logo SDS
Dnešní datum: 22. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 774x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 714x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 689x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 618x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 616x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 606x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 585x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 477x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 25
Prům. 12.1
21 denni
Max. 350
Prům. 295

Nyní si čte web : 53 uživ.

02. Články, statě, projevy

* K otázkám české levice

Vydáno dne 15. 10. 2005 (6731 přečtení)

Zamyšlení jednoho z posledních žijících velkých představitelů Pražského jara roku 1968, Čestmíra Císaře, k diskusi o identitě a perspektivách české levice, datované 24. 10. 1999. Doplněná a upravená verze z 10. 4. 2000, která vyšla v Emancipaci SDS.

I. Naléhavá potřeba historicko-politické analýzy socialistických proudů a tradic

  1. Šlo a jde pouze o rozdílnost taktiky a metod sociálně demokratických a komunistických stran při údajné shodě cílů? Evoluce či revoluce? Jaký si představují socialismus, demokratický, autoritářský či nějaký další? Patří bolševický radikalismus nenávratné minulosti? Platí napříště uskutečňování postupných reforem v podmínkách demokratického systému jako jediné východisko? Je demokracie schopna najít reálný kompromis plurality občanských zájmů a politických sil? Nebo nelze vyloučit konflikty, demonstrace, vzpoury či jiné projevy lidové vůle?

  2. Zdařil by se pokus určit hlavní rysy socialistického uspořádání společnosti (typu politického systému) shodně nazíraného všemi směry levice? Nakolik tuto možnost komplikují prudké posuny ve vědě, technice, informatice, výrobě i konzumní sféře, následně pak ve struktuře společnosti, kdy ubývá dělnictva a bobtnají nové vrstvy třídně nezařaditelné? Není „definitivní tvář socialismu“ pouhou iluzí, což právě potvrzuje proměnlivá pluralita vývojových alternativ v procesu proměn života a práce? Není socialismus opravdu spíše dějinný proces stále obnovovaný v duchu humanitních idejí než předem vyhraněný cíl?

  3. Jaké závěry lze vyvodit ze zkušeností a výsledků politiky komunistů na rozdíl od sociálních demokratů? Jak hodnotit fakt, že „šturm nebes“ v Rusku 1917 i následný dlouhodobý řetěz úspěchů i nezdarů budování socialismu v SSSR i dalších zemích Evropy skončily nedávným pádem a pohromou pro samé budovatele? Selhaly ideje nebo lidé jako aktéři dějin? Je tento krach dočasným výkyvem dějin nebo jejich konečným verdiktem? Mohou nastat nové podmínky příhodné pro renesanci revolučního zvratu socialistického typu? Nebo je správnější orientovat se na účelné reformy demokraticky a sociálně ekonomicky zaměřené? O čem svědčí situace socialismu mimo Evropu, mj. v Číně, kde se odehrávají úspěšné reformy v podmínkách nové politiky komunistické strany?

  4. Reálný stav světa po rozpadu seskupení socialistických zemí kolem SSSR trpí labilitou, nezřetelnými perspektivami a nutí k novým analýzám a myšlenkám. Zvítězila natrvalo kapitalistická demokracie s prvky měnící se třídní společnosti nebo je to jen dočasný stav? Nezpůsobí rozporný vývoj nové krize politických systémů zvaných pluralitní demokracie a nevyvolá úsilí o jejich zásadní přestavbu? A nepůjde přitom o změny socialistického charakteru? Nakolik je však mohou potlačit ozbrojené síly ve službách mocenských garnitur dosud vládnoucích? Realita balkánské vleklé tragedie i jiné války varují.

  5. Směřuje globalizace světových poměrů a vztahů k možnosti likvidovat případné konflikty vyvolané nesmiřitelnými zájmy nebo takové a podobné konflikty naopak rozmnoží? Jsou globálně propojené nadnárodní instituce; vybavené potřebnými pravomocemi, schopné vytvořit nástroje k nalezení kompromisů a dohod? Nemůže se vskutku demokraticky konstruovaná Evropská unie stát příkladem takových řešení? Jak se má k těmto globalizačním problémům postavit socialisticky smýšlející levice? Může se podílet na vzniku nového typu „internacionalismu“, v němž bude schopna obhájit zájmy pracujících vrstev a posléze celé společnosti?

  6. Jaké stanovisko zaujmout k existenci, programu a činnosti mezinárodních institucí jako jsou OSN, OBSE, EU, NATO ap.? Jsou účelnější celosvětové organizace či evropské nebo regionální, respektující nesporné odlišnosti ve vztahu k jiným? Nebo mají ty i ony fungovat paralelně ve vzájemné součinnosti a rozdílných úlohách? Jak se chovat vůči sporným institucím, jakou je např. NATO? Není pragmaticky účelné vzít je na vědomí jako dočasně nezrušitelné a usilovat o demokratickou proměnu jejich politických či vojenských koncepcí v zájmu prohloubení mírového stavu světa a humanizace metod řešení sporů? Je členství ČR v NATO vhodným předmětem sporu uvnitř levice až po kategorický požadavek jeho zrušení? Není v zájmu jiných závažných otázek lépe zachovat „neutrální příměří“? To neznamená vzdát se aktivního působení našeho státu uvnitř NATO v otázkách jeho zaměření a činnosti nebo ve stanovení limitů naší účasti v jednotlivých akcích, ve výstavbě české armády a její výzbroje ap. Není ku prospěchu českých zájmů spolupracovat se silami 1evice v ostatních zemích právě v těchto otázkách? A také v podobných věcech týkajících se našeho vstupu do EU, kde jsou ve hře daleko širší národní zájmy v perspektivě mnohem delší a důsažnější?
II. Postoj k rozporným důsledkům neoliberální transformace a hledání východisek z krize
  1. Zdá se navýsost účelné stále a hlouběji zkoumat převratné události roku 1989 a objektivně hodnotit 10 let vývoje, který dospěl ke krizi politické, ekonomické, kulturní i společenské vůbec, ke ztrátě životních jistot a obavám lidí z budoucnosti. Byla levice - po kolapsu moci KSČ - byť nezformovaná, oslabená a roztříštěná, skutečně bez šancí zvládnout situaci ve svůj prospěch a nastartovat přechodné období reforem podle vlastních představ? Byly tyto představy vyhraněné a reálné? Jestliže ano, proč se pravici podařilo zmanipulovat revoluční pohyb k restauraci kapitalismu cestou rozplizlé transformace? Jakou roli v tom hrála pravice již v disidentském hnutí za nepřetržité a velkorysé podpory tehdejšího Západu? Byly snad socialistické tendence příliš pasivní a ústupné v zájmu tzv. jednoty proti totalitní formě komunistického režimu? Přestože postrádaly žádoucí podporu levicově orientovaných sil ze Západu (nemluvě o její absenci z Východu), nemohly zachovat cenný politický odkaz obrodného hnutí 60.1et a Pražského jara 1968? Proč se dostatečně neuplatnila nadějně vyhlížející Obroda a nestala se plnoprávným partnerem oficiálních jednání s odstupující mocí a podřídila se pravicovému vedení Občanského fóra?

  2. V čem byly příčiny totálního selhání řídících grémií KSČ ještě v druhé polovině 80.let, kdy se v SSSR rozvíjela demokraticky cílená perestrojka? Co způsobilo neschopnost vymanit se ze zajetí dogmatického normalizátorského konservatismu? Proč se nepodařilo nové reformní vlně ve straně získat převahu a odolat tlakům nositelů neostalinismu? Ještě v roce 1988 mělo vedení KSČ příležitost poskytnout prostor pro reformní aktivitu klubu Obroda sdružujícího zastánce demokratického socialismu, připravené k věcnému dialogu o východiscích z nazrávající krize. Je možné vysvětlit, proč současně ponechávalo větší prostor pravicové opozici? A proč naopak informovalo své členy, že největší nebezpečí hrozí socialismu právě od Obrody? Nezmoudřelo ani ve chvíli neodvratné prohry.

  3. Jaké hlavní, systémové a taktické chyby a škody vznikly z chvatného úprku do bezkoncepční transformace? Jakými prostředky prosadila pravice ukvapenou a živelnou restauraci kapitalismu? Proč nešlo zabránit rozvalu všeho minulého, i vyloženě společensky nezbytného a pozitivního, zahrnovaného pod hesly fanatického antikomunismu? Jen političtí diletanti mohli likvidovat jakoukoliv kontinuitu a deklarovat, že začínají rokem 0 /nula/. Mnohé mohlo nadále úspěšně fungovat po nutných demokratizačních změnách, mj. samosprávná síť národních výborů včetně regionálních (KNV, ONV), výhodné zahraničně obchodní vztahy s většinou zemí světa zabezpečované zavedenými institucemi v zahraničí, kvalifikované orgány kriminalistiky, kontra.rozvědky, policie, konsolidovaný systém školství, kultury a zdravotnictví atp. Proč se dopustil krajně nevýhodný vstup zahraničního kapitálu do vysoce lukrativních a nejméně rizikových odvětví naší ekonomiky (tabák, lihovary, čokoládovny, dobývání a export surovin, výroba stavebnin aj.)? Kdo zavinil chaotický, legislativně neregulovaný proces privatizace formou rozprodeje státního majetku v hodnotě bilionů korun za nikdy nesplacený bankovní úvěr? Kdo strpěl očividné rozkrádání a tunelování podniků i bank? Kdo zavinil odmítnutí odborné expertízy a pomoci Rady Evropy při zpracování zákonných norem, zatímco se draze platily celé davy samozvaných poradců především z USA, neznalých evropských podmínek a tradic?

  4. Nakolik kontraproduktivní se ukázaly plošné restituce dávného soukromého majetku, aniž se napravily nové křivdy způsobené nevinným občanům? Co říci k nechutným rejdům kolem zemědělské půdy, zbavované velkovýrobního hospodaření formou družstev a statků, schopných obstát v mezinárodní konkurenci? Jaký ekonomický prospěch přineslo vrácení půdy původním majitelům, kteří však na ní nechtějí hospodařit, draho ji pronajímají za bezpracnou rentu anebo spekulují s jejím prodejem? Právě vyplácení renty oslabuje reálné hospodáře včetně družstev, jimž nezbývá než škrtat investice, neplatit daně, zadlužovat se, ztrácet schopnost konkurovat dotovaným dováženým potravinám. Proč se nesáhlo k jednoduché úpravě družstevního hospodaření zvýhodněním vlastníků vložené půdy? Stále není jasno, proč se šlechtě, církvi a jiným odevzdávaly zdarma obrovské majetky, aniž platili dědickou daň nebo náhradu za mnohaletou údržbu i renovaci např. památkových objektů nebo starožitností? Naopak se jim dostalo vysokých státních dotací.

  5. Dokázala si česká levice plně ozřejmit a zhodnotit omyly a chyby i vzešlé katastrofální důsledky dosavadních transformačních změn; uskutečňovaných nepromyšleně, nekvalifikovaně, v rozporu s efektivitou, s přemírou přehlížených propadů? Nakolik přitom bylo zneužito důvěry občanů ochotných přinést i oběti „na oltář vlasti“, kterým však byl pravý smysl dění zatajován a lživě prezentován? Byl vyvíjen patřičný odpor levice proti očividným podvodům i zločinům likvidátorských ředitelů transformace? Rozpoznala levice včas hromadící se škody, odsuzované většinou lidí a probouzející odpor? Uvědomuje si poučení pro vlastní reformní činnost, která vždy musí respektovat zkušenost, že žádné změny nebudou či se neúměrně protáhnou nebo zcela zkrachují, pokud se jich nechopí lidé „dole“, pokud se nestanou věcí všech občanů? Kvapná rozhodnutí a hektická tempa ve složitých systémových převratech přinesou leda nezdar a zklamání. Zlomová přechodná období potřebují čas zrání a zažití, uvážených kroků vpřed, utvrzení úspěchů, revize chyb, stálého kontaktu s lidmi. Politika je zajisté vědou, ale také uměním kdy být rozhodný a jednat rychle, kdy však projevit rozvahu a trpělivost i houževnatost v úsilí uspět.

  6. Jak se vypořádat s novými trendy a „mezerami“ v české zahraniční politice, které se vlečou od pravicových vlád? Lidé mají dojem, že zmizelý protektor na Východě byl více než nahrazen jiným protektorem, tentokrát až za oceánem na Západě. Což je nutné podrobovat se každému přání nebo pokynu USA či jiných nových spojenců svázaných paktem? Je v našem zájmu podílet se na jakémkoliv embargu vyhlášeným tzv. mezinárodním společenstvím , na něž doplatí naši výrobci nebo exportéři, vytlačení pak konkurencí cizích firem? Proč se neřídíme prioritou českých zájmů např. ve výhodných stycích s Čínou, jimž se u nás házejí klacky pod nohy trapnými provokacemi kolem Tibetu, Tchajwanu ap., zatímco velmoci v čele s USA se tam vehementně angažují pro vlastní zisky? Jak dlouho budeme svědky úletů vůči zahraničí, kterých se dopouštějí i vysocí činitelé v rozporu s vládní politikou? Je si česká levice plně vědoma strategického významu co nejširšího spektra našich vnějších vztahů, zahrnujících velké i malé země, schopné vzájemných výhod v investicích, obchodu, kultuře a dalších sférách spolupráce?

  7. Hospodářská a obchodní diplomacie nemá jen ekonomické cíle, ale odvozeně podporuje nebo poškozuje politické zájmy ČR. Jsme si vědomi jistého nebezpečí malého zájmu dbát relativní rovnováhy přílivu cizího kapitálu z různých států a regionů? Převahu kapitálu z německo- rakouské oblasti a také USA by měl vyvažovat kapitálový vstup dalších států. větších i menších, aspoň tam, kde na to má vliv vláda. Argument, že mnohé vstupy pocházejí z nadnárodních zdrojů, není vždy a všude platný. Co budeme dělat s tím, že valnou většinu českého tisku vlastní německé velkofirmy, v delší perspektivě zainteresované i politicky? A co televize a rozhlas - je nám lhostejné, kdo je ovládne? Volné působení tržních vztahů se snadno zvrhne v anarchii, kdy prakticky vše významné spadne do klína velkým a bohatým. Na čem nevydělají, to zničí.
III. Ideové výhledy a organizační postupy české levice v nejbližším období
  1. Tvář v tvář úsilí pravice o zásadově shodnou politiku všech jejích politických subjektů a o návrat k moci nikým z leva příliš neohrožované, vyvstává otázka, zda je pro levici správné dlouhodobě ignorovat škodlivý rozkol a hašteření vznášející zmatek do řad svých přívrženců.
    Umožníme pravici, aby demagogií a záludnostmi udržovala a prohlubovala příkop mezi ČSSD a dalšími Levicovými seskupeními? Není na čase skoncovat se zákeřně zneužívaným antikomunismem, mlčet k tvrzením o nereformovatelnosti socialismu, ba vyškrtávat sám pojem socialismu ze slovníku? Není poněkud přežilé trpět porušování demokratických norem i pravidel běžné slušnosti např. vůči existenci a právům KSČM jako legální politické strany s programem neodporujícím ústavě a zákonům republiky? Můžeme mít ty či ony výhrady k jejím postojům, ale stále obtížněji lze uplatňovat tezi o jejím extremismu. Což sama politická praxe nedosvědčuje, že KSČM má značný počet příznivců? A že v podmínkách krizové situace, růstu nezaměstnanosti, sociálního úpadku, ale i arogance zbohatlíků mohou dále přibývat? Nelze popřít, že v programech ČSSD, KSČM, SDS a jiných levicových subjektů je nápadně mnoho shodných bodů. Proč by si neměly vycházet vstříc tam, kde nejsou v rozporu? K čemu je stále trapnější ostych dávat najevo, že socialistické snahy v zemi s lidovými tradicemi mají stále svou váhu.? Nemělo by se ani zapomínat na potenciální sílu odborového hnutí, které nutně tíhne k levici, kam ostatně směřují i ekologické a jiné humanistické aktivity. Také samy odbory by měly hlasitěji deklarovat názorovou a zájmovou platformu blízkou levici.

  2. Není k politování, že se někdy uměle brzdí vzájemná komunikace uvnitř levicového tábora? K čemu dobrému - ne-li k radosti pravice - jsou až urážlivé výroky z jedné strany ke druhé, zaznívající bohužel i z mladých a nezralých úst? Komu může vadit např. konsultace v některé odborné otázce, zkoumané v poslaneckých klubech, ve studijních týmech, někdy i s nezávislými experty? Pokud je potřebná vzájemná kritika, proč by neměla. být věcná, slušná, argumentovaná, bez invektiv a vyhrocených útoků? Vždyť takto spolu nejednou komunikují lidé zprava i zleva a nikdo se nad tím nepozastavuje.

  3. Levicové strany trpí nedostatkem (neříkám absencí) potřebného počtu výrazných, věrohodných a působivých osobností, úspěšných nejen v médiích, nýbrž v celém svém konání. Je tak obtížné zvládnout základní otázky obecného zájmu lidí ve městech i na venkově, nejen posbíraných na pražském dvorečku, jak tomu bývá až příliš často? Což takhle občas důkladněji změnit osazenstvo únavného kolotoče stále týchž stereotypních tváří v úzce „špičkových“ debatách? Někteří aktéři působí dojmem vytrvale předplácených účastníků, kteří neustále omílají své pochvalné nebo naopak negativistické, pohříchu však prázdné i trapné fráze.
    Zde si nemohu odpustit odbočku: Co je to za sortu lidí, kterou v médiích tvoří uživatelé pokleslého jazyka, někdy až odporně sprostého. Proč je nikdo z odpovědných lidí v televizi nebo rozhlase neupozorní, že je vhodné a potěšující hovořit slušnou a všem příjemnou češtinou? Že je příliš nectí upadat do pouličního žargonu nebo hospodského žvanění? Proč se toho dopouštějí i herci - kdysi mistři krásné řeči?

  4. V poslední době roste zájem veřejnosti i politických kruhů o úlohu KSČM v české politice, zvláště při růstu jejích voličských preferencí. Tato strana prošla a stále prochází nesnadným a rozporným vývojem. Jak dlouho potrvá její kolísání mezi ideologickou setrvačností a reálně potřebnou politikou? Dokáže se definitivně distancovat od totalitně znetvořeného socialismu a autoritářské politiky své předchůdkyně KSČ? Podaří se jí zformulovat nový program a zahájit novou politiku odpovídající soudobým, stále se měnícím domácím i mezinárodním podmínkám? Získá plnou důvěryhodnost jako platná pozitivní síla v systému pluralitní demokracie? Skončí spory mezi reformátory a konzervativci, které v minulosti vedly k rozkolům a rozštěpením?
    1. Komunistům připadlo nést břímě odpovědnosti za neblahou epochu českých dějin, kdy se ideály socialismu ztrácely pod tíhou mocenské diktatury strany, a to přes nesporné sociální vymoženosti, které však nebyly dopřány všem v podmínkách soužití privilegované a méněprávné komunity. Mají členové KSČM pocit, že s konečnou platností vyrovnali účty předložené veřejností po převratu 1989? Domnívají se, že opakované omluvy za spáchané křivdy i zločiny postačily? Tyto otázky jsou zajisté důležité, ale ještě závažnější je, aby se nikdy nemohla opakovat příčina neštěstí - tou byla bolševizace strany a sovětizace naší společnosti, likvidace demokracie, popření lidských práv a další nepřístojnosti, diskriminace v zaměstnání a ve veřejném životě, v přístupu dětí na studia, v omazování svobody myšlení, publikování, cestování ap. Lze věřit, že všechna totalitní veteš, obsažená mj. ve smutně proslulém Poučení z krizového vývoje, navždy zmizí z české politiky?
    2. V dějinách KSČ a socialismu se prosazovaly i demokratické tendence a reformátorské snahy, mj. politika Lidové fronty proti fašismu 1936-1938, Národní fronty při osvobození 1945, obrodného hnutí s programem demokratizace socialismu 1968. Nebyly plně úspěšné, ale ani marné. Což se ona nadějná vzepětí nevryla hluboko do národního povědomí? Je pro KSČM reálné k reformně demokratickým tradicím se přihlásit a ocenit je jako průkopníky úsilí zbavit se dogmatického levičáctví i politického sektářství? Vidět v nich návrat k původnímu humanistickému obsahu socialistických myšlenek? Dospět k upřímné rehabilitaci nejvyšších morálních hodnot a lidské cti?
    3. Významné prvky nové politiky KSČM zaznamenal její sjezd v prosinci 1999. Ve svých závěrech odmítl dogmatické zkomolení socialistických ideálů a otevřel cestu k programovému přijetí demokratického socialismu jako znovuzrozené naděje lidstva. Nakolik se však podaří progresivní záměry prosadit uvnitř strany samé? Proniknou do každodenní konkrétní politiky? Jedno je žádoucí: KSČM nesmí zůstat v izolaci od ostatních levicových stran a seskupení. Co pro to udělat? Nešlo by začít např. setkáním a dialogem socialisticky smýšlejících intelektuálů?

  5. Nejsilnější stranou levice a jejím politickým jádrem chce být ČSSD. Zesílila v období opozice proti neoliberálním improvizacím pravice a po volbách 1998 převzala vládní kormidlo. Nemá koaliční spojence a je odsouzena dohadovat modus vivendi s ODS, přešlou do opozice Daří se jí nicméně neupadnout do izolace a nachází případ od případu podporu v parlamentě. Kde jsou však hranice jejích šancí, má-li proti sobě celou pravici, střed i komunisty? Existuje možnost zlepšit dosud velmi křehký vztah-nevztah mezi ČSSD a KSČM? Ač by to prospělo celé české levici, v dané chvíli se to zdá nemožné. Čas ovšem letí, za dva roky budou nové volby a ve hře se ocitne vstup ČR do EU. Bude se toto svým způsobem další přelomové období v našich dějinách odehrávat pod praporem demokratické, sociálně orientované lavice nebo neoliberální, konzervativní pravice?
    1. ČSSD je nesporně demokratická strana vyšlá ze socialistických tradic 19. a 20.století; v českých podmínkách spíše lidových než aristokratických. Má však v kontextu současného evropského vývoje jednoznačně definovanou politiku? Socialistické strany na našem kontinentě jsou - nikoliv poprvé - na. rozcestí. Přijmou výzvu globalizačních trendů těhotných neoliberálními projekty a limitujících ve velké míře regulativní úlohu sociálního státu (Blair-Schröder)? Anebo budou čelit těmto trendům zachováním socialisticky zaměřené politiky v sociálním státě (Jospin-Lafontaine)? Kterým směrem pak půjde ČSSD? První cesta, podporovaná i současnou vládou USA (Clinton-Gore), by znamenala opustit evropskou variantu sociálně demokratické politiky a přejít k tzv. euroatlantickému pojetí, jemuž se však většina evropských politiků - nejen levicových - více méně brání. Navíc je za specificky českých tradic našemu socialistickému myšlení cizí a pokud ji ČSSD přijme, přivede naši levici do historicky těžké situace, ne-li k porážce. Rozhodne-li se naopak, uvolní cestu k reformám v duchu demokratického socialismu, k jehož realizaci přispějí všechny levicové síly. Zatím jsme svědky jistého váhání mezi oběma směry. Jak dlouho však lze beztrestně lavírovat?
    2. Sociální demokracie musí počítat s tím, že pravice zmobilizuje maximální úsilí, aby se miska vah nepřevážila k socialistické perspektivě. Proto je ochotna strpět vládu ČSSD a tlačit ji doprava, což povede konec konců k diskreditaci této strany jako levicové a umožní obnovit vládu pravice. K čemu jinému by mohly vést ústupky neoliberální variantě transformace než k postupné prohře sociálních programů? Jít slepě cestou tzv. deregulací negativně postihujících většinu pracujících a nezámožných vrstev, a to bez představy konečných limitů se může ukázat jako sebevražedné. Nemíří šipka vývoje už nyní od sociálně tržní ekonomiky ke kapitalismu bez přívlastků? Nenastává pro ČSSD čas hledat cestu k získání všech socialistů a levicových demokratů k podpoře volby reformně socialistických proměn, průchodných svou tradiční českou lidovostí?
    3. Uvážíme-li propady způsobené hrubě mylnou transformací, přičteme-li rozháranost naší politické scény neschopné konsensu a uvědomíme-li si malou průbojnost v evropských záležitostech zastíněných přehnanou servilitou vůči americkým strýcům a tetičkám - pak si můžeme být takřka jisti růstem levicových nálad v řadách dělníků, zaměstnanců i části středních vrstev. Kdo však bude sklízet voličské preference?
      Bude to KSČM se svou důsledně socialistickou politikou při respektování demokratických zásad veřejného života? Nebo to bude ČSSD s příklonem k jasnějšímu socialistickému profilu v kontextu s celou naší levicí? Anebo se podaří získat pro sociálně orientovanou politiku nejen příznivce demokratického socialismu v režii obou těchto stran, nýbrž i další občany přimknuté k levému středu?

  6. Otázky mířené k české levici počítají nejen s aktuálním děním, ale jsou i během na dlouhé trati. Každý závod má ovšem své etapy a posléze cíl, který se stane zlomem k dalším etapám atd. Přicházejí chvíle únavy a oddechu, sbírání dalších sil. Tak to chodí nejen ve sportu, i v politice. Česká demokratická a sociálně progresivní levice má na to, aby překonala obtíže, zvládla strategii i taktiku, získala podporu většiny občanů a přinesla své zemi prospěch.

Původní verze textu 24. 10. 1999, upravená verze 10. 4. 2000, Čestmír Císař


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Čestmír Císař | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
205 (205 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
191 (191 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
143 (143 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
152 (152 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1080


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.