logo SDS
Dnešní datum: 23. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 775x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 715x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 690x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 620x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 617x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 609x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 587x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 480x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 19
Prům. 11.1
21 denni
Max. 350
Prům. 289.3

Nyní si čte web : 61 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Paďouři a bojovníci

Vydáno dne 13. 07. 2002 (5632 přečtení)

Co nám dluží čeští komunisté [úvaha]
Ferdinand Peroutka shrnul na počátku padesátých let úkol stanice Svobodná Evropa těmito slovy: Vyvlastnění majetku, které komunisté provedli, je ničím ve srovnání s tím vyvlastněním pojmů, jehož se odvážili. Budeme se snažit, abychom pojmům a slovům vrátili starý jejich obsah, který jim lidstvo vždy přikládalo.

Vyvlastnili komunisté opravdu pojmy? Vyvlastněný majetek lze restituovat. Lze restituovat i pojmy? Vzpomínám si na své poslední setkání v Brně s velkým českým nemarxistickým filosofem Josefem Šafaříkem. Vyprávěl mi o svém údivu nad tím, že bychom měli restituovat slovu „kapitalismus“ všechnu jeho starou moc nad lidmi, zatímco slova, která mu vzdorovala - jako odcizení, sociální spravedlnost, solidarita - by měla být zapsána na listinu slov podezřelých z terorismu, ostře střežených a brutálně prohledávaných pravicovými novináři. Restituce vyvlastněného majetku je ale vždy také restitucí vyvlastněných slov. Dají se restituovat všechna slova?

V soukromých rukou jsou dnes znovu obrovské feudální majetky, které se mohly zformovat jen v předobčanských dobách, kdy velká většina lidí neměla žádná práva, nebyli občany, jen poddanými. Jsou takové majetky legitimní i v době, kdy lidé už nejsou poddanými, ale občany? Lze restituovat i pojmy, které k nim patří - panství, nerovnost jako přirozený stav společnosti či nadpřirozená autorita církve katolické a její privilegované postavení ve státě? V té míře, v níž naše konzervativní pravice prosadila restituce feudálních majetků včetně majetku církevního, vyvlastnila pojmy stejně svévolně jako kdysi komunisté. Výrazy „sociální spravedlnost“ nebo „boj za práva chudých“ jsou dnes vyháněny z našich dějin, ačkoli se kolem nich točila tři poslední století a celá naše literatura.

Dovedu si představit, že mnoho českých občanů volilo komunisty, protože se jim zdálo, že slova, která právem vzdorovala kapitalismu v době jeho triumfu, jsou dnes prohlašována za „neplatná od samého počátku“ a oni nechtějí být bez protestu restituováni do doby dávno minulé. Ve dvacátém století zavedli filosofové pojem „času vědomí“, v němž nelze nic vrátit zpět, protože nová zkušenost mění smysl zkušenosti minulé. Existuje také čas sociální, jehož body jsou stejně nevratné: kdo byl jednou občanem, už nebude poddaným „bez odporu svého rozumu a svědomí“ - a to také zásluhou komunistů. Sovětský komunismus byl totiž jednou z historicky možných (i když, jak se ukázalo, příliš nákladných) cest k modernosti, která vedla přes rozhodující roli státu, osvícené menšiny a vědy o společnosti. Komunismus navrhl dovršit Osvícenství sociální revolucí, která by osvobodila člověka od potřeby vymýšlet si různá zásvětí, protože lidská práce řízená socialistickým státem změní tento svět v „ráj na zemi“. Byl to strhující projekt, zdál se kolumbovým vejcem lidských dějin. Komunistický stát přinesl v rámci tohoto projektu alfabetizaci, elektrifikaci, masové očkování, sociální jistoty.

Po první a druhé světové válce Sovětský svaz a USA byly dvě ikony modernosti, obě vzniklé radikalizací různých stránek evropského kulturního dědictví. Evropa jako by žila ve stínu svých radikálních dětí, které odhodily všechny předsudky svých rodičů a budovaly nový svět založený na technické moci bez jakýchkoli zábran. Sovětský komunismus ztělesňoval velký kus toho, zač bojovali „pokrokoví lidé na celém světě“ - bezplatné vzdělání, spojenectví státu a vědy, sociální stát a osvobození lidské tvořivosti z diktátu trhu. Umělci, architekti, vědci snili sen o smíření racionality, krásy a svobody s každodenností: krásné věci nebudou patřit jen bohatým či svátečním dnům, ale dnům všedním a všem, libovali si naši básníci v roce 1948. „Budeme teď dělat krrásné věci, kluci!“ volal podle svědectví Jiřího Voskovce nadšený Nezval po znárodnění filmového průmyslu. Jak zamítnout takový systém, když přes všechnu svou rozpornost byl realizací Velkého Snu?

Komunisté nicméně nevyvlastnili slova a pojmy. Všechna velká slova modernosti byla v komunismu pevně zakódována v jejich pravém významu, který však byl „dočasně pozastaven“. Nebyla vyvlastněna, jak tvrdil Peroutka, ale odložena na později, suspendována a měla platit až zakokrhání socialistického kohouta ohlásí příchod prvního dne bez vykořisťovaných a vykořisťovatelů na naší planetě.

Reformní komunismus nebyl jen iluzí jedné generace komunistů. Šlo v něm o zrušení přechodného opatření vítězné strany vůči slovům, v jejichž jménu zvítězila, a které pozastavilo jejich dějinotvorný, revoluční význam až do doby, kdy třídní nepřítel je už nebude moci zneužít. Reformátorům komunismu šlo o propuštění slov, o která se komunismus opíral, ze stranické moci „hned“, protože pozastavení jejich významu neúnosně ochromovalo fungování systému. Ludvík Vaculík na slavném IV. sjezdu československých spisovatelů v roce 1967 to řekl nejjasněji: Podle litery by se zdálo, že skutečně je u nás platný soubor práv a povinností, který slouží... rozvoji ...občanů,... ve skutečnosti se občané příliš často svých ústavních práv nedovolají... protože prakticky... kterýkoli činitel třebas jen periferní moci může jejich právo vázat na okolnosti a podmínky, jež v ústavě nejsou. Činitelé stojící vysoko nad ústavou pozastavovali a podmiňovali významy pojmů podle svého úsudku. V roce 1968 velká většina československých komunistů rozhodla, že slovům, v jejichž jménu do strany vstoupili, je třeba jejich pozastavený význam vrátit.

Nikdy jsem nebyl marxista a neměl žádný smysl pro složitou marxistickou terminologii, ale přelomovou sílu nadějného roku 1968, v němž slova socialismu jako by začínala platit pro nás pro všechny, jsem pociťoval i jako svoji šanci, nejen komunistů. Ten postoj ke slovům byl ostatně v duchu doby: i v Paříži či Washingtonu se studenti rozhodli brát slova vážně a povstali proti pokrytectví svých rodičů, kteří říkali „svoboda“ a mysleli „výnosné pokrytectví“ či „přijatelné přihrbení se“. A tak přišla divoká léta šedesátá a ta dodnes hučí pod povrchem doby jako poslední léta stylotvorná a „svobodonosná“. Nemylme se tedy. Obrana klíčových slov modernosti není vlastním dědictvím komunismu, ani toho českého ne.

Pravým dědictvím komunismu, to, čím se toto hnutí liší od všech ostatních moderních hnutí, je víra v dějinotvornou roli strany nového typu, jejíž legitimace se nosí na srdci, jejíž členové jsou lidé zvláštního ražení, jíž se bezvýhradně věří, s níž je lépe se mýlit než mít proti ní pravdu, která se řídí poznanými zákony dějin. Taková strana vstupuje do demokratické soutěže s jinými politickými stranami jen s plánem uzavřít s nimi oportunistické spojenectví k dobytí moci a pak jim všem zakroutit krkem. Komunistická strana nebyla obyčejnou stranou, která spojuje lidi stejných názorů více či méně rozumných; byla stranou budování nového lidského světa.

Jen dvě cesty vedou dnešním životem: cesta větších nebo menších paďourů a cesta větších nebo menších bojovníků za novou lidskou společnost, napsal S. K. Neumann. Je to typicky komunistická věta: větší či menší bojovníci za novou lidskou společnost nemohou brát názory, strany, knihy a životy paďourů vážně. Má život paďoura nějaký smysl? Možná, cenu ale nemá, spásy nedojde. V tom se nová strana podobá církvi, která nikdy nepřijme stanovisko, že není než jedním z mnoha spolků ve společnosti a náboženská pravda není než jedno z mnoha lidských přesvědčení, někdy většinové, jindy menšinové. I církev dělí lidi na ty, kdo dojdou spásy, a na paďoury, kteří promarnili svou šanci. Někteří kněží mají s paďoury soucit, stejně jako někteří straničtí funkcionáři.

O stranách tohoto typu říkáme, že jsou totalitní . Myslíme tím to, že nepovažují konflikt za normální, ale chorobný stav společnosti, který je třeba překonat. Mezi legitimností a legalitou, naším svědomím a naší funkcí, je ale stálý konflikt, který vnáší do společnosti pozitivní nepokoj. Společnost je tím demokratičtější, čím otevřeněji se tento konflikt projevuje, čím více se o něm hovoří a čím ostřeji jej každý z nás prožívá. Komunisté naopak věří, že posláním jejich strany je vybudovat společnost, v níž konflikt mezi svědomím a funkcí, mezi legitimností a legalitou vyhasne - co je legální, bude také legitimní, a činy bude funkcionáři diktovat přímo jeho svědomí.

Propojení moderních pojmů jako „rovnost“ či „sociální jistoty“ se stranou tohoto typu je tragickým dědictvím komunismu . Strašné dědictví totalitní Nadstrany dusí velká slova modernosti, lidé se jich bojí, ačkoli jsou pravdivá a my je potřebujeme zpět. Strašně nám chybí v této době sametového feudalismu. Italští občané vůbec a italští dělníci zvláště žijí v demokracii nižší kvality než občané či dělníci řekněme Německa nebo Dánska, protože strach z komunistické strany byl v Itálii tak velký, že se stavěla hráz nejen proti totalitní straně, ale i proti pojmům jako sociální spravedlnost, demokratický stát či občanská rovnost. Strana komunistického typu je žába na prameni, která vysává smysl ze slov, bez nichž demokracie hyne na pojmové úbytě.

Karel Steigerwald napsal o nedávných volbách, že komunisté jsou poslední, před nimi je dvaaosmdesát procent demokratických stran - obrovské těleso z jiného, jim cizího světa. Postihl tím heslem druhou stránku komunistické výjimečnosti - jsou jiní než všichni ostatní, nepatří do občanské společností, nemíchají se s paďoury. Musí jim být ten relativní občanský svět různých (jen relativně platných) postojů, ideologií, věr a pověr cizí navždy? Nás spojuje solidarita omylných, jak ji rozšířit i na neomylné?

Obroda komunistické strany znamená jediné - vrátit se do toho „jim cizího světa“ mezi více či méně pomýlené, větší či menší paďoury, kterými každý z nás lidí „nezvláštního ražení“ je. Udělat z bývalé Nadstrany jednu z mnoha lepších či horších stran, jen o to jde v postkomunistické době. Čeští komunisté nám to dluží. Nejsou zcela určitě dědici nejlepších tradic národního obrození, jak říkával Nejedlý, ale dědici důležitých tradic našeho národa jsou jistě, jak ukazuje neobyčejně vysoký počet velkých českých a slovenských spisovatelů, kteří věřili v jejich světodějné poslání za první republiky a po válce. Dluží to naší literatuře, nejen Vančurovi a Kalandrovi, ale i Zahradníčkovi, řekl bych.

Slovům, která z komunismu udělala naději miliónů lidí, lze vrátit význam jen tak, že se komunisté výslovně zřeknou představy, že jejich strana je vyšší formou rozumu, která když užívá nějaké slovo, tak to slovo znamená pouze to, co strana chce. Slova, z nichž sestává program KSČM, budeme brát vážně, až se komunisté vyrovnají s dědictvím strany-Nadstrany, v jejímž jménu se dopustili všeho, aby získali moc, a odsoudili se sami k tomu, dopouštět se všeho i nadále, aby moc neztratili. Zakroutili tak krkem pojmům, které by se nám dnes velmi hodily.

Je naše komunistická strana na cestě k takovému vyrovnání s minulostí? Zdá se mi spíše, že chce zůstat navždy stranou nostalgiků Velké Strany.

Právo, 13. 7. 2002, Václav Bělohradský


Související články:
(ČR - strany: KSČM)

Projev prezidenta Miloąe Zemana na X. sjezdu KSČM (23.04.2018)
Hodnocení procesů uvnitř KSČM (04.11.2017)
Za Mílou Ransdorfem (23.01.2016)
Co se čeká od KSČM (28.11.2013)
Doba vyžaduje nové spojenectví práce a solidarity (11.11.2010)
Zákaz Dělnické strany - první krok k zákazu KSČM? (19.02.2010)
Jasnější pravidla lobbismu! (30.09.2009)
Důsledek pseudolevičáctví (21.06.2009)
Mladým komsomolcům (21.06.2009)
Vojto, měl jsem tě rád (19.06.2009)
Stalinisté měli v Lidicích vlajky schované, komunisté to prý nevěděli (18.06.2009)
Ke komunistům přišli i odboráři (03.05.2009)
Před sjezdem a po něm (21.05.2008)
KSČM: cesta k vyhasínání (21.05.2008)
Filip odepsal Grebeníčkovi (16.05.2008)
Haló noviny se ptaly kandidátů na funkci předsedy ÚV KSČM (16.05.2008)
V KSČM se před sjezdem ozvalo volání po únoru 1948 (28.04.2008)
Výzva delegátům VII. sjezdu KSČM a všem komunistům (21.04.2008)
Znovu o úloze komunistické strany (21.04.2008)
Ještě jedno výročí (28.03.2008)
USNESENÍ ustavujícího sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy (28.03.2008)
Programové prohlášení KSČM (28.03.2008)
STANOVISKO k událostem po přijetí ústavního zákona o změně názvu ČSSR (28.03.2008)
Postavení, úloha, a vymezení působnosti Komunistické strany Čech a Moravy a jejích orgánů (28.03.2008)
Funkcionáři nově ustavené KSČM (28.03.2008)
Zpráva ÚV KSČ ustavujícímu sjezdu KS Čech a Moravy (28.03.2008)
Anti-Vejr aneb Proč nemám rád KSM (25.03.2008)
O současné politice komunistické strany (25.03.2008)
Jaká že to u některých rozhodují hlediska? (17.03.2008)
U mnohých často rozhodují úplně jiná hlediska (17.03.2008)
Dvě stovky komunistů demonstrovaly v Praze proti vládě (25.02.2008)
Je oportunismus to, že nejdeme na barikády? (17.12.2007)
Různé názory mohou existovat, není to nic neobvyklého (16.11.2007)
KSČM kritizuje Filipa a Dolejše (08.11.2007)
Socialismus V 21. století (04.11.2007)
Socialismus a poctivost (04.11.2007)
Životaschopné koncepty pro budoucnost (26.10.2007)
Dialektika kontinuity a diskontinuity (19.10.2007)
Trocha teorie nikoho nezabije (13.10.2007)
Je schopná KSČM modernizovat sebe samu? (10.10.2007)
Jsme stranou, která má na mysli zájmy pracujících a občanů (10.10.2007)
Který kandidát je pro KSČM přijatelný (07.10.2007)
O čem diskutovat a přemýšlet před sjezdem KSČM? (18.07.2007)
Média KSČM - ke středu semknout (03.07.2007)
Dosavadními přístupy nepřesvědčíme (04.06.2007)
Prohlášení RR RF ke stupňujícím se útokům vedených „z leva“ proti bolševickým publicistům (04.06.2007)
Proč jim tolik lidí věřilo a věří (11.05.2007)
Komunisté jsou skutečně nebezpeční (05.05.2007)
KSČM – partner, nebo kuriozita? (27.04.2007)
KSČM - partner, nebo kuriozita? (24.04.2007)
Zemřel Ladislav Adamec (17.04.2007)
Adamec mnohé pochopil (17.04.2007)
Musíme být schopni reagovat na dynamiku měnícího se světa (28.03.2007)
Několik poznámek k vnitrostranické diskusi (23.03.2007)
Budoucnost KSČM (13.03.2007)
O Lenina tolik nejde (12.03.2007)
Modernizace Leninem (07.03.2007)
Co nás čeká a o čem se musíme poradit (01.03.2007)
Vystoupení na 13. zasedání ÚV KSČM (26.02.2007)
Hrubá chyba (29.01.2007)
KSČM: vláda levého středu, nebo všech (12.11.2006)
Zákeřný směr úmyslně oslabující komunistické hnutí (06.04.2006)
Jsem komunistou navzdory tomu (27.03.2006)
Miroslava Moučková se stala členkou Rady ČTK (22.03.2006)
V. Filip: Nevidím důvod k obavám (25.02.2006)
Dopis Miroslava Grebeníčka předsedovi ÚV KSČM Vojtěchu Filipovi (24.02.2006)
Pražský lídr komunistů Beneš varuje před spory (21.02.2006)
Televizní interview s Vojtěchem Filipem (21.02.2006)
Tisková zpráva z XXII. sjezdu KSČ-ČSSP (12.02.2006)
Dopis VV ÚV KSČM (10.02.2006)
Jasné a nejasné (17.01.2006)
Alternativní konference komunistických stran v Aténách (23.11.2005)
Za Mirkem Grebeníčkem (03.10.2005)
Projev na 7. zasedání ÚV KSČM (01.10.2005)
Prohlášení ÚV KSČM (01.10.2005)
Grebeníček: v době předvolební kampaně jsem pro KSČM přítěž (01.10.2005)
S minulostí jsme se vyrovnali, postoj k NATO nezměníme (01.10.2005)
Evropeizace a pragmatizace rudé strany (30.09.2005)
O komunistech pravých a nepravých (27.09.2005)
Přejít od zástupných problémů k podstatným - zamyšlení nad sjezdem SEL (23.09.2005)
Církev nad levicí (17.09.2005)
Sekretariát ÚV KSČM není spolkem příživníků (16.09.2005)
O mou funkci má zájem sedm zájmových skupin (16.09.2005)
Stanovisko VV OV KSČM v České Lípě (15.09.2005)
Čeká nás levicový příliv? (15.09.2005)
Grebeníček už těžko může vzít své slovo zpátky (14.09.2005)
Kdo ještě potřebuje v čele smečky samce Alfa? (14.09.2005)
Grebeníčkovi vždycky chyběla sebereflexe (13.09.2005)
Alfa samec to asi pochopil (13.09.2005)
Problémy samce Alfa: Za všechno může Klimša (13.09.2005)
Grebeníček nabídl funkci šéfa KSČM (12.09.2005)
Nesmíme promarnit nabízené šance, rozmělňovat náš vliv (12.09.2005)
Grebeníček si testuje podporu řečmi o odchodu (12.09.2005)
Grebeníček chce odejít z čela KSČM (12.09.2005)
Grebeníček: Trvá zájem KSČM o plné členství v SEL (10.09.2005)
Útok rudých ještěrů (02.09.2005)
Nekličkujme před problémy (02.09.2005)
Nedemokratické praktiky komunisté už nejednou odmítli (02.09.2005)
Manipulace nemající obdoby (28.08.2005)
Nekličkujme ve věci stalinismu (27.08.2005)
Co dlužíme (nejen) českým komunistům (21.07.2005)
Rozhovor Václava Moravce s Jiřím Dolejšem (01.07.2005)
KSČM v žádném ghettu není (24.06.2005)
Komunisté se aktivizují, počítají až s třiceti procenty (02.06.2005)
Omluva - důvod k zamyšlení (31.05.2005)
Je třeba jasnou identitu a větší iniciativu (23.05.2005)
Měli bychom se znovu omluvit (21.05.2005)
Žluč na jazyku - hlava plná ještěrů (07.05.2005)
Projev na oslavě Svátku práce na Letné (01.05.2005)
Grebeníček o 1. máji nenašel na současném Česku nic dobrého (01.05.2005)
Tisková zpráva KSČM 24. 4. 05 (24.04.2005)
Mýty o KSČM (15.04.2005)
Čerti rudě malovaní (06.04.2005)
Pro KSČM je Kraus bližší Klause (31.03.2005)
Jak vysoká je pro KSČM cena za ztrátu panenství? (31.03.2005)
Ujasněme si pojmy (17.02.2005)
Věnujme se věcné diskusi, ne levicovému hašteření (08.01.2005)
Ten říká to, ten zas tohle a dohromady neříkají nic (07.01.2005)
Dolejš: Haló noviny nepovažuji za komunistické (03.01.2005)
Ke Gottwaldovi jen na kulatiny (14.12.2004)
V okolí šéfa KSČM dál velebí Gottwalda (07.12.2004)
Co kdo řekl/neřekl/ napsal/nenapsal/ o 4. zasedání ÚV KSČM (07.12.2004)
Pražští komunisté hájili Gottwalda a politické procesy (06.12.2004)
Dělník na levici (13.11.2004)
KSČM a její vztah k vlastní minulosti (31.10.2004)
Tisková zpráva SDS 040519 (19.05.2004)
V ČR se tvoří prostor pro silnou socialistickou stranu (19.05.2004)
KSČM na počátku 21.století (14.05.2004)
Stanovisko předsednictva CV SDS ke spolupráci s KSČM (11.03.2004)
Sozialismus oder Tod (22.02.2004)

[Akt. známka (jako ve škole): 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Václav Bělohradský | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Právo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
206 (206 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
192 (192 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
143 (143 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
153 (153 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1083


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.