logo SDS
Dnešní datum: 20. 01. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 5
Prům. 5
21 denni
Max. 635
Prům. 182.3

Nyní si čte web : 67 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje

Vydáno dne 12. 08. 2006 (9764 přečtení)

říká Václav Bělohradský
Největší povolební chybou Strany zelených bylo, že místo aby nějak vyjádřila odstup, který má od všech politických stran systému ve stejné míře, podpořila beznadějnou trojkoalici.


* Globální oteplování, ozónová díra, energetická náročnost postprůmyslových megalopolí jsou globální jevy. Může Strana zelených ukázat cestu k jejich efektivnímu řešení?

Žádná strana nemůže vyřešit problémy, které označme souhrnně výrazem „zelená kritika kapitalismu“. Jsou důsledkem vnitřních rozporů naší civilizace, ty problémy začínají někde u Platona a křesťanství, u tyranského nadřazení „idejí, které vidíme jen rozumem“ smyslovému světu, který sdílíme v nějaké formě se všemi živými bytostmi na planetě Zemi, u strašného antropocentrismu Západu vpisujícího přírodu do dějin člověka - ta je tu jen pro něj, aby ji pochopil a ovládl. Ideologické aparáty politických stran musí takové úvahy považovat za podvratné intelektuálské hříčky.

* Jestliže současné politické strany nejsou schopny řešit rozhodující problémy globální společnosti, mají ještě nějaký smysl, nebo čas demokracie založené na politických stranách vypršel?

Strany konkurující si v demokratických politických systémech se ustavily a ideologicky profilovaly různým přístupem k řešení velkých rozkolů, které vyvolala průmyslová modernost - v politologii se jim říká „cleavages of Rokkan“. Jedná se o rozkoly jako centrum kontra periferie, stát kontra církev, město kontra venkov, kapitál kontra práce, národní kontra mezinárodní. Politické strany se formovaly tím, že si vzájemně konkurovaly v řešení těch rozkolů. Ty ovšem nebyly jen politické, byly také tématem klíčových výbojů západního umění i velkých společenských hnutí, motivem morální a ideologické angažovanosti mas, prosakovaly celou průmyslovou civilizací.

Každou politickou stranu můžeme popsat z hlediska způsobu, kterým přispěla k řešení „velkých rozkolů průmyslové modernosti“. Lidové strany v Evropě například se snažily smířit katolickou církev s demokratickým státem, strany liberální naopak bojovaly za přísné oddělení církve od státu a za převahu měst nad venkovem, strany konzervativní (či agrární v našem kontextu) hájily zájmy vlastníků půdy a venkova proti mezinárodnímu trhu, burzovnímu kapitalismu atd., sociálnědemokratické strany budovaly model reformismu, schopný řešit otázku sociální, tedy vztah kapitálu a práce, bez násilí, „revolucí hlav a srdcí“, jak říkal dost naivně Masaryk. Pak tu ovšem byly strany revoluční, které chtěly ustavit k řešení rozkolů kapitalismu nový typ státní moci - proletářský nebo „vůdcovský“ stát.

* Má se tedy Strana zelených snažit o integraci do systému těchto klasických stran? Měla by vůbec nějaký koaliční potenciál, kdyby byla opravdu hlasem „zelené kritiky průmyslové společnosti“?

Rozkol nebo „cleavage“, který se snaží řešit Strana zelených, se radikálně liší od rozkolů minulých dvou století průmyslové modernosti. Mohli bychom jej formulovat snad takto: stále racionálnější jedinci ve stále šílenější společnosti. Tento rozkol vzniká tím, že racionální chování jedinců, inspirované maximalizací vlastních výhod, vede ke vzniku šílené společnosti, v níž existuje globální oteplování, zamořená města, nesmyslně nákladná mobilita založená na soukromém automobilu atd. Z hlediska individuálních výhod je racionální jet někam vlastním autem, ale když všichni uděláme totéž, budeme uvězněni v dlouhých nehybných kolonách, staneme se zajatci kolektivního bláznovství, které vyrůstá právě z individuální racionality.

Tropické vedro v našich městech zvýšilo poptávku po klimatizaci, to je racionální, ale masové využití klimatizace zvyšuje tropická vedra ve městech tím, že přečerpává horko z prostorů vnitřních, někým vlastněných, do prostorů vnějších - do ulic, které jsou veřejné. Kvalita života v průmyslových zemích závisí na dohodě mezi lidmi o způsobech, jimiž budou užívat prostředky, kterými věda a technika přeplňují náš společný svět. Globální kapitalistická ekonomika ale takové dohody ztěžuje tím, že místo hledání kolektivně nejvýhodnějšího řešení našich problémů vnucuje všem občanům jako převažující formu racionálního chování konkurenční boj o individuální výhody - nejstrašnějším příkladem je hrůzné systémové podfinancování kolektivní dopravy ve prospěch dopravy soukromé.

Šílená společnost racionálních jedinců vzniká z obecné tendence kapitalismu privatizovat zisky a socializovat náklady. Úspěšný je podnikatel, kterému se v nejvyšší míře daří svalit náklady své výroby na celou společnost a zisky zabavit jen pro sebe. To, co nazýváme politika, není dnes nic jiného než prostředek, který toto umožňuje. Korupce a kriminalita jsou dnes proto ve sféře politiky systémové, nevykořenitelné, a to všude na světě. Výrobci automobilů privatizují zisky a společnost - vlastně všichni pozemšťané - platí obrovské náklady na neracionální a neefektivní systém mobility, jakým je automobilová doprava. Z hlediska vlastenců planety Gaia, z hlediska naší příslušnosti k celku pozemského života, je vše veřejným statkem - statky soukromé jsou jen ideologické a mocenské konstrukce.

Jak řešit tento rozkol uvnitř pojmu „rozum“, na který je Západ tak hrdý? Všechny klíčové dichotomie minulého století jako individualismus vs. kolektivismus, svoboda vs. povinnost, veřejné vs. soukromé, trh vs. plánování jsou prázdné slupky, které tu zbyly po pokusech ten problém „nějak“ řešit. Strana zelených bude mít smysl jen tehdy, když se v těch prázdných slupkách nebude jen přehrabovat, ale začne se angažovat v hledání řešení „vně systému“, tedy mimo ty slupky.

* Myslíte, že hledání nové „etiky podnikání“ nebo různé formy „fair commerce“ či pokusy o zavedení povinnosti výrobce a prodejce zajistit recyklaci odpadu mohou být začátkem řešení?

Západní model růstu Růstu je hluboce nemorální, jeho neetičnost je nenapravitelná. Co je etické? Podle Kantova „kategorického imperativu“ je etické jen to jednání, které může být univerzálně platným principem pro každého člověka. Musíme se vždy ptát: „Mohu si přát, aby toto jednání bylo obecným zákonem, kterým se všichni musí řídit?“ Etické je jen to, co obstojí před touto otázkou. My si ale nemůžeme přát, aby současný masově konzumní způsob života byl obecným zákonem, aby Číňané plýtvali jako my.

Když jedeme autem, přejeme si, aby nikdo jiný už autem nejel, abychom měli silnici jen pro sebe, podobně jako rezidenční čtvrti pro zbohatlíky naší transformace za Prahou jsou tím cennější, čím více jsou druhým nepřístupné. Všimněte si, jak nás reklama svádí právě tímto neetickým poselstvím - domy jsou v krásné klidné lokalitě v zeleni, nerušeny přítomností druhých, auta jsou na silnici vedoucí k stinnému jezeru sama. Za mého mládí se říkalo „stará struktura“ tomu, kdo jen fungoval uvnitř systému, nikdy se na nic neptal, sloužil růstu moci, bez skrupulí a bez výhrad.

Všichni politici jsou dnes „staré struktury“, pouzí funkcionáři ekonomického růstu, v úzkém spojení s bavičským mediálním komplexem, který systematicky zastírá rozkol mezi individuální racionalitou a kolektivním šílenstvím. Může dnes někdo uniknout této mašinérii totálního pokrytectví? Strana zelených se o to musí pokusit, jinak nebude než skupinou technokratů, kolaborujících se systémem.

* Před volbami jste veřejně podpořil Stranu zelených. Co si myslíte o jejím chování dneska?

Nepodpořil jsem Stranu zelených, podpořil jsem kauzu, kterou zastupuje. Poslední věty mého textu, který najdete na jejich webové stránce, zní takto: „(Strana zelených) Musí... být v hlubokém spojení s hnutím, které neprosazuje jen „více či méně“ výhodná opatření, ale říká „ne“ systému, v němž další růst je jediným zdrojem smyslu. Dokáže to Strana zelených? Nevím. Volme ji a uvidíme!“ Volili jsme ji a viděli jsme, že to nedokázala. Její největší povolební chybou bylo, že místo aby nějak vyjádřila odstup, který má od všech politických stran systému ve stejné míře, podpořila beznadějnou trojkoalici, v níž navíc důsledně antiekologická, „ecomachistická“ a technokratická ODS měla hrát rozhodující roli! Přijala dokonce jakousi „antikomunistickou klauzuli“, tu směšnou dohodu, že s komunisty se „veřejně“ nemluví, jako kdyby v dějinách našeho národa nesehráli komunisté roli, kterou nelze ignorovat.

Z hlediska zelené kauzy žádný velký rozdíl mezi komunisty, sociální demokracií a ODS není, jsou to všechno strany ekonomického růstu, podílejí se na obrovské mystifikaci reálných nákladů na něj, podporují budování nových Temelínů, přijímají světovou hegemonii USA - jsou to všechno ve stejné míře „blázni kapitálu, který chce růst“. Nicméně ČSSD byla vždy vstřícnější než ODS vůči zákonům omezujícím devastaci životního prostředí, to platí dokonce i o komunistech, jak dokazuje analýza přijímání zákonů ve sněmovně v posledních letech.

Chápu ovšem, že v očích mnoha lidí je Jiří Paroubek nepřijatelný leader, „civilizačně“ představuje spolu s ministrem Jandákem vepřoknedlozelo v politice, jenže stranická leadership je věc dočasná, zatímco role sociální demokracie v Evropě je dlouhodobý dějinný faktor. Je nepřijatelné, že kdo volil Zelené, by měl mít vládu ODS! „Budu volit Stranu zelených, protože chci změnu,“ napsala dramatička Iva Klestilová do těchto novin. Trojkoalice vedená ODS ovšem žádnou změnu přinést nemohla.

* V Evropě se zelené strany politicky zařazují spíše nalevo od středu. Je zelená kritika levicová či pravicová?

Jak napsal Jan Keller, pravice a levice spolu po dvě stě let soupeřily o legitimní způsob, jak ve společnosti rozdělit výhody ekonomického růstu, ale žádné z těchto uskupení se neumí postavit tváří v tvář „palčivé otázce: jak naložit s odvrácenou stranou rostoucího bohatství a blahobytu“, s ekologickými riziky růstu Růstu. To, že strany Zelených se v Evropě zařazují spíše nalevo, je oprávněné v tom smyslu, že bojují o změnu systému, a tím navazují na radikální kritiku průmyslové modernosti, i když většinou nemarxistické provenience; navazují spíše na „neapologetické interpretace průmyslové modernosti“, zviditelňující její rozpory - mám na mysli filozofy, jako byl Adorno, Horkheimer, Habermas nebo postmoderní myslitele jako Vattimo, Derrida, Lytoard, Deleuze.

Pravice se většinou snaží celou otázku životního prostředí „svěřit odborníkům“, zredukovat ji na problém vylepšení tržní ekonomiky pomocí různých technokratických opatření. „Smysl má dnes... takový politický program, ve kterém je postavení různých bytostí (žen, mužů, kuřat nebo laboratorních myší) ve světě, který sdílíme, předmětem široké debaty, nikoli výsledkem expertních soudů. Zelení výslovně hájí občanskou společnost a místní společenství jako důležité a oprávněné účastníky politického života a rozhodovacích procesů... “ - napsala socioložka vědy Tereza Stöckelová. Je to klíčový požadavek, kterému ale je otevřena spíše demokratická levice než technokratická pravice.

* S nástupem Martina Bursíka výrazně posílil ve Straně zelených antikomunismus. Myslíte, že oprávněně?

Celý život jsem patřil ke kritikům komunismu, můj odpor k této myšlenkové soustavě a politickému systému byl také důvodem mé emigrace. Nicméně s dnešním „postkomunistickým antikomunismem“, s mladofrontním diskurzem, s honičkou na českého komunistu nechci mít nic společného. Jen idiot může cpát komunismus a nacismus pod jednu, ve studené válce narychlo postavenou střechu s názvem „totalitarismus“ a pak klást křivé rovnítko mezi lidi, kteří bojovali za sociální rovnost, za emancipaci dělnické třídy, a rasisty, kteří vyhlazovali Židy a Slovany a budovali árijskou říši od Uralu až k Atlantiku.

Lže, kdo tvrdí, že život v komunistickém Československu byl jen životem utlačovaných: studoval jsem v šedesátých letech filozofii v kulturně bohaté a rozmanité společnosti a v relativní svobodě. Ostatně svoboda je vždy jen relativní, ta naše současná je tak relativní, až se téměř vytrácí z našich všedních dní, jak ví každý, kdo se střetl se zájmy kapitálu a „musel z kola ven“. Kritická tradice, k níž jsem patřil, viděla v komunismu jen radikální variantu modernosti, té západní „nadcivilizace“, která buduje vědeckými a mocenskými prostředky planetární říši blaha. Pustota a šeď komunistické společnosti není než „vypouklé zrcadlo odhalující Západu jeho vlastní hlubinné směřování“ - napsal Václav Havel v sedmdesátých letech.

Ano, v tomto přístupu jsou kořeny mé kritiky komunismu, jak jsem ji vyjádřil na úplném konci sedmdesátých let v eseji Kritika eschatologie neosobnosti (najdete jej dnes v knize Přirozený svět jako politický problém). Komunistický stát byl pro mě nejvýznačnější formou „eschatologie neosobnosti“, tedy předsvědčení, že všechny lidské problémy vyřeší další růst blahobytu, založený na technovědě. Považuji za největší tragédii postkomunismu, že jsme nedokázali navázat přesvědčivě na kritiku komunismu jako prominentní formy průmyslové modernosti, jak byla zakódována v disidentské kultuře. Věřil jsem, že konec komunismu je především koncem první modernosti, modernosti ocele, přehrad, průmyslových pánví a kombinátů, „poroučení větru dešti“, masné výroby, vyšších výnosů a jaderných technologií. Věřil jsem, že k rozpadu komunistické říše hierarchie a monologu vedla postmoderní flexibilita a pluralita. Myslel jsem, že nastal čas nových postkomunistických priorit - mezinárodní politiky založené na OSN, boje proti rizikům růstu, nad kterými jsme jen krčili rameny, protože bylo třeba závodit ve zbrojení.

Mýlil jsem se. „Do NATA chtěla i koťata“ - zpíval Vodňanský. Staré struktury zvítězily... Všude vyrostly supermarkety, ekonomika roste, o minulých Vánocích Češi utratili více než kdy předtím. Četl jsem, že prý vědci vymysleli injekci, po níž budou spotřebitelé moci jíst, jak chtějí, a budou přesto hubení. Nastal věk svobody na Zemi: Žereš a žereš, a přesto netloustneš! Pro budování takového světa stojí za to žít.

* Je nějaká naděje na změnu? Může mít zelená kritika systému stejný úspěch jako „rudá“ kritika sociální nerovnosti v demokratických státech?

Proslulý slovinský filozof Slavoj Žižek řekl, že v sedmdesátých a osmdesátých letech se všude debatovalo o možné budoucnosti - postindustriální kapitalismus, nebyrokratický komunismus, návrat fašismu, nové formy paternalismu, demokratický socialismus - to všechno se zdálo možné. Dnes všichni přijímají globální kapitalismus jako konečné stadium dějin; média ale, zvláště hollywoodská fabrika na instant dreams and nightsmares, jsou posedlá možnou kosmickou katastrofou a koncem života na Zemi - nějaký smrtonosný virus, nová doba ledová, asteroid mířící na naši planetu. Pro lidstvo je dnes snadnější představit si kosmickou katastrofu než změnu systému globálního kapitalismu.

Odkud získal nesmyslný výrobní a spotřební systém globálního kapitalismu takovou osudovou nutnost, že nikdo se už neodvažuje hledat k němu alternativu? Na hledání odpovědi už nemáme čas, snad jen malou poznámku. Racionální reformy systému předpokládají, že informace se přemění v energii, že získají váhu ve společnosti, stanou se dějinnou silou, vyvolají masová kulturní a politická hnutí a ta změní systém. Současná tyranie médií má mnoho různých podob, ale všechny mají jedno společné: rozpustit všechny informace v jakési bavičské břečce, v níž plavou obrazy hurikány poničených měst spolu s fotografiemi mrtvého těla „královny lidských srdcí“ nebo Madonny v černém prádle připoutané na jakémsi kříži z ocele, proti čemuž prý Vatikán protestuje.

„Mohou noviny a televize za to, že se z katastrof stává infotainment? Lidé, zdá se, spíše než informace potřebují sedativa... hurikánem zdevastované dovolenkářské letovisko, smutné oči černobylských dětí... zisky jdou prudce nahoru... Média jako novodobí vykořisťovatelé obírají přírodu a lidi o jejich příběhy a dělají z nich výnosnou výplň mezi dvěma reklamními bloky.“ - napsal Jan Miessler v Sedmé generaci (3/2006). Myslím, že tato všerozpouštějící a všezaplavující bavičská břečka opravdu dusí demokracii. Informace se v ní stávají jen sedativy nebo dráždidly, ne předpokladem racionální kolektivní akce.

Právo, 12. 8. 2006, Zdeněk Nevělík


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Václav Bělohradský | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Právo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1905 (1905 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1456 (1456 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1542 (1542 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
979 (979 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1606 (1606 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1493 (1493 hl.)
Prohnilý humanismus !!
982 (982 hl.)

Celkem hlasovalo: 9963


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.