V Praze v Jihlavě a v některých dalších místech došlo při přípravě letošních komunálních voleb k dohodě mezi KSČM a Stranou demokratického socialismu o společném postupu a k vytvoření společných kandidátek členů obou stran a nestraníků. Nebylo to vždy úplně snadné, ale považuji to za pozitivní a důležité.
Důvodů, které nás k tomu vedly je jistě celá řada a na našich webových stránkách jsou k mání. Osobně mi ale stále více vystupuje do popředí otázka, jak k tomu přispěl stále více omílaný antikomunismus.
Ten je stále zřetelněji používán účelově všude tam, kde docházejí jiné argumenty, nebo se někomu nechce říci popravdě, o co mu vlastně jde.
Myslím si ale, že by si protagonisté této metody politické diskuse měli uvědomit, že všeho moc škodí, že tento přístup začne dříve nebo později lidi unavovat a že se může nakonec obrátit proti jejich původnímu záměru.
Dokonce bych řekl, že začíná pomalu přispívat k snazšímu překonávání sporů a rozepří, které byly vždy pro levici charakteristické. Myslím, že i ve veřejnosti začíná sílit poznání, že většinou jde o účelovou a neupřímnou metodu.
Že prostě s komunisty se v politice mluví, a kdo tvrdí opak buď lže, a je pokrytec, nebo neví co mluví a činí.