logo SDS
Dnešní datum: 22. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 774x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 714x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 689x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 618x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 616x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 606x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 585x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 477x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 25
Prům. 12.1
21 denni
Max. 350
Prům. 294.9

Nyní si čte web : 58 uživ.

Okolní události naąima očima

* Jak Lenin udělal z konkrétního obecné

Vydáno dne 23. 01. 2002 (7280 přečtení)

aneb Kde asi soudruzi z NDR udělali chybu?
Žili jsme dlouho v uzavřeném systému. Někteří z nás od narození. Všechno bylo na první pohled jednoduché, stálé a nezměnitelné. Věci měly svá jména a setrvávaly na svých místech. Šlo se na ně spolehnout a bylo téměř zbytečné o některých přemýšlet.

Věci nefungovaly vždy tak, jak by si člověk přál, ale zdálo se, že se nicméně neustále vyvíjejí k lepšímu. Pomalu, ale přece. Nejde-li poručit větru a dešti dnes, půjde to zítra. S přibývajícím věkem se ovšem čas od času objevovaly pochybnosti, zda opravdu musí být věci tak a nejinak. Občas to přišlo ponenáhlu, občas šokem.

Vzpomněl jsem si na to, když jsem viděl film Pelíšky, skvělou karikaturu právě oné uplynulé doby. "Kde asi soudruzi z NDR udělali chybu?" ptá se jeden z hlavních hrdinů, když se plastové lžičky dovezené z východního Německa, symbol dobového technického pokroku, pomalu kroutí v hrnečcích s horkou kávou. S odstupem času se dnes některé věci jeví jakoby z jiného světa. Ale na tu otázku v obecné rovině nikdo dodneška nedal přesvědčivou odpověď. „Kde udělali soudruzi chybu?“ Proč sovětský model socialismu ztroskotal?

Tento článek si neklade za cíl takovou odpověď poskytnout. Nechce ani pokládat na stůl jednotlivé hypotézy nebo výčet možných vysvětlení. Chce pouze poukázat na některé chyby v argumentaci Vladimíra Iljiče Lenina, díky které je ovšem nutno pohlížet na něj z hlediska marxistické teorie jen jako na jednoho z mnoha revizionistů marxismu přelomu 19. a 20. století. O co tady jde?

Nejde o nic více a o nic méně než o otázku možnosti, nutnosti a charakteru socialistické revoluce.

Lenin shrnuje některé své teoretické vývody v knížce „Stát a revoluce“, kterou napsal těsně před říjnovou revolucí v roce 1917. Na tuto práci se připravoval ještě za svého pobytu ve švýcarském Curychu, kdy koncem roku 1916 a počátkem roku 1917 shromáždil základní materiál o otázkách státní moci z prací Marxe, Engelse a dalších autorů. Sešit s Leninovými výpisky je znám díky jeho modré obálce spíše jako „modrý sešit“ než pod oficiálním názvem „Marxismus o státu“. Při urychleném Leninově přesunu do Ruska po vzplanutí únorové buržoazně demokratické revoluce zůstal „modrý sešit“ dočasně ve Stockholmu v jeho zavazadlech, ale to je jiná kapitola.

„Stát a revoluce“ se zabývá především situací a úkoly proletariátu po revoluci, diktaturou proletariátu a odumíráním státu. Leninovy názory na vlastní revoluci jako takovou však přesto nalezneme. Na několika místech textu píše Lenin o „Marxově a Engelsově učení o nevyhnutelnosti násilné proletářské revoluce“. Činí tak při vysvětlování rozdílu ukončení buržoazního státu a odumírání proletářského státu - diktatury proletariátu. Lenin píše:

„Nutnost soustavně vychovávat masy v takovémto a jedině takovémto nazírání na násilnou revoluci tvoří základ celého Marxova a Engelsova učení. … Vystřídání buržoazního státu státem proletářským není možné bez násilné revoluce. Zrušení proletářského státu, tj. zrušení jakéhokoliv státu, není možné jinak než odumíráním.“ (Zvýraznil Lenin.)

Lenin si je ovšem vědom, že zobecňuje Marxovy úvahy platné pro konkrétní podmínky francouzské revoluce, kdy Marx neviděl jinou možnost pro úspěšnou lidovou revoluci než rozbít byrokraticko-vojenskou státní mašinérii. Lenin argumentuje takto:

„Marx omezuje svůj závěr na kontinent. To bylo pochopitelné roku 1871, kdy Anglie byla ještě vzorem čistě kapitalistické země, avšak bez militarismu a do značné míry bez byrokracie. Proto Marx vylučoval Anglii, kde revoluce, a dokonce lidová revoluce byla myslitelná a tehdy také možná bez předpokladu, že musí být rozmetána hotová státní mašinérie. Dnes, roku 1917, v epoše první veliké imperialistické války, toto Marxovo omezení odpadá. Jak Anglie, tak Amerika, které byly největšími a posledními - na celém světě - představitelkami anglosaské svobody v tom smyslu, že tam neexistoval militarismus a byrokratismus, úplně se zhroutily do celoevropského špinavého, krvavého bahna byrokraticko-militaristických institucí, které si všechno podřizují a všechno rdousí. Dnes jak v Anglii, tak i v Americe je předpokladem každé skutečně lidové revoluce rozbití, rozmetání hotové státní mašinérie (vybudované tam v letech 1914 až 1917 s evropskou, každému imperialismu vlastní dokonalostí).

Kdo čeká nějaký další Leninův argument, bude zklamán. Dříve možná nemusela, ale dnes a kdykoliv v budoucnosti musí mít revoluce násilný charakter, při kterém se rozmetá existující státní mašinérie. A basta. Podle mého skromného názoru však Leninovi další vývoj za pravdu nedal. Stačí si vzít poválečnou situaci v Evropě.

Řekneme-li to zkráceně, Lenin nerespektoval historickou podmíněnost formy potlačení kapitalistických produkčních vztahů. Lenin udělal z konkrétního obecné.

Možnou interpretací takového Leninova selhání může být obecně lidská náchylnost, popisovaná rčením „přání otcem myšlenky“. Pokud ovšem něco takového zjistíme, musíme se podívat i další Leninovy vývody, zda nejsou poznamenány subjektivismem.

Jak je to například s podmínkami pro realizaci úspěšné socialistické revoluce v Rusku v roce 1917?

Lenin byl pevně přesvědčen, že takové podmínky nastaly, což si můžeme ověřit na mnoha místech jeho prací a vyplývá to ostatně i z jeho praktické činnosti. Vůbec teď nejde o to, zda měl či neměl určité věci dělat, historie ostatně takové otázky nezná. Jde o poznání vztahu mezi konkrétně historickým stavem (formou) kapitalistické společnosti, konkrétním způsobem (formou) provedení sociální revoluce a následnou společenskou formou.

Může nás jen mrzet, že se Marx s Engelsem nemohli vyjádřit k Leninovým myšlenkám a plánům. že neměli možnost pozorovat VŘSR a následný vývoj Sovětského svazu. Tou dobou už ani jeden z nich nežil. I když vlastně možná svým způsobem Engels odpověděl Leninovi dopředu. Posuďte sami.

Engels se totiž zabýval situací v Rusku 40 let před tím, když mu v roce 1875 vyšel v 43. čísle časopisu Der Volksstaat rozsáhlý článek "O společenských poměrech v Rusku" (Soziales aus Rußland). Pro nás je zajímavé, že v něm Engels reaguje na pana Tkačova, který v té době objasňoval německým dělníkům příčiny, které „umožňují právě teď provést sociální revoluci v Rusku mnohem snáze než v západní Evropě.“ Engelse zejména dopálila následující pasáž, ve které ovšem Tkačov mimo jiné popisuje aktuální společenský stav panující v Rusku, který se, jak dnes víme, během dalších 40 let významně nezměnil:

„U nás není městský proletariát, to je ovšem pravda; zato u nás není ani buržoazie … naši dělníci budou muset bojovat jen s politickou mocí; moc kapitálu je u nás teprve v zárodku. A vy, vážený pane, zajisté asi nevíte, že boj s politickou mocí je mnohem snazší než boj s mocí kapitálu."

Zvýraznění textu pochází od Engelse, který kontroval následovně:

„Převrat, o nějž usiluje novodobý socialismus, záleží - stručně řečeno - ve vítězství proletariátu nad buržoazií a ve vytvoření nové organizace společnosti zničením třídních rozdílů. K tomu patří nejen proletariát, který tento převrat provede, nýbrž i buržoazie, v jejíchž rukou společenské produkční síly dosáhly takového stupně vyspělosti, který dovoluje definitivní zničení třídních rozdílů. U divochů a polodivochů rovněž často neexistují třídní rozdíly, a tímto stavem prošel každý národ. Avšak chtít obnovit tento stav, taková myšlenka nás nemůže ani napadnout již proto, že z tohoto stavu s vývojem společenských produkčních sil třídní rozdíly nezbytně vznikají. Teprve na určitém, na naši dobu dokonce velmi vysokém stupni vývoje společenských produkčních sil nastává možnost vystupňovat výrobu natolik, aby se odstranění třídních rozdílů stalo skutečným pokrokem, aby mohlo být trvalé a nevedlo ke stagnaci nebo dokonce k úpadku společenského produkčního způsobu. Tohoto stupně vývoje však dosáhly výrobní síly teprve v rukou buržoazie. Buržoazie je tedy i po této stránce právě tak nezbytným předpokladem socialistické revoluce jako sám proletariát. Proto člověk, který je s to prohlásit, že tuto revoluci lze provést snáze v takové zemi, v níž sice není proletariát, avšak v níž zato není ani buržoazie, takový člověk tím jen dokazuje, že se musí teprve učit abecedě socialismu."

(Zvýraznění - tučně já, italika Engels). Tato slova byla sice určena Tkačovovi, ale určitě si je měl přečíst Lenin. Řečeno slovy Engelse, některé myšlenky neměly Lenina ani napadnout! Ale možná neměli Volksstaat v curyšské knihovně. Mimochodem, ten článek doporučuji každému - opravdu rozsáhle se v něm popisuje nejen situace v tehdejším Rusku a jeho hospodářská „historie“, ale jsou tam i zajímavé úvahy o družstvech a obščinovém vlastnictví. Ale zpátky k tématu. Engels shrnuje svou kritiku Tkačova těmito slovy (vytučněno mnou):

„Že se situace ruských rolníků od doby jejich osvobození z nevolnictví stala nesnesitelnou a trvale neudržitelnou, že se již z tohoto důvodu blíží v Rusku revoluce, to je jasné. Jde jen o to, jaký může být, jaký bude výsledek této revoluce? … Pan Tkačov … chtěl říci, že bude revolucí socialistickou, že společenskou formu, o kterou usiluje západoevropský socialismus, zavede v Rusku dříve, než k tomu dospějeme na západě - a to že provede ve společenských poměrech, kde proletariát a buržoazie se objevují zatím jen sporadicky a na nižším stupni vývoje! Přičemž to všechno je možné jen proto, že Rusové jsou takříkajíc vyvoleným národem socialismu a mají artěly a obščinové vlastnictví půdy!“

Ještě jednu Engelsovu poznámku z tohoto článku bych chtěl vyzdvihnout. Týká se souvislosti úrovně společenského vědomí v tehdejším Rusku a jedné ze společenských forem, jejíž existenci Marx s Engelsem od roku 1859 rozlišovali, totiž orientálního despotismu, zatímco Lenin se Stalinem se k ní nechtěli znát a vystačili si se základními výrobními způsoby, které dobře známe ze školy. Engels tedy v roce 1875 píše:

„Ruský rolník žije a působí jen ve své obci; všechen ostatní svět existuje pro něho jen potud, pokud zasahuje do věcí jeho obce. Nakolik je tomu tak, ukazuje tato okolnost, že v ruském jazyce jedno a totéž slovo mir znamená na jedné straně „svět“, na druhé straně však „rolnickou obec“. Ves mir, celý svět, znamená pro rolníka shromáždění všech členů obce. … Takováto úplná izolovanost jednotlivých obcí, která vytváří po celé zemi sice stejné zájmy, ale naprosto ne společné zájmy, je přirozenou základnou pro orientální despotismus; všude, kde tato společenská forma převládala, od Indie až po Rusko, všude produkovala despotismus, všude v něm nacházela svůj doplněk. Ne pouze ruský stát vůbec, nýbrž dokonce jeho specifická forma, carský despotismus, naprosto nevisí ve vzduchu, nýbrž je nezbytným a logickým produktem ruských společenských poměrů…“

Engels dává jednoznačně do souvislosti despotismus s uzavřeností a neprostupností dané společnosti. Podívám-li se zpátky na Sovětský svaz a vzpomenu-li si na Engelsova slova, zamrazí mne. Jedno je totiž jisté, Engels by byl nepochybně schopen úspěšně prognózovat charakter společnosti, která se vyvine v Sovětském svazu. Engels by byl vyvodil z obecného konkrétní.

Určitě by byl přišel i na to, že se plastové lžičky v horké kávě zdeformují.

Kde asi soudruzi udělali chybu?

Milan Neubert, 23. ledna 2002
Vyšlo v Emancipaci 2002/2


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Milan Neubert | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
205 (205 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
191 (191 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
143 (143 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
152 (152 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1080


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.