logo SDS
Dnešní datum: 25. 06. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 693x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 653x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 606x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 549x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 538x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 531x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 515x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 408x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 34
Prům. 19.9
21 denni
Max. 534
Prům. 451.8

Nyní si čte web : 101 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Antonín Novotný ke svému odchodu z vrcholné politiky

Vydáno dne 04. 01. 2006 (9353 přečtení)

Výňatky z knihy Rudolfa Černého „Antonín Novotný: pozdní obhajoba“, v níž popisuje společnou práci na rukopisu „Exprezident“. Rukopis byl posléze na příkaz ÚV KSČ zabaven státní mocí a na 50 let „zmrazen“ v sejfech zvláštního oddělení.

… Jak to pak, že on, který byl ještě před několika týdny ve vrcholné stranické funkci, může dnes tok událostí pozorovat s „rukama v kapsách“? Proč se nebrání?

„Vystoupit proti lživým nařčením?“ divil se. „Slyšel jste někdy o takzvané zpětné vazbě? To se na Novotného vypustí palba lží, a tak se mu zároveň poskytne možnost, aby na některou reagoval, aby na některou odpověděl. Přirozeně, že si Novotný vybere tu nejhorší a nejnestoudnější. Tak alespoň organizátoři kampaně uvažují. Doufají, že jim na to sednu? Když se odvolám, oni tu zprávu velmi šikovně dementují, čímž ji zopakují – a zítra ji tedy bude vědět víc lidí než včera. Já mám možnost znovu protestovat proti dementi, a výsledek, to už je zpětný odraz v povědomí celého státu. Lid se přirozeně nedozví skutečnou pravdu, já zůstanu viníkem, a teď to spustí naplno. V některé továrně zorganizují „veřejné mínění“ proti Novotnému, který byl odhalen jako viník, novinář, který si lež vymyslel, dostane všeobecnou podporu pro další útok proti mně, a už je tady první rezoluce…“

Antonín Novotný předkládal plno argumentů, které mě měly přesvědčit o správnosti jeho postoje. Byl si především jistý, že každá jeho obhajoba na veřejnosti bude zneužita proti straně. Sám sebe přibíjel na kříž: Bojovat za vlastní rehabilitaci a ohrozit KSČ? Vykoupit vlastní klid poškozením strany?

První návštěva u Antonína Novotného se blížila ke konci. V duchu jsem si kladl kardinální otázku: Do jaké míry nastalá situace, dějinné zvraty v pravém slova smyslu ovlivní muže v křesle přede mnou. Bude, právem, zatrpklý, nebo nadále nanejvýše disciplinovaným komunistou, který ze stranické kuchyně nevynese nic, co by mohlo KSČ uškodit?

Nedalo, abych se neotázal:

„Tušil jste, že po odvolání z funkce prvního tajemníka budete zbaven i křesla prezidenta?“

Změřil si mě očima, jako by vážil odpověď. Ale na to, že jsme spolu seděli poprvé, řekl dosti otevřeně:

„Věřil jsem, že mi podle slibu bude zachováno. Přestal jsem tomu však věřit ve dnech oslav 20. výročí Února 1948. I když jsem byl tehdy ještě členem ústředního výboru, šlo vlastně už jen o formální akt přítomnosti prezidenta. Události už pochodovaly beze mne a kolem mne. Už jsem se ani nepodílel na přípravě, na tribuně jsem dělal stafáž. Situace byla taková, že nikdo z našich soudruhů na mne ani nepromluvil, ze strany některých zahraničních delegací šlo jen o společenské gesto. Výjimku učinil Ulbricht. My dva k sobě nikdy necítili zvláštní osobní vztah, ale byl to už jen on, kdo se mnou hovořil jako soudruh se soudruhem. Projevil obavy z nastupující revize u nás; více jsem vyčetl z jeho řečnického vystoupení. Ve svém projevu se dovolával ústavy NDR, která ve svém prvním článku hovoří o tom, že jejich zem je politickou organizací pracujících měst a venkova. Že německý lid za vedení dělnické třídy buduje komunismus a že neopustí bratrské strany.“

Řeči státníků je třeba číst mezi řádky a z na první pohled obyčejných frází se staví závažná tvrzení. Tak tomu bylo i v případě Ulbrichtovy řeči v Praze, která věštila zvraty vývoje u nás. Antonín Novotný se v tomto smyslu rozhovořil o 20. výročí Února, které prý nebylo oslavou, ale třídními spory na nejvyšší komunistické úrovni. Rumun a Jugoslávec hovořili z tribuny ve prospěch Dubčekova týmu; Kádár, Gomulka, Brežněv a hlavně Ulbricht z pozice proletářského internacionalismu. Ceašescu prosazoval pod rouškou jakési komunistické rovnoprávnosti naprostou izolovanost jednotlivých států socialistického zřízení, Vlahovič přísahal na program samospráv a národní emancipace. Oba sklidili aplaus pražské obrodné vlny. Exprezident svlažil rty douškem kávy:

„Já prosazoval sovětské stanovisko obsažené v projevu Brežněva, ten se mi styděl podívat do očí…“

„On si Leonid Iljič uvědomil svůj podíl a snažil se ke mně najít cestu. Po slavnosti na Staroměstském náměstí mi řekl:

„Doufám, Antoníne Antonoviči, že zajdeš s námi ještě k nám na skleničku!“

„Dnes už ne,“ odmítl jsem pozvání. „Jsem moc unavený!“

„Dobrá!“ odpověděl mi. „Ale abys jednou nelitoval!“

„Já Brežněvovo pozvání odmítl, i když jsem věděl, že mi to nezapomene. Je to přece jenom někdo; ale já mu nemohl odpustit, že mě obětoval. Měl jsem pořád na paměti rok 1962, zasedání strany, kde mě teatrálně prohlásil za největšího syna Komunistické strany Československa. To bylo zasedání, kde Čína odsoudila náš, ale hlavně sovětský vztah k Albánské straně práce. Podobně mě svého času vyznamenal Nikita Chruščov, jeho stisk byl však mnohem vřelejší a upřímnější. Já to přirozeně bral jako ocenění práce celé naší strany. Pak přišel prosinec loňského roku, Brežněv sondoval půdu ve Španělském sále a najednou byl pro něho největším synem československé dělnické třídy už Alexander Dubček. Bez něho už neudělal ani krok…“

Slyšitelným spodním tónem teď zněla nespokojenost Antonína Novotného. Zvláště to bylo citelné při kritice lidí, se kterými až donedávna spolupracoval. Na otázku, zda vidí příčinu většiny změn v nástupu nové generace politiků, řekl:

„Generační střídání vždy přineslo straně problémy. S příchodem těch mladších se musely řešit nové okolnosti. Až dosud šlo vždy o revoluční nástup, nyní je tornu jinak. Pamatuji se, že na konci padesátých let se rapidně začal zužovat kádr osvědčených straníků, kteří to většinou táhli už od dvacátého roku. Umírali a odcházeli do penze. Tím se však otevíral prostor mladším soudruhům, kteří až na výjimky neprošli žárem třídního boje, což není fráze, ale platný fakt. Víte, za mých mladých let znamenalo být v kterékoliv stranické funkci neustále v nebezpečí kriminálů, vyhazovů z práce, odmítání zaměstnání, žebráckých obecních podpor. Po osmačtyřicátém roce byla funkce už bez nebezpečí a solidně finančně zajištěna. Znamenala mnohem významnější společenské postavení a tak se stalo něco, s čím jsme dříve nepočítali: honba funkcemi, které přinášely různé sinekury. Mnozí soudruzi neprosazovali své postavení na zásadě politické práce, ale na intrikách, které se posléze přenesly i do nejvyšších orgánů strany. Předsednictvo mi někdy připomínalo debatní klub, více se tam řešily soukromé záležitosti některých funkcionářů než závažné politické problémy. Ideje a sny o nejspravedlivějším společenském zřízení ustupovaly realitě kariéry. Snažil jsem se bojovat s tímto nešvarem, ale ukázalo se, že jsem proti tomu příliš slabý. Nejhorší bylo, že za mnou začaly přicházet i manželky některých soudruhů a žádaly, abych řešil jejich rodinné věci. Maléry synáčků a dcerek, dokonce mi přišly ukazovat boule a modřiny, které utrpěly při hádce s manželem. Říkám vám, že tyto praktiky se týkaly výhradně té nové politické generace, nic takového si nepamatuji z doby, kdy ve vedení strany byli její zakládající členové.“

Narážku na nekorektní zprávy o jeho osobě, kterých ten čas bylo v novinách a časopisech plno, přešel jen pokrčením ramen a vrátil se k našemu prvnímu setkání. Jestlipak mi dostatečně vylíčil zasedání ve Španělském sále? A tak se rozhovořil o událostech, kdy se rozhodovalo o jeho vyřazení z politiky.

„V prosinci to začalo, v lednu jsem byl v ústředním výboru skoro bez podpory. Abyste tomu lépe rozuměl. Já jako 1. tajemník strany politicky představoval jakýsi „centr“. Po zbavení funkce se stal centristou Dubček, ke kterému směřoval odliv dosavadních zastánců mé linie. Dezertovali k centru, tak se to dá nazvat. Já představoval levici, byl jsem členem předsednictva, ale nikdo se mnou už nepočítal. I to prezidentství bylo už formální. Byl jsem předsedou Národní fronty, ale ta zasedala beze mne. Lidé, kteří před několika týdny neudělali krok bez mého pokynu, se teď báli se mnou zastavit, aby neohrozili své dosavadní postavení…“

Hlavní nápor byl však na Antonína Novotného, třebaže byl v přímém rozporu s usnesením a prohlášením předsednictva KSČ, které hodnotilo Novotného, při jeho odchodu z funkce 1. tajemníka KSČ, jako úspěšného politika a oddaného soudruha, který vykonal mnoho pro stranu a národ…

„Musíte rozlišovat oficiální prohlášení, která jsou vlastně jen výsledkem určitých názorů na věc v daném okamžiku. Situace je dnes už docela jiná než v lednu, aby si pamatovali, co o mně prohlásili. Teď už si mohou na Novotného vymyslet, co chtějí. Ono už nejde tak o mne, ale o to dostat do povědomí veřejnosti, že komunistický režim od roku 1948 byl jedinou dlouhodobou pohromou pro národ, že za éry dělnických prezidentů to šlo od deseti k pěti, že na tak vysoké funkce neodpovídaly naše vědomosti… Jsou to jednoduché počty. Nejdříve je třeba ukázat KSČ a dělnickou třídu před národem jako svaz nějakých politických negramotů nebo dobrodruhů a zločinců. Stupňovaným tlakem uspíšit odchod čestných komunistů z veřejné činnosti a tak vyklidit pole pro revizi. Oni vědí, že Novotný by se mohl za určitých okolností stát ještě pákou, která by vyvrátila jejich snahu zbavit dělnickou třídu moci. Proto museli navodit takovou situaci, aby se masy strany staly nepřítelem Novotného, a jemu vytvořit takové životní podmínky, aby se staral jen o vlastní kůži. To je smysl všech špinavých pomluv mne a mé rodiny.

„Co si asi vykládáte za moji slabost nebo nepředloženost, to byla skutečnosti víra v komunistické řešení problémů. Mohu vám říci‚ že jsem byl vždycky proti dávání funkcí k dispozici. Funkce, to není vlastnictví toho či onoho funkcionáře, aby ji ústřednímu výboru dával. Funkce nám je vždy pouze propůjčena, proto nám může být stranou odňata. Já ji ve skutečnosti nedal. Ani jednu ani druhou, byly mi odňaty tlakem, kterému jsem byl vystaven. Ocitl jsem se mezi dvěma kameny, které mne drtily. Na jedné straně progresivisté: ti si byli vědomi, že bez mé porážky nebude existovat revize. Na druhé straně soudruzi, kteří mi v naději své vlastní záchrany odmítli podporu. Já si mohl vybrat. Buď jít do opozice a riskovat vyloučení z KSČ, nebo odejít z politiky vůbec. Volil jsem to druhé. Usnadnilo mi to několikeré nabídnutí, abych to složil. V tom je celé tajemství mého odchodu…“


Související články:
(ČR - rok 1968)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“ (12.09.2018)
Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia (10.09.2018)
Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa (10.09.2018)
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS (26.08.2018)
Rezignace presidenta republiky (19.04.2018)
Desatero pro okupovaného intelektuála (01.03.2018)
Čím začít? (Po lednu 1968) (28.02.2018)
Začátek byl nenápadný (30.12.2017)
Srpen 1968 (27.08.2017)
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu (21.08.2017)
Stanovisko Výkonného výboru KSČS k 21. srpnu 1968 (21.08.2017)
Projev Oldřicha Černíka po návratu z Moskvy (21.08.2013)
Rok 1968 - v Čechách vľdy s humorem ... (20.08.2013)
"Velké tajemství" 60. let? (06.05.2009)
Od odsouzení k "hořké nutnosti". KS Rakouska, "Pražské jaro" a vojenská intervence v Praze (25.09.2008)
Za Praľským jarem 1968 (25.09.2008)
Několik poznámek (22.09.2008)
Die DDR, der Prager Frühling und das Ende des sowjetischen Sozialismusmodells (22.09.2008)
Three brief remarks to the topic of this Seminar (22.09.2008)
Praľské jaro, sovětská invaze a ąpanělská komunistická strana po 40 letech (22.09.2008)
The Spring of Prague and its influence on the Greek Left wing movement (29.08.2008)
Seminář EL v Praze: 21. srpen 1968 a levice v Evropě (29.08.2008)
Co levice osmašedesátníkům dluží … (29.08.2008)
The GDR, the Prague Spring and the End of the Soviet Socialism-Model (29.08.2008)
Prague Spring, the Soviet invasion and the Spanish Communist Party 40 years later (29.08.2008)
August 68: Dienstbier neverí, žľe august 68 bol kvôli vojnovým plánom Moskvy (21.08.2008)
Kronika místodržľení v Čechách (výňatek) (05.08.2008)
Šilhán: Invaze v roce 1968 byla přípravou na válku (05.08.2008)
Čierná: Poslední ąance pro Dubčeka (03.08.2008)
Poselství občanů předsednictvu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (03.08.2008)
Závěr jednání v Čierne nad Tisou (01.08.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (2) (29.07.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k dopisu pěti komunistických a dělnických stran (19.07.2008)
Varąavský dopis (19.07.2008)
Domácí úkol z pilnosti (08.07.2008)
Jak budu oběąen (06.07.2008)
Předsednictvo ÚV KSČ k manifestu 2000 slov (29.06.2008)
Základní stanoviska Československé sociální demokracie (1968) (24.06.2008)
Odpovědnost a vina A. Novotného (17.06.2008)
Hodina pravdy (16.06.2008)
Rezoluce o současné situaci a dalším postupu KSČ (16.06.2008)
Československo: Dubčekova přestávka (11.06.2008)
Tak váľně: Co konkrétně? (09.06.2008)
Demokracie a socialismus se podmiňují (06.06.2008)
Co je to socialismus? (06.06.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (4) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (3) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (2) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (13.05.2008)
Čím byla a co znamenala ekonomická reforma šedesátých let? (13.05.2008)
Projev J. Smrkovského 29. srpna 1968 (12.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (2) (06.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (06.05.2008)
Výzva dějinám (30.04.2008)
O provázku (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (2) (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (28.04.2008)
Vaše nynější krize (24.04.2008)
Všechno, co konáme, je pro člověka (22.04.2008)
Náboľenství a socialismus (17.04.2008)
Národní fronta nebo parlament? (16.04.2008)
Češi se k roku 1968 nehlásí? (15.04.2008)
Jiří Pelikán o Jaru (14.04.2008)
Jiří Dolejš: Pražské jaro 1968 z pohledu KSČM (13.04.2008)
Obrana socialismu, nejvyšší internacionální povinnost (10.04.2008)
Akční program KSČ (3) (09.04.2008)
Akční program KSČ (2) (09.04.2008)
Akční program KSČ (09.04.2008)
Žádná nostalgie (08.04.2008)
Nástup československé reformy a její potlačení (1962—1986) (08.04.2008)
Sektářství není program (31.03.2008)
Neříkám nic jiného (31.03.2008)
KSČM k výročí 21. srpna 1968 (23.02.2008)
K úspěchu potřebujeme odpovědné občany a vůdčí osobnosti (14.01.2008)
Kosygin - hlavní inženýr SSSR (02.09.2007)
Co je společné pro ekonomické reformy v roce 1968 a dnes (27.08.2007)
Projev dr. Gustáva Husáka 28. srpna 1968 (23.08.2007)
Emigrace v podstatě nejsou k ničemu (14.07.2007)
Všechno bylo a je jinak (12.07.2007)
„Osmašedesátý“ - legendy a skutečnost (12.07.2007)
Vsjo budět blagopolučno (18.04.2007)
V roli „zachránce“ socialismu (03.11.2006)
Zákon 109/1968 Sb. - Usnesení Národního shromáždění ze dne 10. července 1968 (11.05.2006)
Ústavní zákon č. 77/1968 Sb. ze dne 24. června 1968 (11.05.2006)
Projev před volbou České národní rady (11.05.2006)
Reformně komunistická koncepce překonání krize sovětského systému a pokus o její uskutečnění v Československu 1968 (08.04.2006)
Zpráva o zasedání ÚV KSČ (04.01.2006)
Hodnocení roku 1968 (20.11.2005)
Štrougal, nebo Husák? váhali Rusové po okupaci (20.11.2005)
Okupanti nás obsadili! (21.08.2005)
Minulost a budoucnost (31.07.2005)
Deset bodů (23.07.2005)
37 let od pražského jara (15.07.2005)
12. července 1968 (15.07.2005)
Nová levice v Československu: rozhovor s Jiřinou Šiklovou (01.06.2005)
Stát odškodní oběti okupace z roku 1968 (03.05.2005)
Dva tisíce slov (02.04.2005)
Většina Slováků stále za Dubčekem (27.01.2005)
Československé jaro 1968 (12.01.2005)
Lidská tvář - A. Dubček (1921-1992) (08.01.2005)
K socialismu s lidskou tváří (20.05.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Antonín Novotný | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
188 (188 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
157 (157 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
126 (126 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
118 (118 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
108 (108 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
134 (134 hl.)
Prohnilý humanismus !!
106 (106 hl.)

Celkem hlasovalo: 937


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.