logo SDS
Dnešní datum: 14. 12. 2018   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5705x)

Stanovisko SDS k volbě prezidenta republiky
(08. 01. 2018, 1054x)

Československo od Května do Února (1945-1948)
(20. 02. 2018, 902x)

®ádnou válku naąím jménem !
(15. 04. 2018, 788x)

Začátek byl nenápadný
(30. 12. 2017, 769x)

Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 731x)

Čím začít? (Po lednu 1968)
(28. 02. 2018, 674x)

Projev prezidenta Miloąe Zemana na X. sjezdu KSČM
(23. 04. 2018, 596x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 27
Prům. 18.6
21 denni
Max. 541
Prům. 431.6

Nyní si čte web : 65 uživ.

Okolní události naąima očima

* Marx není zcela mrtev

Vydáno dne 06. 11. 2005 (6671 přečtení)

Sto let po smrti Karla Marxe je možno vést spor, zda jeho dědictví plodí více averzí než sympatií, avšak nesporné zůstává jedno: toto dědictví není ani po sto létech lidem lhostejné. Je možné, že plodí dnes více averzí než sympatií, neboť stamilióny lidí v zemích, kde je marxismus-leninismus povinnou státní ideologií, se na úředně vyhlášeného otce této ideologie dívají se značným odporem.

V jiných částech světa je přesto nemálo těch, kdož s Marxem spojují své naděje. Ať už s kladným nebo se záporným znaménkem je tedy Marxovo dědictví nesporně mnohem živější než dědictví kteréhokoli ze sociálně politických myslitelů jeho doby. Ani averze není lhostejnost - a sociálně politická doktrína je mrtva teprve tehdy, je-li lidem už lhostejná.

Nejblíže takové úplné smrti je Marx v té části světa, kde se děti i dospělí musí učit vybrané citáty z jeho děl zpaměti, chtějí-li mít otevřeny brány kariéry. Jeden z Marxových dialektických bonmotů tam ironií osudu stihl jeho samého. „Filozofii nemůžete zrušit, aniž ji uskutečníte“ - napsal kdysi mladý Karel Marx. Jeho bolševičtí ctitelé to nedomysleli a vyhlásili prosazování svých zájmů za „uskutečnění marxismu“.

Není sice nejmenších pochyb o tom, že Marx takový sociálně-politický systém, který se dnes dovolává jeho jména a říká si „reálný socialismus“, nikdy nechtěl a nepředpokládal. Lze to doložit mnoha přesvědčivými citacemi z celého jeho díla. Zároveň však lze stejným způsobem doložit, že Lenin vytvořil jednu z možných interpretací Marxe. A Stalin byl pak zase jednou z možných interpretací Lenina, jehož jinou možnou interpretaci představoval Trockij. V tomto smyslu má pravdu Leszek Kolakowski: jakousi pupeční šnůrou, která se vine až k Marxově teorii, se může vykazovat i klasický stalinismus, i současný sovětský „reálný socialismus“.

Reálně existující marxismus-leninismus lze však sotva považovat za dialektické zrušení Marxovy teorie; je to mnohem spíše její zcela nedialektické, utilitární popření. Marxův slovník se stal v zemích sovětského komunismu řečí mocenské elity, jazykem vládců a manipulátorů. Kdo nepatří k této mocenské elitě, sotva spatřuje v marxismu-leninismu něco jiného než soubor znaků a symbolů, jejichž pomocí mu držitelé moci sdělují, co smí, nesmí nebo naopak musí dělat, říkat a předstírat, že si myslí.

Prostý občan v zemích „reálného socialismu“ vnímá ideologické pojmy marxismu-leninismu podobně, jako vnímá řidič automobilu systém dopravních značek. Označí-li se něco jako „třídní zájem dělnické třídy“, sděluje se tím totéž, jako dopravní značkou „dej přednost v jízdě“. Nálepka „buržoazní ideologie“ nebo „nemarxistický názor“ se rovná značce „vjezd zakázán“ - ať už jde o politiku, umění nebo vědu. Každý také ví, že postavit se proti politickým opatřením, jež se provádějí „v zájmu proletářského internacionalismu“, znamená chovat se stejně pošetile jako řidič, který by jel jednosměrnou ulicí v protisměru.

Vedle této jednoduché funkce má však marxismus-leninismus ještě jinou, složitější. Václav Havel ji v eseji „Moc bezmocných“ dobře vystihuje v úvaze o tom, proč vedoucí obchodu s ovocem a zeleninou umisťuje do výkladu mezi cibuli a mrkev heslo „Proletáři všech zemí, spojte se!“. Nedělá to proto, že by osobně o spojení proletářů všech zemí přemýšlel a přál si je. Havel píše:

To heslo má funkci znaku a jako takové obsahuje sice skryté, ale zcela určité sdělení: ...já, zelinář XY, jsem zde a vím, co mám dělat; chovám se tak, jak je ode mne očekáváno..., jsem poslušný a mám právo na klidný život ... Všimněme si: kdyby nařídili zelináři dát do výkladu heslo „Bojím se a proto jsem bezvýhradně poslušný“, nechoval by se k jeho sémantickému obsahu zdaleka tak laxně, přesto, že by se tentokrát obsah zcela kryl se skrytým významem hesla. Zelinář by se pravděpodobně zdráhal umístit do své výkladní skříně takto nedvojsmyslnou zprávu o svém ponížení, bylo by mu to trapné, styděl by se ... Aby byla tato komplikace překonána, musí mít jeho vyznání loajality formu znaku, poukazujícího aspoň svým textovým povrchem k jakýmsi vyšším polohám nezištného přesvědčení. Zelináři se musí dát možnost, aby si řekl: Vždyť proč by se koneckonců proletáři všech zemí nemohli spojit?

Znak pomáhá tedy skrýt před člověkem „nízké“ základy jeho poslušnosti a tím i „nízké“ základy moci. Skrývá se za fasádou čehosi „vysokého“. Tím „vysokým“ je ideologie ... Je to alibi, použitelné pro všechny: od zelináře, který svůj strach o místo může zahalit rouškou svého údajného zájmu o spojení proletářů všech zemi až po nejvyššího funkcionáře, který svůj zájem udržet se u moci může odít do slov o službě dělnické třídě.

Ze všech těchto důvodů je Marxův slovník udržován jako symbolický jazyk vládců v sociálně politických systémech sovětského typu. A z těchže důvodů je pravě tam Marx mnohem více mrtev než kdekoli jinde na světě. Vedle úplné ritualizace marxistické ideologie je příčinou toho ještě jedna podstatná okolnost. Všechno, co v marxistické teorii vystupuje jako nejdůležitější pro lidskou svobodu, jeví se lidem v „reálném socialismu“ jako málo významné - a naopak všechno, čemu marxismus připisuje z hlediska lidské svobody jen podřadný význam, jeví se jim jako mimořádně důležité.

Tak například vlastnické poměry, jejichž povaha má podle Marxe zcela rozhodující význam pro svobodu člověka, se zdají občanům v „reálném socialismu“ pro jejich svobodu méně významné než systém ústavních a zákonných záruk lidských práv a politických svobod. Takový právní systém je však pro Marxe věcí nepodstatnou: vidí v něm dokonce především fasádu, za kterou buržoazní společnost skrývá vztahy vykořisťování a nesvobody. A podobně je tomu v řadě dalších důležitých otázek. Pro lidi v zemích sovětského komunismu jsou proto myslitelé jako Montesquieu nebo Rousseau vlastně přitažlivější než Marx, neboť v despotických poměrech komunistické diktatury je kritika despotismu přitažlivější než kritika liberálního kapitalismu.

Aby lidé v těchto společenských poměrech cítili naléhavost některých otázek, které kladl Marx, musí paradoxně asi nejdříve zavrhnout celou marxisticko-leninskou ideologii, tuto oporu despotismu sovětského typu. Při tom se často asi budou vracet k idejím, které historicky předcházely Marxe - jak to názorně ukázala v Polsku „Solidarita“ svou aliancí s katolickou církví a náboženstvím. Zda a co živého zbude z Marxe v zemích dnešního „reálného socialismu“ - to se uvidí teprve potom, až spolu se zavržením ideologických opor bude jednou v budoucnu zrušen i sám současný systém sovětského despotismu.

Zdá se ovšem, že spíše než Marxovy odpovědi zůstanou pak živé některé Marxovy otázky. Podobně totiž - v neprospěch odpovědí a ve prospěch otázek - přežilo Marxovo dědictví uplynulých sto let v zemích, kde se nikomu nepodařilo žádnou z možných interpretací Marxe uskutečnit. Nezdá se, že by v této části světa významnější sociální síly upínaly naděje k úplnému zestátnění výrobních prostředků, k nastolení diktatury proletariátu a vůbec k řešení hospodářských a sociálních problémů revolucí klasického typu, kdy se hospodářsky potlačená třída chopí politické moci a její pomocí se pokusí uspokojit své sociální zájmy. Ve všech zemích vyspělé industriální společnosti, ať už má podobu amerického kapitalismu nebo západoevropského „sociálního státu“, se situace jeví rozhodujícím sociálním silám složitější, než aby ji bylo možno rozřešit takovým klasickým revolučním řezem.

Avšak odmítnutí Marxových odpovědí ještě neznamená, že zmizely ze světa i Marxovy otázky. Tam, kde dědové a otcově vytlačili Marxe dveřmi, vpouštějí ho děti a vnukové zpět oknem. Každá nová generace objevuje svého Marxe - tj. v souladu se svými generačními problémy formuluje otázky, z nichž některé už formuloval Marx. A tak se dnes znovu objevuje Marx jako spojenec generace, která si klade otázku po celkovém smyslu dosavadního vývoje industriální civilizace. Děti té společnosti, která úspěšně popřela některé Marxovy předpovědi o kapitalismu - např. předpověď o absolutním zbídačení proletariátu - si znovu kladou velmi podobné otázky, jaké si kladl už Marx.

Marxova základní otázka o vztahu mezi lidskými potřebami a kapitalistickým systémem se dostává na pořad dne v jiných podobách. Marxovo přesvědčení, že kapitalismus jako ekonomický a sociální systém podřizuje lidské potřeby potřebám zhodnocovacího procesu kapitálu, z něhož dělá samoúčel, se v nové podobě objevuje jako přesvědčení mnoha stoupenců ekologických a vůbec různých alternativních hnutí dneška.

V říši komunistických iluzí zůstane samozřejmě tvrzení, že Marxova metoda analýzy je vrcholem vědeckého přístupu ke společnosti. Je jistě, že Marx jako každý badatel byl poplatný své době a v mnoha ohledech nepřekročil její meze. Marxovo pojetí sociálního systému se dnes, po zrodu kybernetiky, jeví nutně jednostranné, poplatné mechanickým a organickým představám minulého století. Marxova filozofie dějin (tzv. historický materialismus s jeho pojetím determinismu lidského jednání) už v minulosti podporovala a dodnes podporuje snahy o nevědecké zjednodušování; zejména jde o tendenci vysvětlovat složité komplexy souvislostí jedinou příčinou, která je „koneckonců rozhodující“. Snaha o nalezení jednoduché hierarchie determinujících faktorů a také snaha analyzovat jenom extrémní protipóly skutečnosti a přehlížet přitom, že sociální skutečnost leží právě mezi těmito póly - to vše jsou rysy Marxovy metody, kriticky vědou už překonané. Právě tyto rysy marxismu vytvořily mimořádně vhodnou půdu pro rozvoj ideologicko-politické logiky, která z některých prvků marxismu vytvořila totalitní ideologii sovětského marxismu-leninismu. Už Leninova interpretace Marxe - výrazně např. ve „Státu a revoluci“ - je často přímou redukcí Marxových teoretických hypotéz na tuto ideologicko-politickou logiku. A právě „železnou logiku“ Leninových úvah si nejvíce cenil a dále ještě zjednodušeně rozvinul Stalin.

Avšak skutečnost, že Marx byl v mnoha ohledech překonán dalším vývojem sociálních věd, který dal často za pravdu jiným, nemarxistickým proudům, nikterak neznamená, že proto bude zapomenut. Ve vědě samotné zůstane v řadě jejích tvůrců. A v ideologii i v politice se jeho životaschopnost nebude měřit mírou vědecké objektivnosti: I tam, kde nebudou přijímány jeho odpovědi, mohou být přijímány jeho otázky. A dokud i nejmodernější formy západní industriální společnosti nebudou s to uspokojivě řešit takové klasické sociální problémy, jako je například nezaměstnanost, nemůže být Karel Marx zcela mrtev ani sto let po svém úmrtním dnu.

Psáno pro švýcarský týdeník „Die Weltwoche“, česky „Listy“ č. 2/1983, Zdeněk Mlynář


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Zdeněk Mlynář | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Listy 2/1983

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
77 (77 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
62 (62 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
58 (58 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
43 (43 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
43 (43 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
46 (46 hl.)
Prohnilý humanismus !!
36 (36 hl.)

Celkem hlasovalo: 365


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.