Musíme být schopni reagovat na dynamiku měnícího se světa

Z vystoupení místopředsedy ÚV KSČM Jiřího Dolejše na 14. zasedání Ústředního výboru KSČM, které se konalo v sobotu 24. března 2007.

Cílem předloženého materiálu je ujasnit si profil příslušných skupin voličů, zejména potencionálních voličů KSČM. S pomocí našich sociologů proto usilujeme zpřesnit náš pohled na tyto sociální skupiny, abychom mohli praktickými kroky k nim zvětšit náš volební a participační potenciál. K tomu je třeba si uvědomit:

KSČM získala v roce 2006 o 197 tisíc voličů méně. Potvrzuje se, že hlasy získané mimo tenčící se pevné voličské jádro, lze zase snadno ztratit. Volební úspěch nemůžeme mít jako zúženě stavovská strana (viz. úpadek stran čistě dělnických, podnikatelských, zemědělských, důchodcovských atp.).

Přes sníženou funkčnost některých společenských systémů nelze kalkulovat s rychlou otevřenou sociální krizí, která by velké skupiny obyvatel uvedla do pohybu. Jaká je aktuální mapa českého elektorátu po tzv. plichtě mezi pravicí a levicí v loňských volbách?

Trvalou hodnotu má, že podstatná část občanů ČR přijala v různé intenzitě za vlastní tržní systém. K čistě liberálnímu smýšlení se ale hlásí jen cca pětina veřejnosti a pravicově konzervativní se cítí další pětina občanů. Současně existuje poměrně stabilní vrstva občanů s rozvinutým sociálním cítěním. Typicky český rysem je, že určitému státnímu paternalismu a rovnostářství je nakloněna více než polovina veřejnosti. To přesahuje jinak stále funkční pravolevé dělení společnosti a neodpovídají tomu ani preference politických stran.

Na druhou stranu rozlišujme přitom egoismus a hodnotu svobody jednotlivce - přibližně pětině možných voličů KSČM, zejména těch mladších, je blízký výraznější individualismus, určitá »ideologie svobody«. K tradičně pravolevému rozlišení, které vychází z rozdílné sociální pozice, se dnes výrazněji přiřazuje hodnotové rozlišení na ose autoritářství a svobody a pootáčí tak politické spektrum do posunuté polohy.

Střední vrstva posiluje

K socialistickému zaměření se pak hlásí cca 1/5 občanů a k sociáldemokratickému světonázoru cca 1/4. V tomto ohledu není ideově čistá ani ČSSD, ani KSČM. I v okruhu příznivců KSČM se objevuje směr sociálně demokratický či tzv. demokratický socialismus a v ČSSD je zase zastoupena i orientace na socialismus.

Sociologové dokládají, že v posledních letech zesiluje tzv. střední sociální vrstva, jejíž hodnotový žebříček je často velmi labilní. Lidé se k této pomyslné vrstvě subjektivně hlásí často na základě velmi rozdílného sociálního postavení. Přitom působí i objektivně stále více se prohlubující sociální rozdíly. Sociální polarizace ale nepůsobí na politické preference automaticky. Často platí princip »bližší košile než kabát«, řada lidí, zejména mladých, se posouvá k pasivitě a k volební neúčasti. K levici mají blíže nové střední vrstvy, které jsou vystaveny relativní chudobě, jsou odměňováni pod svou kvalifikační úroveň ve vztahu k průměru EU. Tyto vrstvy zatím vnímají KSČM jako málo dynamickou, nedostatečně se věnující novým emancipačním tématům.

O hodnotových postojích

Důležitost takových hodnot, jako je rodina, zdraví, solidarita s druhými lidmi, ale i politická angažovanost, sociální jistota, spokojenost a mír, roste s věkem. Tradiční rodinu silně preferují sympatizanti KDU-ČSL. V roce 2006 podle CVVM vnímají lidé jako nejnaléhavější problémy zdravotnictví (96%), korupce (96%), obecné a hospodářské kriminality (93%), ale také nezaměstnanosti (91%) a sociální jistoty (91%). Následuje naléhavost problémů jako fungování hospodářství (91%), životní prostředí (86%) a růst životní úrovně (85%).

Další vývoj lze předjímat z pokračující existence kapitalistických poměrů a dalšího procesu obecně civilizačních změn, zejména informační revoluce. Zejména jde o absolutizování individuálních potřeb a zájmů, promítajících se v konzumním chování. Vývoj bude ovlivněn i intenzivně pronikajícími procesy kybernetizace a digitalizací stylu života. Pro současnost je typický prudký nárůst vlivu elektronických mediálních prostředků.

Strana všech pracujících

Data potvrzují fakt, že sympatie ke KSČM rostou se stoupajícím věkem, určitý zlom v inklinaci k tradiční levici je u ročníků narozených kolem roku 1960, tj. u těch, kteří byli socializováni v období tzv. normalizace. Svůj vliv má i levicová kulturní scéna, která má starou tvář a neumí oslovovat nastupující generaci.

Nadprůměrný je vztah ke KSČM u lidí s nižším vzděláním (základní a vyučení, bez maturity tvoří až 3/4 voličů KSČM). Největší podpora je v menších obcích do pěti tisíc obyvatel a to navzdory tomu, že náš kontakt na jejich obyvatele není vždy plošný a systematický. Doslova deficitní je naopak náš vliv ve velkoměstech.

Ve skupině dělníků je vztah ke KSČM mírně nadprůměrný (jde asi o 16% elektorátu). Zde je úkolem vztah KSČM k dělníkům upevnit. Toto tradičně industriální voličstvo početně ubývá, a jak se přeměňuje tradiční dělba práce, posouvá se zájem dělníků často k extrémní pravici. Pro ODS je také asi 1/4 dělníků. Dělníci volí hlavně ČSSD (cca ze 40%).

Ve skupině tzv. ostatních zaměstnanců (administrativní, techničtí, hospodářští, správní pracovníci) je vztah ke KSČM více rezervovaný. Zde dosud spíše boduje ČSSD. Tyto profese přitom mají ve společnosti významný vliv. Vztah KSČM k této části tzv. středních vrstev je třeba zvýraznit a upřesnit, zejména směrem k neziskovému sektoru. Má-li být strana stranou pro všechny pracující, nemůže být pouze obhájcem jen těch nejchudších. Cca polovina voličů KSČM deklaruje svoji životní úroveň jako ani dobrou ani špatnou.

Tradičně slabá je podpora KSČM u podnikatelů (jde o cca 5%). Zde suverénně dominuje ODS. Nelze ale přehlížet podnikatele, kteří se živí poctivou prací a mnozí inklinují i k levici. Asi 16% voličů KSČM deklaruje svoji životní úroveň jako dobrou.

Orientace na mladé

Stejně nízká je podpora u nejmladší generace - 3% z této skupiny a 5% voličů KSČM. Přitom tikající biologické hodiny KSČM varují. Také je to důležité v souvislosti vytvoření perspektivy kvalitní obměny funkcionářské garnitury. Zde je třeba se orientovat podstatně více na studenty středních a zejména vysokých škol (tvoří jen 0,2% našeho lektorátu). Vedle sociálních témat, spojených se získáním zaměstnání a zakládáním rodiny, je typické téma mládeže ekologická politika, přímá demokracie, ochrana minorit, antikonsumerismus. Proto je také důležitá komunikace se sdruženími a iniciativami orientovanými na životní prostředí, odpor proti rasismu a nacionalismu a autoritářství.

Za poslední roky se zvýšil počet zastánců odmítavého, negativního postoje vůči KSČM. To předpokládá znát lépe metody antikomunismu a promýšlet propagandisticky účinné způsoby jak čelit tomuto psychickému tlaku. Antikomunismus také přesměrovává protestní potenciál sociálně derivovaných k opačnému okraji politického spektra (extrémní pravici) - je to problematická, ale potřebná skupina voličstva, kterým je třeba pomoci, vázat tak negativní emoce, které by mohli šířit a překonat tak jejich laxnost vůči naší politice.

Voličský potenciál představuje cca tři miliony nevoličů, významně jsou mezi nimi zastoupeni mladí, ale i dělníci a ekonomicky neaktivní (nezaměstnaní).

Situace na levici

Část našeho voličstva se přelévá mezi KSČM a ČSSD. Elektorát sociální demokracie je silně rozvrstvený, daleko více než sympatizanti jiných politických stran. Předpokládá to diferencovaný přístup k členům ČSSD i k jejich voličům. XXXIV. sjezd ČSSD nastolil téma modernizace této strany - v pojetí J. Paroubka to znamená v podstatě příklon k Blairově »Third way« či k Schröderově »Neue Mitte«. Odpovídá to pojetí dokumentu ČSSD »Agenda 2010«, který je podanou rukou ke spolupráci s pravicí nad sociálními reformami. Tím se mohou nastartovat v levicovém a sociálně citlivém elektorátu diferenciační procesy, které bychom mohli zachytit my a ne jiné strany.

Proto budou mít strategický význam kontakty na členy nekomunistické levice, využívání platformy konferencí levicové jednoty. Proto i my musíme být schopni po svém reagovat na dynamiku měnícího se světa, a ujasnit si, jak rozšířit volební záběr KSČM mající ambici stát se novou avantgardou a zvýšit naši schopnost levicové spolupráce.

Haló noviny, 26. 3. 2007