logo SDS
Dnešní datum: 25. 06. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenější/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeští vojáci...
(08. 08. 2018, 693x)

Pražské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 653x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 606x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 549x)

Pražské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 538x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyšně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 531x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 515x)

Používá generální štáb naše vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 408x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návštěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žžádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 34
Prům. 19.9
21 denni
Max. 534
Prům. 451.8

Nyní si čte web : 100 uživ.

Okolní události našima očima

* Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona

Vydáno dne 01. 12. 2016 (3094 přečtení)

Velká Británie se stala na počátku 19. století prvním globálním hegemonem, který politikou dělových člunů fakticky mocensky ovládal celou planetu. V průběhu 2. světové války převzaly od Velké Británie štafetový kolík globálního hegemona Spojené státy americké. Dělové čluny byly nahrazeny letadlovými loděmi. Podívejme se spolu krátce na historii, na hospodářské předpoklady globální hegemonie a na možžné převzetí této úlohy Čínskou lidovou republikou.

Britská říše či Britské impérium byla největší koloniální říše v dějinách lidstva. Sestávala se z domi­nií, kolonií, protektorátů, mandátů a dalších teritorií, kterým vládlo nebo je spravovalo Spojené království, popřípadě jeho předchůdci. Byla to globální mocnost, ovládající téměř čtvrtinu povrchu zeměkoule – „říše, nad nížž slunce nikdy nezapadá“. Významným faktorem byla skutečnost, žže se do ovládaných zemí rozšířil anglický jazyk, právo a kultura.

Základy impéria byly položženy ve věku zámořských objevů od počátku 15. století do poloviny 16. století. Nad ostatními evropskými zeměmi začala Velká Británie dominovat zejména po sérii válek v 17. a 18. století, kdy převzala nadvládu nad Severní Amerikou a Indií. V roce 1783 skončilo první období impéria Americkou revolucí, když američtí osadníci odmítli platit daně anglické koruně. Spojené království (UK) se pak orientovalo na Asii, Afriku a na Pacifik, kdy po porᾞce Francie a po napoleonských válkách (1815) převzalo absolutní kontrolu jako námořní velmoc. Britská domi­nance, která měla charakter světového četníka, se následně nazývala Pax Britannica. Bylo to období 100 let relativního míru v Evropě.

Na konci 19. století se však situace začala pomalu měnit. Expanzivní a militantní politika se začala se zvýšenou měrou objevovat i u dalších evropských států. Koncem 70. let 19. století se poprvé objevil v anglosaské literatuře pojem imperialismus. Zavedli ho oponenti údajně agresivní a okázalé imperiální politiky britského ministerského předsedy Benjamina Disraeliho, ale rychle ho přejali jak jeho stoupenci (např. Joseph Chamberlain), pro něž imperialismus představoval politiku idealismu a filantropie, tak zásadní odpůrci celého kapitalistického systému, kteří k termínu imperialismus připojili makroekonomické vedlejší významy. Vyvrcholením takového přístupu byla práce Vladimíra Iljiče Lenina „Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu“ (1916), který v předmluvě už necenzurovaného vydání z roku 1920 píše, žže imperialismus je „předehrou sociální revoluce proletariátu. To se od roku 1917 potvrdilo ve světovém měřítku.“

Leninovo pojetí nebylo všeobecně přijímáno. Termín imperialismus je dnes b잾ně použžíván jako pojem užžívaný k označení velmocenské, dobyvačné, expanzivní a militantní politiky, vedené snahou o rozšíření vlivu jednoho státu nad jinými s cílem vytvoření velmoci nebo získání dominantního vlivu nad územím, na které si tento stát činí nárok z historických, nacionálních, nábožženských, ekonomických nebo politických důvodů (přírodní bohatství, levné pracovní síly, strategické body). Toto pojetí se ovšem aplikuje i na růst a upevňování britského impéria.

Autor tohoto příspěvku je přesvědčen, žže

  1. je vhodné použžívat jak pojem (globální) impérium, tak pojem imperialismus pro různé, na sebe navazující epochy světového vývoje;
  2. imperialismus je vhodné chápat obecně ne jako poslední, ale jako dočasnou epochu kapitalismu, kdy se začíná drolit globální moc aktuálního hegemona, kdy však nový hegemon ještě není dostatečně silný, aby nastolil svůj „světový mír“, tedy aby začal udržžovat a rozšiřovat své impérium;
  3. imperialismus můžže být posledním stádiem kapitalismu, pokud podmínky k jeho opuštění plně nastanou v lůně systému nového hegemona;
  4. impérium je období, kdy ostatní státy, ale i jiné instituce akceptují dominantní postavení hegemona a kdy existuje struktura centra, semiperiferie a periferie;
  5. jak imperialismus, tak impérium mají svůj základ v makroekonomii kapitalismu.

Podívejme se nyní na dlouhodobý vývoj hospodářských charakteristik dvou minulých globálních hegemonů. Ekonomická mohutnost států se často charakterizuje hrubým domácím produktem (HDP). Pokud však chceme porovnávat státy v delším časovém období, narazíme jednak na inflaci, jednak na místní a časové změny použžívané metodiky charakterizace stavu ekonomiky států. Pro potřebu tohoto článku konstatujme, žže tyto problémy lze v určité míře překonat metodikou stanovení HDP na základě parity kupní síly, která se s výhodou použžije, chceme-li porovnávat mezi sebou různé státy. Údaje zde uvedené pocházejí z práce prof. Maddisona, který zemřel v roce 2010. (http://www.ggdc.net/maddison/oriindex.htm)

Podívejme se nyní na vývoj HDP Spojeného království a Spojených států amerických (USA) na přelomu 19. a 20. století. Následující obrázek vám přiblힾí pohled na vývoj HDP v jednotkách mezinárodních dolarů roku 1990 podle Geary–Khamisovy (GK) metodiky.

HDP1

Všimněte si, žže jižž kolem roku 1875 předhánějí USA díky svému vyššímu průměrnému růstu ekonomicky Spojené království. Vojensko-politicky svého rivala bezprostředně neohrožžují, ale ostatní státy – včetně ekonomicky a vojensky rychle rostoucího Německa – začínají cítit, žže dominance UK slábne. Samotný hegemon si začíná být vědom toho, žže nemusí být schopen ubránit jak své centrum, tak své impérium jako celek.

Během 19. století praktikovalo UK na mezinárodní půdě politiku „skvělé izolace“ (splendid isolation), kdy se zásadně neúčastnilo koalic utvářených ostatními evropskými velmocemi a kdy udržovalo silou celý systém mocenské rovnováhy. Tím bránilo ostatním velmocem v dosažení dominance a ohrožžení impéria. Ekonomický růst USA, sjednocení Německa v roce 1871 a následný vznik Trojspolku Německa, Rakousko-Uherska a Itálie v roce 1882 však vedl UK k opuštění této politiky. UK podepsalo nejprve v roce 1902 alianci s Japonskem a následně i dohody v Evropě, které vyvrcholily vznikem Trojdohody mezi UK, Francií a Ruskem v roce 1907.

Vraťme se nyní k ekonomice. První světová válka znamenala výrazné oslabení všech evropských států včetně UK. UK muselo použžít všechny své finanční rezervy a dále se vysoce zadlužžilo u USA, které se staly hospodářským vítězem první světové války. Průběh války se neprojeví poklesem HDP, protožže roste výroba a válečná spotřeba – byť na úkor spotřeby obyvatel – také díky práci jinak hospodářsky neaktivních vrstev obyvatelstva včetně žžen a dětí. I to je vidět na předchozím obrázku.

Poválečný propad po přechodu na normální ekonomiku je lépe vidět, pokud použžijeme pro vynášení hodnot HDP logaritmickou stupnici, na nힾ se exponenciální růst HDP jeví jako přímka. Takové zobrazení stejných hodnot, ale za delší časové období naleznete na dalším obrázku, kam jsme z důvodu další diskuse zanesli i relevantní data, týkající se Číny.

HDP2

Na tomto obrázku je vidět dlouhodobě exponenciálně konstantní růst HDP u USA včetně propadu za Velké hospodářské krize a pozdějšího nárůstu během 2. světové války. Červená úsečka spojující data UK a USA u roku 1941 představuje 40%-ní rozdíl mezi HDP obou zemí. Toho roku podepsal americký prezident Delano Roosevelt Zákon o půjčce a pronájmu (anglicky Lend and Lease Act), který umožžnil zapůjčit nebo pronajmout válečný materiál a potraviny zemím, jejichž obranu prezident USA označil za žživotně důležžitou pro obranu USA. Šlo především o UK, Francii a Sovětský svaz. UK a Francie fakticky smazaly svůj dluh později v rámci Marshallova plánu oficiálním přenecháním všech vojenských základen potřebám USA. Rok 1941 lze ale prakticky považžovat za okamžik nástupu nového globálního hegemona.

USA budovaly a upevňovaly své globální hegemonní postavení a svůj Pax Americana celých 70 let. Ekonomický souboj se Sovětským svazem skončil jejich vítězstvím a rozpadem bloku socialistických zemí, které se neúspěšně bránily tlaku neoliberální globalizace. To ale není předmětem zájmu tohoto příspěvku. Podstatné pro nás v tuto chvíli je, žže v sedmdesátých letech 20. století začala ekonomicky sílit Čínská lidová republika, jejힾ HDP (spočtené přes paritu kupní síly) předstihlo USA oficiálně v roce 2014. Vývoj HDP Číny je na předchozím obrázku uveden zeleně.

Podobně jako při předchozím střídání globálního hegemona, ani tentokrát neznamená prvenství Číny ve velikosti HDP převzetí role hegemona. K tomu je nepochybně potřebná dostatečná ekonomická převaha, která najde svůj odraz i ve vojensko-politické převaze, ale i souhra podmínek, za nichžž můžže být pro minulého hegemona předání světové nadvlády přijatelné.

Při minulém předávání štafety hegemona musely nejprve proběhnout dvě světové války. Opakování tohoto scénáře by patrně znamenalo zničení lidské civilizace, jak ji známe. Je třeba ale také dále uvᾞit, žže se podstatně změnily podmínky světového kapitalismu.

Kdybychom zcela hypoteticky předpokládali, žže klíčovým faktorem převodu globální dominance je 40%-ní přesah HDP nového hegemona nad předchozím, nastala by tato situace – za podmínky ceteris paribus – kolem roku 2030, tedy za 15 let. Tento okamžžik je na předchozím obrázku vyznačen polohou další červené úsečky.

Přijmeme-li autorem navrhované významové oddělení pojmů impérium a imperialismus, nutná podmínka příchodu nového hegemona je dnes splněna tím, žže patrně skončila epocha impéria a začala epocha imperialismu. Nasvědčuje tomu zastavení neoliberální globalizace, opětovný nárůst významu národních států, jejich vymaňování se z imperiálních vazeb na USA a všeobecný neklid na mezinárodní scéně.

Nástup nového hegemona můžže být podmíněn i tím, aby měl nový hegemon také srovnatelný HDP na hlavu. To je v tuto chvíli chápáno jako patrně největší slabina Čínské lidové republiky. Podívejme se na tuto otázku blížže uvedením časových řad vývoje HDP na hlavu u obou minulých hegemonů i u potenciálního budoucího hegemona.

HDP3

Z historického přehledu je vidět, žže HDP na hlavu v USA překonalo tuto veličinu v UK při předá­vání štafety globálního hegemona. Obrázek ovšem také ukazuje, žže HDP na hlavu v Číně můžže reálně překonat stav v USA právě v roce 2030.

Predikce v ekonomii je složžitá záležžitost. Zanedbává přirozeně faktory, které se v čase predikce ještě nestačily projevit. Na druhou stranu považžuje autor svou představu o vývoji kapitalismu během posledních 200 let za vnitřně konzistentní a nabízí její převzetí ostatním.

Zdá se, žže před námi je střídání globálního hegemona.

Stoupencům politické levice říkám: hlavu vzhůru!

Milan Neubert, 1. 12. 2016


Související články:
(Obecné problémy levice)

Socialismus a Pražské jaro (literatura) (10.06.2018)
Socialismus a Pražské jaro (3) (10.06.2018)
Socialismus a Pražské jaro (2) (10.06.2018)
Socialismus a Pražské jaro (10.06.2018)
Tys dopadla, levice! (07.11.2017)
O jakou revoluci šlo? (13.10.2017)
Naše politika a 100. výročí dekretu o míru (01.06.2017)
Volby? Volby! (11.04.2017)
Co je levicové? (09.03.2017)
Příchod jara (12.02.2017)
Quod licet Jovi ...? (31.05.2016)
Vrátit víru v budoucnost (29.01.2016)
KKE a "Pražská deklarace" (04.06.2015)
Rentiérský stát (31.05.2015)
Společnost a levice na křižovatce (26.05.2015)
Deklarace Mezinárodní konference KSČM (24.05.2015)
Úvahy o další cestě hnutí (24.05.2015)
Ke dvěma aktuálním otázkám hnutí (24.05.2015)
Kritika současných reformistických tendencí demokratického socialismu (07.05.2015)
Potřeba koalice levice a iniciativ (12.04.2015)
Čeho (ne)třeba se bát (05.02.2015)
Jak skončí kapitalismus? (2) (26.12.2014)
Jak skončí kapitalismus? (26.12.2014)
Sociálně demokratické programy (25.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (2) (24.12.2014)
Hegemonie: genealogie pojmu (24.12.2014)
Levice může vyhrát (17.12.2014)
Návrh programu naší strany (03.12.2014)
Zahájení programové diskuse (19.11.2014)
Spojování sil a společné akce jsou nutné a možné (23.04.2013)
Naše poznanie o spoločnosti alebo Definícia pojmu socializmus. (12.04.2013)
Vzor Fico? (11.02.2013)
O společenských poměrech v Rusku (02.02.2013)
Volby: vítězové a poražení (19.11.2012)
Diskuse na levici (26.06.2012)
Otevřený dopis Michalise Matzavinose adresovaný ÚV KKE (24.06.2012)
K volbám v Řecku (19.06.2012)
Změnit svět bez převzetí moci, marxistické vydání (04.06.2012)
Prožíváme globální jaro (19.05.2012)
O výstupu na vysoké hory (02.11.2011)
SPaS má skutečně potenciál propojit radikální a umírněnou levici (16.06.2011)
Jsou občané sami proti sobě? (31.01.2011)
Výzva k vytvoření Spojenectví Práce a Solidarity (25.11.2010)
Hledejme program pro všechny od středu doleva (19.11.2010)
Jak je to s mírou zisku? (13.11.2010)
Proč si toho nikdo nevšiml? (01.11.2010)
Iluze nesmiřitelnosti (18.10.2010)
Za limit kapitálu (2) (04.10.2010)
Za limit kapitálu (04.10.2010)
Keynes nebyl socialista, ale… (01.10.2010)
Matematický model uplatnenia neoekonómie v komunite (01.10.2010)
Spoločenská objednávka (01.10.2010)
Manifest radikálního liberalismu (14.09.2010)
Na jakou vědu se bude muset levice obrátit? (06.09.2010)
Levice musí začít komunikovat (17.08.2010)
Rušno v levicových intelektuálských kruzích (06.08.2010)
Bez spolupráce na levici nebude hledání cesty úspěšné (02.07.2010)
Připutovalo Internetem . . . (16.03.2010)
Méně rozhořčení – více přemýšlení (Anti-Heller) (14.07.2009)
Anti-Jumr (14.07.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (11) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (10) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (9) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (8) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (7) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (6) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (5) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (4) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (3) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (2) (20.06.2009)
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu (20.06.2009)
Schovej babičce její občanku (16.06.2009)
Tahle země není pro starý (14.06.2009)
Jednota levice a budoucnost (18.05.2009)
Co s krizí? (17.05.2009)
Trh a reálný socialismus (06.05.2009)
Zemřel nám Bob (31.03.2009)
Postkomunistický manifest (26.01.2009)
Cesty vpřed bývají i návratem … (12.12.2008)
Sága italské levice „první generace“, aneb co vyváděl krejčí z Ulmu (21.10.2008)
Relativní zmenšování variabilní části kapitálu během akumulace a koncentrace, která ji provází (15.10.2008)
Genese průmyslového kapitalisty (22.09.2008)
Dějinná tendence kapitalistické akumulace (21.09.2008)
Několik poznámek k některým komentářům (08.08.2008)
Marx a dvě linie boje proti moci privilegovaných v dějinách (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál II. (06.05.2008)
Marx a marxizmus versus Kapitál (28.04.2008)
Historie téměř detektivní (17.04.2008)
O správné správě (04.04.2008)
Test teorie praxí: vezmi ideologii za slovo! (17.03.2008)
Jak S. K. Neumann velebil schumpeterovské podnikatelství… (11.03.2008)
Jan Bystrý, nakladatel (11.03.2008)
Od Lenina až k levičáctví v Česku (21.01.2008)
Bludný kruh české levice (14.01.2008)
Ta událost na Labutí řece (10.12.2007)
Zájem zahraničních komunistických stran o internacionalizaci vzdělávání stranických kádrů (10.12.2007)
Idea Levice (09.08.2007)
Neofeudální manifest? (30.07.2007)
Levice kontra pravice (30.07.2007)
Rovnost (nebo nerovnost) šancí (03.07.2007)
Spravme si poriadok so slovičkami (07.06.2007)
Hleďme si víc toho, co nás spojuje! (01.06.2007)
Proč mladí nechtějí volit konzervativní strany (10.05.2007)
Vzpomínka na Bondyho v Salonu Práva (22.04.2007)
Nejsem zapšklý stařec (22.04.2007)
Pod babylonskou věží (2) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1b) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (1a) (21.04.2007)
Pod babylonskou věží (21.04.2007)
Hodnoty a zájmy v současné české společnosti (20.04.2007)
Čo príde po ideológii rozvoja a globalizácii? (06.04.2007)
Marx nebyl prorok, ale ... (30.03.2007)
Jsou klasická marxistická paradigmata překonána? (29.03.2007)
677 (XVII. kapitola) (16.03.2007)
Podstata komunismu (11.12.2006)
The opposite of anti-communism is not communism but democracy (05.12.2006)
Protikladem antikomunismu není komunismus, ale demokracie (04.12.2006)
Demokracie je skutečným základem komunistické a socialistické myšlenky (28.11.2006)
Usilujme o pochopení historie – bez předsudků a bez snah o její zneužívání (01.11.2006)
S komunisty se mluví. (18.10.2006)
Nepodpořil jsem Stranu zelených, ale kauzu, kterou zastupuje (12.08.2006)
Sejdeme se u fontány? (30.04.2006)
Lucii k MDŽ (08.03.2006)
Úvaha o vývoji žudskej spoločnosti (05.03.2006)
Sociální demokracie (02.03.2006)
Dopis delegátům XXI. sjezdu KSČ (25.02.2006)
Co je levice? (07.02.2006)
Potenciálně nejnebezpečnější fáze imperialismu (15.01.2006)
Příčiny neúspěchu sovětského modelu socialismu v ČSSR (05.01.2006)
Předmluva k českému vydání „Zásad komunismu“ (15.12.2005)
Antikomunismus podle Marxe? (14.12.2005)
K pojmu levice dnes (07.12.2005)
Jedna ruka netleská… (28.11.2005)
Nejistý triumf demokratického kapitalismu (15.11.2005)
Volný čas jako ekonomická kategorie (13.11.2005)
Marx není zcela mrtev (06.11.2005)
Pojem socialismu a historická zkušenost (06.11.2005)
Proč je dnes pro nás důležitý Spinoza (06.11.2005)
Tři variace pro Horní Jiřetín a Černice (27.10.2005)
Pohřeb odborové demokracie? (25.10.2005)
Návrat Karla Marxe (16.10.2005)
K otázkám české levice (15.10.2005)
Kuba proti blokádě (13.10.2005)
Smr politiky a budúcnos verejnosti (2) (12.10.2005)
Trika a triky proti přirozenosti (05.10.2005)
Smr politiky a budúcnos verejnosti (1) (04.10.2005)
Konec klidných časů (26.05.2005)
Zarazilo nás vzývání Stalina a Kim Čong-ila (26.04.2005)
Úvaha (trochu hravá) o svobodě a levici (13.04.2005)
Konference Levicového klubu (17.02.2005)
Víra v pokrok je bláznivá (15.02.2005)
Deset knih českého levičáka (15.02.2005)
Zelená na levačku aneb Proč nemohu být „novodemokratem“ (04.02.2004)
Levicová politika pro 21. století? (30.11.2003)
Politika levice ve věku přechodu (31.05.2002)
Jak Lenin udělal z konkrétního obecné (23.01.2002)
Revoluce! (12.07.2001)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Milan Neubert | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. až 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bližší informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Došlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle všech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více než 200 těchto pseudokomentářů, které mažeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ž a š?
V uplynulých dnech došlo k technické závadě, v jejímž důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z většiny komentářů) ztratila všechna písmena "ž" a "š" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Olšanech
Jako každoročně, i letos položila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru pražské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na olšanském hřbitově. Při té přiležitosti jsme pietně vzpomněli i padlých dalších armád (včetně československé), kteří jsou na Olšanech uloženi.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani žádní váleční sirotci nejsou.
188 (188 hl.)
Nebrat! Ještě by nás podřezávali.
157 (157 hl.)
Konečně někdo uvažující lidsky.
126 (126 hl.)
Ať se každý stará o sebe, nic nám do nich není.
118 (118 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
108 (108 hl.)
Raději bychom měli zvýšit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
134 (134 hl.)
Prohnilý humanismus !!
106 (106 hl.)

Celkem hlasovalo: 937


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaše komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír Šmeral - Mučedník ztracených a vysněných příležitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkušební kámen, na němž se dokáže, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohužel se v něm dopustil dehonestujícího přešlapu, když prohlásil, že Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane Šlemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, že již těším na shromáždění, jako posledně na Václaváku. Doufám, že nebude chybět pán Šafr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naši zemi, již dosáhli hranic dalšího materiálního pokroku a jeho další zvyšování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.