logo SDS
Dnešní datum: 26. 09. 2018   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5447x)

©panělská vláda násilím vyvolává to, čemu chce zabránit
(02. 10. 2017, 1152x)

©panělsko si rozvracet nedáme
(02. 10. 2017, 1060x)

Lithium do českých rukou
(05. 10. 2017, 1043x)

Tisková zpráva z XIV. sjezdu SDS
(26. 11. 2017, 915x)

O jakou revoluci ąlo?
(13. 10. 2017, 886x)

Tys dopadla, levice!
(07. 11. 2017, 862x)

Přijďte podepsat petici k lithiu
(13. 10. 2017, 822x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 15
Prům. 11.1
21 denni
Max. 471
Prům. 370.6

Nyní si čte web : 66 uživ.

02. Články, statě, projevy

* O správné správě

Vydáno dne 04. 04. 2008 (5017 přečtení)

Nad texty V. I. Lenina
(Další ze 40 let starých textů, napsaných koncem roku 1968 po obsazení ČSSR armádami Varšavské smlouvy).

Zkušenosti a poznatky, které nově nabýváme, nejsou jen přírůstkem k dosavadním znalostem. Zároveň korigují a obohacují ty, jež jsme získali v minulosti. Současný čtenář, který pročítá Leninovy texty věnované státnímu a hospodářskému aparátu, je čte, vnímá a chápe jinak než čtenář z doby »předlednové«. Přistupuje k nim z hlediska diskusí o stavu naší ekonomiky a jejích organizačních forem, z hlediska, úvah o demokratických perspektivách našeho politického systému. Jeho snaha o porozumění už nebude nebo nemusí být rušena tehdy šířenou představou, že existující organizační formy jsou »jedině možnými« formami, že všelijaké nedostatky nejsou produktem těchto forem, ale odchylkou od jejich zásad. Od chvíle, kdy se obžaloba »odchylek« proměnila ve veřejném mínění v obžalobu »zásad«, není už asi možné číst tyto Leninovy texty jako něco dávno minulého, historického: jsou — a dalo by se říci i bohužel — nanejvýš aktuální.

Mám na mysli hlavně ty, jež pocházejí z doby, kdy po revolučním rozbití starého aparátu bylo třeba na jeho troskách vybudovat aparát nový, socialistický. Aparát, jehož autorita by nevyplývala jen z mocenských oprávnění, ale a především z důvěry a podpory lidu (demokracie) i z toho, že je reprezentantem rozumu (racionalizace). Optimální sjednocení demokracie a odbornosti, což je i dnes náš velký problém, probojovával Lenin se stále větší důrazností a v podmínkách pro nás dnes těžko představitelných. Náš start k socialismu byl z hlediska ekonomického rozvoje i organizačních a správních forem daleko příznivější. Měli jsme podniky, jejichž organizační struktura patřila k vrcholným výsledkům kapitalistických racionalizačních snah (Baťa). Tehdejší Rusko bylo však ekonomicky rozvrácené, zaostalé, s převahou maloburžoazních elementů vymykajících se organizujícímu vlivu centra. Byla to situace, v níž se jako nejosvědčenější prostředek nabízelo to nejjednodušší — přísně centralistická mocenská organizace.

Ale nejjednodušší není, vždy nejlepší. Lenin neuvažoval jen o moci, ale o proletářské, lidové moci; neuvažoval jen o centralismu, ale o demokratickém centralismu. Neuvažoval jen o nutnosti aparátu, ale o předpokladech účelné a hospodárné organizační struktury aparátu. Chtěl vytvářet stát pro společnost, která se má obejít bez státu. Proto slyšíme od nejvášnivějšího obránce socialistického státu i nejpřísnější kritiku jeho nedostatků: »Už pět let se lopotíme, abychom zlepšili svůj státní aparát, je to však pouhé lopocení, které za pět let dokázalo jen to, že není k ničemu, že je zbytečné, ba dokonce škodlivé. Toto lopocení budilo zdání, že pracujeme, ve skutečnosti však zaneřádilo naše instituce a zatemnilo nám mozky.«

Leninova kritika se týká toho, že státní aparát nebyl s to realizovat hlavní úkol, který vyvstal před sovětskou mocí — prakticky organizovat. Píše: »Organizovali jsme za cara tisíce, a za Kerenského statisíce lidí. To nic není, to v politice nic neznamená. To byla přípravná práce, to byla přípravka. A dokud se vyspělí dělníci nenaučí organizovat desítky miliónů, dotud nebudou socialisty a tvůrci socialistické společnosti...« Obrací pozornost k organizačním a správním otázkám, k předpokladům a principům dobrého vedení a dobré práce a — přirozeně — k těm, kdo mohou nejlépe tento úkol zajistit. Klade na stát úkol plánovitě, soustavně a veřejně organizovat výběr nejlepších pracovníků pro hospodářství, výběr nejlepších administrativních á organizačních odborníků. Přechod k novým úkolům, jež stavějí do popředí praktické vedoucí a organizátory, je ovšem »pro štáb vedoucích z předchozího období, uzpůsobený převážně k agitátorským úkolům... velmi obtížný«. Je však nutno, konstatuje Lenin, aby jak vedoucí pracovníci, tak masy pochopili nutnost této přeměny. »Vždyť je úplný nesmysl,« píše na jiném místě, »aby nejvážnější, nejskvělejší komunisté, o jejichž opravdovosti nikdo, kdo má zdravý rozum, nepochybuje, byli ustanovováni tam, kam bylo nutno dát šikovného a svědomitého obchodního příručího, který bude mnohem lépe konat svou práci než nejopravdovější komunista.«

Je to zdůraznění odbornosti — proti diletantství, provizóriu, nekulturnosti a neracionálnosti, je to »technokratický« aspekt problému. Zároveň má být odbornost součástí demokratické struktury, má být pod demokratickou kontrolou. Nemá být výsadou, ale budoucností — v menším nebo větším rozsahu — každého občana. Lenin viděl řešení této antinomie v koncepci dělnicko-rolnické inspekce. Měla v sobě zahrnovat oboje: 1. měla být nástrojem zdokonalování státního aparátu, který nejen kontroluje metody a výsledky práce, ale zároveň i učí nejlepším metodám a formám organizace. Proto v ní měli pracovat nejaktivnější lidé vybíraní na základe nejpřísnější zkoušky; 2. současně měla být školou správy a řízení pro nejširší vrstvy. Píše: »... k spolupráci v dělnicko-rolnické inspekci přibrat veškeré pracující masy a zejména ženy. Za tím účelem ustavovat v jednotlivých místech seznamy... vyloučit přitom úředníky atd. — všechny ostatní popořádku přibírat k spolupráci v dělnicko-rolnické inspekci.«

To je ovšem plán, představa, nikoli reálná dělnicko- rolnická inspekce, o níž — jak psal Lenin — kdekdo ví, že žádná jiná instituce není hůře organizovaná. Rostoucí naléhavosti, s níž Lenin usiloval o realizaci tohoto plánu, odpovídá i vzrůstající tvrdost v kritice byrokratismu. Lidovému komisaři financí píše: »Celá práce všech hospodářských orgánů trpí u nás nejvíce byrokratismem. Z komunistů se stali byrokrati. jestliže nás něco zničí, pak to bude tohle.« Byrokratismus ochromuje racionálnost práce aparátu, neboť rozumnost, účelnost a hospodárnost utápí ve formálnostech, organizátorskou práci v papírování. Ochromuje demokratismus, neboť odcizuje státní a hospodářský aparát potřebám společnosti.

V souvislosti s kritikou byrokratismu formuluje Lenin řadu praxeologických — jak bychom dnes řekli — principů, jejichž souhrnné zpracování nám dodnes chybí a které by bylo jistě nekonečně bohatší, než ukazuje jejich redukce v hesle »hlavní v organizační práci je správný výběr lidí a kontrola plnění usnesení«. Nepokládal vlastní úvahy o organizačních principech za vyčerpávající — naopak. Zdůrazňoval nutnost studia zahraničních zkušeností, studia Taylorova systému, nutnost poslat několik lidí do nejvyspělejších kapitalistických zemí, aby prostudovali problematiku organizace a správy a opatřili příslušnou literaturu. Pokládal za »bezpodmínečně nutné určit, kdo bude odpovídat za to, že budeme seznamováni s evropskou a americkou technikou, a to účelně, včas a prakticky, ne byrokraticky«. Žádal, aby byla vypsána soutěž na vypracování dvou nebo více učebnic o »organizaci práce vůbec a práce administrativní zvláště«.

Jaký byl osud tohoto programu, je známo. Dělnicko-rolnická inspekce byla v roce 1934 zrušena a na její místo nastoupil byrokratický kontrolní aparát, který se sotva mohl projevit jako »škola pro přípravu ke správě státu«. Studia nad vědeckou organizací práce a teorií správy byla zastavena s odůvodněním, že podléhají buržoazním vlivům. Kampaně proti kosmopolitismu vedly k přehlížení výsledků nejpokročilejších kapitalistických zemí, k zastavení přílivu informací.

Kritika a postupné odstraňování těchto a jiných deformací daly Leninovým textům novou životnost a aktuálnost. Na vlastní kůži jsme se sami přesvědčili o významu organizační a správní problematiky. Nový systém řízení hospodářství má být takovou »reorganizací«, jež by — řečeno Leninovými slovy — skoncovala s těmi »reorganizacemi, k nimž dochází proto, že svůj aparát dostatečně neznáme«. Má být racionální a demokratický, má zajistit rozvoj socialistických společenských vztahů. V jiné situaci a na jiné úrovni tedy usilujeme o realizaci Leninova programu.

Od doby jeho vzniku učinila ovšem teorie organizace i teorie správy obrovské pokroky, s nimiž se stále ještě teprve seznamujeme a vyrovnáváme. Poznali jsme, jak nevyhovující organizační formy brzdí efektivnost práce. Poznali jsme špatné důsledky řízení, jež nerespektuje nebo nezná povahu sociálních a psychických vztahů v kolektivu, jež vychází ze zjednodušeného nazírání na člověka. Dnes už nevidíme v organizaci jen systém formálně stanovených vztahů, takže hlouběji chápeme Leninův výrok, že za dosažené je třeba pokládat »jedině to, co se stalo součástí kultury, každodenního života, co se stalo zvykem«: nové organizační formy nemohou plně projevit své možnosti, pokud v nich přežívají kultura a zvyky dřívějších forem, a průvodní obtíže vyplývající jak z těchto přežitků, tak z rozrušení staré a ještě nezakotvené nové kultury nemohou být argumentem proti nové organizaci.

Hledáme nové, dokonalejší organizační formy politického, hospodářského a kulturního života, v nichž by se plněji projevil jeho socialistický a demokratický charakter. I dnes je k tomu možno použít Leninova pokynu, který se — vytržen z kontextu — stal bohužel bezobsažnou transparentovou frází: »Chceme-li nově přetvořit náš státní aparát, musíme si stůj co stůj vytyčit tento úkol: za prvé — učit se, za druhé — učit se, a za třetí — učit se, a potom dbát na to, aby naše vědomosti nezůstaly mrtvou literou nebo módní frází... aby vědění opravdu pronikalo lidem do krve, aby se stávalo plně a opravdu nedílnou součástí jejich života.«

»V lidových masách jsme přece jen pouhá kapka v moři
a můžeme vládnout jedině tehdy, budeme-li správně
vyjadřovat to, co si lid myslí.«
V. I. Lenin, Spisy sv. 33, str. 302.

»Masa musí mít právo volit si odpovědné vedoucí
pracovníky. Masa musí mít právo vyměňovat je, masa
musí mít právo znát a prověřovat každý sebemenší
krok v jejich činnosti.«
V. I. Lenin, Spisy sv. 27, str. 207.

»... revolucionáři jsou s to sehrát svou úlohu jen jako
předvoj skutečně životaschopné a pokrokové třídy.
Předvoj plní úkoly předvoje jen tehdy, dokáže-li
neodtrhnout se od mas, které vede, a dokáže-li masy
skutečně vést kupředu. Bez svazku s nekomunisty
v nejrůznějších oborech činnosti nelze o nějakém
úspěšném komunistickém budování vůbec mluvit.«
V. I. Lenin, Spisy sv. 33, str. 225.

Politika, 7. 11. 1968, F. Blanenský


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: F. Blanenský | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Politika

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V těchto dnech se do ČR vrátili - bohuľel mrtví - tři naąi vojáci. Jak byste je charakterizovali?

Tři hrdinové, jimľ musíme být vděční.
33 (33 hl.)
Boľe, odpus» jim, nebo» nevědí, co činí!
45 (45 hl.)
Je mi jich líto, ale můj obdiv nemají.
64 (64 hl.)
Jsou to oběti české politiky.
226 (226 hl.)
Jsou to oběti vlastní touhy po penězích, není jich proč litovat.
30 (30 hl.)

Celkem hlasovalo: 398


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.