Aktuální poznámky Jana Železného k XXIV. pražské teoreticko-politické konferenci, pořádané OV Praha 1, 6 a 7, Beroun, Chomutov, Mladá Boleslav a Praha-východ spolu s ÚR KSM dne 12. dubna 2008 ve velkém sále ÚV KSČM, Politických vězňů 9, Praha 1. Plníme tím svůj dluh k tiskové agentuře ČRTA, která naše příspěvky zveřejňuje většinou v rubrice „Z opačné strany barikády“. Informaci doplňujeme krátkým článkem ze serveru KSM.cz. (mn)Úvodní slovo ke konferenci přednesl s. Pázler, vedoucím konference byl jmenován s. Degťar.
Hlavní referát přednesl s. Stanislav Grospič, kandidát na předsedu KSČM, který hovořil o tom, že v KSČM jsou různé názorové proudy. V dalším hovořil o úkolech, které stojí před KSČM:
- Strana musí s objektivní znalostí sociálního složení společnosti a zájmů jednotlivých skupin vycházet z toho, že ne všichni nespokojení občané budou komunistickou stranu volit – strana se v posledních letech svou praktickou politikou odklonila od zájmů zaměstnanců a dělníků.
- Strana absentovala od skutečnosti, že překonání kapitalistické společnosti je možné jen společností socialistickou. Levicová strana také musí jasně definovat, koho zájmy hájí.
- Komunistická strana není stranou volební, musí být stranou masovou pro obhajobu přirozených zájmů levice, vedení KSČM v tomto směru nesplnilo závěry 6. sjezdu KSČM.
Skála - v koreferátu položil otázku, v čem má být KSČM rozdílná oproti sociální demokracii. KSČM je v bývalých zemích socialistického tábora nejvíce masovou stranou, proto se pravice snaží tuto stranu napadat a oslabit. Pravice bere útokem veškerá sociální práva občanů, proto musí být Leninův boj o očistu komunistické strany i pro nás vzorem i dnes a právě dnes. Pravice finišuje, snaží se ve svůj prospěch a na úkor občanů získat maximum. Otázkou je, nakolik si to vše občané nechají líbit a kdy si vedení KSČM již konečně tuto skutečnost uvědomí.
Prof. Alois Dvořák – na programu KSČM je nová strategie a taktika pro 21.století. Komunistická identita strany není patrná, dosud nebyla provedena analýza příčin rozvratu KSČM a mezinárodních souvislostí tohoto rozvratu. Nebyla provedena ani analýza taktiky kapitálu v období tzv. globalizace. KSČ ani KSČM nečerpala a nečerpá z prací a odkazu klasiků marxismu-leninismu. Když vedení strany je evidentně „slepé“, musí se z krajů a okresů působit tak , aby se obnovila marxisticko-leninská práce ve straně tak, aby se strana stala a choval jako skutečně komunistická. Dále navrhl založení 4. komunistické internacionály s centrálou v Číně s tím, že dnes jde zejména o udržení marxisticko-leninského charakteru komunistické strany. Chybou vedení KSČM je, že trvale pokulhává za událostmi a nebojuje proti politice globálního kapitalismu v národním měřítku.
Milan Havlíček – hovořil k ideologické práci KSČM, která ve své praktické činnosti doposud nedoceňuje, že marxismus-leninismus je doposud jediná vědecky formulovaná a ověřená společenská teorie. KSČM si teorii marxismu-leninismu od svého zrodu zapověděla a pomíjí ji záměrně ve své ideologické činnosti – čímž ve skutečnosti přispívá k dezorientaci dělnické třídy. Buržoasie má díky absenci skutečně komunistické politiky u poslanců za KSČM i vedení této strany prakticky „zelenou“. Za „první republiky“, která je dnes glorifikována, bylo oficiálně registrováno skoro milion nezaměstnaných, asi 200 tisíc nezaměstnaných bylo neregistrováno. Je skutečností, že na tzv. Gottwaldovu výzvu do komunistické strany přišlo mnoho maloburžoasních živlů. Tito měli i děti, které se „přizpůsobily“ politice KSČ – čemu se vlastně dnes divíme??? Jak si ale dnes komunistická strana vychovává své podhoubí a mládež? Jak upřímně hájí své mladé v KSM na které pravice provádí soustředěné útoky?
Kračmarová – nejsme stranou bez historie, materiál Socialismus pro 21.století o historii strany a jejích úspěších v boji za zájmy dělnické třídy a pracující inteligence vůbec nehovoří! Pro koho vlastně byl stvořen onen materiál, komu vlastně slouží?
Jakeš Miloš – socialismus byl dočasně poražen, buržoasie praktikuje ostrý antikomunismus a znevažuje socialismus jako systém. Socialismus byl zrazen za peníze bohatých sponzorů. Vláda si je zcela jasně vědoma, že její činnost je v rozporu se zájmy občanů, Česká republika je i proto vtahována stále více do válečných plánů USA. Komunistická strana dnes velmi málo vysvětluje politiku a kroky současné české vlády a politické reprezentace. KSČM neříká o životě v socialismu pravdu, tím si de-facto podřezává větev. Záměrně mlčí o tom, že období socialismu bylo poznamenáno studenou válkou!...
Vrobel Lukáš – ve straně jsou různé proudy. V roce 1990 se komunistická strana zřekla marxismu-leninismu. KSČM se vůbec nehlásí k revolučnímu odkazu KSČ! Otázkou je, zde se její vedení vůbec někdy postaví proti pravicovému vládnímu antikomunismu.
Horák Jiří – nacházíme se v etapě boje za svoji komunistickou identitu. Strana se nesmyslně a nelogicky záměrně vzdala principu demokratického centralismu. Vedení strany se stará hlavně o své dobré materiální a finanční zabezpečení, to je pro něj rozhodující! Vedení strany se zcela pohybuje v rámci nynějších prokapitalistických zákonů!!!
Holejš - Olomouc - navázal na prof. Dvořáka. Strana dosud nemá provedenou analýzu toho, co se v rámci studené války stalo. Revizionismus byl tím, co stranu poškodilo. Direktivy revizionistického vedení umlčely stranickou aktivitu mas!
- je zcela evidentní podcenění marxisticko-leninských metod práce komunistických stran po nástupu N.S.Chruščova
- mezinárodní komunistické a dělnické hnutí opustilo po roce 1953 ML metody práce
- v práci komunistické strany byl v této době také opuštěn princip demokratického centralismu
- revizionisté záměrně umrtvili dělnickou třídu jako historicky předurčený subjekt revolučního procesu
- otázka kádrů přestala být věcí celé strany (protekční subjektivismus)
- voluntarismus vedoucích představitelů vydával socialismus za dosaženou etapu a metu vývoje
- USA svojí politikou studené války porazily země socialistického tábora, které díky revizionistům ve svém čele „zapomněly" na vědu a nezdolnou sílu socialismu za podpory lidových mas!!!
Richtr Milan – KSČM opustila své revoluční poslání, dělnická třída podle výroků a chování vedení této strany „neexistuje“. Hovořil o to, že předseda KSČM Filip mu odpověděl v dopise, že „třídní boj neexistuje – že byl jen v období Marxe a Engelse“. Místopředseda KSČM Dolejš pozval na akci TAP do budovy KSČM Jaroslava Šabatu. Komu toto chování vedení KSČM nahrává a komu prospívá při totální absenci skutečné ML politiky?
Gonda Radim - hovořil jako první místopředseda KSM. Mrzí ho, že poslanci KSČM nejsou na straně závislí a z toho důvodu obhajují i straně cizí aktivity. Poukázal na to, že třeba KS Řecka má systémově upraven vztah svých poslanců ke straně. Poslanci straně odevzdají celý svůj poslanecký plat a komunistická strana je poté platí jako své zaměstnance. Proto tito poslanci nestojí nad lidmi, ale jsou lidmi! KSČM se stále více sociáldemokratizuje! Komu to ale prospívá?
Kodýtek Zdeněk - základem práce KSČM se musí stát marxismus-leninismus. Socialismu poražen nebyl, byla poražena jen jeho revizionistická karikatura. Materiál Socialismus pro 21. století je nevědecký paskvil a strana by ho měla jako takový zamítnout v plném rozsahu. Strana nemůže ignorovat minulost, jestliže chce být stranou budoucnosti. Strana nemůže nesmyslně a nelogicky ignorovat skutečnost, že v ČR žije asi 2 miliony dělníků!!!
Hrůza Ivan – roste antikomunismus ve společnosti, je živený současnou politickou reprezentací. Boj proti KSM je bojem proti komunistické straně a vedení KSČM, které to ovšem takto nevnímá, a nesmyslně kritizuje vedení KSM! Komu tímto vedení KSČM prospívá a komu tím nahrává? Strana se izoluje od pracujících vrstev, vedení strany předkládá koncepce paralyzující činnost komunistické strany a tak samo likviduje komunistický charakter strany. TAP plní politické zadání revize marxismu-leninismu, Ransdorf a spol. bojují „s Marxem proti Leninovi“ – snaží se o otevřený revizionismus a „sociáldemokratizaci“ komunistické strany. Samosprávný socialismus prosazovaný TAPem není pro dělnickou třídu a její revoluční úlohu ve společnosti, jde o jasnou provokaci Dolejše a jím zastřešeného TAPu! Hloubka zrady v KSČM se jasně projevila při volbách prezidenta ČR v březnu 2008.
Šafránek Ladislav - KSČM svoji praktickou politikou nebrání útokům proti KSM. Vedení strany přednostně bojuje o své benefity a ne o práva občanů. TAP nerespektuje třídní společnost a evidentní vykořisťování v současné společnosti. Lisabonská smlouva není nic jiného, než odmítnutá evropská Ústava bez praporu a hymny! Jejím přijetím se vzdáváme své národní identity. Položil si otázku „Co je to moderní levicová strana“? Co má být „moderní“ na stranické práci skutečně komunistické strany, která bojuje za práva dělnické třídy, pracujících rolníků a pracující inteligence? KSČM se svoji praktickou politikou stylizuje do „volební strany“.
Švarcberk - je na této konferenci poprvé, pochází s Tachovska, je absolventem VŠ při ÚV KSČ. Zeptal se, kde jsou absolventi této školy v současné době, co dělají ku prospěchu dělnické třídy a decimované české společnosti? Krátkou dobu byl poslancem za KSČ, vedení této strany před listopadem 1989 nepochopilo probíhající fázi studené války, jako příslušník Pohraniční stráže na Tachovsku si to zřetelně uvědomoval v souvislosti se situací v sousedním Německu.
Děgťar Pavel - aby komunisté byli vnímáni dělnickou třídou, musí pro to hodně udělat. 7. sjezd KSČM by měl být předělem v činnosti této strany. Musí být provedena personální obměna tomu odpovídající. Stávající garnitura vedení je naplněna revizionismem. Jiří Svoboda, bývalý předseda této strany, usiluje o to, aby „ČR byla hvězdičkou na praporu USA“ – proto chce i radar USA na území ČR! KSČM již 18 let neorganizuje ideologickou práci ve straně! Vedení svou skutečnou politikou omezuje význam a vliv základních organizací strany. Proklamované novátorství vedení KSČM není ničím jiným, než revizionismem a sociáldemokratizací komunistické strany.
Pazdera David – v celé Evropě Evropská unie usiluje o odstranění památníků boje proti nacismu a porážky Německa Sovětským svazem. USA produkují ve snaze „po svém“ ovlivnit mládež počítačové hry modelující americkou globální politiku. Strana Die Linke v sousedním Německu je „moderní levicovou stranou“ – ovšem v jasné a plné režii kapitálu! Je v ní sice určitá komunistická platforma, ale ta rozhodně ve straně „nemá navrch“.
Exner Václav - počet členů KSČM stále klesá (členů je nyní kolem 70 000), klesá i počet jejich příznivců, řada základních organizací se schází 4x ročně a některé ani to ne. To je nutný důsledek opuštění politiky strany pro dělnickou třídu a pracující občany, lavírování a boj o vlastní koryta nikoho rozumného nemůže trvale přitahovat. Pokud strana rychle nezmění styl své práce a nebude revoluční stranou organizující dělnickou třídu, pracující rolníky a pracující inteligenci, pak její historická úloha a role zmizí v propadlišti dějin.
Haubelt - historik – ve vedení KSČM není zájem o zkušenosti z období úspěchů a realizace politiky marxistického období KSČ (Gottwaldovského období). Žáčkův „Ústav pro studium totality“ nemá s objektivností a zákonností své činnosti co do činění. Futura vedená funkcionáři KSČM odmítá tisknout publikace z období třídních bojů! Vedení strany svou politikou zrazuje objektivní a historicky dané zájmy dělnické třídy! Co stále ještě nutí poctivé členy komunistické strany trpět ve svém čele revizionisty a prospěcháře?
Filipová - mění se kvalita boje proti komunistické straně, boj proti nám je viditelně účinnější a my se vůbec nebráníme, hovoří z pozice předsedkyně ZO KSČM. Dříve na tyto konference jezdila častěji, nynější finanční situace ji to již nedovoluje. Grebeníček i Filip dělají politiku strany tak, aby jí lidé stále více přestávali rozumět. Ryba smrdí od hlavy, komunisté by si to už konečně měli uvědomit a provést personální obměnu komunistické strany tak, aby byl plně obnoven marxisticko-leninský charakter této strany! Občané stále více trpící bezuzdnou politikou pravice na to již netrpělivě čekají.
Bělohlávek - strana se vzdala ideologické práce ve vlastních řadách. Tím se stala prakticky bezbrannou v podmínkách vyostřujícího se antikomunismu. Strana se nehájí, jen ustupuje, nepoukazuje na příčiny a podstatu rostoucích problémů, které pravice svojí politikou násobí. Vedení strany svojí politikou odrazuje poctivé a marxismu oddané komunisty i sympatizující. V zájmu koho tak činí?
Konference trvala od 9 hodin do 15,30 hodin, vzhledem k času se k diskusi nedostalo asi 10 přihlášených příspěvků. Vedením konference bylo přislíbeno, že budou zahrnuty do chystaného sborníků z této konference.
Stručné poznámky volně zapsal a shrnul Jan Železný
V Hradci Králové, 20. dubna 2008
Československá revoluční tisková agentura - Česká část, 20. 4. 2008
Více než masovost je vliv
V sobotu 12. dubna 2008 proběhla v budově ÚV KSČM XXIV. pražská teoreticko-politická konference na téma „Znovu o úloze strany“. Pondělní Haló noviny o ní přinesly následující zprávu:
„Důležitý je obsah politiky, nikoli název strany, prohlásil v sobotu na 24. pražské teoreticko-politické konferenci v Praze předseda Středočeské KR KSČM a poslanec Stanislav Grospič. Rozebral sociální situaci v ČR a ve vazbě na to formuloval úkoly, jež stojí před KSČM. Zhodnotil škálu odstínů levice, vztah dělnických a revolučních stran vůči jiným levicovým subjektům a upozornil, že by měl být více laděn důraz nikoli na masovost, ale vliv ve společnosti.
Tajemník Pražské rady a člen VV ÚV KSČM Viktor Pázler hovořil zejména o tom, jak ujasnit smysl KSČM. Předseda OV KSČM Praha-východ Milan Havlíček poukázal na permanentní ideologickou válku, na niž imperialistická buržoazie vynakládá jak rafinované metody, tak moderní technické prostředky, a především neuvěřitelné množství peněz. Další z mnoha řečníků Josef Skála zejména zdůrazňoval, v čem a proč je nutné být k rozeznání od sociální demokracie. Brněnský komsomolec David Pazdera pohovořil jménem, jak sám řekl, nerozpustitelného KSM, a připomněl na zkušenosti zejména řecké mládeže a upozornil, že po některých krocích se pak můžeme na akcích proti radaru udemonstrovat k smrti, škoda už tady prostě je. Vladimír Holiš z Klubu humanitní inteligence v Olomouci se domnívá, že sice probíhají nejrůznější konference, což stojí lidi hodně energie, vylijeme si vzájemně srdce, zatleskáme si, ale praktický výstup chybí .
Na konferenci zaznělo několik názorových proudů, nejen z KSČM, ale i dalších hlásících se k levici. Spektrum více než stovky účastníků bylo pestré - od dvacátníků po osmdesátníky, od Chomutova po Brno. Mnoho účastníků si postesklo, že desítky příspěvků, které na konferenci odezněly, si nevyslechlo vedení strany. Ostatně problém toho, aby se myšlenky dostaly k posluchačům, problém médií, medializace názorů a činnosti strany, efektivity mediálních vystoupení zástupců strany byl jedním z nejčastěji rozebíraných. Názory účastníků, jejich přístup k dané otázce a způsob řešení byly vyjádřeny ve stanovisku, které mj. uvádí, že za situace, kdy jsou bitevním polem politiky hlavně masová média, je nutné mnohem aktivněji ovlivňovat, kdo a jak v nich dostává slovo jménem KSČM. Pověřovat tím jen ty, kdo převahu stoupenců socialismu umějí prokázat opravdu přesvědčivě, a ofenzivně se postavit každé demagogii.
14. dubna 2008, (fr, kru)“
K článku Haló novin je třeba upřesnit, že na konferenci nezaznělo několik názorových proudů, nýbrž jediný, komunistický, marxisticko-leninský názorový proud. Hovořilo přes dvacet soudružek a soudruhů, kteří ve svých projevech shodně vyjadřovali nesouhlas se snahami o změnu charakteru strany a s některými rysy a tendencemi současné politiky strany a výstupy jejích představitelů. Zatímco vedení strany se konference již tradičně nezúčastnilo, svou účastí ji poctil např. soudruh Miloš Jakeš, bývalý generální tajemník ÚV KSČ, dnes nestraník, a soudruh Miroslav Štěpán, bývalý vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze a člen předsednictva ÚV KSČ a současný generální tajemník obnovené KSČ. Oba soudruzi byli v prosinci 1989 z KSČ vyloučeni, když se strana hanebně zřekla marxismu-leninismu a přijala program tzv. demokratického socialismu. Tyto události soudruh Jakeš odsoudil ve svém projevu v souladu s názorem dalších řečníků i většiny přítomných.
Mnozí řečníci rovněž vyjadřovali solidaritu Komunistickému svazu mládeže, který se stal obětí stále vzrůstající antikomunistické štvanice.
Leopold Vejr