logo SDS
Dnešní datum: 10. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 15
Prům. 15
21 denni
Max. 552
Prům. 214.4

Nyní si čte web : 165 uživ.

02. Články, statě, projevy

* 12. července 1968

Vydáno dne 15. 07. 2005 (8401 přečtení)

Strana mluví se spisovateli
Jsou lidé, a nepatří k nim jenom pamětníci, kteří si budou vždy myslet, že pražské jaro 1968 bylo obdobím, kdy Češi a Slováci opět jednou předběhli zbytek světa a ukázali, jak se společnost může spořádaně transformovat do podoby, o jaké se předtím psávalo jen v sociálních utopiích.

Jiní zase, a mezi nimi i ti, kteří rok 1968 pamatují, na ně budou vzpomínat jako na dobu, kdy národ propadl takové míře iluzí o sobě samém, až jej to ohrozilo na duševním zdraví. To i ono pojetí pražského jara se dá ilustrovat množstvím epizod; tady je jedna, jež se přiklání k teorii kolektivní iluze všech proti všem.

Shakespeare podle Skupy

Dvanáctého července 1968 se v pražském Hrzánském paláci sešla zvláštní společnost. Reformní vedení komunistické strany, mezi jehož členy nechyběl žádný nejvyšší představitel, pozvalo na večírek dvě desítky intelektuálů. Rozhovory strany s mistry kultury byly v rétorice vedení vždy na denním pořádku, před rokem 1968 však obvykle mívaly jednosměrnou podobu: shora se řeklo, co se bude psát, a dole se to potom udělalo. Pražské jaro do této idyly vneslo nové tóny, a nejpozději od vydání manifestu Dva tisíce slov 27. června bylo zřejmé, že společenské pohyby už nadále nepůjde „uřídit“ z jediného centra. Nikdo ještě netušil, že nové období bude trvat jen necelé dva měsíce, manifestem však v každém případě začala úplně nová éra rozvoje společnosti samovolně, zdola, nezávisle na vůli komunistické strany a kohokoli, kdo si osobuje zvláštní zásluhy nebo práva.

Manifest byl vlastně hlavním důvodem, proč vedení strany schůzku s odbojnými spisovateli (z větší části jeho signatáři) vyvolalo. Jdou ti píšící soudruzi ještě vůbec s námi, nebo proti nám? Jsme demokrati, a tak si je pozveme k demokratické diskusi, kde všechno rozebereme.

Asi nejznámější literární svědectví o tom, jak večírek vypadal, přinesl Josef Škvorecký v románu Mirákl; kniha sice není rekonstrukcí pražského jara, zároveň však obsahuje pasáže, v nichž autor dává najevo, že beletrizuje jen minimálně. Ta „hrzánská“ patří mezi ně. Protože účastníky večírku nejmenoval, mohli čtenáři spekulovat, kdo byl „lidovým politikem“, jenž na večírku vyprávěl o tom, jak mu přišel telegram podivného znění: „Budeš viset, kurvo, hned vedle prvního tajemníka.“ Ve felliniovské scéně politik bloumá od hosta k hostu a s okatou veselostí opakuje, jaká to pro něho bude čest. (Podobný scénář událostí nebyl v létě 1968 úplně nereálný; zájemců o to, kdo bude věšet, bylo více.)

Škvorecký nenechal čtenáře na pochybách, jak schůzku v Hrzánském paláci sám vnímal: jako jeden mohutný výron politické naivity téměř všech zúčastněných. Většina lidí pronáší nesmysly, jako třeba předseda vlády Černík, jenž se holedbá chrabrostí při vyjednávání se sovětskými generály o odchodu jejich vojsk, která opět dlí v zemi na jakémsi nekonečném cvičení.

Vypravěč, ovšemže s několikaletým časovým odstupem a z nadhledu kanadského exilu, má pro přítomné jen slova opovržení: „Měl jsem náhle dojem, že se dívám na nějaké Shakespearovo drama v provedení Josefa Skupy.“

Kdo to myslí dobře?

Mnohé výjevy z Miráklu vzbuzují úsměv ještě s odstupem času - třeba scéna, ve které „světoznámý dramatik“ (jak se v románu přezdívá Václavu Havlovi) přesvědčuje na terase prvního tajemníka strany, že „u nás jsou pro socialismus prakticky všichni“. Sám by prý, jako syn milionáře, mohl návratem k předúnorovému režimu jen získat, v současných podmínkách však prý ho to ani nenapadne. „Mě nezajímá majetek. Já dělám divadlo, a to je na tom potenciálně líp v socialistickém zřízení.“ Z dnešního pohledu absurdní monolog zdvojuje románový Dubček replikou: „Možno že vy a já to myslíme dobře. Ale je otázka, či to každý myslí dobře. I takoví, co nemají umělecký talent.“ Dubček tušil správně: mnozí „to“ mysleli špatně, a podle toho vše dopadlo. V každém případě rozhovor, založený na reálném, odposlechnutém půdorysu, ukázal, jak fatálně byli i vůdci reformního procesu přesvědčeni o tom, že všechno obyvatelstvo může myslet jedním směrem - a že se tomu stále dá říkat politika.

To, že Škvorecký v knize nerozvíjel fikci, nýbrž evokoval skutečnou událost, potvrzuje soukromá Havlova korespondence z roku 1968, v níž se s přáteli dělil o potěšení z rozhovoru se Smrkovským, Husákem a dalšími představiteli strany. „Pili jsme s nimi celou noc a já si asi dvě hodiny povídal s Dubčekem.“ Pokud Havla možnost mluvit s šéfem strany rozjařila, nebylo divu; o kontakty s aspoň trochu osvícenými představiteli moci usiloval tehdejší vyznavač přímých a komunikativních metod politické práce od chvíle, kdy se (o deset let dříve) jeho jméno začalo objevovat na veřejnosti.

Z politiků, kteří se večírku účastnili, vzpomínal na svůj rozhovor s „tehdy mladičkým“ Václavem Havlem například ministr zahraničí Jiří Hájek. Přiznal, že ho Havel zaujal promyšlenou argumentací o nezbytnosti opoziční strany. „Snažil jsem se mu dokázat, že je možná a někdy vhodná (s ohledem na mezinárodní postavení a postavení republiky) i jiná forma oponentury.“ V tom byl celý problém: zda nechat společnost, aby se rozvíjela samopohybem, anebo má-li být za demokratické považováno i takové zřízení, ve kterém má KSČ specifické postavení. Podle Škvoreckého Miráklu Hájek na večírku mluvil ve stejném duchu, v jakém v létě 1968 uvažovali ještě například František Kriegel nebo Josef Smrkovský: „Strana za to, že se vzdá části své moci, očekává, že ji naši vyspělí občané pochopí a podpoří.“ Co ale s takovým očekáváním, pokud se občané rozhodnou jinak? Hájek neprozradil. K hamletovské otázce pražského jara se před srpnem 1968 z nejvyšších míst nevyjádřil veřejně nikdo.

Domluvme se předem

Někteří účastníci setkání využili rozhovorů k řešení problémů, které považovali za zásadní, jiní si jich spíše užívali. Pavel Kohout v Deníku kontrarevolucionáře vyjmenoval přítomné spisovatele s evidentním potěšením, že je jedním z nich. „Dvacítka, jež svou literární i mimoliterární činností zaměstnávala v minulých letech dobrých pár stovek stranických karatelů i státních detektivů.“ Byl si jist, že má před očima tu „nejkvalitnější vládu v padesátiletých dějinách republiky“, líbilo se mu, jak hezky mluvil Josef Smrkovský („Když demokracie, tak pro všechny, i pro nás“), i to, že reformistům ve vedení strany prý ani trochu nevadí, když si z nich karikaturista Haďák dělá legraci. Smrkovský byl dokonce tak dobře naložen, že si od spisovatele nechal radit, co má v politice dělat lépe. Celý večírek si Kohout vyložil jako akt sbratření mezi vedením státostrany a spisovateli, kteří byli donedávna v opozici: „Pochopili konečně, že jsme nejvěrnější spojenci každé vlády, která má čisté úmysly i ruce? Anebo bylo opravdu tak zle, že začal platit zákon národního ohrožení?“

Ve skutečnosti Dubček a spol. svolali schůzku především proto, aby se ujistili, že do sjezdu strany v září bude v zemi a zejména v tisku klid a že se podobná vystoupení jako Dva tisíce slov už nebudou opakovat. Smysl setkání byl pacifikační. Zatímco tedy někteří zúčastnění mínili, že zažívají historické chvíle, jeden z vůdčích reformistů Zdeněk Mlynář shrnul závěry schůzky spíše tak, že manifestem Dva tisíce slov „se nic vážného nestalo a hlavní jsou dobré úmysly všech“. Zhruba v témže duchu mluvil s Havlem Dubček: nevadí, ale už nám to víckrát nedělejte.

Zcela specificky se na večírku vyjímal ten, kdo manifest sepsal, novinář a spisovatel Ludvík Vaculík. Mnozí z vedení strany ho vnímali jako strůjce všeho zla. Nerozuměli, oč mu jde. Pokud se splní to, co žádá (zkompromitovaní funkcionáři odejdou z funkcí a místo nich přijdou jiní, čistí a hlavně nominovaní z různých politických stran), jaký konkrétní prospěch z toho Vaculík bude mít? Je možné, aby něco takového podnikal bez vize osobního prospěchu? O nikoho na tomto večírku vlastně nešlo tolik jako o Vaculíka, a přitom se zdálo, jako by se právě před ním hovořící hosté rozestupovali a vyhýbali se mu.

Ve fejetonu napsaném pro Filmové a televizní noviny se svěřil s tím, jak ho překvapilo, že ho shora vůbec pozvali. Až do té doby to nedělali. „To teď budou?“ ironizoval své postavení. Popsal tytéž účastníky a tatáž témata hovoru jako další přítomní, literáti nebo politici. Jako by však líčil jakýsi protivný šum, který k člověku zaznívá odněkud z dálky: nic bezprostředního ani podstatného. Premiér Černík s ním zažertoval, jak je důležité, aby druhého dne nevyšly další Dva tisíce slov. „Všichni se na mne usmáli. Řekl jsem, že už to opravdu neudělám.“ Ministr Hájek nabádal: „Víte, hoši, je to hrozný tlak z jedné strany, a když vy budete příliš nedočkavě tlačit z druhé strany, skončí to špatně.“ Potom ho předseda vlády vzal okolo ramen: „Chceme přeci totéž. Nemohli bychom se vždycky napřed domluvit? Vy nám nevěříte.“ Pak se zase nějakou dobu diskutovalo o tom, kdo komu věří či nevěří. Nakonec už to Vaculík nevydržel a změnil tón: Vy přece víte, že vám Dva tisíce slov ve skutečnosti pomohly, ale nemůžete to říci. Premiér to s vážnou tváří popřel.

Ludvík Vaculík shrnul své dojmy ze setkání slovy: „Politikové se sešli se svými kritiky, bude pršet.“ Více reálného se z té schůzky asi opravdu nedalo vyvodit. Pražské jaro bylo v plném proudu.

Týden, 28/2005, Pavel Kosatík


Související články:
(ČR - rok 1968)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“ (12.09.2018)
Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia (10.09.2018)
Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa (10.09.2018)
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS (26.08.2018)
Rezignace presidenta republiky (19.04.2018)
Desatero pro okupovaného intelektuála (01.03.2018)
Čím začít? (Po lednu 1968) (28.02.2018)
Začátek byl nenápadný (30.12.2017)
Srpen 1968 (27.08.2017)
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu (21.08.2017)
Stanovisko Výkonného výboru KSČS k 21. srpnu 1968 (21.08.2017)
Projev Oldřicha Černíka po návratu z Moskvy (21.08.2013)
Rok 1968 - v Čechách vľdy s humorem ... (20.08.2013)
"Velké tajemství" 60. let? (06.05.2009)
Od odsouzení k "hořké nutnosti". KS Rakouska, "Pražské jaro" a vojenská intervence v Praze (25.09.2008)
Za Praľským jarem 1968 (25.09.2008)
Několik poznámek (22.09.2008)
Die DDR, der Prager Frühling und das Ende des sowjetischen Sozialismusmodells (22.09.2008)
Three brief remarks to the topic of this Seminar (22.09.2008)
Praľské jaro, sovětská invaze a ąpanělská komunistická strana po 40 letech (22.09.2008)
The Spring of Prague and its influence on the Greek Left wing movement (29.08.2008)
Seminář EL v Praze: 21. srpen 1968 a levice v Evropě (29.08.2008)
Co levice osmašedesátníkům dluží … (29.08.2008)
The GDR, the Prague Spring and the End of the Soviet Socialism-Model (29.08.2008)
Prague Spring, the Soviet invasion and the Spanish Communist Party 40 years later (29.08.2008)
August 68: Dienstbier neverí, žľe august 68 bol kvôli vojnovým plánom Moskvy (21.08.2008)
Kronika místodržľení v Čechách (výňatek) (05.08.2008)
Šilhán: Invaze v roce 1968 byla přípravou na válku (05.08.2008)
Čierná: Poslední ąance pro Dubčeka (03.08.2008)
Poselství občanů předsednictvu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (03.08.2008)
Závěr jednání v Čierne nad Tisou (01.08.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (2) (29.07.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k dopisu pěti komunistických a dělnických stran (19.07.2008)
Varąavský dopis (19.07.2008)
Domácí úkol z pilnosti (08.07.2008)
Jak budu oběąen (06.07.2008)
Předsednictvo ÚV KSČ k manifestu 2000 slov (29.06.2008)
Základní stanoviska Československé sociální demokracie (1968) (24.06.2008)
Odpovědnost a vina A. Novotného (17.06.2008)
Hodina pravdy (16.06.2008)
Rezoluce o současné situaci a dalším postupu KSČ (16.06.2008)
Československo: Dubčekova přestávka (11.06.2008)
Tak váľně: Co konkrétně? (09.06.2008)
Demokracie a socialismus se podmiňují (06.06.2008)
Co je to socialismus? (06.06.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (4) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (3) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (2) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (13.05.2008)
Čím byla a co znamenala ekonomická reforma šedesátých let? (13.05.2008)
Projev J. Smrkovského 29. srpna 1968 (12.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (2) (06.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (06.05.2008)
Výzva dějinám (30.04.2008)
O provázku (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (2) (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (28.04.2008)
Vaše nynější krize (24.04.2008)
Všechno, co konáme, je pro člověka (22.04.2008)
Náboľenství a socialismus (17.04.2008)
Národní fronta nebo parlament? (16.04.2008)
Češi se k roku 1968 nehlásí? (15.04.2008)
Jiří Pelikán o Jaru (14.04.2008)
Jiří Dolejš: Pražské jaro 1968 z pohledu KSČM (13.04.2008)
Obrana socialismu, nejvyšší internacionální povinnost (10.04.2008)
Akční program KSČ (3) (09.04.2008)
Akční program KSČ (2) (09.04.2008)
Akční program KSČ (09.04.2008)
Žádná nostalgie (08.04.2008)
Nástup československé reformy a její potlačení (1962—1986) (08.04.2008)
Sektářství není program (31.03.2008)
Neříkám nic jiného (31.03.2008)
KSČM k výročí 21. srpna 1968 (23.02.2008)
K úspěchu potřebujeme odpovědné občany a vůdčí osobnosti (14.01.2008)
Kosygin - hlavní inženýr SSSR (02.09.2007)
Co je společné pro ekonomické reformy v roce 1968 a dnes (27.08.2007)
Projev dr. Gustáva Husáka 28. srpna 1968 (23.08.2007)
Emigrace v podstatě nejsou k ničemu (14.07.2007)
Všechno bylo a je jinak (12.07.2007)
„Osmašedesátý“ - legendy a skutečnost (12.07.2007)
Vsjo budět blagopolučno (18.04.2007)
V roli „zachránce“ socialismu (03.11.2006)
Zákon 109/1968 Sb. - Usnesení Národního shromáždění ze dne 10. července 1968 (11.05.2006)
Ústavní zákon č. 77/1968 Sb. ze dne 24. června 1968 (11.05.2006)
Projev před volbou České národní rady (11.05.2006)
Reformně komunistická koncepce překonání krize sovětského systému a pokus o její uskutečnění v Československu 1968 (08.04.2006)
Antonín Novotný ke svému odchodu z vrcholné politiky (04.01.2006)
Zpráva o zasedání ÚV KSČ (04.01.2006)
Hodnocení roku 1968 (20.11.2005)
Štrougal, nebo Husák? váhali Rusové po okupaci (20.11.2005)
Okupanti nás obsadili! (21.08.2005)
Minulost a budoucnost (31.07.2005)
Deset bodů (23.07.2005)
37 let od pražského jara (15.07.2005)
Nová levice v Československu: rozhovor s Jiřinou Šiklovou (01.06.2005)
Stát odškodní oběti okupace z roku 1968 (03.05.2005)
Dva tisíce slov (02.04.2005)
Většina Slováků stále za Dubčekem (27.01.2005)
Československé jaro 1968 (12.01.2005)
Lidská tvář - A. Dubček (1921-1992) (08.01.2005)
K socialismu s lidskou tváří (20.05.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Pavel Kosatík | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Týden

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1922 (1922 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1473 (1473 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1562 (1562 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
990 (990 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1620 (1620 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1508 (1508 hl.)
Prohnilý humanismus !!
999 (999 hl.)

Celkem hlasovalo: 10074


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.