
PRAHA - Na první sjezd Strany evropské levice (SEL), který se koncem října uskuteční v
Athénách, pojede dvanáctičlenná delegace KSČM. Rozhodl o tom na svém včerejším zasedání výkonný výbor ÚV KSČM.
Ještě v říjnu před odjezdem, podle svého včerejšího usnesení, projedná výkonný výbor materiál nazvaný Aktuální stav sjednocování evropské levice, v němž upřesní i požadavky a připomínky k SEL. Jak v debatě uvedl předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček, trvá zájem KSČM o plné členství ve Straně evropské levice. Je však třeba pro změnu statutu strany (nyní je pozorovatelem) vyjasnit některé problémy, mezi něž patří například i otázka členských příspěvků. Zda se to podaří ještě před prvním sjezdem SEL či až po něm, není v této chvíli jasné.
Štáby televizí i další sdělovací prostředky však obléhaly zasedací místnost kvůli přetřásanému tématu stalinismu. Na samotném jednání se místopředseda ÚV KSČM Václav Exner ostře ohradil proti tomu, že je v médiích představován jako hlavní stalinista, a že je zkreslován postoj KSČM k jednomu z dokumentů SEL, jako by čeští komunisté odmítali kritiku stalinských praktik a zločinů. Zdůraznil, že na ustavujícím sjezdu delegace pod vedením Miloslava Ransdorfa požadovala odsoudit všechny nedemokratické praktiky a zločiny. Jak zaznělo v diskusi, hlavním problémem na římském sjezdu bylo nakonec to, že se o návrhu delegace KSČM vůbec nedalo hlasovat. Podle místopředsedy ÚV KSČM Jiřího Dolejše by se další rozprava měla vést o tom, za jakých podmínek vstoupit jako řádný člen do SEL, nikoli proč nevstoupit. Zároveň informoval o zadání odbornému zázemí, aby skutečně vědecky a historicky zpracovalo otázku pojmu stalinismu.
V souvislosti s projednávaným materiálem o přípravě KSČM na 1. sjezd SEL učinil předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček toto zásadní prohlášení, které poskytl i sdělovacím prostředkům:
Zopakuji to, co už jsem řekl mnohokrát. Odmítám paušální účelové odsuzování minulosti, znehodnocování a zamlčování výsledků, kterých bylo dosaženo zásluhou obětavé práce obyčejných poctivých lidí. Odmítám zvrácenou logiku, podle které jsou komunisté zločinci a každá zmínka o socialismu málem trestný čin. Zároveň však ostře kriticky posuzuji i nezákonnosti minulosti a vyslovuji politování nad jejich projevy ve všech podobách a neodčinitelných důsledcích. Chceme-li doopravdy a poctivě usilovat o přípravu přechodu k lepší budoucnosti v naší zemi, musíme být konkrétní a pravdiví ve vztahu k minulosti i k přítomnosti. Jinak předem mnohé své politické aktivity zbavujeme naděje na úspěch.
Pohled do minulosti by nás sice neměl rozdělovat, ale jeho absence by nás také neměla vystavovat nebezpečí, že mnozí naši spoluobčané uvěří lživému obviňování KSČM z údajného neostalinismu, vědomého používání tzv. stalinských či neostalinských metod dnes. A dokonce i z úmyslu používat je také v budoucnosti. KSČM by měla vystupovat jako politická síla, která nabízí nová řešení, kritizující nejen současný nedokonalý stav, ale také velmi konkrétně ten předlistopadový, jehož klady bude zároveň stejně kvalifikovaně obhajovat.
Politika KSČM se však musí opírat i o zobecnění zkušeností všech, o celospolečenskou zkušenost a zejména o postižení podstaty minulých procesů. Jen tak se může poučeně obracet i k přítomnosti a solidně přispívat k budoucímu vývoji. Jestliže něco v KSČM nemá a nemůže mít místo, pak je to opakování starých chyb.
Mezi oběti stalinských metod řízení společnosti patřili i komunisté, ovšem to se do schématu antikomunistů nehodí. Těch antikomunistů, kteří u nás začátkem 90. let prosadili teorii i praxi neodpovídající výraz komunistický režim. Při tom například v Německu jsou důslednější, když hovoří o diktatuře SED. A pomníky Karlu Marxovi nebo Rose Luxemburgové tam stojí dodnes. Jen v ČR se kádrují i zavraždění a umučení. To Komunistická strana Čech a Moravy odmítá.
Haló noviny, 10. září 2005, (mč)