OTÁZKA SOCIÁLNÍ
Základy marxismu filosofické a sociologické

T. G. Masaryk

Laskavý čtenář se bude na tomto místě seznamovat s významným dílem Tomáše Garrigue Masaryka, tak jak bylo vydáno nakladatelstvím ČIN v roce 1947 (šesté vydání - čtvrté české).  Prosíme o shovívavost, práce je to rozsáhlá, a tak budeme postupovat výběrem jednotlivých paragrafů díla a postupným doplňováním literárních odkazů. Paragrafy zveřejněné dočasně bez odkazů jsou označeny znakem @.

Upoutávka na přebalu

OBSAH PRVNÍHO SVAZKU

Předmluva k prvnímu českému vydání

Předmluva k německému vydání

Předmluva k zvláštnímu ruskému vydání páté části Otázky sociální

Předmluva vydavatelova k druhému českému vydání

Část první
ÚVOD

Kapitola první: Úkol těchto studií. Pomůcky literární

Oddíl A: Rozsah a methoda těchto studií

1. Otázka sociální: socialism a marxism
2. Vymezení pojmu marxism. Marx a Engels. Marxisté novější
3. Rozsah a methoda těchto studií

Oddíl B: Literární pomůcky k studiu marxismu (theoretického)

4. Spisy Marxovy, Engelsovy, Lassallovy a jiných socialistických theoretiků. Spisovatelé o socialismu nesocialističtí a některé pomůcky literární (zatím k fr. marxistům)
       Socialisté
           Spisy Karla Marxe
           Spisy Friedricha Engelse
           Spisy Ferdinanda Lassalla
           Jiní němečtí socialisté
           Anglická a americká literatura socialistická
           Francouzští marxisté
           Italská literatura socialistická
           Holanďané
           Slovanští socialisté
           Vědecké a literární časopisy marxistické
       Anarchistická kritika marxismu
       Nesocialisté
       Sociologie
       Socialism křesťanský
           Evangelický
           Katolický
           Pravoslavný
       Publikace národohospodářské a státovědecké
           Soustavné spisy národohospodářské
           Příručky národohospodářské a státovědecké
       Encyklopedie socialismu od autorů socialistických
       Bibliografie socialismu

Část druhá
MATERIALISM HISTORICKÝ

Kapitola druhá: Marxova-Engelsova noetika a metafysika: materialism positivistický

Oddíl A: Marxův vývoj vědecký a filosofický

5. Vývoj evropského myšlení po francouzské revoluci. Filosofie se stává politicko-sociální a vědeckou (positivistickou). Marx a Engels pod vlivem nové filosofie německé; francouzské a anglické
6. Marx a Engels přicházejí Feuerbachem od heglovství k positivismu. Marx a Feuerbach
7. Marxův vývoj od německé filosofie k socialismu. Marx filosofem podstatně německým. Německá filosofie méně ideologická než Marx soudí.
8. Marx a Hegel. Marxův historism heglovský stává se Feuerbachovým vlivem materialistickým: materialism historický

Oddíl B: Marxův historism: Dialektika materialistická

9. Marx přetvořuje Heglovu dialektiku materialisticky
10. Marxism a darwinism: Marxova dialektika a moderní evolucionism

Oddíl C: Marxův materialism positivistický

11. Marxův a Engelsův výklad materialismu
12. Marxův a Engelsův nekritický objektivism a vulgární materialism. Jejich dogmatism
13. Marxův a Engelsův positivism. Positivní věda proti metafysice a ideologii
14. Positivistické učení o anthropomorfismu. Mythus a kritika: Ideologie
15. Jak Engels vymezuje filosofii. Logika a dialektika.
16. Marxova a Engelsova soustava věd. Problém klasifikace a organisace věd, logicky a sociálně
17. Engels liší zvláštní obor věd historických. Marxův a Engelsův upřílišený historism. Realism proti historismu
18. Marx a Engels jako sociologové. Socialism a sociologie
19. Marxistický naturalism: socialism a přírodověda. Demokratičnost a revolučnost přírodovědy
20. Socialistická popularisace vědy. Dělnictvo a filosofie. Theorie a praxe. Praxe revoluční
21. Objektivism Marxův. Marxism reakcí proti subjektivistickému idealismu a romantismu. Marx, Feuerbach, Schopenhauer. Socialistická nálada
22. Zatímní celkový úsudek o filosofii Marxově: marxism je eklektický. Nedostatek kritiky a organické synthese moderních filosofických prvků. Revoluční atheism

Oddíl D: Mladší marxisté proti materialismu

23. Proti materialismu jsou Bax, Schmidt, Stern, Bernstein (Plechanov, Mehring). Návrat ke Kantovi?

Kapitola třetí: Materialism historický

Oddíl A: Marxistické výměry historického materialismu

24. Název "materialism historický". Rozličné definice Marxovy
25. Definice Engelsovy. Marx a Engels si v různých dobách odporují
26. Mladší marxisté: Bax a Kautsky, Konrad Schmidt, Bernstein, Ernst, Cunow, Plechanov (Deville a jiní). Pokus systematického a nematerialistického vymezení historického materialismu
27. Marxův materialism historický je positivistický, objektivistický historism a naturalistický ekonomism. Všemohoucí "poměry". Marxův ultrapositivistický amoralism. Marx a Engels se kolísají a nakonec uznávají také moralism
28. Předběžná analyse "ekonomických poměrů": jejich smysl hospodářský a sociální

1. Poměry výrobní (směnné, komunikační). Práce. Třídní boj
2. "Člověk jest, co jí". Vliv chudoby a bohatství, fysiologický, mravní, intelektuální
3. Tak zvané živočišné potřeby životní. "Primum vivere, dein philosophari." (Schopenhauer a Comte.)
4. Podmanění přírody. Theorie a praxe
5. Historický materialism a darwinism i evolucionism. Engels a Morgan

29. Pozdější výklady marxistů omezují otázku na otázku po stupni ekonomického materialismu. Tím se nevyřizuje otázka hlavní: Jsou poměry ekonomické příčinou všeho kulturního života a jsou jen ony reální?

Oddíl B: Materialism historický úsilím o vědeckou historii: materialism ekonomický

30. Materialism historický usiluje o historii přesně vědeckou
31. Požadavek vědeckosti historie je oprávněný, ale Marx ho nesplňuje. Podstata historické methody. Historická fakta, ale také výklad jejich smyslu: historie a její poměr k filosofii a k sociologii. Historie materialistická nemožná. Marxův dějinný materialism - ideologický
32. Marxův historism. Methodické vady historismu upřílišeného. Historism jako nekritický empirism. Co jsou vlastně dějiny? Historism jako logika fakt. Přítomnost jako obraz minulosti. Historism jako methodický a ethický diletantism
33. Marx ani Engels materialismu historického nikde nedokázali. Ekonomické poměry nejsou k ideologii ve vztahu kausálním
34. Tato kritika se zkouší na některých příkladech ekonomického výkladu historického
35. Ekonomický materialism filosofickým a methodickým primitivismem: mnohost a složitost sociálních příčin vyžaduje přesné srovnávací methody.
36. Marxova redukce všech sil sociálních a historických na hospodaření, ekonomický materialism, vede k prohlášení individuálního vědomí za ilusi. Psychologie - vědomí popírá ekonomický materialism
37. Marx neprohloubil svůj ilusionism ani psychologicky ani sociologicky. Marx a Hegel. Každý ilusionism je zároveň desilusionismem: filosofie hledá smysl světa a života
38. Všecky sociálně historické síly se nakonec redukují na tři základní duševní kategorie: na rozum, cit, chtění. Otázka primátu duševních činností. Schopenhauer, Comte, Kant a Hegel. Marx materialisuje Heglovu dialektiku a dochází tak k Schopenhaurovu primátu vůle. Která je vlastní duševní a historická hybná síla? Otázka spontánností. Do které míry jsme svobodni?

Oddíl C: K vývoji materialismu historického

39. Resumé posavadní analyse materialismu historického. Vědecký socialism proti ekonomickému materialismu: ekonomika positivně vědecká není následkem hospodářského komunismu, nýbrž jeho předpokladem. Ideologie positivistická a "ideologická"? Znova problém anthropomorfismu
40. Marxovo zdůvodnění historie jako exaktní vědy v souvislosti s vývojem novější sociologie a sociálních věd vůbec
41. K vývoji ekonomického materialismu: Marx přijímá obecné mínění vědecké

Kapitola čtvrtá: Organisace třídní společnosti. Historické zákony a theorie vývoje

Oddíl A: Engelsovy »ženoucí síly sil ženoucích«: Třídní boj. Masa a individuum

42. Engelsův výklad dvou (tří) velkých tříd a jejich ekonomického boje: ekonomické zájmy těchto tříd ženoucími silami moderní historie
43. Společnost není organisována ve dvou (třech) třídách
44. Neurčitost a neučleněnost pojmů: proletariát a buržoasie
45. Také pojem třídního boje a boje vůbec je neurčitý. Společnost není organisována jen bojem
46. Psychologie sil historických a zvláště "ženoucích sil sil ženoucích". Trojí motivy: psychologické a ekonomické qui pro quo
47. Psychologie masy: ilusionism. Individualism a socialism: komunism není jen hospodářský, ale je také duchový (logický a ethický), ba přímo biologický. Komunism a materialistický naturalism
48. Hlavní pravidla pro studium poměru individua k mase. Anthropomorfistické pojetí masy a společnosti. Je společnost organismem? Pochybená methoda sociologického organicismu. Otázka oprávněnosti celku - většiny - menšiny - individua. Marxism nerozřešil problém individualismu a kolektivismu (socialismu, obecného komunismu). Velké masy nejsou posledními ženoucími silami dějin
49. Obecné vědomí se vyvíjí historicky: uvědomění dějinné
50. Historická skizza nejdůležitějších názorů o poměru vědomí individuálního k vědomí kolektivnímu

Oddíl B: Historické zákony a theorie vývoje

51. Marx a Engels vidí vědeckost historie v stanovení zákonů, speciálně zákonů přírodních
52. Nejasnosti o tom, co znamená vědecký výklad. Jsou u Marxe obecné zákony vývoje?
53. Marxova theorie vývoje podle zákona negace negace. Tento katastrofism není ve shodě s jeho evolucionismem
54. Marx dává větší důraz na vývoj než na pokrok. Positivistický impasibilism. Měřítko pokroku
55. Pokrok zároveň odkrokem
56. Nejdůležitější stadia vývojová
57. Pokroku přímočarého, hromadného a náhlého není. Je budoucí komunism stavem stacionárním?
58. Jak vysvětluje Marx pokrok vůbec? Výklad pokroku musí být nejen sociologický, nýbrž také metafysický. Návrat ke Kantovi také metafysickou revisí materialismu?

Oddíl C: Sociální ideál a utopism. Svoboda vůle a historické zákony

59. Strach marxistů před utopismem? Co je utopism?
60. Názory Marxovy, Engelsovy a jiných marxistů o sociálním programu budoucnosti. Renardova věda o sociálním ideálu
61. Sociálně historické předvídání a prorokování
62. Toto předvídání neodstraňuje ethiku, vědomí a svědomí. Ethika a filosofie dějin
63. Marxův a Engelsův skok do říše svobody: svoboda vůle. Sociální teleologie a sociální ideál
64. Marxovo a Engelsovo zaměňování determinismu s fatalismem. "Poměry" a naturalistický objektivism vůbec

Část třetí
PODSTATA A VÝVOJ HOSPODÁŘSKÉ ORGANISACE SPOLEČNOSTI

Kapitola pátá: Boj tříd hospodářských

Oddíl A: Marxův obraz novodobého kapitalismu

65. Úkol této části našich studií: konkrétnější vylíčení hospodářských tříd a jejich boje
66. Marxova theorie hodnotní: statky vyvozují svou hodnotu z práce
67. Směna. Nadhodnota a kapitál. Práce zbožím. Mzda. Účinky stroje a pokroku technického vůbec. Reservní armáda: poměrné přelidnění. Soustředění kapitálu. Ekonomický fetišism
68. Vývoj kapitalistického velkoprůmyslu od tak zvané původní akumulace
69. Trojí hlavní stadium vývoje hospodářského. Zákon negace negace žene kapitalism ke komunismu: expropriace expropriátorů
70. Souhrnná formulace těchto názorů Marxových Engelsem

Oddíl B: Kritika Marxovy theorie nadhodnotní

71. Marxův Kapitál theorií kapitalistického vykořisťování: Pojem nadhodnoty předmětem naší kritiky
72. Hodnota se nedá vyložit jen prací. Důkazem rozpor mezí I. a III. svazkem Kapitálu. Nadpráce či konkurence? Nejdůležitější pokusy vysvětlit rozpor I. a III. svazku
73. Do které míry si byl tohoto rozporu vědom Marx sám?
74. Sociologické a filosofické chyby marxismu mstí se v učení ekonomickém. Vlastní vědecký charakter Kapitálu: nehotovost a kolísání
75. Práce sama hodnoty netvoří. Bez kategorie užitku nedá se pojem hodnoty stanovit. Co tvoří hodnotu práce samé? Práce a pracovní síla
76. Materialistický objektivism Marxovy theorie hodnotní. Marx proti elementu užitku, ježto ukazuje na motivy. Poptávka neslučitelná s ekonomickým materialismem. Psychofysické posouzení práce
77. Poměr ethiky a ekonomiky. Egoism a altruism v životě hospodářském. Podstata a methoda ekonomiky.
78. Marx o práci tělesné a duševní: Práce jednoduchá a složená. Ekonomický materialism nestačí. Hodnota práce se měří časem. Marxova theorie mzdy je s tím v odporu
79. Pojem práce "společenské". Fetišism práce
80. Dělba práce. Marxův ideál "absolutní disponibility". Materialism a primitivism je neschopen správně pochopit problém dělby a organisace práce
81. Dělba práce základem tvoření tříd. Třídy majetkové a pracovní. Engelsův výklad vývoje tříd není jednotný
82. Marxovo učení o koncentraci kapitálu je nesprávné: střední stav nemizí, jak učil Marx. III. svazek Kapitálu zase proti svazku I. Bernstein proti Marxovu katastrofismu, nadhodnotě a třídnímu boji
83. Marxovský protiklad kapitalismu a proletarismu. Podstata moderního kapitalismu. Kapitalism není jedinou příčinou bídy. Celkový stav dělnictva vyvrací Marxovu theorii všeobecné dekadence. Nálada socialistická dekadentní není
84. Marxova theorie dekadence vyvrací se daty populacionistiky. Marx proti Malthusovi a Lassallovi. Marx pro Darwina a proto také pro - Malthuse. A opět III. svazek Kapitálu proti svazku I
85. Marx sám rozkládá své dvě hlavní třídy v jednotlivá individua
86. Marx o obchodu. Moderní obchodník
87. Otázka agrární. Marxovo učení o rentě a jeho theorie hodnotní
88. O Marxových dějinách hospodaření
89. Souhrnný úsudek O Marxově ekonomice. Význam Marxovy theorie hodnotní: nastává doba práce; Práce jako práce drobná. Demokratická práce proti aristokratickému sportu. Marxův a Engelsův revolucionism je ještě romanticky aristokratický. Nedostatečnost materialismu

Dodatek k §88: Přehled literatury o dějinách hospodářských
    Literatura o Anglii
    Dějiny národů ostatních
    Dějiny hospodaření všeobecné
    Dějiny zemědělství (a feudalismu)
    Dějiny (ruského) miru a zádruhy
    Dějiny řemesla
    Dějiny organisace městské
    Dějiny obchodu
    Dějiny komunikace
    Dějiny námořnictví
    Dějiny chudinství
    K soudobému stavu hospodářskému

OBSAH DRUHÉHO SVAZKU

Část třetí
PODSTATA A VÝVOJ HOSPODÁŘSKÉ ORGANISACE SPOLEČNOSTI
(pokračování)

Kapitola šestá: Vznik a vývoj civilisace: komunism

Oddíl A: Komunism budoucnosti

90. Marxism je svou podstatou komunismem. Marxovy požadavky komunistické. Jeho stoupenci
91. Komunism a materialism
92. Marxovský komunism společenskou soustavou nejen hospodářskou, nýbrž také duchovou a kulturní vůbec
93. Rozlišení pojmů: socialism, kolektivism, komunism. Stanovisko autorovo
94. Kritika Marxovy komunistické soustavy. Domnělý protiklad komunismu a kapita1ismu. Pokud se komunism připravuje už nyní. Neurčitosti o principu rozdělení. Marx a Engels se nakonec komunismu vlastně vzdali

Oddíl B: Komunism prvotní. Vývoj rodiny a civilisace

95. Marx a Platon: význam rodiny pro marxovský komunism. Engelsův spis o rodině (Engels a Morgan)
96. Základní myšlenka Engelsovy knihy o rodině: společnost je původně organisována svazky rodinnými, nikoli poměry výrobními. Rozpor s historickým materialismem
97. Engelsův výklad o jednotlivých stadiích vývoje rodiny a kultury
98. Znova moralism proti amoralismu. Engelsův fetišism pokrevenství. Engelsovy názory o původních formách rodiny jsou nesprávné. Engelsova matriarchátu nikdy nebylo
99. Podstata původního rodu (gens). Zřízení rodové není v protikladu k státu. Prvotní komunism negativní, ne positivnf. Tak zvaný agrární komunism doby nejstarší
100. Engelsovo líčení rodového zřízení u národů evropských, zvláště u Germánů a Slovanů. Ruský mir a zadruga. Engels a slavjanofilové
101. Barbarství a civilisace: civilisace degenerací a dekadencí
102. Kritika Engelsových kulturních dějin a zvláště jeho theorie úpadku
103. Co je vlastně Engelsův původní komunism: komunismu absolutního nikdy nebylo. Komunism pohlavní a rodinný jako základ komunismu hospodářského

Oddíl C: Otázka ženská: Volná láska

104. Budoucí komunism má být také pohlavní. Engelsův výklad podstaty a vývoje monogamie. Rodina buržoasní a proletářská. Socialism a individuální láska pohlavní. Volná láska budoucnosti
105. Engelsova dekadentní theorie lásky a její důvody; materialism. Dvojí typ dekadence - katolický a protestantský. Láska, ne láska volná!

Část čtvrtá
SOUSTAVY IDEOLOGICKÉ

Kapitola sedmá: Stát a právo

106. Vývoj politického myšlení v Německu. Heglovská levice
107. Marxovo učení o státě a jeho vývoj. Stát a buržoasie. Stát politický
108. Engelsova státověda. Stát jako protiklad organisace rodové. Vývoj státu. Stát odumře
109. Nauka historického materialismu o státu nedostatečná: podstata a význam státu. Stát a organisace hospodářská. Stát a církev. Stát a národnost. Marxův a Engelsův pojem "společnost". Anarchism a státní socialism. Bernstein contra Marx-Engels
110. Vývoj moderního státu: organisace hospodářská a intelektuální stává se samostatnou. Stát a filosofie. Afilosofism a astatism (anarchism). Centralisace a autonomisace; autonomie funkční, nejen lokální
111. Marxova a Engelsova filosofie právní
112. Právo má obsah širší než hospodaření. Forma výroby nepodmiňuje formy majetku. Sankce práva jen v moci a ve vůli většiny?
113. Engelsův výklad lidských práv a zvláště proletářského požadavku rovnosti
114. Positivistický historism neuznává positivních pojmů práva. Lidská práva se vyvíjejí v oblasti církevně náboženské. Pojem rovnosti u Marxe a Engelse neurčitý

Kapitola osmá: Národnost a mezinárodnost

115. Některé novější projevy marxistické o otázce národnostní
116. Názory Marxovy a Engelsovy. Jejich praktická mezinárodnost
117. Vývoj principu národnostního
118. Kautsky o národnostním federalismu. Národnost a humanita. Právo jazykové je přirozené. Kosmopolitism, nacionalism, socialism
119. Marx a marxisté o Rusku a o Slovanech. Marxism a otázka polská. Marxisté proti německému šovinismu
120. Marx a otázka židovská

Kapitola devátá: Otázka náboženská

121. Marxův Kapitál dovršuje Feuerbachovu kritiku náboženství: náboženský anthropomorfism ekonomickým fetišismem
122. Engelsova filosofie náboženství
123. Anthropomorfism nevyčerpává podstaty náboženství. Marx a Engels obnovují s Feuerbachem racionalistický deism. Náboženství a jeho prvek ethický a sociální. Moderní boj o Boha
124. Marxův revoluční atheism: křesťanství náboženstvím otroků
125. Vliv náboženství v době nové. Reformace. Kulturní význam velikého historického dualismu náboženského: Katolicism a protestantism. Podstata protestantismu a jeho význam pro moderní filosofii, vědu, mravnost a politiku. Dva typy hospodářství vůbec a speciálně také socialismu: typ katolický a protestantský. Historický materialism a problém náboženský
126. Poměr marxismu ke katolicismu, k protestantství, k židovství
127. Mladší marxisté a problém náboženský. Je náboženství věcí soukromou? Pokud je socialism hnutím náboženským

Kapitola desátá: Otázka ethická

128. Marx a Engels pro positivistický amoralism, ale zároveň pro humanitní moralism. Marx a Engels přijímají humanism Feuerbachův: humanism "reální" bez sentimentality. Třídní morálka negativní, ale přesto "skutečně lidská"
129. Noetické odůvodnění zákona mravního. Mravní zákon je absolutní: v kterém smyslu. Pouhé morálky třídní není: "Morálka budoucnosti skutečně lidská." Základní otázka noetická o ethické sankci. Mravnost a náboženství
130. Materiální obsah zákona mravního. Marxův a Engelsův dualism. Egoism a altruism. Člověk podle Marxe v podstatě egoistický
131. Marxova obava před sentimentalitou neodůvodněná: Vývoj moderního ideálu humanitního. Humanita bez lásky nemožná: Socialism nejen vědecký, také sociální! Marxův a Engelsův aristokratický hedonism
132. Moderní láska: láska demokratická
133. Mladší marxisté uznávají samostatnost a účinnost mravnosti neegoistické
134. Socialistická diskuse o otázkách praktické ethiky. Zločin a trest. Zločin a poměry hospodářské. Zločin politický: masa. Prostituce. Marxova theorie trestu

Kapitola jedenáctá: Socialism a umění

135. Socialisace moderního umění. Historický materialism a umění
136. Vliv socialismu na jednotlivé druhy umění .
137. Sociální hodnota umění pro vzdělání. Začátky sociální a socialistické esthetiky (Ruskin, Morris, Bax, Crane, Tolstoj). Marxův materialism práce a positivistický intelektualism vede k přezírání krásy.

Kapitola dvanáctá: Marxism: Absolutní objektivism

138. Marxism jako soustava filosofická: absolutní objektivism v protivě k německému absolutnímu subjektivismu (idealismu). Nejdůležitější these marxismu. Nedostatečnost absolutního objektivismu
139. Marxism a problémy nové filosofie a ethiky
140. Sociální a ethická hodnota marxismu
141. Marx a Engels

Část pátá
MARXISTICKÁ KRITIKA V PRAXI

Kapitola třináctá: Hlavní problémy marxistické politiky

Oddíl A: Revoluce či reformace

142. Marxova revolučnost: Materialism jako činnost "prakticko-kritická", jako revoluce: Marx se nakonec mírní
143. Engelsova politická závěť: revoluce se prohlašuje za nemožnou a za nepotřebnou
144. Marxovi a Engelsovi nástupci. Jejich spor o radikalism a oportunism. Otázka přípustnosti kompromisu
145. Marxova filosofie humanistické revoluce na základě humanismu Feuerbachova
146. Tato filosofie revoluce je romantická a ideologická
147. Nematerialistická theorie revoluce: reformace, ne revoluce! Problém revoluce je v poslední instanci ethický. Demokratická ethika proti aristokratické revoluci
148. Marxův "kategorický imperativ" "praktické kritiky", to jest revoluce. Kritika nekritická. Negace a kritika tvůrčí. Čistě empiristická kritika historismu. Bez kritiky zásad. Kritika amorální. Kritika objektivistická bez sebekritiky
149. Marxova kritika jako pokračování filosofie Feuerbachovy. Revoluční nespokojenost Marxova vyplývá z filosofie, nikoliv z kritiky hospodářské
150. Kritika u Marxe a u Schopenhaura. Marx a pesimism. Pesimism objektivismu a subjektivismu. Moderní sebevražednost vlastní otázkou sociální. Sebevražda a vražda. Moderní titani a jejich boj s Bohem a o Boha. Revoluce atheismu
151. Podstata moderního vývoje filosofického a nábožensko-ethickěho od reformace. Faust Marxův se stává - voličem
152. Marxism a anarchism
153. Vnitřní rozpory Marxova revolucionismu: revolucionism je původu francouzského a nehodí se k německé filosofii. Socialism katolický a protestantský. Kolísání v taktice mezi evolucionismem a katastrofismem. Theorie hodnotní v rozporu s revolucionismem

Oddíl B: Marxism a parlamentarism

154. Marxism se stává socialismem státním. Přeceňování činnosti politické. Strana sociálnědemokratická jako sociální strana reformní v moderní demokracii. Radikalism negativní a positivní
155. Marxism a formy ústavní: republikanism. Vývoj státu konstitučního. Otázka ústavní formy stává se méně akutní. Socialism a monarchism. Anarchism shora. "Sociální království". Marxism a militarism. Vnější politika: politika světová
156. Demokratism státu konstitučního. Reforma konstitucionalismu. (Všeobecné právo volební. Zastoupení minoritní. Referendum. Iniciativa. Autonomisace proti centralisaci: socialism komunální.)
157. Demokratism a politika vědecká: anthropomorfický pojem masy. Pověra demokratická
158. Politický primitivism následkem demokratismu anthropomorfického
159. Vady politického primitivismu. Marxism a hospodářská družstva
160. Spolky vzdělávací. Propaganda mravní. Koncentrická práce sociální. Demokratism jako názor na život a na svět a jeho politika sub specie aeternitatis

Část šestá
VÝSLEDEK

Kapitola čtrnáctá: Krise marxismu vědecká a filosofická

161. Chronická krise vědeckého, filosofického i politického marxismu
162. Diskuse o této krisi

Rejstřík osob

Rejstřík věcný

Poznámka k pátému vydání