Zákaz Dělnické strany - první krok k zákazu KSČM?

Nechme pro tento moment stranou kontroverznost samotného rozhodnutí brněnského soudu, jak z pohledu dlouhodobosti účinku, tak s ohledem na rozpaky nad ústavností/demokratičností takového postupu. (Dosti důkladně jsou tyto problémy traktovány např. v diskusích v Britských listech.)

Mne momentálně zajímá jiný aspekt problému: nakolik je možné či pravděpodobné, že by podobný postup byl použit proti KSČM. Nejenže se takové hlasy ozvaly (zejména z řad dlouhodobých "komunistobijců") po skončení brněnského soudního jednání, ale lze tak chápat i senátní výzvu ke zrušení KSČM (opakovanou 9. 12. 2009), která soudnímu jednání o DS předcházela. Ani sama KSČM, zdá se, nepovažuje takový postup za zcela nemožný - každopádně na situaci reagovala na lednovém jednání orgánů Evropské levice  v Berlíně výzvou k obraně existence KSČM, emotivně formulovanou žádostí o podporu EL jako celku i jednotlivých stran EL. ("Nikdy předtím ve své moderní historii nepotřebóvala naše strana vaši podporu tak silně jako v současném a přicházejícím období." - v angl. originále:  Never before in its modern history our party needed your support as much as in the current and coming period.)

Je situace skutečně tak vážná? Hrozí KSČM bezprostředně zákaz nebo pozastavení činnosti v předvolebním období (jak se píše na jiném místě výzvy k EL a jejím členským stranám) ?

Jsem přesvědčen, že nikoliv. Jak ukazuje právě příklad DS, nebude zřejmě možné efektivně ani této straně zabránit ve volební účasti. A pro případné právní kroky proti KSČM je "časový tlak" tak silný, že je prakticky nemožné něco podobného realizovat do voleb (znamenalo by to: dosáhnout do voleb pravomocného rozhodnutí). Jistě by se pravice mohla pokusit zakázat KSČM zvláštním zákonem - ale k tomu sotva najde v existující sněmovně dostatek hlasů. V příští sněmovně bude situace přinejmenším obdobná - jsem dokonce přesvědčen, že pro KSČM celkově ještě výhodnější. Odtud tedy nebezpečí také bezprostředně nehrozí.

Jaký mají tedy smysl podobné veřejné úvahy? Chápu je, pokud přicházejí "zprava" - snahou může být rozkolísat některé z potenciálních voličů KSČM tak, aby s úvahou "můj hlas pro KSČM by se mohl jejím zákazem znehodnotit jakožto hlas pro levici a pro změnu"  nakonec hlasovali pro některou jinou z "protestních stran" nebo pro ČSSD. Není asi náhodou, že se v posledním roce objevuje hned několik "nadějných" kandidátů na roli úspěšné, "čisté" opozice - od Johnových VV přes kuriozní seskupení Bobošíková-Volfová-Slámová až po malinko legrační projekty, které nabízejí novou politiku se starými, omšelými tvářemi (Zeman, TOP09). Jakkoliv jsou tyto volební bloky rozdílné ideově a politicky, jedno mají společné: právě relativně ostré opoziční vyhranění vůčii stávající politice. Všichni sázejí na to, že lidé mají "politiky a politiků plné zuby", a v tomto smyslu se pohybují v podobné voličské oblasti jako KSČM. Nevylučuji, že semtam mohou odlákat část voličů KSČM (ze skupiny s méně intenzivní vazbou na stranu), ale pochybuji, že by v tom hrál strach z možného zákazu KSČM nějakou výraznější roli.

Naprosto ale - přiznám se - nechápu postoj KSČM. Pokud se pokusu o zákaz skutečně obává (resp. považuje jej za možný), jak tomu nasvědčuje berlínský apel, měla by především bojovat proti pokusům a fámám, které usilují oslabit její podporu ve veřejnosti a ve volbách. Jak? Např. jasnými, sebevědomými stanovisky (jak to koneckonců předváděl předseda DS Vandas) na jedné straně, pečlivou kontrolou všech tiskovin a webových prezentací spojovaných s KSČM na straně druhé (aby zabránila případnému "propašování" nějakých provokací a zneužitelných textů). A už vůbec nechápu v této souvislosti jistý triumfalismus, který ve vyjádření stínového ministra KSČM provázel brněnské soudní rozhodnutí - strana by, pokud má podobné obavy, měla spíše poukazovat na celkově problematické aspekty zákazu politické instituce namísto stíhání jednotlivců (tj. zamýšlet se nad obecnou stránkou takovýchto zákazů).

Je ovšem také možné, že v KSČM žádné obavy nepanují: pak ale nechápu citovanou výzvu. Mám obavy, aby KSČM nedopadla jako onen pastýř z Ezopových bajek, který tak často volal vlk! (aby se učinil zajímavějším a připoutal k sobě pozornost), že když pak skutečně vlk přišel, nikdo už na pastýřovo volání nereagoval a nepřispěchal mu na pomoc.

Jiří Hudeček, Praha 18. 2. 2010