Který kandidát je pro KSČM přijatelný

Jak se ovšem opět ukazuje, bez hlasů komunistických poslanců a senátorů bude velmi složité prezidenta zvolit. Ostatně rozhovory již po určitých úrovních probíhají. To dokazuje, jak zbytečné jsou rétorická cvičení antikomunistů a že jen komplikují skutečný demokratický vývoj.

Je jistě možné, že soc. dem. uzavřou obchod s občanskými demokraty a přes tvrzení, že pro Václava Klause ruce nezvednou, jejich kandidáta odsouhlasí.

Osobně bych kuloárové informace, že vedení ČSSD má zájem na sněmovním předsednickém křesle pro Jiřího Paroubka jako výměnu za hlasy pro Klause, nepodceňoval.

Předem jsme žádné jméno neodmítli. Naší podmínkou je, jako minule, aby kandidát přišel do našeho klubu a informoval o svých názorech a programu. Aby hájil zájmy všech občanů a byl prezidentem všech. Nejen jedné strany či seskupení.

Rozhodující může být jeho vztah k referendu o americké základně v ČR.

V minulém období pro nás nepřijatelným byl kandidát, který veřejně proklamoval kladný vztah k omluvě za odsun sudetských Němců a tím vlastně k výsledkům 2. světové války. Takový se nyní zatím neobjevil.

Nebudeme preferovat ani kandidáta, který apriori se bude zaštiťovat antikomunismem a jeho přístupy k řešeným problémům budou antisociální. Je nám podsouváno, že kandidát, kterého budeme ochotni podporovat, musí být proti EU i proti NATO.

To naprosto neodpovídá skutečnosti. Jsme kritiky způsobu, jak Brusel zasahuje do zemědělského a dalšího domácího podnikání, kritizujeme přístupové podmínky a jejich důsledky, jsme proti zbytečným zásahům do suverenity zemí. Nikoli však proti evropské integraci vůbec.

Severoatlantický pakt však pokládáme za zbytečný pozůstatek studené války. Nemíníme to však vnášet do jednání. Jsme si vědomi, že naše názory v této věci nemusí sdílet případný kandidát, zvláště když vstup do EU byl schválen v referendu.

Něco jiného je náš vstup do NATO. O tom, stejně jako tomu bylo v případě rozdělení republiky, občané nemohli rozhodovat.

Abychom se nedostali do stejné situace, přičemž jde o situaci, která ovlivní životy několika příštích generací, požadujeme v případě základny referendum. A poměr kandidáta k němu může být pro nás rozhodující.

Právo, 5. 10. 2007, Vojtěch Filip

KSČM hlasy Klausovi nevylučuje, ublížil si ale podpisem reformy

Podle předsedy strany Vojtěcha Filipa preferuje KSČM nestranického kandidáta.

Ani sobotní zasedání Ústředního výboru KSČM nepřineslo jasný postoj této strany k prezidentské volbě v únoru 2008. Některé poslankyně KSČM obdivují Václava Klause, naopak u některých komunistických zákonodárců Klaus body ztratil podpisem reformy a podporou amerického radaru, byť za pomoci referenda.

PRAHA - „Uvidíme, jak uspějeme s našimi návrhy ve volbách prezidentských a jestli to posílí, nebo oslabí komunistickou stranu,“ řekl v projevu šéf KSČM Vojtěch Filip, který se už dříve nechal slyšet, že komunisté preferují nestranického kandidáta.

Podle místopředsedy Jiřího Dolejše Filipovo vyjádření neznamená, že by KSČM stavěla vlastního kandidáta už do 1. kola volby, v němž obě komory parlamentu hlasují odděleně. „Je nám jasné, že pokud bychom ho nasadili v prvním kole, ubíral by hlasy jinému protikandidátovi Václava Klause,“ řekl Právu Dolejš.

Vlastního kandidáta by komunisté do 1. kola postavili, pokud by se neujal pokus stran nalevo od ODS o prezidentskou koalici. KSČM by sice nepomýšlela na vítězství, chtěla by ale ukázat, že má z čeho vybírat.

Na ÚV zůstal podle Dolejše bez reakcí jeho příspěvek k volbě hlavy státu. „Říkal jsem, že pan prezident tím, že je pro radar a podepsal reformu veřejných financí, v podstatě neplní některé z těch věcí, které jsme formulovali jako kritérium pro vhodného kandidáta. Měli bychom se vyhnout situaci z roku 2003, kdy KSČM byla obviňována z toho, že prezident Klaus usedl na Hradčany,“ řekl Právu Dolejš. Dodal, že komunisté se na ničem neusnášeli.

„Klaus má navrch“

Klaus, který se vyslovil pro referendum o radaru, má zřejmě nejvíce šancí u poslankyň KSČM. Svým postojem si naklonil např. Miloslavu Vostrou, a to zřejmě více než jeho možný vyzyvatel exministr Jiří Dienstbier. Ten přitom možnost smlouvy s USA o radaru odmítá úplně. „Myslím si, že by prezident měl zastupovat většinu občanů. V této chvíli má určitě navrch mezi těma dvěma Václav Klaus,“ reagovala Vostrá pro TV Prima.

Její kolegyně Zuzka Bebarová-Rujbrová na Primě přiznala, že Klause volila už v roce 2003, poslankyně Soňa Marková to komentovat nechtěla. Filip televizi řekl, že „nejvíc bude záležet na vystoupení Václava Klause před poslanci a senátory“.

Ochotu popovídat si s Klausem na poslaneckém klubu KSČM Právu avizovalo už více komunistických zákonodárců. Poslankyně Marta Bayerová by si to pokládala za čest, protože Klaus je podle ní „na rozdíl od jiných chlapů v politice je chytrý“, uvedla pro Právo už v létě.

Pokud by Klause v 1. kole volilo všech 81 poslanců ODS (v Senátu to má téměř jisté, neboť ODS má nadpoloviční většinu 41 hlasů) a někteří lidovci, jako např. Miroslav Kalousek, mohlo by mu ke zvolení 101 hlasy chybět už jen několik hlasů.

Ve 2. kole by to mohl mít Klaus ještě snazší, protože kvórum potřebné ke zvolení se odvozuje od počtu přítomných. Ve 3. kole volby, kdy se sčítají hlasy poslanců a senátorů, vyhraje kandidát, který při plném obsazení obou komor získá nejméně 141 z 281 hlasů. Lidovci mají celkem 24 zákonodárců, komunisté 29. A to by mohlo rozhodnout v Klausův prospěch.

Právo, 8. 10. 2007