
Kouřová clona diskuse na téma „nevíme, co je to stalinismus“, pod jménem Stalina jsme byli osvobozeni atd. nás nezavedla nikam dopředu a ukázala obrovské mistrovství diskutujících v hledání zástupných problémů.
Doufám, že s přibližujícím se I. sjezdem Strany evropské levice nastal čas na zahájení diskuse o našich postojích k podstatným otázkám fungování evropské levicové strany. Je zbytečné diskutovat o tématu stalinismus ano-ne, když VI. sjezdem KSČM byla přijata jasná formulace odsuzující jakékoliv jevy související s kultem osobnosti.
Naše stanovisko je tedy jasné a je třeba formulovat náš návrh na způsob financování SEL a zejména náš návrh na způsob přijímání rozhodnutí. Pravděpodobně nejen pro KSČM je nepřijatelné, aby ve vedení strany měly jednotlivé organizace paritní zastoupení bez ohledu na členskou a voličskou základnu. Rozhodování konsenzuální a demokratická diskuse jsou asi logickým požadavkem - a ještě jednou zdůrazňuji nejen KSČM. V současném systému je evidentní, že jednotlivé strany se sdružují do „Evropské strany“ formálně za účelem získání dotace od evropských institucí. Neformální spolupráce a kontakty, které máme řadu let, se tím nijak nenarušují, naopak, měly by získat určitou institucionální základnu.
Fakt, že každá takováto strana musí splnit nějaké základní podmínky (zejména týkající se účetnictví a stanov), není již od 19. století v Evropě něčím novým. To může překvapovat pouze člověka, který netuší, že podobně formulovaná vymezení se vyskytují v zákonodárství všech zemí, jejichž systém je založen na politických stranách. Zejména v Evropě (nejen v Evropské unii) se formálně vyžaduje, aby strany měly v pořádku podle určitého standardu účetnictví a aby v jejich programech nebyl obsažen rasismus a některé další negativní jevy. Pokud si přečteme požadavky stanovené v českém právním řádu na politickou stranu a porovnáme je s tím, co kritizují někteří pisatelé na podmínkách stanovených pro tzv. Evropskou stranu, zjistíme, že české vymezení je užší (klade větší omezení). Zde tedy asi hlavní problém nebude.
Těším se na předložení podrobnějšího návrhu naší pozice k evropské levicové straně (pokud možno s racionálními argumenty) a na diskusi, která se okolo této pozice jistě rozvine. Zároveň považuji za důležité stanovit, kdo tuto naši pozici bude prosazovat a jaké bude mít pro své vyjednávání mantinely. Času je málo, protože musíme seriózně a intenzivně začít připravovat kandidátky do voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu PČR a tímto směrem je třeba napřít debatu tak, abychom dohnali naše tradiční zpoždění. ČSSD i ODS vyhlásila již své první lídry. Je tady nejvyšší čas zahájit dostatečně širokou přípravu.
Haló noviny, 23. září 2005, Jaromír Kohlíček