Mezi komunisty koluje spekulace o předání žezla Filipovi
Brouka do hlavy nasadil předseda KSČM Miroslav Grebeníček, když výkonnému a ústřednímu výboru před prázdninami sdělil, že chce s šéfováním skončit, ale neřekl kdy. O víkendu tato spekulace prý kolovala v KSČM ještě naléhavěji. Tuto úvahu podle zasvěcených vyřkl už několikrát, i když od sjezdu dosud neuplynul ani rok a půl. Myslí to tentokrát opravdu vážně, nebo si zase jen testuje loajalitu, ptají se.
Drží bobříka mlčení
Komunističtí představitelé se nyní přiklánějí k druhé variantě. Navíc drží téměř všichni bobříka mlčení, protože na toto téma prý existuje stranické embargo.
Grebeníček se přes léto také nezúčastňoval žádných stranických zasedání. Údajně vyčkával na reakce. A nezvedal novinářům mobilní telefon, což se stalo i včera.
O víkendu oslovení funkcionáři připustili, že koncem září mimořádně zasedne výkonný výbor, kde se bude řešit i to, kdo povede komunisty do voleb. 1. října rozhodne ústřední výbor. Ten by v případě, kdyby Grebeníček svůj odchod z vedení strany myslel vážně, musel někoho pověřit řízením KSČM.
Za případného nástupce by se mohl považovat místopředseda Sněmovny a KSČM Vojtěch Filip. „Když už jsem kandidoval (na VI. sjezdu prohrál s Grebeníčkem ve 2. kole), tak bych minimálně měl zase kandidovat,“ řekl včera na dotaz Práva. Právě pouze Filip si z oslovených myslí, že předseda to se svým odchodem může myslet vážně.
Avšak ani Filip - alespoň podle jednoho z jeho spolupracovníků - není moc nadchnut představou, že by vzal nejvyšší stranickou funkci už nyní. Filip by údajně raději bral nejvyšší stranickou funkci s mandátem od sjezdu, než aby řídil KSČM jen s pověřením. „Úplně mu vyhovuje vysoká funkce ve Sněmovně, ale ta na druhou stranu s parlamentními volbami může také skončit,“ míní zdroj Práva.
Že by ale Filip byl ze současného vedení zřejmě jediným přijatelným kandidátem, je nasnadě: Václav Exner reprezentuje konzervativní křídlo, Jiří Dolejš je naopak vyhlášeným rebelem, Karla Klimšu téměř nikdo nezná a František Toman takové ambice nemá.
„Je to od Grebeníčka vydírání. Rok od sjezdu se nic podstatného nezměnilo. Předseda předpokládá, že mu, byť těsná většina, vyjádří podporu a on ji přijme jen za předpokladu, že se zbaví jemu nepohodlných lidí,“ varoval včera jeden ze zákonodárců KSČM. Stejně jako on i ostatní oslovení chtěli zůstat v anonymitě. „Nedivte se, sestavují se volební kandidátky,“ byl jejich nejsilnější argument.
Nabídka i Kováčikovi?
„Kdyby to s odchodem myslel Grebeníček upřímně a šlo mu o KSČM, tak si přece měl svolat nejužší vedení a zástupce krajů ihned poté, co mluvil o možném odchodu. A to se nestalo. Je to tedy od něj jen hra, jak si posílit svou pozici,“ míní další zákonodárce.
Zároveň dodal, že předseda možná během léta čekal, že se to ve straně „rozkřikne“ a že mu budou přicházet dopisy od organizací na podporu, ale nic takového se nestalo. „Přepočítal se a to se mu může také vymstít,“ dodal.
Další zase připustil, že Grebeníček se těžko vyrovnává s výpady proti své osobě od spolustraníků v médiích. „Užil už si toho dost od politických rivalů, tak proč má snášet kritiku od svých. Chápu ho, že už chce odejít. Třeba to fakt straně pomůže, jsme docela rozhádaní, ale předseda nemá na to sjednocovat stranu. Nechce si navenek nikoho rozházet,“ poznamenal.
Do hry by mohl prý vstoupit šéf poslanecké frakce Pavel Kováčik. Ten s Grebeníčkem patřil do vyjednávacího týmu v době jarní vládní krize a podle velmi dobře informovaného zdroje ho už jednou, a to nedávno, předseda oslovil s otázkou, zda se nechce stát korunním princem. A Kováčik dostal čas na rozmyšlenou. Ten včera odmítl cokoli komentovat.
Právo, 12. 9. 2005, Jitka Götzová