logo SDS
Dnešní datum: 14. 12. 2018   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5705x)

Stanovisko SDS k volbě prezidenta republiky
(08. 01. 2018, 1054x)

Československo od Května do Února (1945-1948)
(20. 02. 2018, 902x)

®ádnou válku naąím jménem !
(15. 04. 2018, 789x)

Začátek byl nenápadný
(30. 12. 2017, 769x)

Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 731x)

Čím začít? (Po lednu 1968)
(28. 02. 2018, 674x)

Projev prezidenta Miloąe Zemana na X. sjezdu KSČM
(23. 04. 2018, 596x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 27
Prům. 17.9
21 denni
Max. 541
Prům. 432.4

Nyní si čte web : 58 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5)

Vydáno dne 20. 06. 2009 (6283 přečtení)

Pokračování práce V. I. Lenina, psané v dubnu a květnu 1920 (začátek a obsah ZDE).

V. „Levý“ komunismus v Německu. Vůdcové – strana – třída – masa.

Němečtí komunisté, o kterých teď musíme mluvit, se nenazývají „levými“, nýbrž — nemýlím-li se — „zásadní oposicí“. Plně se však u nich projevují, jak bude patrno z dalšího výkladu, všechny příznaky „dětské nemoci levičáctví“.

Brožurka „Rozštěpení komunistické strany Německa (Svazu spartakovců)“, vydaná místní skupinou ve Frankfurtě nad Mohanem, brožurka, která stojí na stanovisku této oposice, vykládá nanejvýš výrazně, přesně, jasně a stručně podstatu názorů této oposice. Postačí několik citátů, aby se s ní čtenáři obeznámili.

„Komunistická strana je stranou nejrozhodnějšího třídního boje…“
„…Politicky je toto přechodné období (mezi kapitalismem a socialismem) obdobím proletářské diktatury…“
„…Vzniká otázka, kdo má být vykonavatelem diktatury: komunistická strana nebo  proletářská třída?.. Má být  zásadně  usilováno o diktaturu komunistické strany nebo o diktaturu proletářské třídy?!!“... (Kursivové bylo vzato z originálu.)

Dále autor brožury vytýká „centrále“ komunistické strany Německa, že prý hledá cestičky ke koalici s nezávislou sociálně demokratickou stranou Německa, že „otázku zásadního uznání všech politických prostředků“ boje, včetně parlamentarismu, vytyčila tato „centrála“ jedině proto, aby zastřela své skutečné a hlavní úsilí o uzavření koalice s nezávislými. A brožura pokračuje:

„Oposice zvolila jinou cestu. Má za to, že otázka panství komunistické strany a diktatury strany je jen otázkou taktiky. Na každý způsob je panství komunistické strany poslední formou jakéhokoli panství strany vůbec. Zásadně je nutno usilovat o diktaturu proletářské třídy. A všechna opatření strany, její organisace, její forma boje, její strategie a taktika musí být přizpůsobeny k tomuto cíli. Podlé toho je nutno naprosto kategoricky odmítnout jakýkoli kompromis s jinými stranami, jakýkoli návrat k historicky a politicky překonaným formám parlamentního boje, jakoukoli politiku lavírování a dohadování.“ „Specificky proletářské metody revolučního boje musí být zvlášť zdůrazněny. A pro semknutí nejširších proletářských kruhů a vrstev, které musí vystupovat v revolučním boji pod vedením komunistické strany, musí být utvořeny nové organisační formy na nejširší základně a v nejširším rámci. Tímto shromaždištěm všech revolučních živlů je dělnická unie, vybudovaná na podkladě závodních organisací. V ní se musí sdružit všichni dělníci, kteří se řídí heslem: Ven z odborových organisací! Zde budou formovány nejširší bitevní šiky bojujícího proletariátu. Pro vstup postačí vyslovení se pro třídní boj, pro systém rad a diktaturu. Veškerá další politická výchova bojujících mas a politická orientace v boji je úkolem komunistické strany, která stojí mimo dělnickou odborovou unii.“

„… Dvě komunistické strany stojí tedy nyní vzájemně proti sobě:  Jedna - strana vůdců, která se snaží organisovat revoluční boj a dirigovat jej shora, která přistupuje na kompromisy a parlamentarismus, aby vytvořila takové situace, které by jí umožnily vstoupit do koaliční vlády, v jejíchž rukou by spočívala diktatura.“

Druhá — masová strana, která očekává, že revoluční boj vyšlehne zdola, která zná a používá pro tento boj jen jediné metody přímočaře vedoucí k cíli, která odmítá všechny parlamentní a oportunistické metody. Touto jedinou metodou je metoda bezohledného svržení buržoasie, aby potom byla nastolena proletářská třídní diktatura k uskutečnění socialismu…“

„… Tam diktatura vůdců — zde diktatura mas! — to je naše heslo.“

Taková jsou nejpodstatnější tvrzení, charakteristická pro názory oposice v německé komunistické straně.

Každý bolševik, který s plným pochopením věci prožil nebo zblízka sledoval vývoj bolševismu od roku 1903, když si přečte tyto úvahy, hned řekne: „Jaké to staré, dávno známé haraburdí! Jaké to ‚levé‘ dětinství!“

Prozkoumejme však uvedené úvahy bedlivěji.

Již pouhá formulace otázky: „diktatura strany nebo diktatura třídy, diktatura (strana) vůdců nebo diktatura (strana) mas“ svědčí o zcela neuvěřitelné a bezmocné ideové motanici. Lidé se pachtí, aby vymysleli něco zcela zvláštního a ve svém mudrlantském úsilí se stávají směšnými. Je všeobecně známo, že se masy dělí na třídy, že masy a třídy je možno stavět proti sobě jen tehdy, jestliže ohromná většina vůbec, nerozčleněná podle postavení ve společenském výrobním systému, je kladena proti vrstvám, zaujímajícím v tomto systému zvláštní postavení, že třídy jsou vedeny obyčejně a ponejvíce, alespoň v soudobých civilisovaných zemích, politickými stranami; že politické strany jsou zpravidla řízeny více méně stabilními skupinami nejautoritativnějších, nejvlivnějších a nejzkušenějších osob, volených na nejodpovědnější funkce, osob, které se nazývají vůdci. To vše je abeceda. To vše je prosté a jasné. Proč bylo třeba místo toho jakési hatmatilky? Jakéhosi nového volapüku*? Za prvé: lidé se zřejmě popletli, když se dostali do těžké situace, kdy rychlé střídání legality a illegality strany ruší obvyklý normální a prostý poměr mezi vůdci, stranami, třídami. Jako v jiných evropských zemích, i v Německu si přespříliš zvykli na legalitu, na svobodné a řádné volby „vůdců“ řádnými sjezdy stran, na pohodlnou kontrolu třídního složení stran volbami do parlamentu, veřejnými projevy, podle psaní tisku, na podkladě nálad v odborech a v jiných organisacích atd. Když od těchto obvyklých věcí bylo nutno v důsledku bouřlivého průběhu revoluce a vývoje občanské války rychle přecházet k střídání legálních a nelegálních metod, k jich spojování, k „nepohodlným“, „nedemokratickým“ metodám výběru nebo utvoření či uchránění „skupin vůdců“, lidé byli přivedeni z konceptu a začali vymýšlet nejpříšernější nesmysly. Pravděpodobně někteří členové holandské komunistické strany, které stihlo neštěstí, že se zrodili v malé zemi, s tradicemi a podmínkami mimořádně privilegované a zvlášť stabilní legality, lidé, kteří vůbec neviděli střídání legality a illegality, sami se popletli a byli přivedeni z konceptu, pomohli vymýšlet nesmysly.

Za druhé: máme tu prostě nepromyšlené a popletené používání dnes „módních“ slůvek „masa“ a „vůdcové“. Lidé často slyšeli, jak jsou napadáni „vůdcové“, že „vůdcové“ a „masy‘‘ jsou kladeni proti sobě, a pevně si to vštípili v paměť. Avšak promyslit, oč jde, pochopit, v čem je podstata věci, nedovedli.

Nesoulad mezi „vůdci“ a mezi „masami“ se zvlášť jasně a příkře projevil ke konci imperialistické války a po ní ve všech zemích. Hlavní příčinu tohoto zjevu objasňovali mnohokráte Marx a Engels v letech 1852 až 1892 na příkladu Anglie. Monopolní postavení Anglie způsobilo, že se z „masy“ oddělovala „dělnická aristokracie“, zpola maloměšťácká a oportunistická. Vůdcové této dělnické aristokracie přecházeli neustále na stranu buržoasie, byli — přímo neb nepřímo — od ní vydržováni. Marx si vysloužil ke cti mu sloužící nenávist této holoty tím, že je otevřeně cejchoval za zrádce. Novodobý imperialismus (XX. století) utvořil monopolně privilegované postavení několika pokročilých zemí, a na této základně se všude v II. Internacionále vyhranil typ vůdců-zrádců, oportunistů a sociálšovinistů, hájících zájmy svého cechu, své úzké vrstvy dělnické aristokracie. Oportunistické strany se odtrhly od „mas“, tj. od nejširších vrstev pracujícího lidu, od jeho většiny, od dělníků nejhůře placených. Vítězství revolučního proletariátu je nemožné, nebude-li čeleno tomuto zlu, nebudou-li demaskováni, zostuzeni a vyhnáni oportunističtí, sociálně zrádcovští vůdcové; právě takovou politiku razí III. Internacionála.

Dospět při tom tak daleko, že diktatura mas je povšechně kladena proti diktatuře vůdců, je směšný nesmysl a hloupost. Zvlášť komické je, že místo starých vůdců, kteří mají obyčejné lidské názory na prosté věci, ve skutečnosti vyzdvihují (pod záštitou hesla: „Pryč s vůdci!“) nové vůdce, kteří říkají nehorázné pošetilosti a hlouposti. K takovým lidem patří v Německu Lauffenberg, Wolfheim, Horner, Karel Schröder, Friedrich Wendel a Karel Erler.** Erlerovy pokusy „prohloubit“ otázku a prohlásit vůbec nepotřebnost a „buržoasnost‘‘ politických stran jsou už takové Herkulovy sloupy nesmyslu, že nezbývá než pokrčit rameny. Tak to už bývá: z malé chyby může vždy učinit nesmírně velkou chybu ten, kdo na chybě setrvává, kdo ji hlouběji zdůvodňuje, kdo ji „rozvádí do konce“.

Odmítání nezbytnosti strany a stranické kázně — k tomu dospěla oposice. A to se rovná úplnému odzbrojení proletariátu k prospěchu buržoasie. To se rovná právě oné maloburžoasní rozháranosti, nestálosti a neschopnosti k vytrvalosti, sjednocení a k svornému postupu, která, je-li trpěna, neodvratně uvádí každé proletářské revoluční hnutí do zkázy. Odmítat nezbytnost strany s hlediska komunismu znamená přeskakovat od předvečeru krachu kapitalismu (v Německu) nikoli k nejnižší, ani střední, nýbrž k nejvyšší fázi komunismu. V Rusku máme (v třetím roce po svržení buržoasie) první kroky přechodu od kapitalismu k socialismu neboli k nejnižšímu stadiu komunismu. Třídy zůstaly a všude zůstanou ještě dlouho po vydobytí moci proletariátem. Možná, že v Anglii, kde není rolnictva (kde jsou však malovýrobci!), bude tato lhůta kratší. Úplně odstranit třídy — znamená nejen vyhnat statkáře a kapitalisty — to jsme učinili poměrně snadno — znamená také úplně odstranit malovýrobce zboží, ty však není možno vyhnat, není možno je potlačit, je třeba najít k nim správný poměr, je lze a nutno předělat a převychovat jen velmi dlouhou, pomalou a obezřetnou organisátorskou prací. Obklopují proletariát se všech stran maloburžoasními vlivy, prosycují a demoralisují jej těmito vlivy a vyvolávají ustavičně v řadách proletariátu recidivy maloburžoasní bezcharakternosti, rozháranosti, individualismu a zvratů od nadšení ke skleslosti. Je zapotřebí nejpřísnější centralisace a kázně v politické straně proletariátu, aby tomu bylo čeleno, aby proletariát mohl řádně, se zdarem a vítězně plnit svou organisátorskou roli (a to je jeho hlavni role). Diktatura proletariátu je úporný boj, krvavý i nekrvavý, násilný i mírný, vojenský i hospodářský, pedagogický i administrativní, proti silám a tradicím staré společnosti. Síla zvyku milionů a desetimilionů je nejstrašnější silou. Bez strany, železné a zocelené v boji, bez strany, těšící se důvěře všech poctivých živlů této třídy, bez strany, která dovede sledovat smýšlení mas a působit na ně, nelze se zdarem vést takový boj. Zvítězit nad velkou zcentralisovanou buržoasií je tisíckrát snazší než „zvítězit“ nad miliony a miliony malovýrobců; a zrovna tito malovýrobci svou každodenní, všední, neviditelnou, nepostižitelnou a rozkladnou činností způsobují právě takové výsledky, které buržoasie potřebuje, které restaurují buržoasii. Kdo oslabuje byť sebeméně železnou kázeň strany proletariátu (zejména za jeho diktatury), ten fakticky pomáhá buržoasii proti proletariátu.

Pojednáváme-li o vůdcích — straně — třídě — mase, dlužno pojednat současně o „reakčních“ odborech. Napřed si však dovolím ještě několik závěrečných poznámek na základě zkušeností naší strany. Útoky proti „diktatuře vůdců“ v naší straně byly činěny vždy: po prvé si vzpomínám na takové útoky roku 1895, kdy ještě nebylo strany formálně, avšak v Petrohradě se začala tvořit centrální skupina*** a měla přejímat vedení okrskových skupin. Na IX. sjezdu naší strany (v dubnu 1920) byla neveliká oposice, která také brojila proti „diktatuře vůdců“, proti „oligarchii“ atp. Pozorujeme-li proto u Němců „dětskou nemoc“ „levého komunismu“, není na tom nic divného, nového a strašného. Tato nemoc probíhá bez nebezpečí a organismus po ní dokonce zesílí. Na druhé straně rychlé střídání legální a nelegální práce, spojené s nutností zvlášť přísně chovat v tajnosti zejména hlavní štáb, zejména vůdce, vedlo u nás leckdy k nanejvýš nebezpečným zjevům. Nejhorší bylo, že roku 1912 se do ústředního výboru bolševické strany vetřel agent-provokatér Malinovský. Vyzradil desítky a desítky nejvýznačnějších a nejoddanějších soudruhů, přivedl je na katorgu a zavinil smrt mnohých z nich. Nezpůsobil-li ještě více zla, tedy jen proto, že u nás byl správně upraven poměr mezi legální a nelegální prací. Aby získal naši důvěru, byl Malinovský jako člen ústředního výboru strany a poslanec dumy nucen pomáhat nám vydávat legální deníky, které dovedly i za carismu vést boj proti oportunismu menševiků, hlásat bolševické principy v patřičně zastřené formě. Malinovský, jednou rukou posílaje desítky a desítky nejvýznačnějších bolševických funkcionářů na katorgu a na smrt, druhou rukou byl nucen pomáhat vychovávat desetitisíce a desetitisíce nových bolševiků pomocí legálního tisku. Neškodilo by, kdyby se němečtí soudruzi (také angličtí a američtí, francouzští i italští), kteří mají před sebou úkol naučit se revolučně pracovat v reakčních odborech, důkladně zamyslili nad tímto faktem.****

V mnohých zemích, i nejpokročilejších, buržoasie nyní nepochybně posílá a bude do komunistických stran posílat agenty - provokatéry. Jedním z prostředků boje proti tomuto nebezpečí je obratné spojování nelegální práce s prací legální.

Poznámky:

* Volapük — uměle vytvořená mezinárodní řeč, sestavená roku 1880. — Překl.

** Komunistische Arbeiterzeitung“ (Hamburg, č. 32 ze 7. února 1920, článek „Rozpuštění strany“ od Karla Erlera): „Dělnická třída nemůže rozmetat buržoasní stát, nezruší-li buržoasní demokracii, a nemůže zrušit buržoasní demokracii, nerozmetá-li strany.“

Největší popletové mezi románskými syndikalisty a anarchisty mohou pociťovat „uspokojení“; důkladní Němci, kteří se zřejmě pokládají za marxisty (K. Erler a K. Horner svými články v uvedeném listu zvlášť solidně dokazují, že se pokládají za solidní marxisty, a zvlášť komicky tvrdí neuvěřitelné nesmysly, prozrazujíce, že nerozumějí abecedě marxismu), dospívají k věcem zcela nehorázným. Tím, že se někdo vysloví pro marxismus, není ještě zbaven chyb. To zvlášť dobře vědí Rusové, neboť u nás marxismus býval velmi často „módou“. — Pozn. Leninova.

*** Je míněn „Svaz boje za osvobození dělnické třídy,“ založený V. I. Leninem v Petrohradě roku 1895. Tento svaz, který sdružil roztříštěné marxistické kroužky v jednu centralisovanou organisaci, se stal prvním zárodkem revoluční proletářské strany v Rusku.  — Překl.

**** Malinovský byl v zajetí v Německu. Když se za vlády bolševiků vrátit do Ruska, byl ihned postaven před soud a našimi dělníky zastřelen. Menševici nás velmi jizlivě napadali za to, že v ústředním výboru naší strany byl agent-provokatér. Když jsme však za Kerenského žádali, aby byl předseda dumy Rodzjanko zatčen a pohnán před soud za to, že se ještě před válkou dověděl o provokatérství Malinovského a neoznámil to trudovikům a dělníkům v dumě, pak ani menševici, ani eseři, kteří seděli ve vládě s Kerenským, nepodporovali náš požadavek a Rodzjanko zůstal na svobodě a bez překážky se dostal k Denikinovi.  — Pozn. Leninova.

Pokračování ZDE nebo na obsah (konec I. kapitoly) TADY


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Praľské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Praľské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci ąlo? (13.10.2017)
Naąe politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona (01.12.2016)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Praľská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křiľovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o daląí cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice můľe vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji ľudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smrť politiky a budúcnosť verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Vladimír Iljič Lenin | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
77 (77 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
62 (62 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
58 (58 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
44 (44 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
43 (43 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
46 (46 hl.)
Prohnilý humanismus !!
36 (36 hl.)

Celkem hlasovalo: 366


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.