
Mediální výsluní, kterému se v posledních několika dnech těí předseda českých komunistů Grebeníček, signalizuje jediné. Nenael se doposud nikdo, kdo by předsedu "radikálně levicové" strany významněji
hájil.
Pohřbívají ho vichni společně. Kde zůstala Grebeníčkova "meralovská" budoucí tvář KSČM, jak o ní mluvil i Ransdorf ? "Společnost prochází rozsáhlými změnami a my nemůeme jít do voleb s orientací na dělníky. Realita je u úplně jiná," řekl předseda KSČM počátkem prosince 2004. Je podzim 2005. Pro jednu část komunistů je inspirativní vývoj v komunistických stranách Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska, Moldavska... Vojtěch Filip pro ČTK prohlásil, e problémy s programovou orientací strany, kvůli nim Grebeníček odstupuje, jsou "překonatelné prací". Jinými slovy národu sdělil, e se předseda nepředřel. Z jedné strany útočí reformisté, e je Grebeníček moc konzervativní a tolerantní vůči neokonzervativní klice a revanistům ve straně, z druhé strany zaznívá křik "stalinistů" a jejich nedovzdělaného dorostu, e první mu ve straně musí být "více ideový" a vekerá irí komunikace na levici je stejně jako v případě některých dalích funkcionářů jen "podléháním propagandě protivníků" a "sociáldemokratickou úchylkou". Podle těchtý revolucionářů, udrujících stále "komunistickou identitu" stranických řad, třebas "vojenská intervence ze srpna 1968 sledovala zachování socialistického kurzu vývoje Československa". Ti jetě radikálnějí soudruzi tvrdí, e "sociální demokracie je předkokou na těle dělnické třídy". Čili něco zbytečného, nečistého a způsobujícího jen svrbění... Jak a proč tedy tvořit irokou jednotu levicového hnutí a nepouít obřízku?
V havlovském ghettu, do kterého bývalý prezident v dobách své slávy komunisty zavřel, se mnohým zalíbilo. Nemají odpovědnost a mohou lacině nadávat na jakoukoliv vládu, která je právě u moci. Stárnou a senilní, v ghettu se ale mají rádi, vyprávějí vnukům o své zalé slávě a vzájemně se utěují, e jetě jednou přijde čas...
V jednu chvíli to vypadalo, e předseda strany začal koketovat s mylenkou, e by se reformnímu proudu postavil do čela. Vypoutěl signály, zachycené větinou jen aparátem a funkcionáři, které svědčily o názorovém posunu. "Tvrdím, e skutečný zájem pokroku nemůe nikdy spočívat na zásadě, e vůči odpůrci je ve povoleno. Justiční vrada zůstane hanebnou skvrnou, a se kryje zájmy církve, zájmy kapitálu nebo zájmy komunismu," prohlásil Grebeníček před rokem u příleitosti výročí 17. listopadu 1989. To bylo silné slovo. Nejsilnějí, jaké do vlastních řad kdy pronesl. U ho později nezopakoval.
Podle zdrojů, poměrně detailně obeznámených se situací uvnitř strany Grebeníček překvapil nyní svým rezignačním mediálním výstupem obě křídla - reformisty i neokonzervativce. Skoro se dá říci, e je i natval, protoe teď budou MUSET jednat. Dlouhá léta se jakémukoliv ideovému vývoji ve straně vyhýbali, díky neschopnosti mezinárodní komunikace a vzájemných kontaktů s evropskou radikální levicí se česká komunistická scéna neobohacovala ani informační výměnou. I proto jako jeden ze stěejních úkolů mezinárodní konference komunistických a radikálně levicových stran zazněla potřeba intenzivní informační výměny a vzniku "dokumentačního střediska" v Praze.
Proč ale? Protoe větina českých komunistů nevládne ádným cizím jazykem mimo patné rutiny a větina je bohuel - i vzhledem ke svému věku - i internetově negramotná. Větina informací se ale na evropské levicově radikální scéně íří elektronicky (e-ziny, diskuzní fóra a mailinglisty), titěné časopisy se u málokdy vidí. Internet je rychlejí a levnějí. Angličtina se i proto stala základním komunikačním jazykem. Čei se ale musí spoléhat pouze na konzervativní Haló noviny, vedené Grebeníčkovi věrnou éfredaktorkou Mirkou Moučkovou, vnějkově řízené akciovou společností Futura ve stoprocentním vlastnictví komunistů, diskrétně ale řízené a částečně dotované samotným předsedou Grebeníčkem a s ním spřízněnými nadačními finančními zdroji. Profesionální úroveň Haló novin odpovídá věku, profesionálním zkuenostem a kvalifikaci větiny redaktorů v nich (a na tři, čtyři redaktory jsou to jen "poctiví straničtí propagandisté"). Pouze víkendové soudničky a vloená kulturní příloha Obrys-Kmen si zachovávají tradiční profesionalitu a zároveň i odstup... Stranický deník neslouí stále globálnějí informovanosti a roziřování rozhledu čtenářů o otázkách, kterými ije evropská, asijská či latinskoamerická levice. Nikoho v redakci nezajímá, co celé levicové hnutí spojuje - sociální fóra, ekologie, alterglobalismus, spotřebitelské hnutí, open source, antiestablishmentová kultura a její íření, dekriminalizace měkkých drog, solidarita s třetím světem, boj za enská práva či práva menin a zachování meninové kultury a jazyků, boj proti dětské práci, Tobinova daň, protiválečné a antimilitaritstické hnutí...
Haló noviny se oproti tomu odkazují větinou k lokální historii českých zemí a na výsledky 2. světové války, polemizují neustále s provokacemi sudetských Němců a jejich mediálními propagátory v Čechách. Varují před germanizací pohraničí landsmanafty a skupování lokálních tiskovin Němci, objevují znovu Fučíka či Kim-Ir Sena, případně obhajují husitství a panslavismus. V nejlepím případě informují o guerillách ve Venezuele. U nepřináejí ani Fidelovy projevy, nejspíe proto, e Castro prosazuje spolupráci Kuby s Evropskou unií, do kubánských kol nechal zavést počítače a z Havany do Guantánama nechal natáhnout optický kabel pro vysokorychlostní internet....
Haló noviny neanalyzují, ale větinou potvrzují zaité konzervativní stereotypy. Nekomunikují s odlinými koncepty, nepolemizují věcně s ideovými protivníky, nekonfrontují fakta s mýty - větinou potvrzují mýty svých čtenářů. O straně, o poslancích, o síle a revolučním odhodlání předvoje dělnických mas. Odhodlání v kterýchkoliv volbách volit KSČM, a je jakákoliv. Pouívají jazyk zapklých frází a ideologických nálepek dob dávno minulých, nedodrují pravidla seriózní urnalistiky. Mísí informaci s propagandou, zprávu s komentářem. Neustále mají pocit, e musí rehabilitovat nedávnou minulost a její představitele, protoe blízké i vzdálenějí budoucnosti levice i globalizaci nerozumí.
Haló noviny nejsou schopny přinést profesionální reportáe či inspirující překlady ani z těch evropských zemí, ve kterých existují partnerské strany s dlouhou tradicí, se zajímavými levicovými periodiky i autory - z Itálie, panělska, Francie, Řecka. Fotografie na titulní straně i články větinou popularizují jednotlivé mocenské figury vlastní strany a poslance. Případně činnost stranických organizací. Články začínají pravidelně slovy "Komunisté nesouhlasí s..." Zpravodajství větinou jen "kreativně přepisuje" četku a doplňuje ji od redakčního stolu a telefonu o názory komunistických poslanců či zastupitelů. Někdejí éfredaktor Mirky Moučkové Michal Podzimek - jinak vynikající novinář a pozdějí redaktor Práva - se musí v hrobě obracet.
V Haló novinách nelze polemizovat, nebo publicistiku okupují čtyři stále stejní a stále stejně únavní autoři - jetěři. Prostor pro názorovou odlinost je redakcí marginalizován či přímo znemoňován. Přesto jsou občas zdrojem zajímavých perliček či zpráv ze zahraničí, které se ale na stránky dostávají nekoncepčně - jaksi mimochodem a moná i proti vůli éfredaktorky.
Tomu vemu předseda strany i stávající politické vedení doteď nejen přihlíelo, ale aktivně tento stav podporovalo - stačilo, e předsedu strany či místopředsedy citují Haló noviny skoro kadý den - včetně fotografií.
Grebeníček se v posledním půlroce dopustil několika taktických chyb. Místo toho, aby sjednocoval stranu a uklidňoval váně vzniklé po sjezdu - a vyuil k ideové diskuzi právě vlastní noviny, začal své názorové odpůrce kritizovat za nedostatek pracovitosti a ideové úchylky. Zakonzervoval v senilnějících Haló novinách status quo. Nechal se následně vyprovokovat reformním křídlem k výroku, který jako samec Alfa u nemůe vzít zpět. Reformní křídlo muselo mít po pátku poprvé od sjezdu pocit vítězství:
- smetlo mu jeho koncepční materiál o "metodách a formách stranické práce" s vědomím, e mají podporu "zdola" - z členské základny a části funkcionářského aktivu
- prosadilo přes odpor místopředsedy Václava Exnera a vedoucího zahraničního oddělení Hassana Charfa 12-tičlennou delegaci na sjezd SEL a zbrzdilo tak proces pozvolného rozkladu evropské frakce i tvorbu akční a programové jednoty evropských sil nalevo od sociální demokracie na bázi centralizované komunistické Internacionály
- vyprovokovalo Grebeníčka k uloení analytického úkolu Exnerovi
- prosadilo mimořádný výbor k opětnému řeení otázky vstupu do SEL a tématu stalinismu
Ve vech případech reformisté zvítězili, protoe jejich pozice byla "populárnějí" a únava z nicnedělání tváří v tvář monosti kooperace s Paroubkovou sociální demokracií byla stále větí. Do 1. října je sice spousta času, Klima jetě můe napravit svou pověst, ale ze základních organizací pořád nikdo nepíe "Grebeníčku zůstaň". Do Rudého domu nepřicházejí petice ze závodů a organizací pracujících na podporu velkého vůdce...
Nejde-li Mohammed k Hoře, musí Hora k Mohammedovi. Grebeníček se proto ihned rozjel na rodnou Moravu zorganizovat akci na svou záchranu. Ale ani ve Znojmě, kde byl včera, jej nepřijali s jasnými ovacemi. Z Moravy je toti i předseda poslaneckého klubu Kováčik, který se otevřeně v médiích vyslovil pro podporu Vojtěchu Filipovi. Narozdíl od Grebeníčka umí vyjednávat a pro své poslance v klubu ledacos udělat. Tu prosadit opravu kolní střechy, tu podporu obci z regionálního fondu... Dělení kůe medvěda - jak se přezdívá druhému a třetímu čtení státního rozpočtu ve Sněmovně teď na podzim - je vítanou příleitostí pomoci vnitrostranické pozici jednotlivých poslanců v jejich regionu a tím i v jejich organizacích. Kadý je odněkud. Grebeníček nemůe být odevad.
Podle zdrojů z ulice Politických vězňů je čas samce Alfa u konce. Poslední velká politická bitva mue, který přeil v čele strany víc jak dvanáct let, nastala. Ukazuje se, e jej dnes moná obě navzájem soupeřící křídla rozervou jak snadnou kořist, protoe dnes ho u ani jedno nepotřebuje. Řekl toti , e odejde. Samec Alfa projevil slabost a únavu. Boj o moc v KSČM začal.
Britské listy, 14. 9. 2005, těpán Kotrba