl Slovenska na tvorbě národního důchodu vzrostl ze 14,2 procenta v roce 1948 na 24,4 procenta v roce 1965, není přiměřený růstovým možnostem, jakými disponuje Slovensko. (Výhodná geografická poloha, kvalitativní změny ve fondu pracovních sil, možnosti prostorové koncentrace, nová základna chemie, metalurgie, paliv a energetiky, zemědělství, přírodní bohatství.)

Procesy sociálně ekonomického vyrovnávání Slovenska a českých zemí charakterizuje jejich vnitřní rozpornost. Nesporným úspěchem politiky strany je odstranění sociální a hospodářské nerozvinutosti a snížení relativních rozdílů na obyvatele. Předstih tempa růstu však nepostačoval pro snížení absolutních rozdílů. Vyrovnávání se nezakládalo na koncepci národohospodářské efektivnosti rozvoje čs. ekonomiky.

Hlavní příčiny existujících problémů spočívají především v tom, že extenzivní hospodářský růst ČSSR se výrazně prosazoval i v hospodářském rozvoji Slovenska. Potenciálního zdroje růstu se nevyužívalo racionálně, v průmyslu i v zemědělství. Vážně zaostala terciární sféra, zejména budování vědeckovýzkumné a vývojové základny. Rozvoj Slovenska nebyl dostatečně koordinovaný, uskutečňoval se po resortních cestách bez vnitřních integračních vztahů moderních, ekonomických celků.

Intenzivní rozvoj ekonomiky Slovenska je podmíněn souhrnem opatření spojených s řešením krátkodobých věcných problémů, s vyjasněním koncepčních otázek dlouhodobého rozvoje, s účinností působení nové soustavy řízení a s určením kompetence a pravomoci slovenských národních orgánů.

Opatření na zrychlení ekonomického rozvoje Slovenska do roku 1970 představují východisko zásadního obratu začlenění Slovenska do přechodu čs. ekonomiky na cestu intenzivního růstu. Současně je třeba dále hledat možnosti řešení akutních problémů: zaměstnanosti, zaostávání mikrooblastí se zvláštním zřetelem na ty, které obývají maďarští a ukrajinští spoluobčané, specifické problémy životní úrovně, zvláště bytový problém aj.

Pro dlouhodobý vývoj ekonomiky Slovenska je rozhodující podstatně zvýšit účast Slovenska na tvorbě a užití národního důchodu a dosáhnout, aby se úkol ekonomického vyrovnání v podstatě vyřešil do roku 1980.

To si vyžaduje rychlejší rozvoj hospodářství na Slovensku, než je tomu v celostátním průměru. To předpokládá výrazně podporovat progresivní strukturální změny, intenzifikovat zemědělskou prvovýrobu a navazující zpracovatelský průmysl; všestranně rozvinout terciární sektor; cílevědomě prostorově koncentrovat výrobu a infrastrukturu.

Rozvoj Slovenska se uskutečňuje v rámci nové soustavy řízení. Ta však ve své současné podobě nevytvořila prostor pro rozvojovou politiku národně politických oblastí. Dosavadní úpravy plánu a ekonomických nástrojů nestačí. Proto je potřebné propracovat soustavu řízení tak, aby územní a národní aspekty rozvoje se staly rovnocennou organickou součástí v systému řízení celého národního hospodářství.

ROZVOJ VĚDY, VZDĚLANOSTI A KULTURY

V současné etapě musíme rozvoj naší společnosti v mnohem větší míře opřít o rozvoj a uplatnění vědy, vzdělanosti a kultury. Půjde o to, aby jejich bohatství bylo plně, do všech důsledků využito ve prospěch socialismu a aby celá naše veřejnost rozuměla složitým nárokům spojeným s tvořivou prací na těchto úsecích.

Roste význam vědy v naší společnosti

Socialismus vzniká, udržuje se a vítězí spojením dělnického hnutí s vědou. Mezi těmito silami není vztah podřízení a kompromisu. Čím rozhodněji a nezaujatěji postupuje věda, tím více je v souladu se zájmy socialismu; čím větších úspěchů dobývají pracující, tím větší prostor se otevírá pro vědu. Socialismus stojí a padá s vědou, stejně jako stojí a padá s mocí pracujících.

Má-li být vědecký výzkum neustále iniciátorem nových řešení, nových myšlenek, které se nikdy neuspokojují s dosaženým poznáním - a toho je nám nyní ve všech směrech životně zapotřebí -, musí mu být zajištěno svébytné autonomní postavení a nesmí být podřizován vnějším zásahům a direktivám - jak tomu bylo v minulosti. Vědecké diskuse, vědecká díla, časopisy apod. nemohou podléhat žádné cenzuře.

V současné době, v době nástupu vědeckotechnické revoluce ve světě, se výrazně mění společenské postavení vědy. Její uplatnění v celém životě společnosti se stává základní podmínkou intenzivního rozvoje ekonomiky, péče o člověka a jeho životní prostředí, kultury společnosti a růstu osobnosti, moderních metod řízení a správy, rozvoje vztahů mezi lidmi a řešení nejrůznějších otázek, jež přináší současná doba. V dlouhodobé perspektivě se právě na poli vědy a techniky rozhoduje o vítězství socialismu nad kapitalismem.

Proto strana pokládá za jeden ze svých prvořadých úkolů vytvářet stále širší prostor pro rozvoj tvůrčí vědecké práce a pro včasnější a účinnější uplatňování jejích výsledků ve společenské praxi.

Zároveň s výstavbou socialismu byla v naší zemi vybudována poměrně ucelená základna badatelského, aplikovaného výzkumu a vývoje, rozsahem i významem nesrovnatelně větší než v dřívějších dobách. Vyrostla řada kvalifikovaných vědeckých pracovníků, kteří svými výsledky významně přispěli k budování naší vlasti a jejichž úroveň je uznávána v celém světě. Přesto není u nás možností, jež socialismus skýtá pro rozvoj vědy a zejména pro uplatňování jejích výsledků ve prospěch společnosti, dosud zdaleka plně využíváno, k čemuž přispívají stále ještě existující resortní přehrady mezi vědou, pracovišti technického rozvoje a výrobou. Příčinou této skutečnosti je nepružnost direktivního systému řízení, spojená s nízkou odbornou kvalifikací řídících kádrů; uvnitř výzkumu pak především rozdíly v úrovni pracovišť aplikovaného výzkumu, způsobené nedostatkem kvalifikovaných vědeckých pracovníků. Zlepšit bude nutno především přístrojové vybavení naší výzkumné základny; zvlášť na vysokých školách tento stav znemožňuje využít jejich rozsáhlou výzkumnou kapacitu. Pracovníci vědeckého a technického výzkumu se právem domáhají překonání nedostatků a těžkopádností polygrafické základny.

K řešení dosavadního stavu budeme především dále podstatně zlepšovat materiální zajištění našeho badatelského výzkumu tak, aby mohl v rozhodujících směrech trvale stát na světové úrovni. Přitom musí rozvoj vědy vycházet z reálných možností Československa jako středně velké země, která může zabezpečovat nejvyšší úroveň vědeckého bádání jen účelnou specializací a soustřeďováním sil, spojených s rozsáhlou mezinárodní spoluprací a s využíváním výsledků celé světové vědy. Proto je třeba i systém hodnocení vědeckých pracovníků rozvíjet tak, aby soustavou morálních i hmotných podnětů plněji podporoval vybrané progresivní, vědecky a společensky významné směry výzkumu.

Zásadní změny nás očekávají na úseku společenských věd, na něž nyní dolehne plná váha odpovědnosti za přípravu poznatků potřebných k tomu, aby se socialistická společnost mohla pohybovat po nových a neznámých cestách. Marxistická teorie se donedávna buď právem, nebo ze setrvačnosti a především v důsledku nepříznivé atmosféry pro tvůrčí myšlení omezovala na výklad pouček o třídním boji, dobytí moci a vyvlastnění kapitálu. Dnes je však zkonfrontována s celou škálou nových oblastí politické ekonomie, politologie, sociologie, psychologie, filozofie, antropologie atd., spojených s výstavbou vlastního socialistického systému ekonomického a společenskopolitického řízení, s přeměnou sociálních tříd a skupin, s uplatněním moderní techniky, s vytvářením příznivých podmínek pro rozvoj lidských schopností a sil, které jsou pro socialistickou budoucnost rozhodující. Jen v této široké frontě tvůrčího poznání může marxistická teorie dosáhnout oné úrovně, aby poskytla naší společnosti spolehlivá vodítka pro dnešní praxi a základ pro potřebnou myšlenkovou dynamiku.

Strana bude prostřednictvím svých orgánů dávat podněty k rozvoji společenských věd a přispívat k jejich orientaci na důležité společenské problémy; do vlastního procesu tvůrčí vědecké práce však nezasahuje a opírá se tu o iniciativu a společenskou odpovědnost vědců samých.

Budeme usilovat o překonání všech překážek stojících mezi vědou na jedné straně a společenskou praxí na straně druhé. I když zásadní řešení tu očekáváme od plného a důsledného uplatnění nové soustavy řízení, budeme tomuto procesu napomáhat i novými opatřeními na úrovni centrálního řízení. Zejména bude strana podporovat rozvoj reálných stimulů pro uplatnění výsledků vědy ve výrobě i ostatní společenské praxi a pro rychlé zlepšení kvalifikační struktury zaostávajících pracovišť aplikovaného výzkumu. Současně s tím poskytneme podporu i hlubšímu zkoumání společenské funkce vědy, zejména otázek její efektivnosti a vztahů vědy a ekonomiky v podmínkách ČSSR.

Vědecké sebepoznání společnosti předpokládá, že bude překonána strnulost, že bude plně obnovena svobodná diskuse, střetávání rozdílných názorů, s nimiž je nutno počítat jako s trvalou skutečností našeho teoretického života, že bude pro společenské vědy zajištěno takové místo a taková vnitřní výstavba, jež by umožnily svobodný rozvoj - obdobně jako ve vědách přírodních. Všechny zvláštní předpisy a nomenklatury, které dosud svazují život společenských věd, bude účelné zrušit. Zároveň vytváříme ucelenou síť stranických institucí (pracovišť, komisí, seminářů), jež by zaručovaly maximální a soustavný tok vědeckých poznatků do vědeckých orgánů, a to jak při tvorbě rozhodnutí, tak při jejich plnění a kontrole jejich správnosti.

Rozvoj socialistické společnosti je zároveň procesem stálého zvyšování společenské angažovanosti a odpovědnosti vědy a jejího uplatňování při řízení a utváření celého života společnosti. K tomuto účelu budeme v širším měřítku než dosud usilovat o to, aby se vědečtí pracovníci zúčastňovali práce zastupitelských sborů i činnosti ostatních orgánů společenského řízení; budeme posilovat aktivní účast vědeckých institucí i vědeckých pracovníků při zpracovávání návrhů politických i hospodářských opatření. Budeme stimulovat co nejširší uplatnění vědeckých pracovníků ve společenském řízení i ve výchovném systému a vytvářet pro jejich činnost na těchto úsecích příznivé společenské i ekonomické podmínky. Urychleně připravíme vytvoření závazného systému vědecké expertizy a oponentury důležitých návrhů, který přispěje ke kvalifikovanému rozhodování na všech stupních řízení.

Kvalita vzdělání - cíl našeho školství

Další rozvoj socialistické společnosti je podmíněn růstem vzdělanosti lidu. To je předpokladem k tomu, abychom zvládli úkoly nástupu vědeckotechnické revoluce, prohlubovali vztahy a instituce socialistické demokracie a dále prosazovali kulturní a humanistický charakter socialismu a rozvoj i uplatnění každého člověka v něm.

Považujeme proto další rozvoj našeho školství za přední úkol. Vycházíme přitom z tradic vzdělanosti našich národů i z dobrých výsledků, jimiž socialistická etapa vývoje obohatila naše školství, zejména jeho širokou demokratizací a uskutečněním zásad jednotné školy. Nadále je nezbytné překonávat následky minulých nedostatků, kdy kvantitativního rozvoje vzdělanosti bylo mnohdy dosahováno na úkor kvality výuky. Nevěnovala se i dostatečná péče kvalitní přípravě učitelů. Dřívější četné reorganizace nepřispěly k žádoucímu zvýšení úrovně vyučovacího i výchovného procesu. Naopak vyvolaly v mnoha směrech její zaostávání za současnými potřebami i budoucími nároky. Nebylo také využito moderního pojetí a soudobých technických prostředků výuky. Proto je dnes prvořadým úkolem soustředit hlavní pozornost a všechny síly na cílevědomé zvyšování úrovně, náročnosti i hodnoty vzdělání, zejména prohlubovat a zvyšovat všeobecnou vzdělanost lidu a rozšiřovat základnu pro účinnější výběr a výchovu talentů, modernizovat obsah, formy i prostředky vzdělání.

Dynamický rozvoj našeho hospodářství i celé společnosti vyžaduje skoncovat s nedoceňováním vzdělanosti i potřeb školy a učitelů a zajistit, aby naše školství dostávalo podstatně větší díl ze společenských zdrojů pro svůj rozvoj. Budeme dbát, aby školské orgány v součinnosti s širší veřejností uvážlivě uskutečňovaly projekty, které umožní našemu školství plně držet krok s dynamikou rozvoje vědy a techniky i potřebami doby.

Za nejbližší úkoly považujeme:

a) Vypracovat návrh hypotézy dlouhodobého rozvoje školské soustavy, která umožní stabilizovat vývoj výchovného a vzdělávacího systému na všech jeho stupních, v předstihu řešit jeho kádrové a materiální zabezpečení tak, aby se postupně odstraňovaly nerovnoměrnosti vývoje školství v jednotlivých oblastech státu.

V souladu s dlouhodobým projektem připravit nové pojetí základního polytechnického vzdělání, založeného na logickém zvládnutí látky, využívající samostatnost a iniciativu žáků a umožňující plně uplatnit princip diferenciace podle zájmů a nadání. Vyřešit naléhavou problematiku střední všeobecně vzdělávací školy rozšířením základny a prodloužením doby středního všeobecného vzdělání, zlepšit tak přípravu pro další studium na vysokých školách a současně vytvořit podmínky pro uplatnění v praktických povoláních těm středoškolákům, kteří na vysokých školách nebudou studovat.

Vytvořit a postupně zavést systém dalšího vzdělávání mládeže, která po 15 letech věku vstupuje přímo do pracovního poměru. V souladu s technologickými i strukturálními změnami v našem hospodářství zvyšovat náročnost přípravy mladých kvalifikovaných dělníků prohlubováním teoretického, odborného a všeobecného vzdělání učňovské mládeže. Ve smyslu nové soustavy řízení národního hospodářství využívat ve větším rozsahu zdrojů závodů a podniků pro výstavbu i vybavení odborných učilišť a v odůvodněných případech poskytovat i účelové státní dotace. Nepřipustit další snižování materiálních prostředků do těchto zařízení. Stejná hlediska uplatňovat i na národních výborech při výstavbě a vybavení učňovských škol.

b) Na středních a vysokých školách vytvářet materiální a kádrové podmínky k tomu, aby všechna mládež, která má předpoklady a prokázala je i výsledky v předcházejícím vzdělávání, mohla být ke studiu přijata. Proto zpružnit soustavu přijímání na střední a vysoké školy. Administrativní metody nahradit působením ekonomických a morálních stimulů, dobrou informovaností i zkvalitněním výchovného poradenství, což pomůže citlivě regulovat příliv studentů na jednotlivé směry a sbližovat schopnosti i zájmy jednotlivců s potřebami společnosti. Přitom středoškolské i vysokoškolské vzdělání nechápat jen jako přípravu k určitému povolání, ale jako prostředek zvyšování vzdělanosti, kulturní úrovně člověka i jeho způsobilosti zvládat nové situace ve výrobním procesu i v ekonomické, sociální a kvalifikační struktuře společnosti. To současně vyžaduje zvýšit společenskou odpovědnost hospodářských, kulturních a politických institucí i každého jednotlivce za využití vzdělání v praxi.

c) Na vysokých školách důsledně uplatnit demokratické zásady a metody v jejich řízení. Soustavně posilovat předpoklady vědecké činnosti, jednoty výuky a bádání, upevňovat autoritu a autonomii vědeckých rad vysokých škol. Přednostně vybavovat vysoké školy moderními zařízeními a zlepšovat možnosti vědecké práce, prohlubovat všestrannou spolupráci mezi výzkumem, vysokými a středními školami, společně využívat nákladných zařízení badatelskými ústavy i vysokými školami. Vysokým školám pro jejich pedagogickou a vědeckou práci rozšířit přístup k zahraniční literatuře i možnosti studijních cest i praxi v zahraničí a přitom správně chápat důležitost získávání poznatků pro rozvoj vědy, pružně aplikovat zásady návratnosti devizových prostředků.

d) Strukturální změny v národním hospodářství budou vyžadovat mimo jiné přeškolování a doplňování všeobecného i odborného vzdělání dospělých. Bude třeba proto součinností škol, podniků, společenských organizací a prostředků hromadné informace (tisk, rozhlas, televize) prohloubit a rozšířit soustavu vzdělávání dospělých.

e) Zákonnými úpravami zabezpečit komplexnost řízení školství tak, aby se zvýšila úloha školské správy. V této souvislosti bude záhodné posoudit účinnost vysokoškolského zákona s cílem dále posílit demokratické vztahy ve vnitřním i vnějším řízení i společenském postavení vysokých škol. Vzhledem k významu školství jako základní složky národní kultury v plném rozsahu uplatnit pravomoc orgánů SNR ve školství na Slovensku.

f) Důsledně zabezpečit vytváření stejných podmínek studia a rozmísťování i pro mládež všech národností. Skončit s přehlíživým přístupem k řešení problémů národnostního školství a vytvořit právní a institucionální předpoklady, aby národnosti měly možnost se vyjadřovat ke specifickým otázkám národnostního školství.

Strana oceňuje práci našich učitelů při výchově mladé generace. Učitelé patří především škole a mládeži a jejich práce nesmí být ničím narušována. Výchovná a vzdělávací činnost má celonárodní a celospolečenský význam. Proto společenské postavení učitelů jsou povinny v prvé řadě zabezpečovat příslušné státní orgány a národní výbory. Musí tomu také odpovídat i péče o vytváření potřebných podmínek pro jejich práci. To znamená zajistit vysokou úroveň přípravy učitelů, vývoj mzdových relací u učitelů a ostatních pracovníků škol tak, aby byl v souladu s růstem reálných mezd pracovníků ostatních odvětví, a řešit i ostatní naléhavé materiální potřeby učitelů, aby mohli s plným soustředěním vykonávat své odpovědné poslání. Při projektech a realizaci školské investiční výstavby je nezbytné zabezpečovat její komplexní charakter včetně bytů pro učitele. Strana pokládá za součást své politiky neustále zvyšovat prestiž, autoritu i společenský význam vychovatelů mladého pokolení.

Humanistické poslání kultury

Rozvoj kultury v nejširším smyslu je jednou ze základních podmínek dynamického a harmonického rozvoje socialistické společnosti. Kulturu socialistického Československa tvoří samostatné a rovnoprávné kultury česká a slovenská spolu s kulturní tvorbou ostatních národností. Kultura a umění nejsou pouhou ozdobou hospodářského a politického života, ale životní nutností socialistického zřízení. Zaostává-li kultura, brzdí to pokrok politiky a ekonomiky, demokracie a svobody, rozvoj člověka a lidských vztahů. Péče o kulturu, hmotnou i duchovní, není pouze starostí kulturní fronty, ale musí se stát záležitostí celé společnosti.

Významnou tradicí komunistické strany od jejího vzniku bylo, že dokázala kolem sebe sjednotit nejlepší tvůrce kultury a umění. O tom svědčí nejen socialistická orientace naší předválečné umělecké avantgardy, ale i skutečnost, že po osvobození v roce 1945 stála převážná část kulturní inteligence na levici nebo přímo v řadách strany. Později, zejména na začátku padesátých let, byli někteří představitelé kultury diskriminováni, některé postihla bezdůvodná politická represe a byla deformována i kulturní politika strany.

Dokumenty XIII. sjezdu se měly stát východiskem nové kulturní politiky, která by navazovala na nejlepší tradice minulosti a řadu pozitivních zkušeností z období po roce 1956 a po XII. sjezdu KSČ. Přežívající byrokratické přístupy a staré metody řízení však bránily rozvíjet podněty sjezdu. Rozpory mezi vyhlášenou a prováděnou politikou vytvářely konfliktní napětí a podvazovaly angažovanost a rozvoj socialistické kultury. Ústřední výbor prozkoumá všechny příčiny těchto konfliktů a vytvoří příznivé podmínky pro normalizaci situace.

Odmítáme administrativní a byrokratické způsoby uskutečňování kulturní politiky, distancujeme se od nich a budeme jim čelit. Umělecká tvorba nesmí být podrobována cenzuře. Máme plnou důvěru k tvůrcům kultury a očekáváme jejich odpovědnost, pochopení a podporu. Vážíme si toho, jak tvůrci a pracovníci kultury pomáhali probojovávat a vytvářet humanistický a demokratický charakter socialismu a jak se aktivně zúčastnili odstraňování brzdicích momentů v jeho vývoji.

Je nutné překonat zúžené pojetí společenské a lidské funkce kultury a umění, přeceňování jejich ideologické a politické úlohy a nedoceňování jejich základních, obecně kulturních a estetických úkolů v přeměně člověka a jeho světa.

Strana bude střežit a zabezpečovat jak svobodu umělecké tvorby, tak právo na zpřístupnění uměleckých děl.

Společensky spravovat kulturu znamená především vytvářet příznivé podmínky pro její rozvoj. Zákonitě vznikající rozpory budou řešeny diskusí a demokratickým rozhodováním. Potřebnou autonomii kultury a umění musí vyjadřovat také samosprávné rozhodování kulturních pracovníků v oboru jejich činnosti. Pro státní orgány musí být nepostradatelnými partnery. Jsme přesvědčeni, že komunističtí intelektuálové a všichni ostatní vedoucí pracovníci v oblasti kultury a umění jsou schopni odpovědně a samostatně spoluvytvářet a provádět politiku strany ve státních, společenských, kulturních a zájmových institucích, že jsou zárukou socialistické, humanistické orientace naší kultury.

Společenské působení kultury ovšem není vně politických souvislostí. Budeme dbát na plné respektování ústavou zaručené svobody jiných názorů. Komunistická strana se však nemůže vzdát své inspirující úlohy, snahy, aby i umělecká tvorba účinně pomáhala formovat socialistického člověka v zápase za přeměnu světa. Strana bude důsledně uskutečňovat svůj politický program, bude podněcovat rozvoj marxistického myšlení.

Socialistická kultura patří k prvořadým činitelům pronikání socialistických a humanistických idejí do světa. Pomáhá sjednocovat humanistické proudy světové kultury. Má schopnost sbližovat socialistické národy a posilovat spolupráci a bratrské vztahy národů a národností. Pro naše národy je kultura tradičně významnou hodnotou, kterou jsme před světem vždy prokazovali svou životaschopnost a svébytnost. Výklad národních tradic kultury Čechů a Slováků byl však v minulosti v mnohém jednostranný, celá významná období byla z něho uměle vyloučena. Hlásíme se plně k humanistickým tradicím národních kultur a budeme podporovat všechny snahy, které začlení tento odkaz do současného povědomí Čechů a Slováků.

Jsme zastánci jak internacionálnosti, tak národní specifičnosti kultury. Pokládáme za nevyhnutelné rychle provést účinná opatření, aby kultura na Slovensku měla rovné podmínky a možnosti jako v Čechách, aby disproporce nenarůstaly, ale mizely. Rovnoprávné postavení národních kultur vyžaduje i rovnoprávné postavení národních institucí. Do kompetence národních orgánů na Slovensku patří řídit rozhodující nástroje národní kultury, jako jsou rozhlas, televize, film, vědecké ústavy, umělecké svazy, knižní kultura, památková péče aj. Je nezbytné zabezpečit reprezentaci slovenské národní kultury v zahraničí; rozšířit výměnu informací a kulturních hodnot mezi českým a slovenským národem; zabezpečit kulturní život Slováků v českých zemích a Čechů na Slovensku ve vlastním jazyce.

Obdobné zásady je třeba uplatňovat i ve vztahu ke kultuře všech národností v ČSSR s vědomím, že jde o osobité kultury a ne o tlumočení české a slovenské kultury v jiné řeči. Kultura národností je organickou součástí československé socialistické kultury, ale je zároveň v kontextu se všeobecnou kulturou vlastního národa, s níž je nerozlučně spojena. Materiální podmínky a kádrové otázky dalšího rozvoje národnostních kultur je třeba zabezpečit institucionálně, z hlediska národnostních potřeb zřídit vědecké a kulturní instituce a pracoviště. Rozhodující úloha a péče o materiální zabezpečení kultury národností patří státním orgánům, národním výborům spolu s kulturními svazy jednotlivých národností.

Budeme pečovat nejen o kulturní tvorbu, ale také o systém zprostředkování kulturních hodnot, usilovat o aktivní účast občanů na rozvoji socialistické kultury a o jejich kulturní výchovu, o nejužší kooperaci a komplexní působení masové a místní kultury. Pokládáme za naléhavé prověřit příčiny hrozivých nedostatků kulturní a estetické výchovy a učinit opatření k nápravě; vytvořit dostatek hmotných, organizačních a jiných podmínek kulturní činnosti, uvolnit organizační formy; umožnit ustavování rozličných kulturních a zájmových spolků, i to, aby se mohly oblastně a celostátně sdružovat; dotvářet účelnou síť kulturních zařízení za aktivní účasti národních výborů, závodů, společenských a zájmových organizací; vedle hlavních měst cílevědomě budovat další významná regionální kulturní centra.

Celou oblast kultury, vzhledem k jejímu významu, je nutno důstojně a odpovědně ekonomicky zabezpečit, ochránit ji před živelností trhu a komercializací. V duchu rezoluce XIII. sjezdu doporučíme, aby vláda urychleně dokončila připravované řešení celého komplexu ekonomiky kultury. Plánované vklady do kultury musí být stabilizovány a v souladu s vývojem národního důchodu se musí progresivně zvyšovat. Zároveň budeme podporovat dobrovolné sdružování prostředků průmyslových a zemědělských závodů, národních výborů a společenských organizací na kulturu. Prostředky vložené do kultury se mohou stát významným nástrojem jejího rozvoje, jestliže ten, kdo s nimi bude hospodařit, se stane moderním socialistickým objednavatelem.

Za nejnaléhavější úkoly, závislé na novém hospodaření s prostředky na kulturu v celostátním měřítku, pokládáme: zaručit hmotnou péči o tvůrce významných kulturních hodnot; odstranit nesprávnosti v honorářovém, mzdovém, důchodovém a daňovém systému v kultuře; v co nejkratší době pokrýt celé území republiky kvalitním rozhlasovým a televizním signálem, zahájit v roce 1970 vysílání druhého televizního programu; urychleně překonávat havarijní stav polygrafie; zabezpečit pro tisk a nakladatelství víc polygrafického papíru v žádoucím sortimentu; zlepšit péči o umělecké památky a zachránit umělecká řemesla, mj. i tím, že se zde vytvoří prostor pro družstevní či osobní podnikání.

Plánované vklady do kultury se musí soustřeďovat v orgánech, které řídí kulturu, a ty je mají rozdělovat kulturním institucím. Předpokladem fungující ekonomiky kultury je zvyšovat hospodářskou samostatnost a odpovědnost kulturních zařízení, podniků a kolektivů. Samostatné hospodaření je povede k racionálnějšímu využívání prostředků a možností, ke zvýšení podnikavosti.

Mezinárodní postavení a zahraniční politika ČSSR

Akční program budeme uskutečňovat ve složité mezinárodní situaci, jejíž další vývoj bude ovlivňovat realizaci některých důležitých zásad programu. Na druhé straně také proces obrody socialismu v ČSSR umožní, aby naše republika působila aktivněji na tento mezinárodní vývoj. V zápase socialistických a demokratických sil proti agresivním snahám světového imperialismu stojíme rozhodně na straně pokroku, demokracie a socialismu. Z tohoto hlediska určujeme i svůj poměr k nejpalčivějším mezinárodním problémům současnosti i náš podíl v celosvětovém zápase proti silám imperialistické reakce.

ČSSR bude formulovat vlastní stanovisko k základním otázkám světové politiky, vycházejíc z reálného poměru mezinárodních sil a z vědomí, že je aktivní součástí revolučního procesu ve světě.

Základní orientace československé zahraniční politiky se zrodila a potvrzovala v době národněosvobozeneckého zápasu a v procesu socialistické přestavby naší země - je to spojenectví a spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy. Budeme usilovat o to, aby se přátelské vztahy s našimi spojenci - zeměmi světového socialistického společenství - nadále prohlubovaly na základě vzájemné úcty, svrchovanosti a rovnoprávnosti, vzájemného respektování a internacionální solidarity. V tomto smyslu budeme aktivněji a s promyšlenou koncepcí přispívat ke společné činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci i Varšavské smlouvy.

V poměru k rozvojovým zemím bude socialistické Československo přispívat k dalšímu rozvíjení protiimperialistické fronty a podle svých sil a možností podporovat všechny národy bojující proti imperialismu, kolonialismu, neokolonialismu, za upevnění jejich svrchovanosti a národní nezávislosti a za hospodářský rozvoj. Proto také budeme nadále podporovat statečný boj vietnamského lidu proti americké agresi. Rovněž budeme prosazovat politické řešení krize na Středním východě.

Vůči rozvinutým kapitalistickým zemím budeme aktivně uplatňovat politiku mírového soužití. Naše zeměpisná poloha, jakož i potřeby a možnosti průmyslové země vyžadují, abychom prováděli aktivnější evropskou politiku, směřující k rozvíjení vzájemně výhodných styků se všemi státy a mezinárodními organizacemi a k zajištění kolektivní bezpečnosti evropského kontinentu. Budeme důsledně vycházet z existence dvou německých států, ze skutečnosti, že NDR je jako první socialistický stát na německé půdě významným mírovým činitelem v Evropě, z nutnosti podpořit realistické síly v NSR a současně čelit neonacistickým a revanšistickým tendencím v této zemi. Československý lid chce žít v míru se všemi národy. Chce rozvíjet dobré vztahy a spolupracovat se všemi státy v zájmu upevnění mezinárodního míru a bezpečnosti i vzájemné důvěry v oblasti hospodářské, kulturní, vědecké i technické. Budeme také aktivněji než dosud využívat členství naší republiky v mezinárodních organizacích, zejména v OSN a jejích orgánech.

Naše věda, kultura a umění mohou mnohem více upevňovat a posilovat mezinárodní autoritu socialistického Československa ve světě. Československá zahraniční politika musí vytvářet podmínky a rozšiřovat prostor pro mezinárodní uplatnění naší kultury v zahraničí. Široké uplatnění naší vědy a umění v zahraničí pomáhá účinně prokazovat přednosti socialismu a možnosti aktivní politiky mírového soužití.

Naše zahraniční politika nevyužívala všech možností vystupovat aktivně, nepřicházela iniciativně s vlastními stanovisky k řadě důležitých mezinárodních problémů. Ústřední výbor KSČ, Národní shromáždění, vláda i příslušné ministerstvo musí tyto nedostatky rychle překonat a soustavně dbát, aby naše zahraniční politika plně vyjadřovala jak národní, tak internacionální zájmy socialistického Československa.

Plné rozvinutí mezinárodní úlohy socialistického Československa je neoddělitelné od výchovy občanů v duchu internacionalismu, jež zahrnuje jak pochopení společných zájmů a cílů pokrokových sil světa, tak i porozumění pro specifické národní potřeby. S tím také souvisí nutnost pohotově a zasvěceně seznamovat širokou veřejnost s mezinárodními problémy a postupem naší zahraniční politiky a vytvářet tak předpoklady pro aktivní podíl československých občanů na formování zahraničněpolitických stanovisek.

Komunistická strana Československa bude aktivněji postupovat i v oblasti mezinárodního komunistického a dělnického hnutí. Budeme klást zvláštní důraz na přátelské svazky, vzájemné konzultace a výměnu zkušeností s KSSS, s komunistickými a dělnickými stranami socialistického společenství, se všemi ostatními bratrskými komunistickými stranami.

KSČ se bude nadále aktivně podílet na boji za jednotu mezinárodního komunistického hnutí, za upevnění akční součinnosti komunistických stran se všemi pokrokovými silami, přičemž za nejdůležitější úkol považuje rozhodný společný boj proti agresivní politice amerického imperialismu. KSČ bude plně využívat svých specifických možností k navazování kontaktů se socialistickými, mírovými a demokratickými silami v kapitalistických a rozvojových zemích. Bude přispívat k rozšiřování forem spolupráce a ke koordinaci postupu komunistických stran, přičemž velký význam přikládá konání mezinárodních stranických porad. Z toho hlediska vítá a podporuje výsledky konzultativní schůzky komunistických a dělnických stran v Budapešti. Spolu s desítkami bratrských stran podporuje KSČ návrh na uskutečnění mezinárodní komunistické porady koncem roku 1968 v Moskvě.

Soudružky a soudruzi!

Předkládáme vám s veškerou otevřeností hlavní myšlenky, které nás vedly a jimiž se chceme řídit v současné době. Každý pochopí, že návrhy, které jsou obsaženy v tomto akčním programu, jsou dalekosáhlé a jejich realizace hluboce ovlivní život naší země. Neměníme svou základní orientaci; chceme plně v duchu našich tradic a dřívějších rozhodnutí rozvinout v naší zemi vyspělou socialistickou společnost, zbavenou třídních protiv, ekonomicky, technicky a kulturně vysoce vyvinutou, sociálně i národnostně spravedlivou, demokraticky organizovanou, kvalifikovaně řízenou, umožňující bohatstvím svých zdrojů důstojný lidský život, soudružské vztahy vzájemné spolupráce mezi lidmi a svobodný prostor pro rozvoj lidské osobnosti. Chceme přistoupit k budování nového, hluboce demokratického a československým podmínkám odpovídajícího modelu socialistické společnosti. Vlastní zkušenosti i marxistické vědecké poznání nás však shodně vedou k závěru, že těchto cílů nelze dosáhnout po starých cestách, s použitím prostředků, které se dávno přežily, a hrubých metod, které nás stále strhávají zpět. Prohlašujeme s plnou odpovědností, že naše společnost vstoupila do nesnadného období, kdy už se nemůžeme spoléhat na tradiční schémata. Nemůžeme stěsnávat život do šablon ani nejlépe myšlených. Nyní také nám připadá úkol razit si cestu neznámými podmínkami, experimentovat, dávat socialistickému vývoji novou podobu, opírajíce se o tvůrčí marxistické myšlení i poznatky mezinárodního dělnického hnutí, spoléhajíce na pravdivé porozumění podmínkám socialistického vývoje Československa jakožto země, která před tváří mezinárodního komunistického hnutí nese odpovědnost za zhodnocení a využití relativně vyspělé materiální základny, nevšední úrovně vzdělanosti a kulturnosti lidu i nepopiratelných demokratických tradic ve prospěch socialismu a komunismu. Nikdo by nám nemohl odpustit, kdybychom tuto šanci promarnili, kdybychom se svých možností vzdali.

Nepodnikáme nastíněná opatření proto, abychom v čemkoli ustupovali od našich ideálů - tím méně našim protivníkům. Naopak: jsme přesvědčeni, že nám pomohou zbavit se zátěže, která protivníku dávala dlouhá léta mnoho výhod tím, že podvazovala, otupovala a ochromovala účinnost socialistické myšlenky, přitažlivost socialistického příkladu. Chceme na pevné půdě naší země uvést do chodu nové, pronikavé síly socialistického života, které by umožnily mnohem účinnější konfrontaci společenských systémů a světových názorů a které by dovolily mnohem plněji uplatnit přednosti socialismu.

Náš akční program zahrnuje úkoly, záměry a cíle pro nejbližší období, do XIV. sjezdu strany. Jsme si vědomi toho, že mnohé z nedostatků a těžkostí, které se nahromadily za poslední léta, nebude možné překonat plně v krátkém čase. Splnění tohoto programu však může otevřít cestu k řešení dalších, složitějších a významnějších otázek organizace a dynamického vývoje naší socialistické společnosti ve směrech, které mohly být nyní jen naznačeny; v příštích letech chceme přistoupit k pracím na dlouhodobém programu, který by ztvárnil a propracoval koncepci všestranného rozvoje naší socialistické společnosti v celé etapě, do níž vstupujeme, ozřejmil podmínky a otevřel perspektivu její komunistické budoucnosti. Po všem, co jsme prožili v posledních letech, jsme povinni dát všem našim pracujícím i sami sobě odpověď, jak si strana představuje dosažení svých cílů, jak hodlá realizovat očekávání a tužby, jež pracující vkládají do svého života i do své účasti v komunistickém hnutí. Věříme, že naše marxistická věda nabrala a nabere nyní i v budoucnu takových sil, aby mohla odpovědně připravit vědecké předpoklady pro takový program.

Nezakrýváme, že nás v příštích měsících a letech čekají nesnadné chvíle a mimořádně náročná a odpovědná práce. Ke splnění nastávajících progresivních úkolů bude nezbytné sjednotit co největší počet občanů naší republiky, všechny, komu záleží na blahu této země, na jejím mírovém úsilí, na rozkvětu socialismu. Bude třeba důvěry, vzájemného porozumění a svorné práce všech, kdo opravdu chtějí věnovat své síly velkému lidskému experimentu. Ale především bude třeba činorodé aktivity a iniciativy každého komunisty, každého pracujícího. Chceme pro ni odpovědně, důsledně a bez výhrad otevřít prostor, odstranit všechny bariéry, které jí stály v cestě, uvést do pohybu tvořivé síly našeho člověka, všechny fyzické i morální schopnosti společnosti. Chceme vytvořit podmínky, aby každý čestný občan, kterému leží na srdci věc socialismu, věc našich národů, pocítil, že je vlastním strůjcem osudů této země, své vlasti, že je potřebný, že se s ním počítá. Nechť se proto akční program stane programem obrody socialistického úsilí v naší zemi. Není síly, která by mohla vzdorovat lidu, který ví, co chce, a dovede jít za svým cílem.

Ústřední výbor Komunistické strany Československa

Převzato z publikace Rok šedesátý osmý v usneseních a dokumentech ÚV KSČ, Praha, Svoboda 1969, s. 103-146.


Související články:
(ČR - rok 1968)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“ (12.09.2018)
Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia (10.09.2018)
Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa (10.09.2018)
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS (26.08.2018)
Rezignace presidenta republiky (19.04.2018)
Desatero pro okupovaného intelektuála (01.03.2018)
Čím začít? (Po lednu 1968) (28.02.2018)
Začátek byl nenápadný (30.12.2017)
Srpen 1968 (27.08.2017)
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu (21.08.2017)
Stanovisko Výkonného výboru KSČS k 21. srpnu 1968 (21.08.2017)
Projev Oldřicha Černíka po návratu z Moskvy (21.08.2013)
Rok 1968 - v Čechách vľdy s humorem ... (20.08.2013)
"Velké tajemství" 60. let? (06.05.2009)
Od odsouzení k "hořké nutnosti". KS Rakouska, "Pražské jaro" a vojenská intervence v Praze (25.09.2008)
Za Praľským jarem 1968 (25.09.2008)
Několik poznámek (22.09.2008)
Die DDR, der Prager Frühling und das Ende des sowjetischen Sozialismusmodells (22.09.2008)
Three brief remarks to the topic of this Seminar (22.09.2008)
Praľské jaro, sovětská invaze a ąpanělská komunistická strana po 40 letech (22.09.2008)
The Spring of Prague and its influence on the Greek Left wing movement (29.08.2008)
Seminář EL v Praze: 21. srpen 1968 a levice v Evropě (29.08.2008)
Co levice osmašedesátníkům dluží … (29.08.2008)
The GDR, the Prague Spring and the End of the Soviet Socialism-Model (29.08.2008)
Prague Spring, the Soviet invasion and the Spanish Communist Party 40 years later (29.08.2008)
August 68: Dienstbier neverí, žľe august 68 bol kvôli vojnovým plánom Moskvy (21.08.2008)
Kronika místodržľení v Čechách (výňatek) (05.08.2008)
Šilhán: Invaze v roce 1968 byla přípravou na válku (05.08.2008)
Čierná: Poslední ąance pro Dubčeka (03.08.2008)
Poselství občanů předsednictvu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (03.08.2008)
Závěr jednání v Čierne nad Tisou (01.08.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (2) (29.07.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k dopisu pěti komunistických a dělnických stran (19.07.2008)
Varąavský dopis (19.07.2008)
Domácí úkol z pilnosti (08.07.2008)
Jak budu oběąen (06.07.2008)
Předsednictvo ÚV KSČ k manifestu 2000 slov (29.06.2008)
Základní stanoviska Československé sociální demokracie (1968) (24.06.2008)
Odpovědnost a vina A. Novotného (17.06.2008)
Hodina pravdy (16.06.2008)
Rezoluce o současné situaci a dalším postupu KSČ (16.06.2008)
Československo: Dubčekova přestávka (11.06.2008)
Tak váľně: Co konkrétně? (09.06.2008)
Demokracie a socialismus se podmiňují (06.06.2008)
Co je to socialismus? (06.06.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (4) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (3) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (2) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (13.05.2008)
Čím byla a co znamenala ekonomická reforma šedesátých let? (13.05.2008)
Projev J. Smrkovského 29. srpna 1968 (12.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (2) (06.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (06.05.2008)
Výzva dějinám (30.04.2008)
O provázku (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (2) (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (28.04.2008)
Vaše nynější krize (24.04.2008)
Všechno, co konáme, je pro člověka (22.04.2008)
Náboľenství a socialismus (17.04.2008)
Národní fronta nebo parlament? (16.04.2008)
Češi se k roku 1968 nehlásí? (15.04.2008)
Jiří Pelikán o Jaru (14.04.2008)
Jiří Dolejš: Pražské jaro 1968 z pohledu KSČM (13.04.2008)
Obrana socialismu, nejvyšší internacionální povinnost (10.04.2008)
Akční program KSČ (2) (09.04.2008)
Akční program KSČ (09.04.2008)
Žádná nostalgie (08.04.2008)
Nástup československé reformy a její potlačení (1962—1986) (08.04.2008)
Sektářství není program (31.03.2008)
Neříkám nic jiného (31.03.2008)
KSČM k výročí 21. srpna 1968 (23.02.2008)
K úspěchu potřebujeme odpovědné občany a vůdčí osobnosti (14.01.2008)
Kosygin - hlavní inženýr SSSR (02.09.2007)
Co je společné pro ekonomické reformy v roce 1968 a dnes (27.08.2007)
Projev dr. Gustáva Husáka 28. srpna 1968 (23.08.2007)
Emigrace v podstatě nejsou k ničemu (14.07.2007)
Všechno bylo a je jinak (12.07.2007)
„Osmašedesátý“ - legendy a skutečnost (12.07.2007)
Vsjo budět blagopolučno (18.04.2007)
V roli „zachránce“ socialismu (03.11.2006)
Zákon 109/1968 Sb. - Usnesení Národního shromáždění ze dne 10. července 1968 (11.05.2006)
Ústavní zákon č. 77/1968 Sb. ze dne 24. června 1968 (11.05.2006)
Projev před volbou České národní rady (11.05.2006)
Reformně komunistická koncepce překonání krize sovětského systému a pokus o její uskutečnění v Československu 1968 (08.04.2006)
Antonín Novotný ke svému odchodu z vrcholné politiky (04.01.2006)
Zpráva o zasedání ÚV KSČ (04.01.2006)
Hodnocení roku 1968 (20.11.2005)
Štrougal, nebo Husák? váhali Rusové po okupaci (20.11.2005)
Okupanti nás obsadili! (21.08.2005)
Minulost a budoucnost (31.07.2005)
Deset bodů (23.07.2005)
37 let od pražského jara (15.07.2005)
12. července 1968 (15.07.2005)
Nová levice v Československu: rozhovor s Jiřinou Šiklovou (01.06.2005)
Stát odškodní oběti okupace z roku 1968 (03.05.2005)
Dva tisíce slov (02.04.2005)
Většina Slováků stále za Dubčekem (27.01.2005)
Československé jaro 1968 (12.01.2005)
Lidská tvář - A. Dubček (1921-1992) (08.01.2005)
K socialismu s lidskou tváří (20.05.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
151 (151 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
120 (120 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
99 (99 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
92 (92 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
72 (72 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
105 (105 hl.)
Prohnilý humanismus !!
77 (77 hl.)

Celkem hlasovalo: 716


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.