logo SDS
Dnešní datum: 23. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 775x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 715x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 690x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 620x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 617x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 609x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 587x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 480x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 10.3
21 denni
Max. 350
Prům. 288.8

Nyní si čte web : 64 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Proč jim tolik lidí věřilo a věří

Vydáno dne 11. 05. 2007 (5933 přečtení)

Odpor proti komunistické diktatuře se v Čechách oproti sousedům opozdil a i existence KSČM je neslavný důkaz české výjimečnosti, říká Jacques Rupnik.

* Silná levice v Čechách má prý kořeny v industrializaci 19. století. V knize Dějiny komunistické strany tvrdíte, že u nás to komunisté měli složitější, protože dělnictvo po roce 1918 stálo za novou republikou a Masarykem.

Tento fakt vychází z dědictví rakouské sociální demokracie, jejíž součástí byla velice významná a početná česká sociální demokracie. Byla to strana, která pro Čechy v monarchii prosazovala demokratické změny, která bojovala za obecné volební právo a v Čechách měla podporu velice významných lidí včetně Masaryka. Proto, zatímco jinde po konci války rychle vznikaly komunistické strany, Češi byli až úplně poslední. O to byl ale nástup KSČ mohutnější. Bohumilu Šmeralovi, který po rozepřích mezi socialisty ke komunistům přešel, se do nově založené strany podařilo přetáhnout většinu sociální demokracie a přidávali se další.

* Proč se sociální demokraté dávali ke komunistům?

Komunistická strana měla dvě složky: českou bývalou sociální demokracii a národnostní menšiny, které byly mnohem radikálnější a daleko bolševičtější. Němci, Maďaři a další byli daleko prosovětštější než Češi. Moskva tyto menšiny využívala k prosazování svých cílů. Z národnostní otázky začal koncem dvacátých let těžit Šmeralův kritik a nástupce ve straně Klement Gottwald, který se ztotožnil s novou linií Kominterny, jež vyhlásila právo menšin na „sebeurčení až do odtržení“. Šmeral chtěl menšinám dát jen práva jazyková a kulturní. V Moskvě ho za jeho slabost kritizovali a vadilo jim i to, že byl příliš nakloněný českému státu.

* Kdy začali komunisté v Čechách zase získávat nové členy?

Během hospodářské krize, která do Čech přišla v roce 1932. Nové členstvo jim přilila tehdejší nezaměstnanost a pak rok 1935, kdy komunisté přistoupili na státotvornou politiku díky změně moskevské zahraniční politiky. Podle ní už nebyli největším nebezpečím pro komunisty „sociálfašisté“, rozumějme sociální demokraté, ale fašisté v Německu. Nová linie Moskvy podporovala spolupráci komunistů se sociálními demokraty na obranu demokratických států. Další důležitý moment pro komunisty byl Mnichov. Rusové nám tehdy tvrdili, že by nám přišli na pomoc, ač jejich podpis smlouvy s Riebentropem o rok později potvrdil opak. Za hospodářské krize a po ní tedy získali komunisté sociální základnu pro stalinskou linii a pak Mnichovem i státoprávní legitimitu.

* Proč české komunisty neodradil od Moskvy ani pakt s Riebentropem?

Protože už byla válka. Pakt přišel koncem srpna 1939 a Československo bylo již od března okupované. Byly úplně jiné podmínky, byl protektorát, a za to nemohl Stalin, ale Hitler. Mnichov je moment, odkdy se značná část české společnosti identifikuje se Sovětským svazem, který se pro ně stává hlavní protiváhou Hitlerovi.

* Najednou se tedy Benešův mindrák stává mindrákem celého Československa, emoce převládly nad racionální úvahou.

Vysvětlovat někomu, když je země okupovaná nacisty, že problém je a bude Sovětský svaz, bylo téměř nemožné. Navíc v roce 1941 je Rusko napadeno, nepřátelství s nacisty je stvrzeno a za čtyři roky do Československa vjíždí Rudá armáda jako osvoboditelka a je u nás – na rozdíl třeba od pobaltských států a Polska – i vítána.

* Jak si vysvětlujete, že se do té doby podařilo v Československu ututlat sovětské gulagy a vyvražďování inteligence?

Média nefungovala jako dnes, do Ruska se moc nejezdilo a Rusové dokázali hodně předstírat. Do povědomí se negativa dostala až ve třicátých letech. Do té doby se intelektuální a umělecká avantgarda dívaly na Sovětský svaz jako na zajímavý experiment. Ve třicátých letech okouzlení doznívá a prosakují zprávy o skutečném stavu Sovětského svazu, ozývá se kritika zprava i zleva. O moskevských procesech psal například Záviš Kalandra, což mu komunisté také spočítali a v roce 1949 ho poslali na šibenici. Připomeňme, že i Beneš ještě po válce věřil tomu, že Československo může zůstat v sovětské sféře vlivu, ale bude přitom moci jít svou vlastní cestou a být mostem mezi Východem a Západem. Měl úplně opačnou strategii než Poláci, kteří byli v konfliktu s Moskvou celou válku. Nakonec všichni dopadli stejně, i když způsob porážky demokratů není lhostejný.

* Za další rozhodující mezník lze považovat rok 1956, odhalení kultu osobnosti a následné revolty v Polsku a Maďarsku. Proč jsme se ani tehdy neodvrátili od myšlenky komunismu?

Únorový puč v roce 1948 měl alespoň u části obyvatelstva v Československu podporu, a díky tomu měl nový československý režim silnější zázemí než jinde. Komunisté vyhráli v roce 1946 volby, získali 40 procent. Po zrušení nejsilnější agrární strany se na odpor proti režimu stavěly jen menší skupinky. Němci byli vyhoštěni a Židé zmizeli – obě tyto národnostní skupiny představovaly početnou podnikatelskou skupinu, a její nepřítomnost umožnila posun nalevo. Sociální demokracie byla rozpolcená a spojenci komunistů seděli i v jiných stranách. K tomu je třeba připomenout, že po únoru nastoupil silný teror, všechny zastrašil a o žádné větší opozici se nedalo mluvit. Důležitou roli sehrál i fakt, že část dělnictva se už v roce 1956 neměla až tak špatně. Hodně dělníků navíc povýšilo do státního aparátu, a to i v armádě a policii. Silnější odpor přišel jen v roce 1953, kdy měnová reforma vyvolala v Plzni demonstrace. Tuhle aféru se ale podařilo rychle ututlat a do roku 1956 zlepšit zásobování.

* Přesto úplně nechápu, že u nás všechno proběhlo tak klidně, když skoro každému třetímu něco ukradli, mnozí měli příbuzného nebo známého ve vězení či v pracovním táboře...

Smrt Stalina a následné přechodné období v Moskvě vyvolalo v ostatních zemích nejistoty. Čekalo se, které křídlo převládne. Tady k žádným změnám nedocházelo, protože Gottwald umřel týden po Stalinovi a hned po něm nastoupil Novotný. Čeští komunisté tedy nezažili žádnou nástupnickou krizi. Nezažili takové zvraty jako Madaři nebo Poláci. Když přišel XX. sjezd a svět se dozvěděl, že největší génius lidstva byl zároveň i největší vrah, všude jinde se o tom vedly debaty. Tady se podařilo vše udržet na uzdě. Kromě Hrubína a Seiferta na sjezdu spisovatelů, studentského majálesu a pokusu svazu novinářů otevřít diskusi se nic nestalo, vše bylo zmraženo. I symbolika je zajímavá: ve chvíli, kdy se Stalinův pomník v Budapešti v roce 1956 bourá, v Praze se ho rozhodnou postavit. Tehdy kolovala pro Čechy velice nepříjemná a vlastně nespravedlivá formulace: V roce 1956 se Maďaři zachovali jako Poláci, Poláci jako Češi a Češi jako svině...

* Češi na tento stav reagovali později plíživou reformou v šedesátých letech a dotáhli ji zřejmě nejdál.

Ano, nechápu rok 1968 jako výjimečnou událost, ale jako proces, který začal amnestiemi v roce 1961 a v roce 1963 a pokračoval v kultuře. Na pultech byl Hrabal, Kundera, Vaculík, Škvorecký, přišla nová filmová vlna, fungoval Semafor, Činoherní klub a Václav Havel se hrál Na Zábradlí. Čechy reagovaly s téměř desetiletým zpožděním, ale v jiné podobě, která měla široké kulturní a intelektuální zázemí. A protože to přišlo pozdě, bylo to razantnější. Možná v tom hrála roli ještě jedna věc – v Čechách měla KSČ skutečné intelektuální zázemí v poválečné generaci, a ta se snažila napravit své selhání po roce 1948.

* Česká republika je jediná země ve střední Evropě, kde komunisté dodnes zůstali. Jak si to vysvětlujete?

Tady nemohla vzniknout reformní postkomunistická strana jako v Polsku či Maďarsku, protože reformní komunisté byli z KSČ vyhozeni už po roce 1968. Ten rok je důležitý i proto, že odpověděl na otázku, jestli lze socialismus reformovat zevnitř. Odpověď byla jasné NE. To proměnilo KSČ jen v mocenský nástroj se zprofanovanou ideologií. V Maďarsku se přitom strana vyvíjela, vznikaly v ní různé směry, z nichž jeden hledal dialog s opozicí, v Polsku přišel k moci Gierek, a za něj se poprvé roztočil konzum i omezené cesty na Západ. Ve stejné době byla v Čechách naopak snaha obnovit represe z padesátých let: čistky, glajchšaltování všech institucí, návrat nejprimitivnější verze komunistické ideologie v podání těch nejprůměrnějších a nejservilnějších. Trochu to byla fraška, ale zároveň dávala pocit absolutní beznaděje.

* Proč se Husák nechoval třeba jako Kádár v Maďarsku?

Odpověď je velice těžká. Byl samozřejmě odlišný kontext, v Rusku byl po roce 1956 u moci Chruščov nakloněný reformám, v roce 1968 v Kremlu seděl Brežněv, který prosazoval konzervativní stagnaci. Ani ta ale Husákův režim nenutila pokračovat v šíleném represivním kurzu. Asi za to také může stav společnosti, která se normalizaci rychle přizpůsobila.

* Přizpůsobovat se naše společnost umí dobře...

A po roce 1989 tomu nebylo jinak: ti, co se do KSČ přihlásili jen kvůli kariéře, ji zase rychle opustili a šli do jiných stran za lepší perspektivou. Mimochodem, ti lidé odešli do všech stran včetně pravicových a mnoho z nich patřilo a patří k radikálním podporovatelům „tržního hospodářství bez přívlastků“.

* To vysvětluje, proč se KSČM nereformovala. Proč jí ale bylo umožněno přežít?

Kvůli způsobu, jakým došlo ke kompromisu a k nenásilnému vyústění totalitního režimu. Když se dohodou zbavíte mocenského monopolu jedné strany, není snadné druhý den zakázat ty, se kterými jste se dohodl.

* Proč se ale tento stav nezměnil ani po osmnácti letech a KSČM naopak přibývá mladých členů?

V absolutních číslech hodně ztratili, i když je to početně doposud nejsilnější politická strana v České republice. Po válce vstoupily do KSČ téměř dva miliony lidí, což bylo na 15 milionů obyvatel obrovské číslo. Za čtyřicet let prošlo stranou strašné kvantum lidí. Na přílivu některých mladých se asi podepsala i opoziční smlouva: dvě velké strany uzavřely pakt a KSČM se stala protestní mimosystémovou stranou, která se neúčastní toho zkorumpovaného systému. Dělala si nárok na to, že je nejčistší, protože se nepodílela na rozhodování o privatizaci. Vykřikovali: My jsme ti jediní, kteří nebyli u moci, my za nic nemůžeme.

* Jak by se mohli podílet na privatizaci, když sami ji zavinili tím, že lidem všechno ukradli...

To jim málokdo připomínal, navíc není úplně pravda, že by se na privatizaci nepodíleli. Se starým režimem byly spojené různé nové podnikatelské skupiny – kde by najednou vzaly tolik peněz? Taktika komunistů soudného člověka na dlouho neoklame, ale pro jistou část společnosti asi byla přesvědčivá. Možná právě ona mohla působit na ty mladší a nepříliš vzdělané, kteří neznají komunistickou minulost.

* To se dá pochopit. Naši komunisté ovšem nebyli nuceni výrazně změnit slovník, ideologii, nepřehodnotili padesátá léta...

Zajímavé to je. Na začátku přišla jakási kvaziomluva a člověk si mohl říci, že bude následovat další. Když se nějaké tabu prolomí, vedení z toho obvykle vyvodí důsledky a začne se podle toho chovat. Opak se stal pravdou: komunisté odstranili lidi, kteří se o něco podobného snažili, jako byl pan Svoboda či pan Mlynář, a k moci se dostal soudruh Grebeníček, který reprezentuje tvrdou totalitní minulost a navázal na kontinuitu s KSČ. KSČM pracuje s nostalgií, protože dle průzkumů ví, že si asi dvacet procent lidí myslí, že před rokem 1989 bylo lépe.

* Dvaceti procentům lidí se podle průzkumů doopravdy žilo lépe. Dnes se ale žije lépe a spíše lépe více než padesáti procentům lidí.

Komunisté vědí, že v této společnosti je jistá skupina, které se za jejich vlády vedlo lépe, a umějí s tím pracovat. Zároveň v některých věcech vykazují určitou politickou flexibilitu. Když zjistili, že jejich antievropanství nezabírá, že společnost není antievropská, ale že jen není horlivě proevropská, tak rétoriku změnili. Ve vztahu k základně USA jsou zase jediní jasně proti. Vidí totiž, že pětasedmdesát procent občanů základnu neschvaluje. Jsou najednou proti umístění cizích vojsk, i když to byli právě oni, kteří sem okupační vojáky pozvali a u moci se drželi jen díky nim. Počítají s tím, že si nic nepamatujeme.

* Po tom, co jsme si řekli, nezdá se vám, že je pro Čechy typická jistá nerevolučnost? Skoro všechno mělo u nás jisté zpoždění, všechny revolty proběhly později, i komunismus se u nás zhroutil později...

To patří do osvědčené teorie o české výjimečnosti. Zvykli jsme si z historie citovat jen ty lepší stránky: demokratický duch první republiky v situaci, kdy celá střední Evropa propadala nacionalismu, demokratické intermezzo po válce do roku 48, zatímco sovětizace sousedů už dávno proběhla, Pražské jaro i sametová revoluce v roce 89 jako opožděná vzpoura se sympatickými vůdci. Celá 90. léta si český premiér zakládal na české výjimečnosti, kterou nemělo zaclánět jakési Visegradské středoevropské přístřeší. Podobně, jen z té horší stránky, je to i s výjimečností českého komunismu: přišel později k moci, ale o to důkladněji likvidoval demokracii, stavěl pomníky Stalinovi v době, kdy je sousedé bourali, promeškal rok 1956, ale o to razantněji se v roce 1968 pustil do utopie s lidskou tváří, v době kdy Gorbačov prosazoval glasnosť, KSČ si vybrala do čela toho největšího „brzdiče“ Jakeše, ve chvíli, kdy se všude ve střední a východní Evropě komunisté „překabátili“ na socialisty s tržní tváří, zdejší si ponechali název i dědictví starého režimu. Přežitek komunismu v Čechách je jen ta druhá, méně lichotivá stránka české výjimečnosti.

-------------------

Jacques Rupnik

Šestapadesátiletý politolog a historik, který se specializuje na oblast střední a východní Evropy. Studoval historii na pařížské Sorbonně a politologii na Institutu d’Etudes Politiques de Paris. V roce 1974 absolvoval sovětská studia na americké Harvardově univerzitě. Působil například jako ředitel výzkumu pařížského Centra pro mezinárodní studia (CERI) v nadaci Fondation Nationale des Sciences Politiques. Je autorem bezpočtu publikací, v České republice je asi nejznámější jeho kniha Jiná Evropa (The Other Europe).

MFPlus 17/2007, Karel Hvížďala, Jacques Rupnik


Související články:
(ČR - strany: KSČM)

Projev prezidenta Miloąe Zemana na X. sjezdu KSČM (23.04.2018)
Hodnocení procesů uvnitř KSČM (04.11.2017)
Za Mílou Ransdorfem (23.01.2016)
Co se čeká od KSČM (28.11.2013)
Doba vyžaduje nové spojenectví práce a solidarity (11.11.2010)
Zákaz Dělnické strany - první krok k zákazu KSČM? (19.02.2010)
Jasnější pravidla lobbismu! (30.09.2009)
Důsledek pseudolevičáctví (21.06.2009)
Mladým komsomolcům (21.06.2009)
Vojto, měl jsem tě rád (19.06.2009)
Stalinisté měli v Lidicích vlajky schované, komunisté to prý nevěděli (18.06.2009)
Ke komunistům přišli i odboráři (03.05.2009)
Před sjezdem a po něm (21.05.2008)
KSČM: cesta k vyhasínání (21.05.2008)
Filip odepsal Grebeníčkovi (16.05.2008)
Haló noviny se ptaly kandidátů na funkci předsedy ÚV KSČM (16.05.2008)
V KSČM se před sjezdem ozvalo volání po únoru 1948 (28.04.2008)
Výzva delegátům VII. sjezdu KSČM a všem komunistům (21.04.2008)
Znovu o úloze komunistické strany (21.04.2008)
Ještě jedno výročí (28.03.2008)
USNESENÍ ustavujícího sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy (28.03.2008)
Programové prohlášení KSČM (28.03.2008)
STANOVISKO k událostem po přijetí ústavního zákona o změně názvu ČSSR (28.03.2008)
Postavení, úloha, a vymezení působnosti Komunistické strany Čech a Moravy a jejích orgánů (28.03.2008)
Funkcionáři nově ustavené KSČM (28.03.2008)
Zpráva ÚV KSČ ustavujícímu sjezdu KS Čech a Moravy (28.03.2008)
Anti-Vejr aneb Proč nemám rád KSM (25.03.2008)
O současné politice komunistické strany (25.03.2008)
Jaká že to u některých rozhodují hlediska? (17.03.2008)
U mnohých často rozhodují úplně jiná hlediska (17.03.2008)
Dvě stovky komunistů demonstrovaly v Praze proti vládě (25.02.2008)
Je oportunismus to, že nejdeme na barikády? (17.12.2007)
Různé názory mohou existovat, není to nic neobvyklého (16.11.2007)
KSČM kritizuje Filipa a Dolejše (08.11.2007)
Socialismus V 21. století (04.11.2007)
Socialismus a poctivost (04.11.2007)
Životaschopné koncepty pro budoucnost (26.10.2007)
Dialektika kontinuity a diskontinuity (19.10.2007)
Trocha teorie nikoho nezabije (13.10.2007)
Je schopná KSČM modernizovat sebe samu? (10.10.2007)
Jsme stranou, která má na mysli zájmy pracujících a občanů (10.10.2007)
Který kandidát je pro KSČM přijatelný (07.10.2007)
O čem diskutovat a přemýšlet před sjezdem KSČM? (18.07.2007)
Média KSČM - ke středu semknout (03.07.2007)
Dosavadními přístupy nepřesvědčíme (04.06.2007)
Prohlášení RR RF ke stupňujícím se útokům vedených „z leva“ proti bolševickým publicistům (04.06.2007)
Komunisté jsou skutečně nebezpeční (05.05.2007)
KSČM – partner, nebo kuriozita? (27.04.2007)
KSČM - partner, nebo kuriozita? (24.04.2007)
Zemřel Ladislav Adamec (17.04.2007)
Adamec mnohé pochopil (17.04.2007)
Musíme být schopni reagovat na dynamiku měnícího se světa (28.03.2007)
Několik poznámek k vnitrostranické diskusi (23.03.2007)
Budoucnost KSČM (13.03.2007)
O Lenina tolik nejde (12.03.2007)
Modernizace Leninem (07.03.2007)
Co nás čeká a o čem se musíme poradit (01.03.2007)
Vystoupení na 13. zasedání ÚV KSČM (26.02.2007)
Hrubá chyba (29.01.2007)
KSČM: vláda levého středu, nebo všech (12.11.2006)
Zákeřný směr úmyslně oslabující komunistické hnutí (06.04.2006)
Jsem komunistou navzdory tomu (27.03.2006)
Miroslava Moučková se stala členkou Rady ČTK (22.03.2006)
V. Filip: Nevidím důvod k obavám (25.02.2006)
Dopis Miroslava Grebeníčka předsedovi ÚV KSČM Vojtěchu Filipovi (24.02.2006)
Pražský lídr komunistů Beneš varuje před spory (21.02.2006)
Televizní interview s Vojtěchem Filipem (21.02.2006)
Tisková zpráva z XXII. sjezdu KSČ-ČSSP (12.02.2006)
Dopis VV ÚV KSČM (10.02.2006)
Jasné a nejasné (17.01.2006)
Alternativní konference komunistických stran v Aténách (23.11.2005)
Za Mirkem Grebeníčkem (03.10.2005)
Projev na 7. zasedání ÚV KSČM (01.10.2005)
Prohlášení ÚV KSČM (01.10.2005)
Grebeníček: v době předvolební kampaně jsem pro KSČM přítěž (01.10.2005)
S minulostí jsme se vyrovnali, postoj k NATO nezměníme (01.10.2005)
Evropeizace a pragmatizace rudé strany (30.09.2005)
O komunistech pravých a nepravých (27.09.2005)
Přejít od zástupných problémů k podstatným - zamyšlení nad sjezdem SEL (23.09.2005)
Církev nad levicí (17.09.2005)
Sekretariát ÚV KSČM není spolkem příživníků (16.09.2005)
O mou funkci má zájem sedm zájmových skupin (16.09.2005)
Stanovisko VV OV KSČM v České Lípě (15.09.2005)
Čeká nás levicový příliv? (15.09.2005)
Grebeníček už těžko může vzít své slovo zpátky (14.09.2005)
Kdo ještě potřebuje v čele smečky samce Alfa? (14.09.2005)
Grebeníčkovi vždycky chyběla sebereflexe (13.09.2005)
Alfa samec to asi pochopil (13.09.2005)
Problémy samce Alfa: Za všechno může Klimša (13.09.2005)
Grebeníček nabídl funkci šéfa KSČM (12.09.2005)
Nesmíme promarnit nabízené šance, rozmělňovat náš vliv (12.09.2005)
Grebeníček si testuje podporu řečmi o odchodu (12.09.2005)
Grebeníček chce odejít z čela KSČM (12.09.2005)
Grebeníček: Trvá zájem KSČM o plné členství v SEL (10.09.2005)
Útok rudých ještěrů (02.09.2005)
Nekličkujme před problémy (02.09.2005)
Nedemokratické praktiky komunisté už nejednou odmítli (02.09.2005)
Manipulace nemající obdoby (28.08.2005)
Nekličkujme ve věci stalinismu (27.08.2005)
Co dlužíme (nejen) českým komunistům (21.07.2005)
Rozhovor Václava Moravce s Jiřím Dolejšem (01.07.2005)
KSČM v žádném ghettu není (24.06.2005)
Komunisté se aktivizují, počítají až s třiceti procenty (02.06.2005)
Omluva - důvod k zamyšlení (31.05.2005)
Je třeba jasnou identitu a větší iniciativu (23.05.2005)
Měli bychom se znovu omluvit (21.05.2005)
Žluč na jazyku - hlava plná ještěrů (07.05.2005)
Projev na oslavě Svátku práce na Letné (01.05.2005)
Grebeníček o 1. máji nenašel na současném Česku nic dobrého (01.05.2005)
Tisková zpráva KSČM 24. 4. 05 (24.04.2005)
Mýty o KSČM (15.04.2005)
Čerti rudě malovaní (06.04.2005)
Pro KSČM je Kraus bližší Klause (31.03.2005)
Jak vysoká je pro KSČM cena za ztrátu panenství? (31.03.2005)
Ujasněme si pojmy (17.02.2005)
Věnujme se věcné diskusi, ne levicovému hašteření (08.01.2005)
Ten říká to, ten zas tohle a dohromady neříkají nic (07.01.2005)
Dolejš: Haló noviny nepovažuji za komunistické (03.01.2005)
Ke Gottwaldovi jen na kulatiny (14.12.2004)
V okolí šéfa KSČM dál velebí Gottwalda (07.12.2004)
Co kdo řekl/neřekl/ napsal/nenapsal/ o 4. zasedání ÚV KSČM (07.12.2004)
Pražští komunisté hájili Gottwalda a politické procesy (06.12.2004)
Dělník na levici (13.11.2004)
KSČM a její vztah k vlastní minulosti (31.10.2004)
Tisková zpráva SDS 040519 (19.05.2004)
V ČR se tvoří prostor pro silnou socialistickou stranu (19.05.2004)
KSČM na počátku 21.století (14.05.2004)
Stanovisko předsednictva CV SDS ke spolupráci s KSČM (11.03.2004)
Sozialismus oder Tod (22.02.2004)
Paďouři a bojovníci (13.07.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jacques Rupnik | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: MF Plus

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
206 (206 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
192 (192 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
143 (143 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
153 (153 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1083


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.