Nepíši do Haló novin příliš často, protože si neosobuji právo být jediným neomylným, který si navíc myslí, že má právo poučovat širokou stranickou veřejnost o všem, na co má třeba jiný názor. Kromě toho nezastávám v současné době ani žádné stranické funkce, které by mi možná mnohé existující problémy ve straně pomáhaly blíže poznávat a snad i pomoci je řešit.
Vážím si vedení KSČM, že respektovalo v nedávné minulosti i můj názor poskytnout příležitost mladším a již osvědčeným lidem podílet se na politické práci ve vrcholných zákonodárných i stranických orgánech. Být bez funkce však neznamená ztratit zájem o politiku a mlčet z osobní pohodlnosti i k záležitostem, které se mi nelíbí, protože mnohdy působí i velmi škodlivě straně. Tentokrát se mi takhle jeví třeba počínání našeho senátora Vlastimila Balína v souvislosti s novinovou zprávou o jeho dopisu k vedení KSČM v souvislosti s volbou prezidenta republiky.
Postoupením svého stanoviska ČTK, která ho v neúplném znění zveřejnila vybráním patřičných odstavců, považuji z jeho strany za nevhodné a nedůstojné. Nechci mu tím brát jeho názor, který mohl mít na volbu prezidenta rozdílný od vedení KSČM i poslaneckého klubu. Měl však jako bývalý 1. místopředseda strany, který v minulosti také prosazoval nekompromisně usnesení jejího ústředního výboru, sám se tentokrát jeho usnesení podřídit. Tak to totiž bývalo zvykem a odmyslíme-li si všechny řeči o demokracii, a především osobní odpovědnosti a vůli zvolených zákonodárců v ostatních parlamentních stranách, pak vidíme, že rozhodují často a u mnohých úplně jiná hlediska.
Neznám plné znění Balínova tvrzení, ale ať usiloval o cokoliv, přihrál tím další argumenty o situaci v KSČM před jejím sjezdem těm, kteří ji patřičně zneužijí. Mohu se mýlit, ale na mě působí snaha o zvýrazňování nejednotnosti ve straně více jako neuspokojení ambicí některých jednotlivců. Většina našich voličů už nejsou členové naší strany, a o to více bychom si jich měli vážit. Kromě příznivého vztahu k naší straně však nejsou natolik informovaní, aby mohli porozumět počínání Balínů a jemu podobných. Uvědomuje si ještě soudruh Balín, že to může oslabovat naši voličskou základnu, nebo je mu to jedno? Nebudeme si opakovat historii, ale všeobecně je známo, že osobní ambice některých jednotlivců napomohly zlikvidovat i mnoho dobrých myšlenek.
Moje výhrady proti počínání senátora Balína neznamenají v žádném případě, že naši členové a sympatizanti byli plně informováni o postupu a záměrech našich poslanců a senátorů při volbě prezidenta. Existují totiž i okamžiky, kdy nelze detailně rozkrývat vše, co a jak bude řešeno v takové nepřehledné situaci, protože ani ostatní parlamentní strany to nedělají. K oběma kandidátům naše strana své stanovisko veřejnosti sdělila. Bylo dostatečně srozumitelné: Ani jeden z nich nedával záruky k prosazování našich záměrů v příštích pěti letech. Dalo se tedy dosáhnout pouze určitých dílčích ústupků v politice od ČSSD, v krajním případě i od stran vládní koalice. Nakolik se alespoň něco málo podařilo, o tom se příliš nahlas také obvykle nehovoří. To se projeví právě až v těch příštích letech. A při téměř zoufalé a nenávistné antikomunistické kampani je lepší raději spoléhat i nadále na své vlastní síly a způsoby vedení opoziční politiky, než očekávat nějaké milodary od vládnoucí elity .
Překvapení mohlo oprávněně vzniknout při navržení vedením naší strany za kandidátku na prezidenta Janu Bobošíkovou. Možná úplně neprospělo, ale v žádném případě neuškodilo. Vždyť zkuste sami najít někoho, kdo by se odvážil za nás v současné době kandidovat. Zda si více uškodila nebo upevnila pozici pro příští volbu do Evropského parlamentu, to zatím neřešme. Ale nakonec řekla docela přesvědčivě a lépe než Klaus a Švejnar, jak to v té naší republice vypadá. Od ostatního konstatování o volbě prezidenta raději upouštím. Kdo sledoval, ten i viděl v té nejlepší podobě doslova všechno svinstvo, které se odehrávalo zásluhou stran vládní koalice, ale bohužel i ČSSD.
Na prezidentské volby už můžeme téměř zapomenout. Život jde dál a přináší zatím jenom to, co se dalo předpokládat. Další získávání přízně spolehlivých partnerů pro pana Topolánka a jeho soukmenovce. Stále více se jeví pro ně nezbytné nedopustit nic, co by zvrátilo jimi nastolené pořádky. Takže nechat Spojeným státům vybudovat u nás radar, to je dopředu vyřešeno. Nutno ale dodat. Jak výhodně pro koho. Žádná válka v podobě 20. století to nemusí být. Ale že je to opatření proti Ruské federaci, to je známo všem, kdo umí problémy s tím spojené posoudit. A tak se třeba nedivme, až nám sice nebude Ruskou federací odmítnut odběr ropy a zemního plynu, ale pouze nám s politováním oznámí, že si pro ně musíme jezdit k nim s pronajatými tankery. Vše bude i dále fungovat, pouze bude dražší asi o 300%. Nakonec to zaplatí všechno stejně naši občané.
Současně s tím si však musí vláda upevňovat i domácí pozice. Když se nebudou bouřit, jako to činí při současné reformě zdravotnictví, naopak všechno pochopí a dalších alespoň 50 let budou vštěpovat všem, že za to mohou pouze komunisté, potom třeba všelijací Topolánkové pro ně ušetří medaile za hrdinství, že to všechno přečkali a jenom při tom vraždili jako bratří Mašínové.
Já takovému jednání nemíním být v žádném případě nápomocen. Nedovedu však dát záruku za počínání takových soudruhů, k jakým se přiřadil i senátor Balín.
Haló noviny, 14. 3. 2008, Miroslav Vacek
U mnohých často rozhodují úplně jiná hlediska
