Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa

Pekingská propaganda zřejmě čekala dva dny, kdy na rumunské ambasádě v Pekingu vystoupil velmi ostře předseda vlády Čou En-Lai s projevem, který je věcně identický s níľe přeloľeným textem. Oba dokumenty spolu s komentářem „Totální bankrot sovětského moderního revizionismu“ byly urychleně přeloľeny do angličtiny a vydány jako zvláątní příloha týdeníku Peking Review č. 34. S mimořádnými přílohami se tehdy v Praze v knihovnách nepočítalo, tak se ke mně jedna z nich později dostala. (mn)

Suľována těľkostmi doma i v zahraniční a nacházejíc se ve slepé uličce, sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa

Jednajíc neskrývaně jako banda loupeľníků, Breľněv-Kosyginova renegátská klika bezostyąně vyslala 20. srpna masivní ozbrojené síly, aby surově okupovala celé Československo a spáchala tím monstrózní zločin proti československému lidu. Jedná se o bezprecedentně velké odhalení ohavných rysů sovětské revizionistické renegátské kliky, která zběsile provádí imperialistickou mocenskou politiku; je to nejodpornějąí vystoupení v tvrdém souboji mezi sovětskou revizionistickou renegátskou klikou a československou revizionistickou renegátskou klikou; je to výsledek přímé tajné domluvy mezi sovětskou revizionistickou renegátskou klikou a americkým imperialismem v marném pokusu o přerozdělení světa; je to boj na smrtelné posteli sovětské revizionistické renegátské kliky pokusit se zabránit krizi rozpadu a bezprostředního zničení celého moderního revizionistického bloku. V plné míře to odhaluje podstatu sovětských revizionistů jako papírového tygra.

Zprávy z různých zdrojů ukazují, ľe pozdě v noci 20. srpna vyslala sovětská revizionistická renegátská klika spolu s revizionistickými klikami Polska, NDR, Maďarska a Bulharska současně z mnoha míst velkou sílu pozemních vojsk a jednotek letectva k invazi do Československa. V průběhu invaze sovětská revizionistická renegátská klika speciálně instruovala svého velvyslance ve Spojených státech Dobrynina, aby osobně informoval vůdce amerického imperialismu Johnsona o tomto aktu agrese. Tentýľ večer Johnson svolal mimořádnou schůzku Rady národní bezpečnosti USA k projednání této otázky. Po setkání pověřil amerického ministra zahraničí Ruska, aby povolal Dobrynina do Bílého domu k daląím rozhovorům za zavřenými dveřmi.

Poté, co vojska sovětské revizionistické kliky a jejích přisluhovačů pronikla na československé území, československá revizionistická klika přijala politiku „vyhnout se odporu“, přičemľ opakovaně vyzývala vąechny vojáky a lidi v zemi, aby „zůstali v klidu“. Díky tomu útočící jednotky rychle obsadily hlavní města a celé území Československa a uzavřely vąechny jeho hranice. Tanky, obrněné vozy a daląí vojenské vozy sovětské revizionistické kliky dunily ulicemi Prahy, československým hlavním městem, zatímco mnoho sovětských proudových stíhaček krouľilo den a noc nad hlavami. Jednotky sovětské revizionistické kliky ovládly klíčové silniční komunikace v Praze, obsadily letiątě a rozhlasovou stanici, zpravodajskou agenturu a kanceláře novin, obklíčily nebo obsadily československý prezidentský palác, budovu ústředního výboru československé revizionistické strany a taková klíčové úřady jako ministerstvo obrany, zahraničních věcí nebo vnitra. Podle zpráv západních zpravodajských agentur sovětské jednotky zadrľely nebo zatkly stranické a vládní představitele československé revizionistické kliky, včetně prvního tajemníka ústředního výboru strany Alexandra Dubčeka, premiéra Oldřicha Černíka, předsedy Národního shromáľdění Josefa Smrkovského a předsedy České národní rady Čestmíra Císaře.

Při vyslání vojsk k invazi do Československa sovětská revizionistická renegátská klika pověřila TASS, aby 21. srpna vydal nejpokrytečtějąí prohláąení, které nestoudně říká, ľe jejich ozbrojené vniknutí do Československa „vycházelo z principů nerozborného přátelství a spolupráce“ a ľe tam ąli kvůli „obraně socialistických výdobytků“ a tak dále a tak podobně v marném pokusu vytvořit záminky a obhájit svou otevřenou agresi.

Československý pracující lid vyjadřoval velké rozhořčení nad barbarskou agresí sovětské revizionistické renegátské kliky a nad hanebnou zradou československé revizionistické renegátské kliky. Navzdory tlaku invazních jednotek organizoval lid stávky a demonstrace a vyzýval jednotky sovětského revizionistického agresora, aby odeąly. Bylo hláąeno, ľe se občané v Praze, Bratislavě a daląích městech střetávali s invazními jednotkami a ľe docházelo ke konfliktům. Mnoho lidí stavělo barikády z autobusů, číhalo v záloze, házelo zápalný materiál ze střech a vyuľilo vąech moľných prostředků k zastavení postupujících tanků. Řada pancéřovaných vozů a tanků byla zapálena. Mnohokrát je lidé obklopovali, hádali se s invazními vojáky a distribuovali letáky, poľadující staľení vojsk sovětských revizionistů. Za poslední dva dny ąly oběti na obou stranách do několika stovek. V současné době se v těchto městech stále ozývají zvuky výstřelů.

Tento bezprecedentně bezostyąný ozbrojený zásah a invaze do Československa sovětskou revizionistickou vládnoucí klikou je nevyhnutelným výsledkem revizionistické linie, kterou tato klika dlouhodobě prováděla. Tato událost je koncentrovaným projevem kaľdodenního prohlubování a neoddělitelné krize a váľných rozporů v moderním revizionistickém bloku se sovětským revizionismem jako centrem, je koncentrovaným projevem hromadného bankrotu moderního revizionismu.

Po mnoho let sovětątí revizionističtí vůdci, od Chruąčova aľ po Breľněva, Kosygina a jim podobné, obnovovali doma kapitalismus vąemi způsoby, zatímco na mezinárodním poli hráli aktivně roli komplice č. 1 amerického imperialismu při potlačování revoluční boje lidí na celém světě. Ve svých vztazích s Československem a jinými východoevropskými revizionistickými zeměmi sovětątí revizionisté vľdycky praktikovali ąovinismus velkého národa a národní egoismus, přeměňovali východoevropské země na svá závislá území a kolonie, neustále zpřísňovali kontrolu nad vládnoucími klikami těchto zemí a bezohledně utlačovali a zneuľívali ąiroké masy lidí. Revizionistické kliky ve východní Evropě dělají vąe, co je v jejich silách, aby se osvobodily od přísné kontroly sovětských revizionistů, aby se mohly přímo jednat s imperialismem vedeným Spojenými státy. Boj mezi sovětskými revizionisty a jejich následovníky ve východní Evropě se tak stává stále více akutním a rozklad se denně zesiluje. Jako poslední zoufalý pokus nyní sovětątí revizionističtí renegáti vyslali své jednotky do Československa v marné naději na zachování své otřesené hegemonie.

Boj mezi československými revizionisty a boj mezi sovětskými a československými revizionistickými klikami se stal otevřeným jiľ koncem loňského roku. Novotný, oblíbenec sovětských revizionistů v Československu, energicky následující sovětské revizionisty a obnovující doma kapitalismus, vyvolával v Československu stále častějąí třídní polarizaci a stále ostřejąí třídní boj a způsobil váľné ekonomické obtíľe, čímľ vyvolal silný vztek a odpor mezi ąirokými řadami lidí. Za těchto okolností se boj v rámci československé revizionistické kliky stal ostřejąím a ostřejąím. Počínaje koncem loňského roku provedla frakce vedená Dubčekem váľné útoky na frakci Novotného a, nehledě na opakované osobní intervence Breľněva a daląích sovětských revizionistických vůdců, zbavila Novotného jeho funkcí, v lednu prvního tajemníka ústředního výboru strany a v březnu prezidenta republiky a plánovitě a systematicky uchvátila stranickou, vládní a vojenskou moc. K posílení svých pravomocí se Dubčekova frakce na jedné straně pokouąela vąeobecně ospravedlnit nenormálnosti a zrůdnosti tzv. „období kultu osobnosti“ a na druhé straně provedla rozsáhlou čistku u členů frakce Novotného u moci.

Po převzetí moci Dubčekova revizionistická klika urychlila obnovu kapitalismu doma ve vąech sférách úsilí jeątě otevřeněji. V zahraniční politice, mávaje praporem „nezávislosti“, zdvojnásobila snahu setřást ze sebe kontrolu sovětských revizionistů a rozvíjet aktivně vztahy se Západem usilím o vytvoření „přímých vazeb“. Vývoj takového odstředivého trendu od sovětské revizionistické kliky značně otřásl postavením sovětských revizionistů v Československu a značně zhorąoval rozpory mezi sovětskými a československými revizionisty. Aby si udrľela kontrolu nad československými revizionisty a současně zabránila tomu, ľe tento odstředivý trend způsobí rozsáhlé řetězové reakce v jim podřízených revizionistických zemích, vládnoucí sovětská revizionistická klika neustále vykonávala na československé revizionisty celé měsíce politický, ekonomický i vojenský tlak, aby je dostala na kolena.

V posledních několika měsících vůdci sovětské revizionistické renegátské kliky Breľněv, Kosygin a daląí jeli osobně při mnoha příleľitostech do Prahy, aby provedli přímou intervenci. Seřadili stranické a vládní ąéfy Polska, NDR, Bulharska a Maďarska a společně uspořádali setkání v Dráľďanech, Moskvě a Varąavě ve druhé polovině března, na začátku května a v polovině července, aby připravili politické a ekonomické sankce proti nové československé revizionistické vedoucí klice ve snaze přimět Dubčekovu kliku k posluąnosti. Ke zvýąení tlaku také vyslali z varąavské schůzky v polovině července společný dopis československým revizionistům, který je prakticky ultimátem. V dopise tato banda revizionistů panovačně připomínala československým revizionistům, ľe „ztrácejí kontrolu nad během událostí,“ popisovala situaci jako „váľnou“ a bezostyąně tvrdila, ľe tato situace ohroľuje „společné ľivotně důleľité zájmy“ Sovětského svazu a daląích, revizionisty ovládaných zemí, tj. hegemonii sovětské revizionistické renegátské kliky, a ľe proto nemohou „být lhostejní a lehkomyslní“ tváří v tvář takové situaci a tak dále a tak podobně. Vąechno toto mělo za cíl připravit záminku pro vojenskou intervenci. Kromě toho, ľe tu a tam vedli tajné schůzky zaměřené na přijetí autoritativní politiky vůči československým revizionistům, vládnoucí sovětská revizionistická klika udrľovala v uplynulých několika měsících vůči československým revizionistům tiskovou ofenzívu bezprecedentního rozsahu.

Od chvíle Dubčekova nástupu k moci se sovětątí revizionisté pokouąeli ąikanovat československé revizionisty vedle politického tlaku také vojenskou silou. Své polské, bulharské, bulharské a maďarské přisluhovače pouľívaly k častému vojenskému nasazení na hranicích Československa a jménem organizace Varąavské smlouvy přinutily československé revizionisty souhlasit se „společnými vojenskými cvičeními“ v hranicích Československa koncem června. Kromě toho konali řadu vojenských cvičení v různých podobách v blízkosti československých hranic.

Během tohoto období českoslovenątí revizionističtí vůdci a tisk prováděli intenzivní protiútoky vůči sovětským revizionistům. Revizionistická klika Československa prostě nedbala na dopis společně podepsaný stranickými a vládními ąéfy Sovětského svazu, Polska, NDR, Bulharska a Maďarska. Jakmile byl dopis zveřejněn, českoslovenątí revizionističtí vůdci otevřeně objasnili, ľe jsou odhodláni „nečinit nejmenąí ústup od cesty, kterou jsme nastoupili v lednu“, a poľadovali, aby byla Varąavská smlouva revidována tak, ľe „zaručí členům paktu rovná práva.“

Před vąemi těmito politickými a vojenskými tlaky od sovětských revizionistů se českoslovenątí revizionisté rozhodli provést určité kompromisy, ale neudělali ľádné podstatné ústupky.

Za situace takovéhoto zablokování sovětątí revizionističtí renegáti osobně odjeli do Černé v Československu, kde se vedli bilaterální rozhovory s československými revizionistickými vůdci od 29. července do 1. srpna. Následně se 3. srpna konaly daląí rozhovory v Bratislavě mezi revizionistickými vůdci ąesti zemí: Sovětským svazem, Polskem, NDR, Bulharskem, Maďarskem a Československem. Tyto rozhovory vąak rozpory mezi oběma stranami nezmírnily. Bezohledné vyslání jednotek k okupaci Československa 20. srpna bylo posledním příhozem v licitaci, který udělali zoufalí sovětątí revizionisté, kteří se ocitli v dilematu.

Velký Lenin kdysi ostře ukázal: „Burľoazie se chová jako nestydatí lupiči, kteří ztratili hlavu, po hlouposti se dopouątějí hlouposti, a tím zhorąují situaci a urychlují svoji záhubu.“ Sovětská klika revizionistických renegátů, coľ jsou burľoazní ľivly oblečené do pláątě marxismu-leninismu a socialismu, dnes páchá právě takovou hloupost.

Je vąeobecně známo, ľe kremelątí renegáti jiľ dávno zcela zradili marxismus-leninismus a socialismus a uskutečnili vąestrannou kapitalistickou obnovu v socialistické zemi. Uľ dávno pracují ruku v ruce s americkým imperialismem ve ąpinavém kąeftu jako četník při potlačování bojů revolučního lidu světa. Nynějąí zločiny spáchané těmito zrádci z Kremlu značně překonaly ty, které spáchala československá revizionistická klika. A přesto se s vztyčenou vlajkou „přátelství a spolupráce“ ani nezačervenali, kdyľ předvedli směąnou show, ľe jedou do Československa, aby „bránit“ to, čemu říkají „socialistické výdobytky“. Během posledních několika měsíců vykonali veąkerý moľná nátlak na československé revizionisty a nakonec provedli avanturistický krok přímé akce. Přitom doufali, ľe vyplní „trhlinu“ v Československu a ľe posílí svou kontrolu nad východní Evropou a celým revizionistickým blokem. Sovětská revizionistická klika vąak jen urychlila ątěpení a rozpad revizionistického bloku a dostala se do bezprecedentní izolace. Od ozbrojené okupace Československa touto klikou vąechny ostatní revizionistické strany, kromě čtyř servilních nohsledů sovětské revizionistické kliky, kteří se připojili k vyslání vojsk do Československa, uskutečnily mimořádné schůzky nebo vydaly deklarace vyjadřující „rozhořčení“ vůči sovětským revizionistům, nebo vyslovovaly „nejrozhodnějąí odsouzení“ či „váľný rozdíl v názorech“.

Náą velký vůdce předseda Mao prohlásil: Pouze opakovaným vzděláváním pozitivními a negativními příklady a pomocí srovnávání a kontrastu se revoluční strany a revoluční lidé mohou zakalit, mohou zrát a mohou si zajistit vítězství.

Praví marx-leninisté a revoluční lidé na celém světě, zejména marx-leninisté a revoluční lidé v Československu a v Sovětském svazu obdrľí daląí historické vzdělání negativním příkladem z nových zločinů sovětských revizionistických renegátů. Moderní revizionisté reprezentovaní vládnoucí sovětskou revizionistickou klikou se oblékají do pokrytecké revoluční frazeologie, avąak hučení sovětských stíhaček nad Prahou a Bratislavou a dunění sovětských tanků v ulicích těchto dvou měst zcela roztrhl sentimentální závoj „internacionalismu“, „přátelství“ a „spolupráce“, který si Breľněv, Kosygin a jejich zástupci nasadili, aby byly naplno odhaleny ohavné rysy sovětských revizionistů - ąovinismus velkého národa, národní egoismus a imperialistické právo dľungle. Tento incident pomůľe ąirokým masám revolucionářů v Sovětském svazu, v Československu a v daląích zemích pod revizionistickým panstvím jasně vidět, kam kontrarevoluční revizionistická linie vede jejich země, a tak posiluje jejich nové politické probuzení. Vąichni opravdoví komunisté a ąiroké masy revolučního lidu v těchto zemích jistě povstanou do boje, důkladně rozbijí reakční vládu revizionistických klik ve svých vlastních zemích a vypořádají se se sovětskou revizionistickou renegátskou klikou za její obrovské zločiny.

Velký rudý prapor socialismu a komunismu určitě nad těmito zeměmi zase zavlaje!

(Zpráva tiskové agentury Hsinhua, 22. srpna)