Jaká že to u některých rozhodují hlediska?

Vážený soudruhu generále, vážil jsem si Tě a vážím si Tě stále nejen pro tvé uvážlivé a rozhodné postoje, které jsem u Tebe registroval v době našeho setkávání. Např. při cestě do a z Tvrdonic, kdy jsem tě vezl. Byl jsi dost otevřený a doporučoval mi jako 1. místopředsedovi, kdo by měl či neměl své funkce opustit, protože na ně již nestačí, abychom místo aut koupili vrtulníky pro rychlejší přesuny a úsporu času vedoucích funkcionářů atp.. Myslím, že ještě dnes z toho má můj syn Roman tzv. oči na vrch hlavy. Budeš se divit, ale že reakce od Tebe přijde, jsem věděl již 24 hodin po napsání mého zamyšlení. Přišla, iniciátoři nelhali – „a tak to má být, lhát se nemá“. Docela mě však mrzí, že jsi se nechal opět takto zneužít. Mrzí mě i to, že sice, jak píšeš, „neznáš plné znění Balínova tvrzení“, leč nebrání Ti to v tom, abys ze mě „udělal“ záležitost, „která se Ti nelíbí, protože mnohdy působí i velmi škodlivě proti straně“. Pokračuješ, že bych si jako bývalý 1. místopředseda měl uvědomit, že je třeba se podřídit usnesení ÚV, že straně odháním voliče-nečleny strany atd.. Věřím, že jen z neznalosti a neinformovanosti se hluboce mýlíš.

Vše, co bylo v mém zamyšlení napsáno, jsem řekl na společném jednání VV ÚV KSČM, poslanců a senátorů za KSČM ve čtvrtek 7. 2. 2008 a zejména před druhou volbou v úterý 12. 2. 2008 na zasedání VV ÚV KSČM. Tam byla přijata usnesení, nikoli, jak se snad domníváš, na ÚV KSČM. Jejich dikci jsem dodržel, stejně jako moji dva kolegové ze Senátu a jejich obsah komentoval v uvedeném zamyšlení. Usnesení o předložení svého kandidáta žádné nebylo a jmenovitě a výhradně na J. Bobošíkovou již vůbec. To, co bylo k vlastnímu kandidátovi přijato, a znovu opakuji, jako materie pro vyjednávací tým, přestalo platit úderem půlnoci 12. 2. 2008. Pak platila druhá část usnesení, tzv. po půlnoci, znovu opakuji, podpořit veřejnou volbu, nepodporovat a nevolit V. Klause, podpořit J. Švejnara za splnění tří podmínek J. Švejnarem, sociálními demokraty a zelenými. Nebyli to senátoři za KSČM, kdo nerespektoval usnesení uvedeného stranického orgánu, ale přiznám se, že nechci domýšlet, jaká hlediska rozhodovala u těch, kteří usnesení skutečně porušili. Nehovořím již o tom, že při první volbě druhého kola, nás senátory žádal předseda V. Filip, abychom udělali, co jsme stejně chtěli udělat, protože to nebylo v rozporu s žádným usnesením ani naším svědomím, podpořit J. Švejnara i ve třetím kole prvé volby. Nechalo nás to jako stranu ve hře pro vyjednávání v dalším kole volby. Myslím, že to není tak těžké pochopit.

V kontaktech právě s bezpartijními, ale nejen s nimi, v e-mailech i psaných dopisech, budeš se divit, jsou tři senátoři za KSČM u některých „normálních lidí, kteří nejsou tak nějak zvláštního ražení“, za jakési „hrdiny“. Reagovali jsme totiž na přání téměř 70% občanů. Já si myslím, že kdybychom se tak zachovali všichni, mohli jsme pro podzimní krajské volby jen získat. Jest-li se domníváš, že nominace J. Bobošíkové straně „neprospěla, ale v žádném případě neuškodila“, pak asi opravdu vnímáš úzký okruh názorového spektra občanů, resp. straníků. Apropós, v Roudnici n.L. třicetipětiletý člen KSČM a v Mostě manželský pár padesátníků (a to jsou jen ti, o nichž vím) odevzdali členské legitimace KSČM nikoliv kvůli zamyšlení Balína, ale kvůli chování ostatních představitelů KSČM při volbě prezidenta ČR.

Právě skutečnost, že si vážím oné, jak píšeš, „většiny našich voličů, kteří nejsou členy strany“, mě přiměla napsat, jak to bylo a že to tak nemuselo být. Mediálně jsme z celé „kauzy“ volby prezidenta ČR mohli vyjít naprosto bez ztráty květinky a přitom to vůbec nemuselo znamenat, že zvolíme toho či onoho pravicového kandidáta (a který z nich byl a je vlastně pravicovější?, resp. horší?, a slouží tomu či onomu kapitálu. Jakému kapitálu sloužil V. Klaus v roce 2003 a jaká že to byla paní Bobošíková, když vedla debaty „7“ na TV NOVA za účasti představitelů KSČM? A to jen stručně.).

Skutečně nevím, proč jsi se i Ty uchýlil k jakémusi „kárání“ za názory v mém zamyšlení ve spojení s otázkami radarové základny na území ČR, vraždami skupiny bratrů Mašínů či „šířením poplašné zprávy“, jak budeme jezdit do Ruska pro naftu s pronajatými tankery. Vážený soudruhu generále, věř, že ani „já takovému jednání nemíním být v žádném případě nápomocen“. Jen na rozdíl od Tebe dovedu „dát záruku za počínání takových soudruhů jako je senátor Balín“.

14. 3. 2008, Vlastimil Balín, senátor Most

Výuka novinářské etiky v podání šéfredaktora Haló novin P. Šafránka?

Docela dlouho jsem váhal…, tak začínala moje „výpověď“ pod názvem „Ještě jednou o volbě prezidenta ČR s mottem: kdy KSČM zkrotí své krokodýly?“ (je umístěna dosud na www.balin.cz), kterou jsem se vracel k volbě prezidenta ČR a chování KSČM při ní. Nečekal jsem ovace, protože jsem se poctivě snažil „vydělit“ z povšechného hodnocení – hození zákonodárců KSČM do jednoho pytle.

Kamenem úrazu ovšem bylo, že jsem napsal pravdu, jak to bylo, kdo plnil či neplnil usnesení orgánů strany. Dnes po přečtení publicistického počinu šéfredaktora Haló novin P. Šafránka (Haló noviny 12. 3. 2008, str. 5 – „Opravdu propásla KSČM šanci?“) jsem neváhal a reaguji hned.

Pominu to, že pan šéfredaktor nezabezpečil, aby se měli čtenáři jeho novin možnost se seznámit s celým textem mého zamyšlení, které dostala redakce Haló novin jako první ze sdělovacích prostředků. Udělala toliko to, že přezvala doslovný „převyprávěný“ text z webových stránek Česká média, samozřejmě s redakčními zkratkami, aby nebylo pochyb, že se na tom jakoby zapracovalo. O to větší je nyní snaha prezentovat zejména kritické hlasy pramenící často z neznalosti celého mého textu a zejména konkrétnějších informací, které jsem jako přímý účastník volby prezidenta a jeden z 281 volitelů bohužel musel sledovat.

Ovšem, co se mě dotklo nejvíce, byl zvolený úvod panem šéfredaktorem. Začal, naprosto nelogicky a irelevantně, udělením medaile skupině bratrů Mašínů premiérem ČR M. Topolánkem, proto, aby snad zvýraznil, jaký je ten senátor Balín ve vztahu ke KSČM podlec a „zločinec“?! Spíše se mám důvod domnívat, že ani pro něj nebylo lehké naplnit objednávku na potlačení oprávněné kritiky. Kouzlo mého příspěvku je v tom, že nachází převážně pozitivní ohlas, protože vyjadřuje to, co občané a většina členské základny od vedení KSČM a jejích zákonodárců očekávali. Zamezit nástupu pravice, zabránit zvolení V. Klause prezidentem ČR a vyvolat podmínky pro pád současné asociální vládní koalice. A znovu opakuji – chtěla-li KSČM opravdu zabránit zvolení Klause a zastavit vzestup ODS, nebyla bohužel jiná volba, než dát svých 29 hlasů J. Švejnarovi, byť by byl, a to též zdůrazňuji i pro mě, nejednoduchým kandidátem.

Oněch 5 (slovy pět) vybraných „odpůrců“ a kritiků mého ohlédnutí se za volbou hlavy státu by si spíše mohlo klást otázky typu - kdo, který orgán dal souhlas k nominaci jakoby svého kandidáta, kterým nakonec byla velmi problematická J. Bobošíková? Vždyť ono mnou zmiňované čtyřbodové usnesení VV ÚV KSČM (podpořit veřejnou volbu, nepodporovat a nevolit, tzv. do půlnoci „hrozit“ svým kandidátem a po půlnoci vyjádřit ochotu volit J. Švejnara za splnění tří podmínek) ztratilo právě úderem půlnoci v úterý 12. 2. 2008 platnost. Navržení J. Bobošíkové bylo svévolí 17 poslanců, kteří dali pod její kandidaturu podpis. Stejně tak jediný poslanec V. Exner nepodpořil veřejnou volbu a hlasoval pro tajnou. Zabývá se těmito skutečnostmi někdo?

Je úsměvné, že pro někoho „ jasný distanc od podílu na volbě jednoho ze dvou pravicových kandidátů“ - slova P. Janíčka jednoho z nesouhlasných hlasů na můj článek - nevyvolá též otázku, že naše procedurální návrhy v prvé volbě zachraňovaly pozici ODS a ve druhé jsme nepřímo dopustili zvolení V. Klause na Pražský hrad. Že v takovémto vnímání nejsem sám mohu doložit opačnými reakcemi, než které přináší k danému problému redakce Haló novin. Byly to e-maily od Františka B. z Poličky, ing. Josefa M. z Pardubic či Stanislava H. z Prahy. Zkratku jména jednoho redaktora Haló novin, který se na mě obrátil dokonce s téměř dvoustránkovým pojednáním nejen k problematice volby prezidenta, ale situaci ve vedení strany, redakci a ve 4. patře Politických 9 obecně, jak jsem mu slíbil, nebudu uvádět ani ve zkratce. Ostatní uvedené uvádím v plném znění jejich e-mailů v příloze této reakce na zvláštní příspěvek novinářské etiky v podání šéfredaktora Haló novin. Prostě, dost tristní hledání základu pro ideovou, organizační a akční jednotu.

12. 3. 2008, Vlastimil Balín, senátor Most