Ujasněme si pojmy

Upozorňuje dále na to, že stanovy a programové dokumenty KSČM výzvy k násilí neobsahují a že KSČM funguje v rámci demokratického systému. V důsledku toho se právě autoři petice a připravovaného legislativního návrhu spíše sami ocitají v postavení pravicových extremistů.

Ovšem v článku Zákazem komunistů se to nespraví (Právo 9. 2. 2005) se Petr Uhl také pouští do hledání prvků extremismu v KSČM. Začíná tím, že mluví o pravicových a levicových extrémních i přímo extremistických skupinách, z nichž jedni považují za viníky komunismus a jeho ideologii, druzí kapitalismus s globalizací, řízenou americkým imperialismem. A teď přichází odhalení: Dokonce i v KSČM se tyto negativistické prvky proti tržní ekonomice projevují. Takže si položme zásadní otázku: co jsou to negativistické prvky proti tržní ekonomice a do jaké míry jsou tyto prvky v demokracii přípustné?

Existují samozřejmě takové definice demokracie, které považují za její základní rys svobodu podnikání. Chápeme-li však demokracii v původním smyslu jako vládu lidu, musíme lidu přiznat i právo zvolit takovou formu ekonomiky, jakou si bude přát. Pokud se, jak říká autor, v KSČM projevuje kritika tržní ekonomiky (což je eufemismus pro kapitalismus), je založena na vědeckém poznání podstaty kapitalismu v díle Marxe a Engelse. V každých jen trochu seriózních dějinách filozofie, politické ekonomie či sociologie je vědecké dílo zakladatelů marxismu uváděno a analyzováno jako závažná vědecká teorie, ať už s ní autor příslušných dějin souhlasí, nebo nesouhlasí. A tak se ptejme, zda je přípustné, aby v demokracii existovala politická strana, která svůj ekonomický program zakládá na této teorii.

Pokusy zakazovat komunistické a socialistické teorie, které existovaly v 19. století, byly ve většině uznávaných demokracií zrušeny a prakticky po celé 20. století v tzv. vyspělých zemích západní Evropy strany s marxistickým programem existovaly (výjimkou bylo nacistické Německo a fašistická Itálie). Pokud bychom přistoupili na názor, že negativistické prvky proti tržní ekonomice jsou v demokracii nepřípustné, vrátíme se do dob Bismarckova protisocialistického zákona. Petr Uhl samozřejmě netvrdí, že kritizovat kapitalismus je v demokracii nepřípustné, ale jeho citovaná formulace se jeví jako jistý ústupek takovému postoji. Vzhledem k zásadnímu charakteru celého problému jsem se u té jedné větičky zastavil trochu podrobněji.

Haló noviny, 17. února 2005